Internet

Z WikiKnihovna
Přejít na: navigace, hledání

Autor: Martina Snozová

Klíčová slova: Internetový protokol (IP), ARPANET

Synonyma: ---

Související pojmy:

nadřazené - média
podřazené - CESNET, SANET


Charakteristiky

Obecné charakteristiky

  • Internet je definován jako: „Veřejně dostupný celosvětový systém vzájemně propojených počítačových sítí, které přenáší data pomocí přepínání paketů (zprávy nebo fragmenty zpráv) za použití standardizovaného Internet Protokolu (IP) a dalších protokolů. Skládá se z tisíce menších komerčních, akademických, vládních a vojenských sítí.
  • Slouží jako přenosové médium pro různé informace a služby (např. elektronická pošta, chat, systém vzájemně propojených stránek a dokumentů WWW).“[1]


Definice internetu podle Soni Makulové (tato definice vychází z technické infrastruktury):

  • „Komplexní globální síť skládající se z tisíce dalších nezávislých sítí, které jsou provozované vládními agenturami, výchovně-vzdělávacími a výzkumnými institucemi a soukromými obchodními společnostmi.
  • Soubor norem nebo protokolů TCP/IP, které umožňují komunikaci mezi veřejnými a privátními sítěmi na různých typech komunikačních médií (telefonní linky, optické kabely, kabelová televize, satelit apod.) a různých technických platformách (PC, Macintosh, pracovní stanice apod.). “[2]


Definice internetu z pohledu společenského:

  • informační médium, podobné jako noviny, časopisy, knihy, televize, kde najdeme kaţdý den nejaktuálnější informace a mnoţství různých sluţeb, přičemţ stále více informací je přístupných v multimediální formě,
  • komunikační médium, umožňující miliónům lidí na celém světě být v neustálém kontaktu v reálném čase, které vytváří nové pracovní příleţitosti, odstraňuje geografické bariéry a není pouze zdrojem vzdělávání, ale také zábavy a oddychu,
  • reklamní médium a marketingové médium, které postupně svým globálním rozsahem a možností zpětné vazby stále více konkuruje televizi, rozhlasu a tisku,
  • obchodní médium, které vytváří nové možnosti obchodu a spolupráce pro firmy a jednotlivce v globálním měřítku.“ [1]

Historie

Na konci padesátých a počátku šedesátých let dvacátého století Ministerstvo obrany v USA postavilo firmu RAND Corporation před nelehký úkol. Firma RAND Corporation měla vymyslet způsob, jak by mohly mezi sebou komunikovat jednotlivé administrativní orgány v USA i po případné jaderné válce. Bylo potřeba vymyslet systém, který by umožnil komunikaci mezi jednotlivými městy či vojenskými základnami i po tom, že by některé z části systému byly úplně zničeny. Důležité také bylo, aby systém neměl žádnou centrálu. V roce 1964 bylo zveřejněno konečné řešení. Informace měla být přenášena pomocí jednotlivých paketů, které by obsahovaly adresu příjemce a byly by posílány nezávisle na cestě ostatních paketů. K příjemci by se tak dostávaly různými cestami. Všechny uzly sítě pro přenos informací by měly mít rovnocenné postavení. Systém měl být založen na přepínání paketů (paket switching). Poprvé byl tento způsob přenosu informací převeden do praxe ve Velké Británii. V USA byl převeden do praxe díky finanční podpoře grantové agentury Ministerstva obrany s názvem ARPA (Advanced Research Projects Agency), podle níž dostala také síť svůj název - ARPANET. Protože tato síť měla propojovat první superpočítače, byly první uzly této sítě umisťovány na univerzitách. Síť byla v roce 1969 uvedena do provozu a od té doby počet jejich uzlů velmi rychle narůstal. V roce 1971 měla síť 15 uzlů, zatímco v roce 1972 už jich měla 37. Prvotní zamýšlení, že tento systém bude provozován pouze pro vojenské a obranné účely začal ustupovat do pozadí. Lidé si po síti posílali stále víc soukromých zpráv. Tento systém však nadále patřil pod resort obrany. Později začaly vznikat okruhy sítí jiných resortů a ty se připojovaly k ARPANETu. Vznikala tak velmi široká síť. V roce 1983 se z Arpanetu vydělily všechny části, které měly cokoliv společného s vojenstvím a ustavila se samostatná síť s názvem MILNET, která byla samozřejmě schopná komunikovat s ARPANETem. Pravděpodobně nejvýznamnější sítí, která se na ARPANET nabalila, byla síť NSFNET, která patřila pod instituci NSF (National Science Foundation). NSF financovala masové připojení institucí, které připojeny dosud nebyly. Přejala tak z části roli páteřní sítě, kterou byla do této doby síť ARPANET. V roce 1990 byl ARPANET v tichosti zrušen. NSFNET pak sloužil nejen k výzkumným účelům, ale také pro velkoobjemový přenos dat v různých sférách. Komerčnímu využití se však dlouhou dobu bránil. Vznikaly však jiné sítě, které komerční přenos podporovaly. NSF se rozhodla NSFNET pozvolna odstavit z role páteřní sítě a nechat přenosové funkce ostatním, komerčním firmám. Tím byl NSFNET zprivatizován. Později byl pro tuto síť masově rozšířen název Internet.


Internet v České republice

V listopadu 1991, ve VC ČVUT úspěšně proběhl první pokus o připojení na internet k uzlu v Linci. Formálně však byla tehdejší ČSFR k internetu slavnostně připojena až 13. února 1992. Po rozpadu ČSFR se tehdejší síť s názvem FESNET rozděllila na český CESNET a slovenský SANET. V listopadu 1992 byla telefoní pevnou linkou propojena Praha a Brno. Velmi rychle se však připojovala další města. Nyní je možno připojit se k internetu v České republice prakticky odkudkoliv.

Použitá literatura

[1] ČERNÁ, Lenka. Trendy ve vyhledávíní na Internetu. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, 2006, 87 s. Vedoucí diplomové práce Mgr. Petr Škyřík

[2] MAKULOVÁ, Soňa. Vyhľadávanie infromací v Internete. Problémy, východiská, postupy. Bratislava : EL&T, 2002. 1. vyd. 376 s. ISBN 80-88812-16-X. S. 27.

[3] BEDNÁŘ, Martin . Owebu.cz [online]. 9. 7. 2007 [cit. 2010-11-14]. Historie vzniku internetu. Dostupné z WWW: <http://owebu.bloger.cz/Internet/Historie-vzniku-internetu>.

[4] FOLTA, Martin. Moderní model elektronického katalogu. Brno: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta podnikatelská, 2009. 102 s. Vedoucí diplomové práce prof. Ing. Jiří Dvořák, DrSc.