Právní skutečnosti

Termín právní skutečnost vyjadřuje okolnosti, děje a činy, které mají právní následky, tedy vznik, změnu nebo zánik právních vztahů. Jedna nebo více právních skutečností může například tvořit skutkovou podstatu trestného činu. V základu dělíme právní skutečnosti na:

• objektivní - nemají přímou souvislost s volním jednáním člověka a jde například o celospolečenské nebo přírodní děje
• subjektivní - má přímou souvislost s volním jednáním člověka a jde například o podání výpovědi.

Při dalším dělením právních skutečností rozlišujeme:

• právní jednání - činnosti které jsou v souladu s právem - například uzavření pracovní smlouvy
• protiprávní jednání - činnosti které právo porušují a často jsou s nimi spojené sankce - například krádež
• právní událost - okolnosti závislé na fungování společnosti a světa, které mají vliv na právní vztahy - například úmrtí
• protiprávní stav - objektivní skutečnost, která právu odporuje a tím způsobuje změnu právních vztahů a zpravidla vyvolává škodu - například povodeň.

Speciálními typy právní skutečnosti mohou být:

• právní domněnka, kdy se předpokládá určitý stav věci, ač to nemusí být vždy pravdivé (příklad - manžel matky dítěte je jeho otcem)
• právní fikce, kdy je jisté, že se reálný stav od předpokládaného liší (příklad - pokud není právní dokument vinou subjektu vyzvednut ve lhůtě, posuzuje se jako doručený)

Použité a doplňující zdroje

• Právní skutečnost. In: Iuridictum: Encyklopedie o právu [online]. 30. 10. 2005, poslední editace 16. 2. 2010 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://iuridictum.pecina.cz/w/Pr%C3%A1vn%C3%AD_skute%C4%8Dnost
• Právní skutečnosti. In: Sagit: nakladatelství ekonomické a právní literatury Ostrava [online]. © 1996-2014 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://www.sagit.cz/pages/lexikonheslatxt.asp?cd=151&typ=r&levelid=oc_324.htm