Krizová komunikace: Porovnání verzí
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | '''Autor''': Svoboda Petr<br /> '''Klíčová slova''': média, krizová komunikace, | + | '''Autor''': Svoboda Petr<br /> '''Klíčová slova''': [[sociální komunikace]], [[média]], [[krizová komunikace]], [[bulvár]], [[toxická média]]<br />'''Synonyma''':<br />'''Související pojmy''': [[dobrá pověst]], [[Public relations]], [[mediální komunikace]], operativní management |
| − | |||
| − | === ''' | + | === '''Komunikace''' (obecně) === |
| − | + | ''z latinského slova communis (společný, pospolitý, obecný) podstatné jméno comunicatio, -ionis (označuje společnou účast, sdílení a dělení).''<ref>ANTUŠÁK, Emil a Zdeněk KOPECKÝ. Krizový management: krizová komunikace. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2005, 91 s. ISBN 80-245-0945-8, str.9.</ref> | |
| + | Je to v podstatě neoddělitelná složka lidského života, konání a jednání. Souvisí s potřebou lidské bytosti družit se a předávat si informace jek mezi lidmi samotnými, tak i s prostředím, ve kterém žijeme. Paleta komuniikačních návyků a dispozicí je natolik široká, že v podstatě nelze nekomunikovat. I zamýšlená snaha o nekomunikaci totiž ve skutečnosti vyjadřuje náš postoj, reakci a náladu. Komunikaci chápeme jako transfér informací a i když nemusí být vždy úmyslný, jakoukoli svou činností v zásadě infromujem okolní svět o našem citovém rozpoložení, náladě či emocím, jež chováme k druhým jedincům nebo celé společnosti. V období krizovém má komunikace navíc klíčovou roli při řešení nastálých problémů, řešení důsledků ale samozřejmě kvalitní a oboustraná komunikace dokáže mnohým problémům, krizím i jiným nedorozuměním efektivně předejít. | ||
| − | |||
| + | == '''Složky komunikace''' == | ||
| + | |||
| + | === '''verbální''' === | ||
| + | *forma komunikace je základní složkou (pojmem verbální je myšlena forma '''slovní'''), ať už sdělovaná ústy nebo psaná. Pokud mluvíme, nebo píšeme textové dokumenty, či znaková sdělení, komunikujem pomocí slov. | ||
| + | === '''neverbální''' === | ||
| + | *forma komunikace je druhou základní složkou neméně důležitou. jde o vyjadřování '''mimoslovní''' , které zahrnuje rozsáhlý arsenál sdělení uskutečňovaný pomocí činnosti, kterou nazýváme řeč těla. jedná se o různé postoje, gesta, zvuky, pohyby, doteky a jiné formy mimoslovního dorozumívání. | ||
| + | |||
| + | |||
| + | == '''Sociální komunikace''' == | ||
| + | |||
| + | Provází člověka od jeho narození prakticky až do smrti. Vzhledem k tomu, že je člověk tvor společenský (zoon politikon) není prakticky možné aby se vyhnul sociální komunikaci. Komunikace a spolupráce ve skupinách byla odjakživa zárukou bezpečí a obživy. Dalo by se říci, že potřeba interakce a spolupráce ve skupinách je podmínkou zdravého společenského fungování jedince. Toto soužití formuje náš vnitřní svět a utváří naše vnímání společnosti jako takové. ''"Interakce a komunikace jsou tedy základním způsobem uskutečňování naší mezilidské vzájemnosti."''<ref>ANTUŠÁK, Emil a Zdeněk KOPECKÝ. Krizový management: krizová komunikace. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2005, 91 s. ISBN 80-245-0945-8. str.9.</ref> | ||
| + | |||
| + | == '''Typy sociální komunikace''' == | ||
| + | masová, mediální, veřejná, skupinová, interpersonální, intrapersonální | ||
| + | |||
| + | |||
| + | == '''Krize a Krizová komunikace''' == | ||
| + | Je to obvykle problém, který může nastat samovolně, vlivem prostředí (živelná pohroma) dlouhodobým znadbáváním či nevšímavostí k faktickým ukazatelům (finanční krize) nebo jednoduše vinou lidského činitele (špatné rozhodování, nekompetentnost, zlý úmysl). Ať je již původ krize samotné jakýkoliv, pokud již není možno nastálé situaci efektivně předejít včasnou indikací a preventivními opatřeními. Nezbývá než krizovou situaci začít řešit. Efektivní krizová komunikace je klíčovým nástrojem řešení nastálé krizové situace, její uklidnění, zmírnění možných důsledků a v konečné fázi též jistou prevencí k opakování se dané situace. | ||
| + | |||
| + | == '''Krizová komunikace s médii''' == | ||
| + | |||
| + | Krizová komunikace s médii má nenahraditelnou funci v případě, že se staneme středem zájmu médií, která nás mohou svým jednáním poškodit jak po stránce soukromé, tak především veřejné. Což může mít v konečném důsledku závažný dopad i na naši profesi. [[Negativní publicita]] může zapříčinit odliv zákazníků a klientů, jakož i nucené ukončení podnikatelské činnosti. Proto je důležité mít určenou strategii pro komunikaci s médii, aby bylo možno krizi pokud možno, předejít, již nastalou situaci efektivně řešit a po odeznění problémové situace vše nastavit tak, aby se problém neopakoval. | ||
| + | |||
| + | == '''Rozdělení médií podle zájmů ''' == | ||
| + | |||
| + | *Soukromá média - jejich zájmem je naplňovat požadavky svých čtenářů a držet si svou zákaznickou obec tím, že ji budou zásobovat kvalitními informacemi. Naplňování zájmů jejich cílové skupiny je tak činí ekonomicky úspěšnými a konkurenceschopnými.<ref>BEDNÁŘ, Vojtěch. Krizová komunikace s médii. Vyd. 1. Praha: Grada, 2012, 183 s. Žurnalistika a komunikace. ISBN 978-80-247-3780-5. str.16</ref> | ||
| + | *Veřejná média - jsou podřízeni stanovám v e svém zakládacím dokumentu. Podle svých prostředků poskytují určitý zpravodajský obsah s ohledem i na názory, jež nejsou většinové.<ref>Tamtéž str.16</ref> | ||
| + | |||
| + | == '''Úkoly krizové komunikace''' == | ||
| + | Primárně jde o to, informovat subjekty, jež jsou do krize nějakým způsobem zapojeny: | ||
| + | *složky systému krizového řízení a operativního nmanagementu | ||
| + | *veřejnou společnost, média, orgány činné v trestním řízení... | ||
| + | *zaměstnance podniku, podřízené a jiné vnitropodnikové složky | ||
| + | |||
| + | == '''Cíle krizové komunikace''' == | ||
| + | Cílem fungující krizové komunikace "je uvolnit ve správné (včasné, hodnotné, důvěryhodné a přesvědčivé) infromace ve správný čas na správném místě..." | ||
| + | Tímto by se mělo dosáhnout: | ||
| + | *aby byla včas a plně připravena zasáhnout skupina krizového řízení | ||
| + | *zmírnit nejistotu, zefektivnit činnosti ovlivněné krizí, odvrátit od histerie a podpořit teorii brzkého zlepšení situace | ||
| + | *eliminovat, nebo alespoň zmenšit dopad negativní pozornosti, jež na podnik, fyzickou , právnickou osobu či jiný subjekt může uvalit podezření z původu krize, či mylná interperetace médií. | ||
| + | '''Jde v zásadě o to, uchovat si dobrou pověst, klienty a zákazníky, odvrácení´m hrozby negativní veřejné publicity.''' | ||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
== '''Reference''' == | == '''Reference''' == | ||
| + | #ANTUŠÁK, Emil a Zdeněk KOPECKÝ. Krizový management: krizová komunikace. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2005, 91 s. ISBN 80-245-0945-8. | ||
| + | #BEDNÁŘ, Vojtěch. Krizová komunikace s médii. Vyd. 1. Praha: Grada, 2012, 183 s. Žurnalistika a komunikace. ISBN 978-80-247-3780-5. | ||
| + | #CHALUPA, Radek. Efektivní krizová komunikace: pro všechny manažery a PR specialisty. 1. vyd. Praha: Grada, 2012, 169 s. Komunikace (Grada). ISBN 978-80-247-4234-2. | ||
| − | + | == '''Poznámky''' == | |
| − | + | <references/>. | |
| − | |||
Verze z 18. 5. 2013, 09:06
Autor: Svoboda Petr
Klíčová slova: sociální komunikace, média, krizová komunikace, bulvár, toxická média
Synonyma:
Související pojmy: dobrá pověst, Public relations, mediální komunikace, operativní management
Komunikace (obecně)
z latinského slova communis (společný, pospolitý, obecný) podstatné jméno comunicatio, -ionis (označuje společnou účast, sdílení a dělení).[1]
Je to v podstatě neoddělitelná složka lidského života, konání a jednání. Souvisí s potřebou lidské bytosti družit se a předávat si informace jek mezi lidmi samotnými, tak i s prostředím, ve kterém žijeme. Paleta komuniikačních návyků a dispozicí je natolik široká, že v podstatě nelze nekomunikovat. I zamýšlená snaha o nekomunikaci totiž ve skutečnosti vyjadřuje náš postoj, reakci a náladu. Komunikaci chápeme jako transfér informací a i když nemusí být vždy úmyslný, jakoukoli svou činností v zásadě infromujem okolní svět o našem citovém rozpoložení, náladě či emocím, jež chováme k druhým jedincům nebo celé společnosti. V období krizovém má komunikace navíc klíčovou roli při řešení nastálých problémů, řešení důsledků ale samozřejmě kvalitní a oboustraná komunikace dokáže mnohým problémům, krizím i jiným nedorozuměním efektivně předejít.
Složky komunikace
verbální
- forma komunikace je základní složkou (pojmem verbální je myšlena forma slovní), ať už sdělovaná ústy nebo psaná. Pokud mluvíme, nebo píšeme textové dokumenty, či znaková sdělení, komunikujem pomocí slov.
neverbální
- forma komunikace je druhou základní složkou neméně důležitou. jde o vyjadřování mimoslovní , které zahrnuje rozsáhlý arsenál sdělení uskutečňovaný pomocí činnosti, kterou nazýváme řeč těla. jedná se o různé postoje, gesta, zvuky, pohyby, doteky a jiné formy mimoslovního dorozumívání.
Sociální komunikace
Provází člověka od jeho narození prakticky až do smrti. Vzhledem k tomu, že je člověk tvor společenský (zoon politikon) není prakticky možné aby se vyhnul sociální komunikaci. Komunikace a spolupráce ve skupinách byla odjakživa zárukou bezpečí a obživy. Dalo by se říci, že potřeba interakce a spolupráce ve skupinách je podmínkou zdravého společenského fungování jedince. Toto soužití formuje náš vnitřní svět a utváří naše vnímání společnosti jako takové. "Interakce a komunikace jsou tedy základním způsobem uskutečňování naší mezilidské vzájemnosti."[2]
Typy sociální komunikace
masová, mediální, veřejná, skupinová, interpersonální, intrapersonální
Krize a Krizová komunikace
Je to obvykle problém, který může nastat samovolně, vlivem prostředí (živelná pohroma) dlouhodobým znadbáváním či nevšímavostí k faktickým ukazatelům (finanční krize) nebo jednoduše vinou lidského činitele (špatné rozhodování, nekompetentnost, zlý úmysl). Ať je již původ krize samotné jakýkoliv, pokud již není možno nastálé situaci efektivně předejít včasnou indikací a preventivními opatřeními. Nezbývá než krizovou situaci začít řešit. Efektivní krizová komunikace je klíčovým nástrojem řešení nastálé krizové situace, její uklidnění, zmírnění možných důsledků a v konečné fázi též jistou prevencí k opakování se dané situace.
Krizová komunikace s médii
Krizová komunikace s médii má nenahraditelnou funci v případě, že se staneme středem zájmu médií, která nás mohou svým jednáním poškodit jak po stránce soukromé, tak především veřejné. Což může mít v konečném důsledku závažný dopad i na naši profesi. Negativní publicita může zapříčinit odliv zákazníků a klientů, jakož i nucené ukončení podnikatelské činnosti. Proto je důležité mít určenou strategii pro komunikaci s médii, aby bylo možno krizi pokud možno, předejít, již nastalou situaci efektivně řešit a po odeznění problémové situace vše nastavit tak, aby se problém neopakoval.
Rozdělení médií podle zájmů
- Soukromá média - jejich zájmem je naplňovat požadavky svých čtenářů a držet si svou zákaznickou obec tím, že ji budou zásobovat kvalitními informacemi. Naplňování zájmů jejich cílové skupiny je tak činí ekonomicky úspěšnými a konkurenceschopnými.[3]
- Veřejná média - jsou podřízeni stanovám v e svém zakládacím dokumentu. Podle svých prostředků poskytují určitý zpravodajský obsah s ohledem i na názory, jež nejsou většinové.[4]
Úkoly krizové komunikace
Primárně jde o to, informovat subjekty, jež jsou do krize nějakým způsobem zapojeny:
- složky systému krizového řízení a operativního nmanagementu
- veřejnou společnost, média, orgány činné v trestním řízení...
- zaměstnance podniku, podřízené a jiné vnitropodnikové složky
Cíle krizové komunikace
Cílem fungující krizové komunikace "je uvolnit ve správné (včasné, hodnotné, důvěryhodné a přesvědčivé) infromace ve správný čas na správném místě..." Tímto by se mělo dosáhnout:
- aby byla včas a plně připravena zasáhnout skupina krizového řízení
- zmírnit nejistotu, zefektivnit činnosti ovlivněné krizí, odvrátit od histerie a podpořit teorii brzkého zlepšení situace
- eliminovat, nebo alespoň zmenšit dopad negativní pozornosti, jež na podnik, fyzickou , právnickou osobu či jiný subjekt může uvalit podezření z původu krize, či mylná interperetace médií.
Jde v zásadě o to, uchovat si dobrou pověst, klienty a zákazníky, odvrácení´m hrozby negativní veřejné publicity.
Reference
- ANTUŠÁK, Emil a Zdeněk KOPECKÝ. Krizový management: krizová komunikace. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2005, 91 s. ISBN 80-245-0945-8.
- BEDNÁŘ, Vojtěch. Krizová komunikace s médii. Vyd. 1. Praha: Grada, 2012, 183 s. Žurnalistika a komunikace. ISBN 978-80-247-3780-5.
- CHALUPA, Radek. Efektivní krizová komunikace: pro všechny manažery a PR specialisty. 1. vyd. Praha: Grada, 2012, 169 s. Komunikace (Grada). ISBN 978-80-247-4234-2.
Poznámky
- ↑ ANTUŠÁK, Emil a Zdeněk KOPECKÝ. Krizový management: krizová komunikace. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2005, 91 s. ISBN 80-245-0945-8, str.9.
- ↑ ANTUŠÁK, Emil a Zdeněk KOPECKÝ. Krizový management: krizová komunikace. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2005, 91 s. ISBN 80-245-0945-8. str.9.
- ↑ BEDNÁŘ, Vojtěch. Krizová komunikace s médii. Vyd. 1. Praha: Grada, 2012, 183 s. Žurnalistika a komunikace. ISBN 978-80-247-3780-5. str.16
- ↑ Tamtéž str.16
.
