Digitální knihovna Český parlament
Autor: Irma Friedlová
Klíčová slova: parlamentária, digitalizace, jednotný informační systém
Synonyma: Společná česko-slovenská digitální parlamentní knihovna
Související pojmy:
nadřazené – digitální knihovny, Parlamentní knihovna
podřazené – parlamentní dokumenty, parlamentária
Historie
Digitální knihovna je velmi významnou částí Parlamentní knihovny, která při jejím vzniku spolupracovala s odborem informatiky Kanceláře poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky[1].
Projekt elektronická knihovna „Český parlament“ vznikl v roce 1995 a od roku 1996 začalo její postupné naplňování. Důvodem vzniku elektronické knihovny byla snaha umožnit uživatelům – čtenářům snadnější přístup k parlamentním dokumentům, tzv. parlamentáriím a dalším materiálům Parlamentní knihovny, která je neveřejnou administrativní knihovnou určenou zejména pro členy Poslanecké sněmovny Parlamentu.
Dalším důvodem byla nutnost vytvoření trvanlivějších verzí historických dokumentů (stenografických záznamů apod.) než je papírová forma. Mnohé dokumenty byly již značně opotřebované, částečně i poškozené[2] a jejich stav prakticky znemožňoval využití pro badatelské a další účely. Naskenováním těchto dokumentů a jejich převedením do elektronické formy byly tyto dokumenty zachovány pro budoucnost a současně je také elektronická forma zpřístupňuje prakticky každému zájemci a navíc ve velmi krátkém čase.
V první fázi byly zdigitalizovány stenografické záznamy z nejzajímavějších historických období jako např. z roku 1968 nebo roku 1989. O tyto údaje byl největší zájem jak mezi odbornou tak i laickou veřejností. Postupně byla doplňována i další období až vznikl ucelený komplex pokrývající činnost parlamentu od roku 1918 až do současnosti. Kromě stenografických záznamů byly do elektronické podoby převedeny i další dokumenty jako různá usnesení parlamentu, pozvánky na schůze, zápisy jednotlivých výborů apod. Po roce 1998 byly připojeny i starší záznamy, takže v současné době si lze přečíst záznamy počínaje rokem 1848.
V roce 2000 získal projekt Digitální knihovna Český parlament s archivem digitalizovaných těsnopisných zpráv z jednání Českého parlamentu od roku 1918 do současnosti prestižní ocenění Český zavináč[3].
Digitální knihovna Český parlament jako živý organizmus
Digitální knihovna Český parlament není jen statickou sbírkou digitálních objektů z historie parlamentního dění, ale jedná se o neustále doplňovanou kolekci informací o činnosti českého parlamentu.
Nové záznamy, to je záznamy z aktuálně probíhajících jednání, se v digitální knihovně objevují s maximálně dvouhodinovým zpožděním[4]. Každý občan se tak prakticky ihned může dozvědět jak důležité věci a jakou formou právě projednávají jeho volení zástupci. Právě o tyto informace je ze strany veřejnosti největší zájem.
V Digitální knihovně Český parlament lze zjistit nejen složení všech vlád od vzniku Československé republiky v roce 1918, ale současně je také aktualizován jmenný rejstřík databáze poslanců včetně jejich volebního období a funkce, kterou daný poslanec v zákonodárném sboru zastával či zastává.
Obsah Digitální knihovny Český parlament
Obsah Digitální knihovny Český parlament můžeme rozdělit do několika skupin:
1. Přepisy stenografických záznamů všech řečí pronesených v parlamentu, a to nejen historické těsnopisecké zprávy, ale průběžně jsou doplňovány nejaktuálnější záznamy z právě probíhajících poslaneckých schůzí.
2. Parlamentní tisky, např. návrhy zákonů, pozměňovací návrhy, mezinárodní smlouvy, státní rozpočty, interpelace, zprávy, stanoviska vlády, usnesení výborů.
3. Ostatní dokumenty jako jsou usnesení Poslanecké sněmovny a jednotlivých výborů, pozvánky na schůze apod.
4. Zvukové záznamy z některých jednání ve formátu mp3, které doplňují zápisky z jednání ve sněmovně. Zájemce si tak může poslechnout prezidentský slib Tomáše Garrigue Masaryka z roku 1934 i všech dalších prezidentů.
Vyhledávání informací v Digitální knihovně
Digitalizované texty jsou ukládány ve formátu HTML, který umožňuje hypertextové odkazy a generování indexů. V knihovně je umožněno vyhledávání informací v plných textech dokumentů, a to na úrovni jednoduché nebo pokročilé, dále jsou k dispozici časové rejstříky, které nabízejí vyhledání dokumentů dle roku a následně dne konání schůze.
Věcné rejstříky jsou propojeny vícejazyčným polytematickým tezaurem Evropského parlamentu a Úřadu pro oficiální publikace EU - Eurovoc.
Závěr
Projekt Digitální knihovny Český parlament umožnil a výrazně zjednodušil přístup k mnoha historickým dokumentům všem občanům ČR a nejen jim. Knihovna je přístupná on-line laické i odborné veřejnosti, slouží jako neocenitelný zdroj informací pro badatele, studenty či beletristy. O tom, že tomu tak je, svědčí počet návštěvníků stránek digitální knihovny - měsíční počet přístupů je cca 50 tisíc[5].
V roce 2003 byla Digitální knihovna Český parlament nahrazena Společnou česko-slovenskou digitální parlamentní knihovnou.
Použité zdroje
1. Vrbíková, Hana. Jak je využívána elektronická knihovna Český parlament. Ikaros [on-line]. 1999, roč. 3, č. 5 [cit. 2010-05-10]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/node/353. ISSN 1212-5075.
2. Vrbíková, Hana. Projekt Elektronické knihovny v českém Parlamentu. Ikaros [on-line]. 1998, roč. 2, č. 7 [cit. 2010-05-10]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/node/269. ISSN 1212-5075.
3. Společná česko-slovenská digitální knihovna [online]. Aktualizováno: 06.04.2010 [cit. 2010-05-08]. Dostupné z: http://www.psp.cz/eknih/
4. Veličková, Hana. Digitální knihovna Český parlament v roce 2000. Ikaros [on-line]. 2000, roč. 4, č. 10 [cit. 2010-05-12]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/node/674. ISSN 1212-5075
5. Digitální knihovna Český parlament je i pamětí společnosti. Veřejná správa online: příloha časopisu Obec a finance[online]. Roč. 2000, č. 2. [cit. 2010-05-12]. Dostupné z: http://vsol.obce.cz/clanek.asp?id=2000203. ISSN 1211-4189
