Emilia Currás

Emilia Currás
	Madrid (Španělsko)
Datum a místo úmrtí	- -
	-
	{{{rodina}}}
	Španělsko, Německo
	{{{obcanstvi}}}
Vzdělání
Pracoviště	profesor na Universidad Autónoma v Madridu
Známý pro

Emilia Currás se narodila 8. října 1927 v Madridu, Španělsko. Původně studovala chemii, později se začala postupně stále více zabývat dokumentalistikou. Žila ve Španělsku, ale také v Německu během svých pobytů v německých institucích. Kromě své rodné španělštiny vládne slovem i písmem v pěti jazycích - němčině, angličtině, francouzštině, italštině a portugalštině. V současné době (2014) je již nějakou dobu v důchodu, přesto však se stále velmi aktivně zapojuje do spolupráce s univerzitami, publikuje a zúčastňuje se vědeckých konferencí. Během svých aktivit navštívila také univerzity v České republice a Slovenské republice.

Vzdělání

Vzdělání získala v oboru chemie, filosofie, historie a informační vědy. Od útlého věku projevovala velký zájem o organizaci znalostí. Studovala na Institutu Lope de Vega v Madridu, později vystudovala a získala několik akademických titulů na různých univerzitách ve Španělsku a Německu.

Akademické tituly^[5]

• 1953 - Bakalářský titul za chemii na Univerzitě v Santiagu de Compostela
• 1959 - Doktorský titul za chemii na Technické univerzitě v Berlíně
• 1961 - Doktorský titul za chemii na Universidad Complutense v Madridu (dříve Central University)
• 1964 - Magisterský titul na Escuela de Magisterio de Segovia
• 1966 - Vědecký archivář na Institutu dokumentace (Institut für Dokumentationswessen) ve Frankfurtu nad Mohanem
• 1985 - Titul Docenta na Universidat Autónoma v Madridu

Zaměstnání

• Do roku 1955 pracovala ve škole veterinárního lékařství jako vědecko-výzkumný pracovník  v oddělení chemie.
• V 60. letech působila jako ředitelka Úřadu pro dokumentaci v Madridu a přednášela v Segovii studentům magisterského studia.
• Zkušenosti získané na pozici ředitelky následně zúročila v Ústavu dokumentace ve Frankfurtu nad Mohanem, kde vyučovala po získání dalšího titulu v roce 1966.
• Vedla sekci patentové dokumentace Dynamit Nobel v Troisdorfu.
• V roce 1969 se vrátila do Španělska řídit oddělení dokumentace Hispanoil v Madridu.
• V roce 1970 nastupila na Fakultu věd Autonomní univerzity v Madridu a řídila Úřad vědecké dokumentace v rámci katedry aplikované fyzikální chemie. V roce 1985 zde byla jmenována profesorkou a na této univerzitě působila až do roku 1998.

Členství ve společnostech a organizacích

Je nositelkou celé řady vědeckých titulů a hodností - například akademičkou Královské akademie v Madridu a Akademie krásných umění a historických věd v Toledu. Dále je zakladatelkou španělské společnosti informace a vědecké dokumentace SEDIC, které předsedala 12 roků. Dále byla zakládajícím členem ASEABI, prošla členstvím v Radě FID (Federace pro informace a dokumentaci) - celkem 8 roků a v Mezinárodním výboru pro hodnocení profesní certifikace ALA (Americké knihovní asociace). Mezi její funkce patří i post viceprezidentky Sekce pro vědu a technologii ATENEO v Madridu. Úplný výčet funkcí a členství v organizacích by byl mnohem širší.

Chemie

Currás zkoumala tavení antimonu tribromide jako ionizujícího rozpouštědla. Výsledkem bylo objevení pěti nových sloučenin, které jsou zaznamenány v databázi Chemicus Index. Opakovaně získávala vysoká hodnocení  za svá vědecká zkoumání a výsledky v oblasti chemie. Je členkou kolegia chemie (1993) a Královské společnosti chemie Španělska (1988).

Přínos pro informační vědu

Oblasti její vědecké práce i zkoumání lze rozdělit do tří hlavních oblastí: filosofie, dokumentace a chemie.

Filosofie a dějiny vědy

Dlouhodobě se věnovala  analýzám definic informace a zjistila, že obsahují ontogenetický princip. Do našeho vnitřního světa nám informaci přináší svět vnější. Currás sahá k vědecky podloženým zkoumáním a poukazuje na to, že lidé žijící v lehčích životních podmínkách měli možnost lépe zpracovávat přijaté informace a že jejich kultura dosáhla vyšší úrovně než kultura lidí, kteří byli nuceni žít ve ztížených podmínkách.

Dokumentace

E. Currás zdůrazňuje, že informační vědu přebrala Evropa z USA. Zatímco informatici staví na první místo informace, přičemž dokument není centrem jejich zájmu, profesorka E. Currás se zajímá v první řadě právě o dokument samotný. Informace tedy nezkoumá samostatně, ale naopak v kontextu s dokumentem. E. Currás je průkopníkem postavení dokumentace ve Španělsku.

Profesorka poukazuje na rozpor v chápání vzájemného vztahu informace a dokumentace v západní Evropě a anglo-americkém prostředí. Zatímco ve státech západní Evropy se zřejmě vlivem tradic nahlíželo na dokumentaci jako na nadřazenou informacím, které byly její pouhou součástí; anglo-americké prostředí pojímalo jejich vzájemné postavení zcela opačně. Zdá se, že k odlišnému pohledu došlo vlivem velkého rozvoje společnosti na americkém kontinentu ve všech oblastech života, který sebou zároveň přinesl rychlý a velký nárůst množství informací. Informace pak byly chápány jako celek, který je potřeba roztřídit prostřednictvím pomocných systémů, kterými byla dokumentace, knihovnictví, archivnictví. Tyto obory tedy sloužily ke sběru, třídění, zpřístupňování a dohledatelnosti informací.

Teorie informace^[1]

E. Currás ve svém konceptu „Informace jako čtvrtý životní element a její vliv na kulturu lidí“ předkládá definici informace jako:

fenomén (jev):

• který vzniká v našem okolí nezávisle na nás a který zachycujeme vědomě či nevědomě
• který si vytváříme v kontextu naší noosféry (oblasti myšlení), jež nás obklopuje a spoluvytváří naši každodenní činnost;

proces:

• zpracovaný námi samotnými z nějakých dokumentů pro jejich pozdější použití
• coby důsledek dokumentace, který vědomým způsobem podmiňuje činnost lidského intelektu a zpětně se odráží v rozvoji lidstva, v jeho prospěchu vědeckém, technickém nebo uměleckém. Přisuzuje se mu holistický charakter.“

Informacionizmem rozumí Currás novou vizi reality s vyšším stupněm abstrakce a hovoří o nové epistemologické (týkající se vědeckého poznávání) teorii, která je založena na informaci. „Human processor“ (anglosaský termín) = „lidský operátor“ (český ekvivalent) =  „procesador“ (španělsky) =  „metabolizmus“. ^[1]

Informace ve vztahu k chaosu a řádu

Profesorka Currás se také zabývala teorií chaosu a jejím vztahem k informacím. Podle E. Currás neexistuje chaos, ale jedná se pouze o naši neschopnost systém plně pochopit a bezchybně propočítat. Informace byla na počátku, dříve než-li chaos nebo řád. Počáteční informace směřovala k řádu. V případě, že vznikne chaos, následně vzniká i informace, která směřuje k řádu, chaosu nebo informaci.

Ocenění

• 1990 - Zlatá medaile prof.  Kaula
• 1992 - Čestná členka Institutu pro informační vědce, Londýn
• 1998 - Čestná prezidentka ISKO - Španělsko
• 1997 - Medaile Za zásluhy FEDINE technologie
• 2002 - Zlatý odznak Německé společnosti pro vědecké informace (DGI) ve Frankfurtu nad Mohanem
• 2004 - Byla oceněna Americkým biografickým institutem jako Žena roku.

A mnoho dalších různých ocenění.

Dílo

Publikovala ve více než 130 vědeckých pracech i zahraničních časopisech. Je autorkou 13 knih a spoluautorkou 7 kolektivních publikací. Její díla byla přelkládána do angličtiny, portugalštiny, arabštiny a také češtiny. Její práce byla více než 200 krát citována.

Za zmínku stojí i to, že Emilia Currás kromě odborné literatury také psala básně. Vyšly především ve třech básnických sbírkách: Uprchlík čas, lásku a předat a běh rohové mých myšlenek.

Mezi její díla patří:

• Vědecké knihy

• Kolektivní publikace vědeckého zaměření

• Knihy poezie

Použité zdroje

[1] ANTHOVÁ, Věra a spol.  Informace podle Emilie Currás. Brno, 2004. [online]. [cit. 2014-05-12]. Seminární práce. Masarykova univerzita, Filosofická fakulta, Kabinet knihovnictví. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/~hajkova/prace/bc-tretak/etika.doc

CURRÁS, Emilia. Emilia Currás, Publikované knihy. [online]. [cit. 2014-05-12]. Dostupné z: http://www.uam.es/personal_pdi/ciencias/ecurras/publilibros.html

CURRÁS, Emilia. Emilia Currás, Životopis v angličtině. [online]. [cit. 2014-05-12]. Dostupné z: http://www.uam.es/personal_pdi/ciencias/ecurras/curriculuming.html

FOBEROVÁ, Libuše. Letní knihovnická škola v Opavě 9. - 13. července 2007. [online]. [cit. 2014-05-12]. Dostupné z: http://kzv.kkvysociny.cz/archiv.aspx?id=891&idr=7&idci=18

[5] http://www.uam.es/personal_pdi/ciencias/ecurras/titulosacademicos.html