Čtenářská gramotnost

Z WikiKnihovna
Přejít na: navigace, hledání

Autor: Eliška Pernesová

Klíčová slova: gramotnost, čtenářství, čtení

Synonyma: čtenářská dovednost

Související pojmy:

nadřazené - gramotnost, čtení, psaní, funkční gramotnost, vzdělávání

podřazené - čtenář, četba


Definice

Pro pojem čtenářská gramotnost není prozatím stanovena žádná stabilní definice. Její význam se totiž neustále mění v závislosti na probíhajících změnách ve společnosti, ekonomice a kultuře. Nynější pojetí čtenářské gramotnosti stanovené organizací OECD obsahuje prostřednictvím čtenářských postupů, dovedností a strategií především schopnost porozumět mnoha různým typům textu, vztahující se k nejrůznějším situacím v životě a schopnost o nich přemýšlet a vyložit si jejich smysl.[1]

Čtenářská gramotnost je součástí a podoblastí tzv. funkční gramotnosti. Míra čtenářské gramotnosti bývá předpokladem pro dosažení tzv. klíčových kompetencí, zejména kompetence k učení, kdy je jedním z významných faktorů určujících úspěšnost ve studiu, a tyto kompetence jsou stále více využívány jako nástroj pro dosažení cílů, které jsou klíčem k úspěchu jak v pracovním tak i v osobním životě.[2] Čtenářská gramotnost se rozvíjí především na primární motivaci něco se dozvědět. Čtení a čtenářství samo o sobě velmi napomáhá osobnostnímu a morálnímu sebezdokonalování.[3]

Faktory ovlivňující rozvoj čtenářské gramotnosti

  • Vnitřní – genetické dispozice, motivace, zájem, čtenářské strategie, charakter, intelektové schopnosti
  • Vnější – rodina, škola a mimoškolní a mimorodinné faktory

Za důležitý faktor pro vývoj čtenářské gramotnosti je také považováno působení rodiny na dítě, kde rodina je rozhodujícím prostředím pro vývoj a osvojení čtenářských praktik a návyků, Jelikož to, co není dáno v rodině, škola již není schopna změnit.[4]

Čtenářská gramotnost je v dnešní době velmi ovlivňována internetem, který může vývoj čtenářské gramotnost ohrozit nebo, dle některých teorií, naopak přispět pro její rozvoj.

Výzkum

Čtenářská gramotnost je kritériem, které se testuje v pravidelných výzkumech PISA (The Programme for International Student Assessment) organizace OECD. Definice stanovena touto organizací zní: „Čtenářská gramotnost znamená schopnost porozumět psanému textu, přemýšlet o něm a používat jej k dosahování určitých cílů, k rozvoji vlastních schopností a vědomostí a k aktivnímu začlenění do života společnosti.“[5] Této dnes již poměrně přesné a obsáhlé definici však předcházelo mnoho dalších. Prvním výzkumem zaměřujícím se na čtenářskou gramotnost se zabývala organizace IEA (Mezinárodní organizace pro hodnocení výsledků vzdělávání) v roce 1995. Výstupem této studie byla čtenářská gramotnost definována jako: "schopnost rozumět formám psaného jazyka, které vyžaduje společnost a/ nebo mají význam pro jednotlivce, a tyto formy používat"[6]. Podobnou definicí byl roku 1997 popsán mezinárodní výzkum gramotnosti dospělých IALS: "Čtenářská gramotnost je schopností používat tištěných a písemných informací pro fungování ve společnosti, k dosahování vlastních cílů a k rozvoji vlastních vědomostí a vlastního potenciálu."[7] Tyto definice však byly primárně zaměřené na čtení pouze jako nástroje k dosahování cílů, postrádaly však aktivní a iniciativní úlohu čtenáře při porozumění textu.[8] Tento chybějící aspekt zařadila do své definice čtenářské gramotnosti až výzkum IEA PIRLS a mezinárodní výzkum OECD PISA, který tak zdůraznil schopnost čtenáře o textu přemýšlet a uplatňovat v něm své myšlenky a zkušenosti: "Čtenářská gramotnost znamená schopnost porozumět psanému textu, přemýšlet o něm a používat jej k dosahování určitých cílů, k rozvoji vlastních schopností a vědomostí a k aktivnímu začlenění do života společnosti."[9] Tyto definice PISA a PIRLS však zohledňují pouze některé složky čtenářství a to ty, které lze testovat. Čtenářská gramotnost ovšem zahrnuje také netestovatelné složky, kterou je například vztah ke čtení.

Výstupy čtenářské gramotnosti

  1. Porozumění: schopnost dekódovat psané texty a následně budovat porozumění se zapojením již naučených znalostí a zkušeností
  2. Vysuzování a hodnocení:dovednost vyvozovat z přečteného textu závěry a kriticky hodnotit text z různých hledisek společně se sledováním autorových záměrů
  3. Metakognice: Dovednost uvážit záměry vlastního čtení a v souladu s tím volit správné texty, způsob čtení, čtenářské strategie apod.
  4. Sdílení: sdílení svých prožitků z četby, porozumívání a pochopení s dalšími čtenáři
  5. Aplikace: čtení využívat k seberozvoji a četbu dále zúročit v dalším životě[10]

Aspekty čtenářské gramotnosti

  1. Procesy porozumění – postupy jednotlivých čtenářů při pochopení významu textu. Jedná se o vyhledávání informací, vyvozování závěru z přečteného textu, schopnost hodnotit obsahové či formální charakteristiky textu. Proces porozumění bývá ovlivněn zanlostmi a zkušenostmi, které čtenáři umožňují chápání jazyka, textů a světa
  2. Čtenářské záměry – důvody, které jedince motivují k četbě:
    1. Čtení pro literární zkušenost, kdy se jedinec stává součástí čteného příběhu, prostředí, postav, celkové atmosféry
    2. Čtení pro získání a používání informací – čtené texty vycházejí z reálného života, a na jejich základě jedinec získává nové informace
  3. Čtenářské chování a postoje – postoj ke čtení a psané kultuře[11]

Poznámky

  1. PROCHÁZKOVÁ, Ivana. Co je čtenářská gramotnost, proč a jak ji rozvíjet? Metodický portál RVP.[online]. [cit. 2013-05-18]. Dostupný z: <http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/446/CO-JE-CTENARSKA-GRAMOTNOST-PROC-A-JAK-JI-ROZVIJET.html/>
  2. ALTAMONOVÁ, Jitka [et al.]. Čtenářská gramotnost ve výuce: metodická příručka. [online]. 1. vyd. Praha: Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků (NÚV), divize VÚP, 2011. 67 s. ISBN 978-80-87000-99-1 Dostupné z: <http://www.vuppraha.cz/wp-content/uploads/2011/11/ctenarskagramotnost_final.pdf>
  3. ALTAMONOVÁ, Jitka [et al.]. Čtenářská gramotnost ve výuce: metodická příručka. [online]. 1. vyd. Praha: Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků (NÚV), divize VÚP, 2011. 67 s. ISBN 978-80-87000-99-1 Dostupné z: <http://www.vuppraha.cz/wp-content/uploads/2011/11/ctenarskagramotnost_final.pdf>
  4. TRÁVNÍČEK, Jiří. Čteme? Obyvatelé České republiky a jejich vztah ke knize. 1. vyd. Brno: Host, 2008. 208 s. ISBN 978-80-7294-270-1
  5. TRÁVNÍČEK, Jiří. Čteme? Obyvatelé České republiky a jejich vztah ke knize. 1. vyd. Brno: Host, 2008. 208 s. ISBN 978-80-7294-270-1
  6. PROCHÁZKOVÁ, Ivana. Co je čtenářská gramotnost, proč a jak ji rozvíjet? Metodický portál RVP.[online]. [cit. 2013-05-18]. Dostupný z: <http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/446/CO-JE-CTENARSKA-GRAMOTNOST-PROC-A-JAK-JI-ROZVIJET.html/>
  7. PROCHÁZKOVÁ, Ivana. Co je čtenářská gramotnost, proč a jak ji rozvíjet? Metodický portál RVP.[online]. [cit. 2013-05-18]. Dostupný z: <http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/446/CO-JE-CTENARSKA-GRAMOTNOST-PROC-A-JAK-JI-ROZVIJET.html/>
  8. PROCHÁZKOVÁ, Ivana. Co je čtenářská gramotnost, proč a jak ji rozvíjet? Metodický portál RVP.[online]. [cit. 2013-05-18]. Dostupný z: <http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/446/CO-JE-CTENARSKA-GRAMOTNOST-PROC-A-JAK-JI-ROZVIJET.html/>
  9. PROCHÁZKOVÁ, Ivana. Co je čtenářská gramotnost, proč a jak ji rozvíjet? Metodický portál RVP.[online]. [cit. 2013-05-18]. Dostupný z: <http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/446/CO-JE-CTENARSKA-GRAMOTNOST-PROC-A-JAK-JI-ROZVIJET.html/>
  10. ALTAMONOVÁ, Jitka [et al.]. Čtenářská gramotnost ve výuce: metodická příručka. [online]. 1. vyd. Praha: Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků (NÚV), divize VÚP, 2011. 67 s. ISBN 978-80-87000-99-1 Dostupné z: <http://www.vuppraha.cz/wp-content/uploads/2011/11/ctenarskagramotnost_final.pdf>
  11. NAJVAROVÁ, Veronika. Čtenářská gramotnost žáků 1. stupně základní školy. [online]. 2008. Disertační práce. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce Oldřich Šimoník. [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: <http://is.muni.cz/th/14647/pedf_d/>

Použitá literatura

  1. ALTAMONOVÁ, Jitka [et al.]. Čtenářská gramotnost ve výuce: metodická příručka. [online]. 1. vyd. Praha: Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků (NÚV), divize VÚP, 2011. 67 s. ISBN 978-80-87000-99-1 Dostupné z: <http://www.vuppraha.cz/wp-content/uploads/2011/11/ctenarskagramotnost_final.pdf>
  2. PROCHÁZKOVÁ, Ivana. Co je čtenářská gramotnost, proč a jak ji rozvíjet? Metodický portál RVP.[online]. [cit. 2013-05-18]. Dostupný z: <http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/446/CO-JE-CTENARSKA-GRAMOTNOST-PROC-A-JAK-JI-ROZVIJET.html/>
  3. NAJVAROVÁ, Veronika. Čtenářská gramotnost žáků 1. stupně základní školy. [online]. 2008. Disertační práce. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce Oldřich Šimoník. [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: <http://is.muni.cz/th/14647/pedf_d/>
  4. TRÁVNÍČEK, Jiří. Čteme? Obyvatelé České republiky a jejich vztah ke knize. 1. vyd. Brno: Host, 2008. 208 s. ISBN 978-80-7294-270-1