Digitální propast
Autor: Pavel Šáda
Synonyma: digitální předěl, informační propast
Související pojmy:
- Nadřazené: ICT, informační gramotnost, informační společnost
- Podřazené: primární digitální propast, sekundární digitální propast
Definice
Digitální propast (anglicky digital divide, digital gap) je pojem popisující rozdělení mezi lidmi, kteří mají přístup k informačním a komunikačním technologiím a lidmi, kteří přístup k ICT nemají. „Tento termín se poprvé objevil na konci 90. let 20. století v diskuzi zabývající se důsledky používání nových médií pro společnost.“[1]
Dělení
Digitální propast můžeme dle Paula Attewella dělit na primární (access) a sekundární (computer use). Zatímco primární digitální propast spočívá především v nedostupnosti informačních technologií všeobecně (PC, internet…), pojem sekundární digitální propast se používá v případě, že lidem jsou technologie dostupné, avšak oni je neumí efektivně využívat.[2]
Rozdíly je možné pozorovat mezi „rozvojovými a vyspělými zeměmi (global divide), odlišnými sociálně-ekonomickými skupinami v rámci jednotlivých států (social divide) nebo různými druhy uživatelů s ohledem na jejich politickou angažovanost (democratic divide).“[3]
Příčiny, důsledky a příklady řešení
Pokud se na příčiny digitální propasti zaměříme z globálního hlediska, tak zjistíme, že bohaté země jsou ve většině případů technologicky vyspělejší a lidé mají vzhledem k jejich životní úrovni přístup k ICT lepší než lidé z rozvojových zemí, kde často není přístup ani k základní zdravotnické péči. V rámci jedné země poté hrají svojí roli faktory jako například věk, vzdělání, sociálně-ekonomické zařazení atd.
Důsledků, které z nepřístupnosti ICT plynou je mnoho. Od méně podstatných (např. nemožnost hraní videoher, chatování, nakupování přes internet…) po důležité (např. absence e-mailové komunikace, méně možností při hledání zaměstnání, nedostupnost eGovernmentu, ztížený přístup k informacím…).
Vzdělávání a informování veřejnosti je minimum, které může stát pro zmenšení digitální propasti udělat. Akce mající za úkol informační vzdělávání veřejnosti často pořádají knihovny. Tyto akce většinou probíhají formou školení, seminářů, přednášek či e-learningových kurzů. Za všechny můžeme jmenovat organizaci s názvem Březen - měsíc internetu. Z globálních projektů můžeme zmínit například projekt One Laptop per Child nebo společnost TechChange.[4][5]
ČR v číslech
Dle dat Českého statistického úřadu mělo v roce 2013 osobní počítač 68,1% (2,9 mil) domácností, průměr celé Evropské unie je okolo 70%. V celé EU mělo přístup k internetu celkem 70% k domácností, ČR se svými 67% (2,8 mil) opět za celoevropským průměrem zaostává.
Počítač je běžnou součástí domácnosti s dětmi, nachází se v 92,3% případů, avšak v domácnostech bez dětí je počítač pouze v 58,8% případů. V oblasti připojení k internetu, jsou tato čísla velmi podobná.
Co se týče dělení dle věku, tak z údajů ČSÚ vyplývá, že ICT nejčastěji využívají mladší lidé, v kategorii 16-24 let používá počítač 96,5% respondentů. Nejméně tyto technologie využívají důchodci, ve věku 65 let a výše používá počítač 18,9% lidí.
Dalším aspektem, ve kterém se dají pozorovat rozdíly je vzdělání. Data naznačují, že čím vzdělanější člověk, tím více používá ICT. 90% vysokoškolsky vzdělaných lidí používá ICT, oproti tomu v kategorii lidí se základním vzděláním je to pouze 20%.[6]
Užitečné odkazy
Poznámky
- ↑ VAN DIJK, Jan. The network society: social aspects of new media. 2nd ed. Thousand Oaks, CA: Sage Publications, 2006, s. 177-178. ISBN 141290868x.
- ↑ ATTEWELL, Paul. The First and Second Digital Divides. Sociology of Education [online]. 2001, roč. 74, č. 3 [cit. 2014-12-18]. Dostupné z: http://www.jstor.org.ezproxy.muni.cz/stable/2673277
- ↑ SCHWEITZER, Eva Johanna. Digital divide. In: Encyclopædia Britannica [online]. 2014 [cit. 2014-12-18]. Dostupné z:http://www.britannica.com/EBchecked/topic/1015190/digital-divide
- ↑ RYLICH, Jan. Digital divide. In: New Media Network[online]. 2008 [cit. 2014-12-24]. Dostupné z: http://www.media-net.cz/databaze/digital_divide.php
- ↑ PETRÍKOVIČOVÁ, Adriana. Vzdělání jako příčina sociální nerovnosti. In: Inflow: information journal [online]. 2010 [cit. 2014-12-26]. Dostupné z: http://www.inflow.cz/vzdelani-jako-pricina-socialni-nerovnosti
- ↑ ČSÚ. Informační společnost v číslech: 2014 [online]. 2014 [cit. 2014-12-21]. ISBN 978-80-250-2538-3. Dostupné z:http://www.czso.cz/csu/2014edicniplan.nsf/t/AD0026B96A/$File/061004-14.pdf
Zdroje
- ATTEWELL, Paul. The First and Second Digital Divides. Sociology of Education [online]. 2001, roč. 74, č. 3 [cit. 2014-12-18]. Dostupné z: http://www.jstor.org.ezproxy.muni.cz/stable/2673277
- ČSÚ. Informační společnost v číslech: 2014 [online]. 2014 [cit. 2014-12-21]. ISBN 978-80-250-2538-3. Dostupné z:http://www.czso.cz/csu/2014edicniplan.nsf/t/AD0026B96A/$File/061004-14.pdf
- PETRÍKOVIČOVÁ, Adriana. Vzdělání jako příčina sociální nerovnosti. In: Inflow: information journal [online]. 2010 [cit. 2014-12-26]. Dostupné z: http://www.inflow.cz/vzdelani-jako-pricina-socialni-nerovnosti
- PUNAR, Tomáš. Digital divide v informační společnosti [online]. Brno, 2009 [cit. 2014-12-26]. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/65575/fss_m/DIGITAL_DIVIDE_FINAL.pdf. Magisterská diplomová práce. MU, Fakulta sociálních studií.
- RYLICH, Jan. Digital divide. In: New Media Network[online]. 2008 [cit. 2014-12-24]. Dostupné z: http://www.media-net.cz/databaze/digital_divide.php
- SCHWEITZER, Eva Johanna. Digital divide. In: Encyclopædia Britannica [online]. 2014 [cit. 2014-12-18]. Dostupné z:http://www.britannica.com/EBchecked/topic/1015190/digital-divide
- VAN DIJK, Jan. The network society: social aspects of new media. 2nd ed. Thousand Oaks, CA: Sage Publications, 2006. ISBN 141290868x.
