Konkurenceschopnost: Porovnání verzí
(Založena nová stránka: Michaela Kuchařová) |
|||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | Michaela Kuchařová | + | '''Autor:''' Michaela Kuchařová |
| + | |||
| + | '''Klíčová slova:''' konkurenceschopnost, konkurenční výhoda, firma, trh, úspěch | ||
| + | |||
| + | '''Synonyma: '''--- | ||
| + | |||
| + | '''Související pojmy: '''--- | ||
| + | |||
| + | |||
| + | |||
| + | == Vymezení pojmu == | ||
| + | |||
| + | Konkurenceschopnost je schopnost prosadit se v určitém oboru v porovnání s ostatními. Pojem konkurenceschopnost je obvykle spojován s podnikáním. Pro snazší pochopení konkurenceschopnosti je tedy vhodné ilustrovat tuto problematiku na úrovni firmy. Úspěch firmy úzce souvisí s konkurenceschopností, přesto však to, že je firma úspěšná, ještě nutně neznamená, že je konkurenceschopná. Úspěch firmy ovlivňuje celá řada faktorů, z nichž konkurenceschopnost je jen jedním z nich. ''„Konkurence schopnost je významným faktorem posilujícím schopnost firmy dosahovat úspěchu tvořená konkurenčními výhodami. Je-li dostatečná, pak umožňuje firmě konkurovat.“''<ref>1) ZICH, Robert. ''Strategický management.'' Podnikatelská fakulta VUT, Brno, 2007. Dostupné z: http://vzdelavani.esf-fp.cz/results/results_02/edumat_rep/STM/STM_Pkon.pdf</ref> Zdrojem konkurenceschopnosti je konkurenční výhoda. | ||
| + | |||
| + | == Konkurenční výhoda == | ||
| + | |||
| + | Konkurenční výhoda je základem výkonnosti podniku na trhu, kde existuje konkurence. Pro identifikaci konkurenční výhody je vždy třeba srovnat nejméně dva aktéry v určitém tržním kontextu. ''„Jejím základem jsou právě rozdílné konkurenční charakteristiky sledovaných subjektů, kdy tyto rozdíly vedou k tomu, že nějaký subjekt má následně v něčem konkurenční výhodu oproti jinému subjektu.“''<ref>2) SLANÝ, Antonín a kol. ''Konkurence schopnost české ekonomiky.'' Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, 2006, s. 19. ISBN 80-210-4157-9</ref> Konkurenční výhody můžeme rozdělit na několik druhů. Jedním ze základních dělení je strukturální a funkční. Mimo zřejmé konkurenční výhody lze využít i tzv. pseudokonkurenčních výhod. Ty se sice přímo nepodílí na konkurenceschopnosti, ale úspěch firmy mohou také pozitivně ovlivnit. Pro nalezení a využití konkurenčních výhod je zcela klíčovým prvkem [[management]]. | ||
| + | |||
| + | == Rozdělení konkurenčních výhod == | ||
| + | |||
| + | '''1) Strukturální''' - jsou nezbytným předpokladem pro konkurenceschopnost. Jedná se o dílčí výhody, které vyplývají například z vlastnictví majetku či [[technologie]], nebo z vlastnictví zdrojů (např. přírodních), případně z již dříve dosaženého úspěchu a v neposlední řadě také ve výhodě finanční představující například nízké náklady. | ||
| + | |||
| + | '''2) Funkční''' - nejedná se již o dílčí výhody. Obvykle jsou tedy souborem různých faktorů a jsou zpravidla úzce spjaty s fungováním firmy. Jedná se tedy nejčastěji o schopnosti lidí, respektive schopnosti firmy jako celku. Na rozdíl od strukturálních se nejedná o neměnné výhody, nýbrž o výhody, které jsou obvykle managementem cíleně rozvíjeny. A právě v tomto ohledu se firma může výrazně odlišit od konkurence, tedy ovlivnit svou konkurenceschopnost. | ||
| + | |||
| + | '''3)''' Kromě výše zmíněných druhů výhod existují i další, které nespadají do předchozích kategorií, přesto mohou do konkurenceschopnosti významně zasáhnout. K těm nejvyužívanějším patří například dotační programy, různé způsoby ochrany trhu, případně spolupráce se silnějšími partnery nebo i čistě náhodný úspěch. | ||
| + | |||
| + | == Mezinárodní pojetí konkurenceschopnosti == | ||
| + | |||
| + | Vlivem procesů [[globalizace]] je v několika posledních dekádách konkurenceschopnosti věnovaná čím dál větší pozornost. Důvodem jsou rostoucí nároky na veškeré ekonomické aktivity. Z oblasti konkurenceschopnosti jednotlivých firem se tak dostáváme k větším celkům. Dochází k provázání například jednotlivých oborů podnikání či různých regionů (okres, stát, společenství států, kontinent). Česká republika představuje součást takového celku v rámci Evropské unie. V rámci tohoto provázání se již v podstatě nejedná o dosažení výhod u jednotlivých produktů či služeb, ''„ale o plynulý proces postupného růstu.“''<ref>3) PLCHOVÁ, Božena. ''Konkurenceschopnost v mezinárodním prostředí.'' s. 3. Dostupné z: http://www.vse.cz/polek/download.php?jnl=aop&pdf=328.pdf</ref> | ||
| + | |||
| + | ''„Mezinárodní konkurenceschopnost je schopnost země vytvářet srovnatelně více bohatství než ostatní země. Tato schopnost není jen výsledkem produktivity a ekonomické efektivnosti, nýbrž širokého spektra politických, sociálních, kulturních a vzdělanostních faktorů.“''<ref>4) PLCHOVÁ, Božena. ''Konkurenceschopnost v mezinárodním prostředí.'' (In ''Globální ročenka konkurenceschopnosti'', in Klavačová, 2002.), s. 5. Dostupné z: http://www.vse.cz/polek/download.php?jnl=aop&pdf=328.pdf</ref> Konkurenceschopnost jednotlivých subjektů, ať už se jedná o jednotlivé firmy či společenství států, je časově proměnná. Výkonnost řady ekonomicky vyspělých zemí významným způsobem poklesla, naopak řada rozvojových zemí se může pochlubit značným hospodářským růstem. Z tohoto vývoje je patrné, že se mění faktory ovlivňující konkurenceschopnost. K těmto faktorům patří [[pracovní síla]], zásoba [[kapitál]]u a [[produktivita]]. | ||
| + | |||
| + | == Poznámky == | ||
| + | |||
| + | <references /> | ||
| + | |||
| + | |||
| + | == Zdroje == | ||
| + | |||
| + | *SLANÝ, Antonín a kol. ''Konkurenceschopnost české ekonomiky.'' Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, 2006, 375 s. ISBN 80-210-4157-9 | ||
| + | *SLANÝ, Antonín a kol. ''Faktory konkurenceschopnosti.'' Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, 2007, 277s. ISBN 978-80-210-4455-5 | ||
| + | *BENEŠ, Michal. ''Konkurenceschopnost a konkurenční výhoda.'' Centrum výzkumu konkurenční schopnosti české ekonomiky, 2006, 39 s. ISSN 1801-4496 Dostupné z: http://is.muni.cz/do/econ/soubory/oddeleni/centrum/papers/wp2006-05.pdf | ||
| + | *ZICH, Robert. ''Strategický management.'' Podnikatelská fakulta VUT, Brno, 2007. Dostupné z: http://vzdelavani.esf-fp.cz/results/results_02/edumat_rep/STM/STM_Pkon.pdf | ||
| + | *PLCHOVÁ, Božena. ''Konkurenceschopnost v mezinárodním prostředí.'' 27 s. Dostupné z: http://www.vse.cz/polek/download.php?jnl=aop&pdf=328.pdf | ||
Verze z 29. 5. 2014, 22:23
Autor: Michaela Kuchařová
Klíčová slova: konkurenceschopnost, konkurenční výhoda, firma, trh, úspěch
Synonyma: ---
Související pojmy: ---
Vymezení pojmu
Konkurenceschopnost je schopnost prosadit se v určitém oboru v porovnání s ostatními. Pojem konkurenceschopnost je obvykle spojován s podnikáním. Pro snazší pochopení konkurenceschopnosti je tedy vhodné ilustrovat tuto problematiku na úrovni firmy. Úspěch firmy úzce souvisí s konkurenceschopností, přesto však to, že je firma úspěšná, ještě nutně neznamená, že je konkurenceschopná. Úspěch firmy ovlivňuje celá řada faktorů, z nichž konkurenceschopnost je jen jedním z nich. „Konkurence schopnost je významným faktorem posilujícím schopnost firmy dosahovat úspěchu tvořená konkurenčními výhodami. Je-li dostatečná, pak umožňuje firmě konkurovat.“[1] Zdrojem konkurenceschopnosti je konkurenční výhoda.
Konkurenční výhoda
Konkurenční výhoda je základem výkonnosti podniku na trhu, kde existuje konkurence. Pro identifikaci konkurenční výhody je vždy třeba srovnat nejméně dva aktéry v určitém tržním kontextu. „Jejím základem jsou právě rozdílné konkurenční charakteristiky sledovaných subjektů, kdy tyto rozdíly vedou k tomu, že nějaký subjekt má následně v něčem konkurenční výhodu oproti jinému subjektu.“[2] Konkurenční výhody můžeme rozdělit na několik druhů. Jedním ze základních dělení je strukturální a funkční. Mimo zřejmé konkurenční výhody lze využít i tzv. pseudokonkurenčních výhod. Ty se sice přímo nepodílí na konkurenceschopnosti, ale úspěch firmy mohou také pozitivně ovlivnit. Pro nalezení a využití konkurenčních výhod je zcela klíčovým prvkem management.
Rozdělení konkurenčních výhod
1) Strukturální - jsou nezbytným předpokladem pro konkurenceschopnost. Jedná se o dílčí výhody, které vyplývají například z vlastnictví majetku či technologie, nebo z vlastnictví zdrojů (např. přírodních), případně z již dříve dosaženého úspěchu a v neposlední řadě také ve výhodě finanční představující například nízké náklady.
2) Funkční - nejedná se již o dílčí výhody. Obvykle jsou tedy souborem různých faktorů a jsou zpravidla úzce spjaty s fungováním firmy. Jedná se tedy nejčastěji o schopnosti lidí, respektive schopnosti firmy jako celku. Na rozdíl od strukturálních se nejedná o neměnné výhody, nýbrž o výhody, které jsou obvykle managementem cíleně rozvíjeny. A právě v tomto ohledu se firma může výrazně odlišit od konkurence, tedy ovlivnit svou konkurenceschopnost.
3) Kromě výše zmíněných druhů výhod existují i další, které nespadají do předchozích kategorií, přesto mohou do konkurenceschopnosti významně zasáhnout. K těm nejvyužívanějším patří například dotační programy, různé způsoby ochrany trhu, případně spolupráce se silnějšími partnery nebo i čistě náhodný úspěch.
Mezinárodní pojetí konkurenceschopnosti
Vlivem procesů globalizace je v několika posledních dekádách konkurenceschopnosti věnovaná čím dál větší pozornost. Důvodem jsou rostoucí nároky na veškeré ekonomické aktivity. Z oblasti konkurenceschopnosti jednotlivých firem se tak dostáváme k větším celkům. Dochází k provázání například jednotlivých oborů podnikání či různých regionů (okres, stát, společenství států, kontinent). Česká republika představuje součást takového celku v rámci Evropské unie. V rámci tohoto provázání se již v podstatě nejedná o dosažení výhod u jednotlivých produktů či služeb, „ale o plynulý proces postupného růstu.“[3]
„Mezinárodní konkurenceschopnost je schopnost země vytvářet srovnatelně více bohatství než ostatní země. Tato schopnost není jen výsledkem produktivity a ekonomické efektivnosti, nýbrž širokého spektra politických, sociálních, kulturních a vzdělanostních faktorů.“[4] Konkurenceschopnost jednotlivých subjektů, ať už se jedná o jednotlivé firmy či společenství států, je časově proměnná. Výkonnost řady ekonomicky vyspělých zemí významným způsobem poklesla, naopak řada rozvojových zemí se může pochlubit značným hospodářským růstem. Z tohoto vývoje je patrné, že se mění faktory ovlivňující konkurenceschopnost. K těmto faktorům patří pracovní síla, zásoba kapitálu a produktivita.
Poznámky
- ↑ 1) ZICH, Robert. Strategický management. Podnikatelská fakulta VUT, Brno, 2007. Dostupné z: http://vzdelavani.esf-fp.cz/results/results_02/edumat_rep/STM/STM_Pkon.pdf
- ↑ 2) SLANÝ, Antonín a kol. Konkurence schopnost české ekonomiky. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, 2006, s. 19. ISBN 80-210-4157-9
- ↑ 3) PLCHOVÁ, Božena. Konkurenceschopnost v mezinárodním prostředí. s. 3. Dostupné z: http://www.vse.cz/polek/download.php?jnl=aop&pdf=328.pdf
- ↑ 4) PLCHOVÁ, Božena. Konkurenceschopnost v mezinárodním prostředí. (In Globální ročenka konkurenceschopnosti, in Klavačová, 2002.), s. 5. Dostupné z: http://www.vse.cz/polek/download.php?jnl=aop&pdf=328.pdf
Zdroje
- SLANÝ, Antonín a kol. Konkurenceschopnost české ekonomiky. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, 2006, 375 s. ISBN 80-210-4157-9
- SLANÝ, Antonín a kol. Faktory konkurenceschopnosti. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, 2007, 277s. ISBN 978-80-210-4455-5
- BENEŠ, Michal. Konkurenceschopnost a konkurenční výhoda. Centrum výzkumu konkurenční schopnosti české ekonomiky, 2006, 39 s. ISSN 1801-4496 Dostupné z: http://is.muni.cz/do/econ/soubory/oddeleni/centrum/papers/wp2006-05.pdf
- ZICH, Robert. Strategický management. Podnikatelská fakulta VUT, Brno, 2007. Dostupné z: http://vzdelavani.esf-fp.cz/results/results_02/edumat_rep/STM/STM_Pkon.pdf
- PLCHOVÁ, Božena. Konkurenceschopnost v mezinárodním prostředí. 27 s. Dostupné z: http://www.vse.cz/polek/download.php?jnl=aop&pdf=328.pdf
