KISK:Informační vzdělávání: Porovnání verzí

Z WikiKnihovna
 
(Není zobrazeno 410 mezilehlých verzí od 41 dalších uživatelů.)
Řádek 5: Řádek 5:
 
V rámci zakončení předmětu, je třeba aby studenti vypracovali následující wikihesla. Pracují ve dvojicích a rozsah jednoho hesla by měl být cca. 9000 znaků. Nezapomeňte do patičky vámi vypracovaného hesla doplnit i vaše jméno včetně uča.
 
V rámci zakončení předmětu, je třeba aby studenti vypracovali následující wikihesla. Pracují ve dvojicích a rozsah jednoho hesla by měl být cca. 9000 znaků. Nezapomeňte do patičky vámi vypracovaného hesla doplnit i vaše jméno včetně uča.
  
 +
== Hesla ==
  
== Historie e-learningu (do současnosti) ==
+
*[[Historie e-learningu]] - Martin Lunter (376137)
 +
*[[Blended learning]] - Jana Lánová (382377)
 +
*[[M-learning]] - Dana Katrňáková (učo 342016)
 +
*[[E-learning 2.0]] - Josef Moravec, UČO 60727
 +
*[[Game Based Learning]] - Zdeněk Hruška, Jana Otevřelová
 +
*[[Learning Management Systems (LMS)]] - Michal Denár (UČO: 388410), Soňa Príborská (UČO: 383245)
 +
*[[Standardy v e-learningu]] (SCORM, AICC atd.)
 +
*[[Webináře]] - Julie Haladová (382364), Michaela Weissbergerová (382463)
 +
*[[Nová média v informačním vzdělávání]] - Andrea Szászová, Ľudmila Osičková
 +
*[[Pedagogické vědní disciplíny]] - Veronika Chromá (UČO: 361743), Myroslava Kutsyn (UČO: 97894)
 +
*[[Andragogika]] - Martina Sochorová (382576), Iveta Jansová (383008)
 +
*[[Kolbův cyklus]] -Dominika Babáková (učo: 383964), Edita Hečová (učo: 383232)
 +
*[[Konstruktivismus]] - Miroslava Brázdová 382759, Monika Krejčová 382844
 +
*[[Konektivismus]] - Michaela Kočová, Ester Březinová
 +
*[[RWCT]] - Marta Pavlovská (262041), Eva Mlynářová (216431)
 +
*[[Metody a formy výuky]] - Górecká Lucie, Krausová Veronika
 +
*[[Základní didaktické principy]] - Kateřina Mrázová (UČO 216813), Barbora Pitašová (UČO 262220)
 +
*[[Bloomova taxonomie]] - Denisa Šnédarová, Daniela Králová
 +
*[[Učební styly]] - Sylva Šimůnková, Eva Ogrocká
 +
*[[Kompetence učitele]] - Lea Mentlíková (383892), Veronika Svobodová (383939)
 +
*[[Model TPCK]] - Lukáš Rožnovský (UČO 147145), Jitka Šiborová (UČO 363815)
 +
*[[Rámcový vzdělávací program]] - Marie Packová (UČO 384 107), Marie Škardová (UČO 182 293)
 +
*[[Role tutora v distančním vzdělávání]]- Filip Kocián, Jakub Forman
 +
*[[Historie chápání pojmu informační gramotnost]]- Hájek, Ocásek
 +
*[[Mediální gramotnost]] - Eva Durnova (383215) a Lucie Belejova (382684)
 +
*[[ICT gramotnost]] - Kateřina Kopecká (382631), Marie Štouračová (382413)
 +
*[[Funkční gramotnost]] - Tereza Deutschová, Sylvie Dyčková (263674)
 +
*[[Evropské instituce podporující problematiku informační gramotnosti]] - Lukáš Prorok, Eva Šteinigerová
 +
*[[České instituce podporující problematiku informační gramotnosti]] - Blanka Justová, Eva Popelková
 +
*[[Aktivity ACRL na poli informační gramotnosti]]
 +
*[[Standardy informační gramotnosti]] - Dalibor Bláha (322949)
 +
*[[7 Pillars of Information Literacy Core Model – SCONUL]] - Lada Kadaníková (UČO 333301), Veronika Víšková (UČO 270306)
 +
*[[BIG6 a SUPER3]] - Jakub Alt (361990), Josef Ludvíček (362054)
 +
*[[Odborná periodika se zaměřením na informační vzdělávání]] - Blanka Svobodová, Martin Mašek
 +
*[[Odborné akce se zaměřením na informační gramotnost]]
 +
*[[Výzkumy informační gramotnosti – přehled]] - Jonáš Kopp, Václav Ovčačík
 +
*[[Klíčové kompetence (informační vzdělávání)]] - Michaela Blažejová, Dominika Frömelová
  
== Blended learning ==
+
<br/><br/><br/><br/>
Jana Lánová
 
  
== M-learning ==
+
[[Category:KISK:Kurzy]] <br/>[[Category:Informační vzdělávání|Informační_vzdělávání]] <br/> <br/>
Dana Katrňáková 342016
 
 
 
== E-learning 2.0 ==
 
Josef Moravec
 
 
 
== Game Based Learning ==
 
Zdeněk Hruška, Jana Otevřelová
 
 
 
== Learning management systems (LMS) ==
 
Michal Denár, Soňa Príborská
 
 
 
== Standardy v e-learningu (SCORM, AICC atd.) ==
 
== Webináře ==
 
 
 
== Nová média v informačním vzdělávání ==
 
Andrea Szászová, Ľudmila Osičková
 
 
 
== Pedagogické vědní disciplíny ==
 
Zpracovala: Veronika Chromá (361743), Myroslava Kutsyn (97894)
 
 
 
 
 
Pedagogiku můžeme definovat jako ''„vědní obor, který zahrnuje teorii a výzkum v oblasti výchovy a vzdělávání. Je vymezována jako věda o výchově nebo jako věda o výchově a vzdělávání a o konkrétnějších výchovných a vzdělávacích procesech […].“''<ref name="Kolář">KOLÁŘ, Zdeněk et al. ''Výkladový slovník z pedagogiky''. Praha: Grada, 2012, s. 96. ISBN 978-802-4737-102.</ref>
 
 
 
V průběhu svého vývoje si pedagogika vytvořila vztah nejen k ostatním vědám (např. psychologie, sociologie, lékařské vědy, technické vědy atd.), ale také se diferencovala na řadu disciplín a subdisciplín, které tvoří její vnitřní strukturu.<ref name="Vališová">VALIŠOVÁ, A., H. KASÍKOVÁ et al. ''Pedagogika pro učitele''. Praha: Grada, 2007, s. 60. ISBN 978-802-4717-340.</ref> A právě tyto disciplíny a subdisciplíny jsou souhrnně označovány jako '''pedagogické vědní disciplíny''' (dále pedagogické vědy).
 
 
 
Protože není ustálena jednotná struktura pedagogiky, můžeme se v literatuře setkat s různým členěním pedagogických věd. Lze je dělit např. na '''základní''', '''aplikované''' a '''hraniční'''.<ref name="Vališová"></ref>
 
 
 
 
 
'''1) Základní'''
 
 
 
Mezi základní pedagogické vědy patří:
 
 
 
*'''obecná pedagogika''' – ''„zabývá se základními problémy výchovy a vzdělání“''.<ref name="Dvořáček">DVOŘÁČEK, Jiří. ''Pedagogika pro učitele odborných předmětů''. Praha: Oeconomica, 2005, s. 12. ISBN 80-245-0886-9.</ref> Systematizuje a objasňuje základní pedagogické jevy a snaží se vyvodit obecně platné pedagogické normy. Obsah obecné pedagogiky je tvořen dvěma částmi: a) '''metodologickou''' či '''vědoslovnou''' – zabývá se problematikou pedagogiky jako vědy (předmět pedagogiky, její vztah k jiným vědám, její poslání ve společnosti atd.); a b) '''všeobecnou teorií výchovy''' – obecně zkoumá základní pedagogické kategorie (tj. cíl, strukturu a funkci výchovy, výchovné metody atd.);<ref name="Jůva">JŮVA, Vladimír a Vladimír JŮVA. ''Úvod do pedagogiky''. 4., dopl. vyd. Brno: Paido, 1999, s. 21-22. ISBN 80-85931-78-8.</ref>
 
*'''metodologie pedagogiky''' – zabývá se výzkumnými metodami, které se uplatňují v pedagogice;<ref>DVOŘÁČEK, ref. 3, s. 13.</ref>
 
*'''dějiny pedagogiky''' (označované také jako „dějiny výchovy“) - zkoumají vývoj pedagogických názorů a koncepcí, výchovně vzdělávacích institucí a jejich forem, legislativu atd.<ref name="Vališová"></ref> Lze je dělit na ''všeobecné dějiny výchovy'' (týkají se světového vývoje), ''národní dějiny výchovy'' (týkají se vývoje výchovy v daném teritoriu) a ''dějiny školství'' (mohou se dělit na všeobecné a národní; týkají se vývoje školských zařízení);<ref>JŮVA, Vladimír a Vladimír JŮVA, ref. 4, s. 21.</ref>
 
*'''srovnávací (komparativní) pedagogika''' – v současnosti významná vědecká disciplína, která popisuje, srovnává a hodnotí vzdělávací systémy v různých zemích. ''„Zkoumá jejich strukturu (zejm. členění školství na jednotlivé druhy škol), jejich fungování, pojetí a obsahy vzdělávání, dosahované vzdělávací výsledky, styly výuky, kulturní, ekonomické a historické faktory podmiňující vzdělávací systémy.“''<ref>PRŮCHA, Jan a Jaroslav VETEŠKA. ''Andragogický slovník''. Praha: Grada, 2012, s. 239. ISBN 978-80-247-3960-1.</ref>
 
*'''didaktika''' - je definována jako teorie vzdělávání a vyučování. Věnuje se procesu vyučování a učení a problematice vzdělávacích obsahů, které si žáci v rámci procesu vyučování a učení osvojují.<ref>KOVÁŘ et al., ref. 1, s. 31.</ref>  Jednoduše řečeno, zabývá se ''„1. tím, '''co a k jakým účelům se vyučuje'''; 2. tím, '''jak se to vyučuje'''.“''<ref>PRŮCHA, Jan. ''Přehled pedagogiky: úvod do studia oboru''. Praha: Portál, 2000, s. 103. ISBN 80-7178-399-4.</ref>
 
*'''teorie výchovy''' – jde o disciplínu, ''„která se zabývá konkrétně procesy výchovy mravní, rozumové, světonázorové, tělesné, estetické, pracovní; principy a metodami výchovné práce, vztahem vychovatele a vychovávaného…“''<ref>KOVÁŘ et al., ref. 1, s. 149.</ref>
 
*'''speciální pedagogika''' – vědní disciplína, která se zabývá výchovou a vzděláním osob se speciálními vzdělávacími potřebami. Zaměřuje se na jedince s různými handicapy (např. tělesnými…) či různými omezeními (např. v komunikaci, chování…).<ref name="KOVÁŘ et al., ref. 1, s. 98.">KOVÁŘ et al., ref. 1, s. 98.</ref>V rámci speciální pedagogiky se vytvořily subdisciplíny, které se věnují jednotlivým znevýhodněním. Mezi tyto subdisciplíny patří:
 
**'''psychopedie''' – zaměřuje se na osoby s mentálním postižením, tj. se sníženými rozumovými schopnostmi;
 
**'''somatopedie''' – zaměřuje se na osoby tělesně postižené;
 
**'''oftalmopedie''' – zabývá se osobami se zrakovým postižením a nevidomými; (lze se setkat i s názvy tyflopedie či optopedie);
 
**'''surdopedie''' – věnuje se osobám se sluchovými vadami;
 
**'''logopedie''' – zaměřuje se na osoby s poruchami řeči;
 
**'''etopedie''' – věnuje se osobám s poruchami chování.<ref name="KOVÁŘ et al., ref. 1, s. 98."></ref>
 
V současné době se speciální pedagogika věnuje také specifickým vývojovým poruchám učení, jako je ''dyslexie'' (porucha čtení), ''dysgrafie'' a ''dysortografie'' (porucha psaní a pravopisu), ''dyskalkulie'' (porucha při počítání a operaci s čísly).<ref>PRŮCHA, ref. 9, s. 82.</ref>
 
*'''pedagogická diagnostika''' – vědecká disciplína, která se zabývá zjišťováním a hodnocením dosažené úrovně vědomostí, dovedností či vlastností, které si jedinec osvojil během výchovného a vzdělávacího procesu. Díky diagnostice můžeme např. zjišťovat, zda jsou předškolní děti zralé pro vstup do školy nebo zda dospělí mají předpoklady pro výkon určité profese atd.<ref>PRŮCHA, ref. 9, s. 131-134.</ref>
 
 
 
 
 
'''2) Hraniční'''
 
 
 
 
 
*'''pedagogická psychologie''' je odvětví psychologie zabývající se výchovně-vzdělávacími otázkami v praxi z psychologického hlediska. Zkoumá jednotlivce (zejména děti a mládež), jeho chování, učení, formování osobnosti s ohledem na to, jak působí výchova  - např. zkoumá výchovné pracovníky a žáky v rámci jejich vztahů, jak vzájemně působí. Do pedagogické výchovy spadají i další subdisciplíny: např. učení a poznávání – zkoumá jak se žák učí a jaké kognitivní procesy k němu využívá (pozornost, paměť atd.)<ref name="Průcha, Přehled pedagogiky">PRŮCHA, Jan. ''Přehled pedagogiky: úvod do studia v oboru''. Vyd. 1. Praha: Portál, 2000,  s. 74-79.  ISBN 80-717-8399-4.</ref>
 
 
 
*'''sociologie výchovy'''  se a zkoumá jakou funkci plní výchova ve společnosti, jak funguje v roli sociálního institutu, jaký vztah je mezi sociální strukturou a školským systémem. Hlavními tématy sociologie výchovy je ''vzdělanostní struktura a vzdělanostní mobilita, sociální stratifikace a vzdělávání, rovnost vzdělávacích příležitostí''. V souvislosti s pojmem sociologie výchovy se také velmi často objevují synonyma „''pedagogická sociologie, sociologie vzdělávání, vzdělávání, sociologická pedagogika''“.<ref name="Průcha, Pedagogicky slovník">PRŮCHA, Jan. ''Pedagogický slovník''. 3., rozš. a přeprac. vyd. Praha: Portál, 2001,  s. 221 . ISBN 80-717-8579-2.</ref>
 
 
 
*'''kybernetická pedagogika''' ''jedním z teoretických přístupů k technologii vzdělání (didaktické technologii), jež je sama "rodnou sestrou" obecné didaktiky''.<ref name="Kybernetická pedagogika">HLAVÁČ, Michal. KYBERNETICKÁ PEDAGOGIKA. In: ''SMĚRY VZDĚLÁVACÍ KYBERNETIKY'' [online]. 4.1. 2005 [cit. 2013-04-27]. Dostupné z: http://it.pedf.cuni.cz/strstud/edutech/2004_Vzdel_kyber_Hlavac/</ref>
 
 
 
*'''dramatická výchova'''. Pod pojmem dramatická výchova se rozumí využívání postupu a elementu dramatického chování. Jedním z hlavních cílů dramatické výchovy je '''rozvoj osobnosti''' (sebevyjádření, sebepoznávaní, seberegulace atd.), také se zabývá '''rozvojem sociálním''' (komunikace, vztahy, spolupráce) a '''rozvojem esteticko-uměleckým''' (vztah k divadelnímu umění a umění vůbec). Klíčovým pojmem v dramatické výchově je '''vzájemné jednání''' (interakce) osob v situacích. Aby k tomu došlo, je nutno vytvořit „dramatickou situaci“, nějaký konflikt – neshody, obtíže, problém aj.  Jedinec, který řeší tyto problémy, je nucen vybrat si z několika variant, různých postojů, názorů, což následně přináší ''výrazné'' emoce. Na základě zkušeností tyto prožitky zůstávají v paměti mnohem více zabarveny emocionálně. V dramatické výchově se také pracuje s tvořivostí, projevuje se zde partnerství, spolupráce, sdílení.<ref name="Dramatická výchova">CISOVSKÁ, Hana. ''Dramatická výchova a sociální učení v základním vzdělávání''. Vyd. 1. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Pedagogická fakulta, 2012,  s.57-64.  ISBN 978-80-7464-204-3.</ref>
 
 
*'''artefiletika''' je vzdělávání a výchova, které vychází z výtvarného umění, estetické stránky přírody a hmotné kultury. Prostřednictvím uměleckých aktivit se artefiletika snaží rozvíjet sociální kompetence, rozšiřovat kulturní kapitál jedince.<ref name="artefiletika">Artefiletika. In:'' Metodický portál RVP.CZ - unikátní PROSTOR PRO UČITELE, sdílení zkušeností a spolupráci'' [online]. 25.4.2013 [cit. 2013-04-27]. Dostupné z: http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/A/Artefiletika</ref>
 
 
 
*'''sociální pedagogika''' sleduje vliv sociálního prostředí na výchovu a vzdělání člověka, zabývá se jevy, jenž negativně ovlivňují a ohrožují jedince, vztahy mezi jedincem (sociální skupinou) a sociálním prostředím (sociální společnosti) ve výchově a vzdělávání. Cílem sociální pedagogiky je pomoc sociálně znevýhodněným, rizikovým skupinám – drogově závislým, trestaným, nezaměstnaným.<ref name="soc.pedagogika">ČÁBALOVÁ, Dagmar. ''Pedagogika''. Vyd. 1. Praha: Grada, 2011, 272 s. Pedagogika (Grada). ISBN 978-802-4729-930. Str.183-184</ref>
 
 
 
*'''environmentální výchova'''. Ekologická výchova či environmentální výchova vede jednotlivce k odpovědnému chování vůči přírodě, životnímu prostředí. Tématy environmentální výchovy jsou například tyto oblasti: '''energie''' (alternativní energie), '''ochrana přírody''', '''změna klimatu''', '''znečištění životního prostředí''', '''ozonová díra''', '''hospodaření  s odpady'''.<ref name="Wiki"> ''Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Environmentální výchova'' [online]. c2013 [citováno 27. 04. 2013]. Dostupný z WWW: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Environment%C3%A1ln%C3%AD_v%C3%BDchova&oldid=10254362</ref>
 
 
 
*'''multikulturní výchova '''je proces, jehož prostřednictvím by měl jednotlivec vytvářet pozitivní postoje, vnímání, hodnocení kultur odlišných od jeho vlastní. Multikulturní výchova spojuje přístupy pedagogiky, psychologie, sociolingvistiky, antropologie, nicméně jádro této discipliny leží v pedagogice. Jednou ze základních otázek multikulturní výchovy je zjistit, v jakém věku se u dětí formují negativní postoje vůči příslušníkům jiných kultur. V rámci výzkumu bylo zjištěno, že takovéto předsudky vznikají u dětí v poměrně útlém věku (5-6 let). Proto na základě určitých vzdělávacích programů začleněných do školního vzdělávání lze formovat v žácích pozitivní postoje k představitelům jiných kultur.<ref name="Průcha, Přehled pedagogiky">PRŮCHA, Jan. ''Přehled pedagogiky: úvod do studia v oboru''. Vyd. 1. Praha: Portál, 2000,  s. 167-170. ISBN 80-717-8399-4.</ref>
 
 
 
*'''ekonomika vzdělávání'''
 
 
 
*'''školská statistika'''
 
 
 
*'''školní zdravotnictví a školní hygiena'''
 
 
 
 
 
'''3) Aplikované'''
 
 
 
 
 
Aplikované můžeme dělit:
 
 
 
*''podle věkových stadií'' ('''předškolní pedagogika, pedagogika základní školy, středoškolská, vysokoškolská, andragogika a gerontopedagogika''');
 
 
 
*''podle společenských oblastí'' ('''pedagogika volného času''' aj.);
 
 
 
*''podle výchovných zařízení'' ('''mimoškolská pedagogika, školní pedagogika, mimoškolská pedagogika, předškolní pedagogika''').
 
 
 
 
 
'''REFERENCE'''
 
 
 
----
 
<references />
 
 
 
== Andragogika ==
 
Martina Sochorová, Iveta Jansová
 
 
 
== Kolbův cyklus ==
 
Dominika Babáková, Edita Hečová
 
 
 
== Konstruktivismus a Konektivismus ==
 
Michaela Kočová, Ester Březinová
 
 
 
== RWCT ==
 
== Metody a formy výuky ==
 
Górecká Lucie, Krausová Veronika
 
 
 
== Základní didaktické principy ==
 
 
 
Autoři textu: Kateřina Mrázová (UČO ......), Barbora Pitašová (UČO 262220)
 
 
 
<span style="font-size:larger;">'''Úvod'''</span>
 
 
 
<span style="font-size:larger;">'''1. Komplexní rozvoj studenta'''</span>
 
 
 
Strukturu osobnosti studenta rozdělujeme na oblasti kognitivní (poznávací, racionální), afektivní (postoje, názory, hodnoty) a psychomotorické (dovednostní, pohybové). Učitel by měl v rámci výuky zohledňovat a rozvíjet všechny tyto oblasti. Některé obory vzdělání mohou vyžadovat převahu kognitivního aspektu osobnosti (přírodní vědy, matematika) a jiné afektivní (humanitní vědy).
 
 
 
Ke komplexnímu rozvoji studenta můžeme přistupovat i z jiného hlediska. Například již od dob antiky se u studentů vyžadovala jak péče o duši (obecné vzdělání), tak i péče o tělo (sport). Z pedagogického hlediska můžeme komplexnost definovat &nbsp;jako jednotu všech složek výchovy (rozumová, mravní, estetická, tělesná, pracovní a technická výchova).
 
 
 
'''<span style="font-size:larger;">2. Uvědomělost a aktivita</span>'''
 
 
 
<span style="font-size:larger;">'''3. Vědeckost'''</span>
 
 
 
<span style="font-size:larger;">'''4. Individuální přístup'''</span>
 
 
 
<span style="font-size:larger;">'''5. Spojení teorie a praxe'''</span>
 
 
 
'''<span style="font-size:larger;">6. Názornost</span>'''
 
 
 
<span style="font-size:larger;">'''7. Přiměřenost'''</span>
 
 
 
'''<span style="font-size:larger;">8. Trvalost</span>'''
 
 
 
<span style="font-size:larger;">'''9. Soustavnost'''</span>
 
 
 
== Bloomova taxonomie ==
 
 
 
Denisa Šnédarová, Daniela Králová
 
 
 
== Učební styly ==
 
Sylva Šimůnková, Eva Ogrocká
 
 
 
== Kompetence učitele ==
 
Lea Mentlíková, Veronika Svobodová
 
 
 
== Model TPCK ==
 
== Rámcové vzdělávací programy ==
 
Marie Packová, Marie Škardová
 
 
 
== Role tutora v distančním vzdělávání ==
 
 
 
<span style="text-align: justify; font-size: 12px;">Autoři: Filip Kocián, Jakub Forman</span>
 
<p style="text-align: justify;"></p><p style="text-align: justify;"><cite>''„E-tutor neučí, e-tutor motivuje a radí e-žákům“''</cite><ref>PAVLÍČEK, Jiří. Základy e-didaktiky pro e-tutory. Základy e-didaktiky pro e-tutory [online]. 2003, č. 1 [cit. 2013-04-30]. ISSN 80-7042-921-6. Dostupné z: http://www.osu.cz/fpd/kik/dokumenty/autsy/zkle-didaktiky.pdf</ref></p><p style="text-align: justify;"></p><p style="text-align: justify;">Tutor (poradce, konzultant, e-instruktor, e-lektor) je pedagogický pracovník, který je zároveň nejbližším pomocníkem studentů. Vzhledem k systému E-learningu je tutor jeho řídícím prvkem. Jeho hlavní úkoly jsou:</p>
 
*hodnotit práci studentů a sdělovat jim výsledky
 
*odpovídat na dotazy studentů ohledně obsahu studijních materiálů
 
*řídit proces seminářů
 
*být rádcem studentů a pomáhat jim překonávat potíže spojené se studiem
 
*neomezovat výuku na určitý čas
 
<p style="text-align: justify;">Role tutora zle rozdělit do čtyř základních oblastí:</p><p style="text-align: justify;">'''1) Pedagogické'''</p><p style="text-align: justify;">Jsou nejvíce důležité. Tutor s pomocí kladených otázek směřuje studenty k nalezení relevantních znalostí a jejich uchování v paměti. Pedagogické role zahrnují řadu úkonů:</p>
 
*otevřená diskuze se zaměřením na relevantní obsah a otázky
 
*zapojení a udržování studentů do diskuzí
 
*podpora zájmu studentů o diskuze
 
<p style="text-align: justify;">'''2) Sociální'''</p><p style="text-align: justify;">Základním prvkem sociálních rolí je vytvoření přátelské a příjemné atmosféry, ve které mají studenti pocit, že studium je přínosné. Sociální nebo také společenská role je jeden z hlavních faktorů pro úspěšnost E-learningového kurzu. Sociální role tutorů jsou:</p>
 
*možnost studentům se představit
 
*poskytnout řešení pro tzv. Lurkers (v tomto případě studenti kurzu, kteří mají strach zveřejnit své názory nebo odpovědi)
 
*brát v úvahu kulturní a etnický původ studentů
 
*podporovat interaktivitu mezi studenty
 
*v případě potřeby připomenout účastníkům zásady slušného chovaní a netikety
 
<p style="text-align: justify;">Tutor se nesnaží studenta přesvědčit o jeho vlastním názoru nebo studentovi nabízet vlastní řešení problémů. Cílem tutora je přivést studenta ke správnému řešení pomocí vlastních sil (analýza otázky, rozdělení úkolu na dílčí cíle).</p><p style="text-align: justify;">'''3) Organizační'''</p><p style="text-align: justify;">Tutor by měl určit harmonogram základních aktivit pro studenty, definovat cíle kurzu a ujasnit pravidla vzdělávacího procesu.</p>
 
*reagovat na příspěvky účastníků
 
*být trpělivý
 
*kontrolovat zda student není přetížen informacemi
 
*podporovat účast studentů v kurzu
 
<p style="text-align: justify;">'''4) Technické'''</p><p style="text-align: justify;">Pro učitele nejméně oblíbená role. Zahrnuje seznámení s ICT systému a softwarem, který tvoří E-learningové prostředí. Technické role tutora jsou:</p>
 
*průvodce technickým zázemím předmětu
 
*zpětná vazba na technické problémy
 
 
 
==== NICLS (Networked Information and Communication Literacy Skills) ====
 
<p style="text-align: justify;">Dovednosti, které by měl tutor rozvíjet spolu s tématem kurzu. Jejich vžití povede v budoucnosti ke zkvalitnění výuky. NICLS doplňuje tradiční dovednosti novým souborem schopností v oblasti informační a komunikační gramotnosti. NICLS potřeby jsou:</p>
 
*rozpoznání informačních potřeb
 
*uvědomění si nedostatku informací
 
*provádět kritické analýzy informací
 
*vyhledávání informací
 
*organizování nabitých znalostí
 
*on-line komunikace
 
<p style="text-align: justify;">Nedostatek těchto dovedností vede k frustraci pro mnoho studentů e-learningiových kurzů a v případě uvědomění si tohoto nedostatku ze strany tutora také k nižší kvalitě kurzů. Tyto dovednosti neslouží pouze k e-learningu, ale především pro každodenní práci s internetovou sítí. V budoucnosti by se měli tyto dovednosti aplikovat na základní úroveň vzdělání. Většina dnešních studentů získala v základním stupni vzdělání pouze tyto dovednosti: čtení, psaní a počítání, proto je důležité zmíněné NICLS dovednosti rozšiřovat.</p>
 
'''Reference'''
 
 
 
<references />
 
 
 
'''Použitá literatura'''
 
 
 
#McPherson, M.A. and Nunes, J.M.B. (2004) The role of tutors as an integral part of online learning support. European Journal of Open and Distance Learning. ISSN 1027-5207
 
#ZLÁMALOVÁ, Helena. Principy distanční vzdělávací technologie a možnosti jejího využití v pedagogické praxi na technických vysokých školách [online]. [cit. 2013-04-30]. Dostupný z WWW: < [http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html]>.
 
#ZLÁMALOVÁ, Helena. Distanční vzdělávání a e-learning. Univerzita Jana Amose Komenského, Praha, 2008.
 
 
 
== Historie chápání pojmu informační gramotnost ==
 
Lukáš Rožnovský, Jitka Šiborová
 
 
 
== Mediální gramotnost ==
 
Eva Durnova, Lucie Belejova
 
 
 
Dalibor Bláha
 
 
 
== ICT gramotnost ==
 
Kateřina Kopecká (382631), Marie Štouračová (382413)
 
 
 
== Funkční gramotnost ==
 
Tereza Deutschová, Sylvie Dyčková
 
 
 
== Evropské instituce podporující problematiku informační gramotnosti ==
 
Lukáš Prorok, Eva Šteinigerová
 
 
 
== České instituce podporující problematiku informační gramotnosti ==
 
Drahomír Hájek, Tomáš Ocásek
 
 
 
== Aktivity ACRL na poli informační gramotnosti ==
 
== Standardy informační gramotnosti ==
 
== 7 Pillars of Information Literacy Core Model – SCONUL ==
 
Lada Kadaníková, Veronika Víšková
 
 
 
== BIG6 a BIG3 ==
 
Jakub Alt, Josef Ludvíček
 
 
 
== Odborná periodika se zaměřením na informační vzdělávání ==
 
Blanka Svobodová, Martin Mašek
 
 
 
== Odborné akce se zaměřením na informační gramotnost  ==
 
== Výzkumy informační gramotnosti – přehled ==
 
== Klíčové kompetence ==
 
Michaela Blažejová, Dominika Frömelová
 
 
 
[[Kategorie:KISK:Kurzy|Informační vzdělávání]]
 

Aktuální verze z 29. 6. 2013, 08:44

VIKMB12 - Informační vzdělávání

Stránka slouží studentům předmětu VIKMA32 - Informační vzdělávání.

V rámci zakončení předmětu, je třeba aby studenti vypracovali následující wikihesla. Pracují ve dvojicích a rozsah jednoho hesla by měl být cca. 9000 znaků. Nezapomeňte do patičky vámi vypracovaného hesla doplnit i vaše jméno včetně uča.

Hesla