Školská reforma

Autor: Jana Slaná

Klíčová slova: školská reforma, kurikulární reforma, rámcové vzdělávací programy, vzdělání

Synonyma: kurikulární reforma

Související pojmy:

nadřazené - Bílá kniha Národní program rozvoje vzdělávání v ČR

podřazené - Rámcové vzdělávací programy

Charakteristika

Školská reforma se zavádí proto, aby se vzdělávání přizpůsobilo potřebám člověka v 21. století. Měla by revolučně změnit české školství a napravit nedostatky. Dnešní společnost i pracovní trhy vyžadují jiné vzdělávání, než jaké nabízí většina českých škol. Hlavním cílem vzdělávání by mělo být osvojení schopností a dovedností uplatnitelných v praktickém životě, např. umět spolupracovat ve skupině, umět vyjádřit a zastávat vlastní názor apod. „Žáci by toho měli více umět namísto znát.“ České školství se příliš zaměřuje na předávání dat a pojmů, vzdělávání českých dětí schází praktická využitelnost. Reforma by měla českým učitelům pomoci k tomu, aby přestali klást hlavní důraz na učivo, ale kladli jej na schopnost s ním zacházet. Školy si sestaví vlastní školní vzdělávací programy (podle Rámcových vzdělávacích programů pro jednotlivé úrovně a typy vzdělávání – základní, gymnaziální, střední odborné). Vedení každé školy si může vytvořit osnovy podle svých představ. Tato reforma školství probíhá v celoevropském kontextu vývoje moderního vzdělávání.

Desatero školské reformy

1. Žáci se budou ve škole cítit příjemně a bezpečně, zažívat radost z učení.
2. Žáci dostanou příležitost ukázat, co umí, v čem se zlepšují – to by se mělo odrazit v jejich hodnocení.
3. Žáci získají nejen dobré znalosti, ale i chuť a dovednosti učit se po celý život.
4. Žáci se naučí poznávat svět v souvislostech a učivo maximálně využít ve svém budoucím životě.
5. Žáci budou dobře jazykově připraveni na život a práci v současném propojeném světě.
6. Žáci se naučí pracovat s různými zdroji informací.
7. Žáci budou umět žít a jednat s ostatními lidmi.
8. Žáci se naučí jednat samostatně a rozhodovat se zodpovědně.
9. Žáci budou pečovat o zdraví svoje i ostatních.
10. Žáci zvládnou aktivně vstupovat do výuky i dění ve škole.

Bílá kniha

Bílá kniha - Národní program rozvoje vzdělávání v České republice vznikla v roce 2001 a definovala šest hlavních cílů vzdělávání. Stala se podkladem k realizaci školské reformy.

Rámcové vzdělávací programy

Rámcové vzdělávací programy jsou základním dokumentem školské reformy, závazně definují obsahy vzdělávání. Jsou zvláště pro předškolní, základní a střední vzdělávání. Vymezují závazné cíle, obsah, výsledky, tvoří jakýsi rámec, na němž jsou jednotlivé vzdělávací programy realizovány.

Staré klasické učební osnovy byly stejné pro všechny školy v republice. Rámcový vzdělávací program oproti tomu pouze stanovuje základní požadavky ze strany státu. Tyto základní požadavky si pak každá škola konkretizuje ve svém školním vzdělávacím programu.

Vzdělávací obsah základního vzdělávání je orientačně rozdělen do devíti vzdělávacích oblastí:

• Jazyk a jazyková komunikace (Český jazyk a literatura, Cizí jazyk)
• Matematika a její aplikace
• Informační a komunikační technologie
• Člověk a jeho svět
• Člověk a společnost (Dějepis, Výchova k občanství)
• Člověk a příroda (Fyzika, Chemie, Přírodopis, Zeměpis)
• Umění a kultura (Hudební výchova, Výtvarná výchova)
• Člověk a zdraví (Výchova ke zdraví, Tělesná výchova)
• Člověk a svět práce

Školní vzdělávací programy

Rámcový vzdělávací program stanovuje pouze základní požadavky na vzdělávání. Každá škola musí respektovat tyto základní požadavky, ale vytvoří si svůj vlastní školní vzdělávací program. V tomto programu si škola stanoví podmínky podle sebe, zkušeností svých učitelů, skladby žáků, jejich zájmů, případně i podle požadavků rodičů. Podstata změny tkví především v přístupu k žákům, jejich motivaci, v příznivé atmosféře, ve vytváření prostoru pro aktivní zapojení do výuky, pro samostatné hledání, tvoření, zkoušení atd. Škola si tedy může sama rozhodovat, jestli zůstane u stávajících předmětů, nebo některé z nich spojí do nového předmětu. Rozhodující je to, jaké předměty jsou uvedeny ve školním vzdělávacím programu, který škola sestaví.

Klíčové kompetence

Žák by si měl v průběhu vzdělávání osvojit tzv. klíčové kompetence. Klíčové kompetence označují souhrn vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot důležitých pro osobní rozvoj a uplatnění každého člena společnosti. V rámci školské reformy jsou klíčové kompetence vymezeny na úrovni, které mají dosáhnout všichni žáci na konci základního vzdělávání. Za klíčové jsou považovány: kompetence k učení, kompetence k řešení problémů, kompetence komunikativní, kompetence sociální a personální, kompetence občanské, kompetence pracovní. Jsou jednou z nejzásadnějších novinek celé reformy.

Evropská komise definovala osm oblastí klíčových kompetencí pro základní vzdělávání:

• Komunikace v mateřském jazyce
• Komunikace v cizím jazyce
• Matematická gramotnost a kompetence v oblasti přírodních věd a technologií
• Kompetence v oblasti informační a komunikační technologie
• Učit se učit (kompetence k učení)
• Interpersonální sociální a občanské kompetence
• Podnikatelské dovednosti
• Kulturní rozhled

Průřezová témata

Průřezová témata představují aktuální okruhy problémů současného i budoucího světa. Vytvářejí příležitosti pro individuální uplatnění žáků a pro jejich vzájemnou spolupráci. Pomáhají také rozvíjet osobnost žáka především v oblasti postojů a hodnot. Stávají se povinnou součástí základního i středního vzdělávání a umožňují propojení vzdělávacích obsahů oborů. Průřezová témata přinášejí možnost rozšířit vzdělávací obsahy o zcela nové oblasti důležité pro život v současném světě. Školy budou moci témata zahrnovat do tradičních předmětů, nebo je vyučovat prostřednictvím projektů.

V rámci základního vzdělávání jsou vymezena tato průřezová témata:

• Osobnostní a sociální výchova
• Výchova demokratického občana
• Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech
• Multikulturní výchova
• Environmentální výchova
• Mediální výchova

Význam školské reformy pro mateřské školy

Do mateřských škol by měla reforma přinést větší výběr aktivit, lepší přístup k dětem a jejich individuálním nárokům, průběžnou analýzu pokroků dítěte. Učitelé by měli mít větší volnost při vytváření svých programů. Bude tu možnost přizpůsobení se plně školním podmínkám a potřebám dětí, práce s dětmi by měla být více individualizovaná. Dá se říci, že reforma v předškolním vzdělávání je momentálně nejdál – bylo proškoleno největší procento učitelů, je vydáno několik zásadních metodických materiálů.

Seznam zdrojů

Reforma školství v České republice: Varianty [online]. Praha: Člověk v tísni – společnost při ČT, o.p.s., 2006 [cit. 2012-06-05]. Dostupné z: http://www.varianty.cz/reforma-prirucka.pdf

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Školská reforma [online]. 2012 [cit. 2012-06-06]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma