Školská reforma
Autor: Jana Slaná
Klíčová slova: školská reforma, kurikulární reforma, rámcové vzdělávací programy, vzdělání
Synonyma: kurikulární reforma
Související pojmy:
- nadřazené - Bílá kniha Národní program rozvoje vzdělávání v ČR
- podřazené - Rámcové vzdělávací programy
Charakteristika
Školská reforma se zavádí proto, aby se vzdělávání přizpůsobilo potřebám člověka v 21. století. Měla by revolučně změnit české školství a napravit nedostatky. Dnešní společnost i pracovní trhy vyžadují jiné vzdělávání, než jaké nabízí většina českých škol. Hlavním cílem vzdělávání by mělo být osvojení schopností a dovedností uplatnitelných v praktickém životě, např. umět spolupracovat ve skupině, umět vyjádřit a zastávat vlastní názor apod. „Žáci by toho měli více umět namísto znát.“ České školství se příliš zaměřuje na předávání dat a pojmů, vzdělávání českých dětí schází praktická využitelnost. Reforma by měla českým učitelům pomoci k tomu, aby přestali klást hlavní důraz na učivo, ale kladli jej na schopnost s ním zacházet. Školy si sestaví vlastní školní vzdělávací programy (podle Rámcových vzdělávacích programů pro jednotlivé úrovně a typy vzdělávání – základní, gymnaziální, střední odborné). Vedení každé školy si může vytvořit osnovy podle svých představ. Tato reforma školství probíhá v celoevropském kontextu vývoje moderního vzdělávání. [1]
Desatero školské reformy
- Žáci se budou ve škole cítit příjemně a bezpečně, zažívat radost z učení.
- Žáci dostanou příležitost ukázat, co umí, v čem se zlepšují – to by se mělo odrazit v jejich hodnocení.
- Žáci získají nejen dobré znalosti, ale i chuť a dovednosti učit se po celý život.
- Žáci se naučí poznávat svět v souvislostech a učivo maximálně využít ve svém budoucím životě.
- Žáci budou dobře jazykově připraveni na život a práci v současném propojeném světě.
- Žáci se naučí pracovat s různými zdroji informací.
- Žáci budou umět žít a jednat s ostatními lidmi.
- Žáci se naučí jednat samostatně a rozhodovat se zodpovědně.
- Žáci budou pečovat o zdraví svoje i ostatních.
- Žáci zvládnou aktivně vstupovat do výuky i dění ve škole. [2]
Bílá kniha
Bílá kniha - Národní program rozvoje vzdělávání v České republice vznikla v roce 2001 a definovala šest hlavních cílů vzdělávání. Stala se podkladem k realizaci školské reformy. [1]
Rámcové vzdělávací programy
Rámcové vzdělávací programy jsou základním dokumentem školské reformy, závazně definují obsahy vzdělávání. Jsou zvláště pro předškolní, základní a střední vzdělávání. Vymezují závazné cíle, obsah, výsledky, tvoří jakýsi rámec, na němž jsou jednotlivé vzdělávací programy realizovány.
Staré klasické učební osnovy byly stejné pro všechny školy v republice. Rámcový vzdělávací program oproti tomu pouze stanovuje základní požadavky ze strany státu. Tyto základní požadavky si pak každá škola konkretizuje ve svém školním vzdělávacím programu. [3]
Vzdělávací obsah základního vzdělávání je orientačně rozdělen do devíti vzdělávacích oblastí:
- Jazyk a jazyková komunikace (Český jazyk a literatura, Cizí jazyk)
- Matematika a její aplikace
- Informační a komunikační technologie
- Člověk a jeho svět
- Člověk a společnost (Dějepis, Výchova k občanství)
- Člověk a příroda (Fyzika, Chemie, Přírodopis, Zeměpis)
- Umění a kultura (Hudební výchova, Výtvarná výchova)
- Člověk a zdraví (Výchova ke zdraví, Tělesná výchova)
- Člověk a svět práce [1]
Školní vzdělávací programy
Rámcový vzdělávací program stanovuje pouze základní požadavky na vzdělávání. Každá škola musí respektovat tyto základní požadavky, ale vytvoří si svůj vlastní školní vzdělávací program. V tomto programu si škola stanoví podmínky podle sebe, zkušeností svých učitelů, skladby žáků, jejich zájmů, případně i podle požadavků rodičů. Podstata změny tkví především v přístupu k žákům, jejich motivaci, v příznivé atmosféře, ve vytváření prostoru pro aktivní zapojení do výuky, pro samostatné hledání, tvoření, zkoušení atd. Škola si tedy může sama rozhodovat, jestli zůstane u stávajících předmětů, nebo některé z nich spojí do nového předmětu. Rozhodující je to, jaké předměty jsou uvedeny ve školním vzdělávacím programu, který škola sestaví. [1]
Klíčové kompetence
Žák by si měl v průběhu vzdělávání osvojit tzv. klíčové kompetence. Klíčové kompetence označují souhrn vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot důležitých pro osobní rozvoj a uplatnění každého člena společnosti. V rámci školské reformy jsou klíčové kompetence vymezeny na úrovni, které mají dosáhnout všichni žáci na konci základního vzdělávání. Za klíčové jsou považovány: kompetence k učení, kompetence k řešení problémů, kompetence komunikativní, kompetence sociální a personální, kompetence občanské, kompetence pracovní. Jsou jednou z nejzásadnějších novinek celé reformy.
Evropská komise definovala osm oblastí klíčových kompetencí pro základní vzdělávání:
- Komunikace v mateřském jazyce
- Komunikace v cizím jazyce
- Matematická gramotnost a kompetence v oblasti přírodních věd a technologií
- Kompetence v oblasti informační a komunikační technologie
- Učit se učit (kompetence k učení)
- Interpersonální sociální a občanské kompetence
- Podnikatelské dovednosti
- Kulturní rozhled [1]
Průřezová témata
Průřezová témata představují aktuální okruhy problémů současného i budoucího světa. Vytvářejí příležitosti pro individuální uplatnění žáků a pro jejich vzájemnou spolupráci. Pomáhají také rozvíjet osobnost žáka především v oblasti postojů a hodnot. Stávají se povinnou součástí základního i středního vzdělávání a umožňují propojení vzdělávacích obsahů oborů. Průřezová témata přinášejí možnost rozšířit vzdělávací obsahy o zcela nové oblasti důležité pro život v současném světě. Školy budou moci témata zahrnovat do tradičních předmětů, nebo je vyučovat prostřednictvím projektů.
V rámci základního vzdělávání jsou vymezena tato průřezová témata:
- Osobnostní a sociální výchova
- Výchova demokratického občana
- Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech
- Multikulturní výchova
- Environmentální výchova
- Mediální výchova [1]
Význam školské reformy pro mateřské školy
Do mateřských škol by měla reforma přinést větší výběr aktivit, lepší přístup k dětem a jejich individuálním nárokům, průběžnou analýzu pokroků dítěte. Učitelé by měli mít větší volnost při vytváření svých programů. Bude tu možnost přizpůsobení se plně školním podmínkám a potřebám dětí, práce s dětmi by měla být více individualizovaná. Dá se říci, že reforma v předškolním vzdělávání je momentálně nejdál – bylo proškoleno největší procento učitelů, je vydáno několik zásadních metodických materiálů. [3]
Poznámky
- ↑ 1,0 1,1 1,2 1,3 1,4 1,5 Reforma školství v České republice: Varianty [online]. Praha: Člověk v tísni – společnost při ČT, o.p.s., 2006 [cit. 2012-06-05]. Dostupné z: http://www.varianty.cz/reforma-prirucka.pdf
- ↑ Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Desatero školské reformy [online]. 2012 [cit. 2012-06-06]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/desatero-skolske-reformy
- ↑ 3,0 3,1 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Nejčastější dotazy [online]. 2012 [cit. 2012-06-07]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/dotazy
Seznam zdrojů
Reforma školství v České republice: Varianty [online]. Praha: Člověk v tísni – společnost při ČT, o.p.s., 2006 [cit. 2012-06-05]. Dostupné z: http://www.varianty.cz/reforma-prirucka.pdf
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Školská reforma [online]. 2012 [cit. 2012-06-06]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma
