Evropské instituce podporující problematiku informační gramotnosti: Porovnání verzí

Z WikiKnihovna
Řádek 25: Řádek 25:
 
==Velká Británie==
 
==Velká Británie==
  
Vody informační politiky Velké Británie rozproudila Library and Information Comission (LIC) v roce 1997, která zorganizovala veřejnou diskuzi na podporu informační společnosti. Stěžejním byl i dokument Our Information Age z roku 1998, který vydal tehdejší ministerský předseda Tony Blair a který hovořil o modernizaci vlády, vzdělání apod. s pomocí informačních technologií.<ref>HUDSON, John. The Challenges of Reconciling Efficiency and Equity in Information Age Government Agendas: Lessons from the United Kingdom. In: Public Management in 21st century: Opportunities and Challenges’ Macau [online]. 2008 [cit. 2013-05-21]. Dostupné z: http://bit.ly/10K7VOP</ref>  
+
Vody informační politiky Velké Británie rozproudila Library and Information Comission (LIC) v roce 1997, která zorganizovala veřejnou diskuzi na podporu informační společnosti. Stěžejním byl i dokument Our Information Age z roku 1998, který vydal tehdejší ministerský předseda Tony Blair a který hovořil o modernizaci vlády, vzdělání apod. s pomocí informačních technologií.<ref>HUDSON, John. The Challenges of Reconciling Efficiency and Equity in Information Age Government Agendas: Lessons from the United Kingdom. In: Public Management in 21st century: Opportunities and Challenges’ Macau [online]. 2008 [cit. 2013-05-21]. Dostupné z: http://bit.ly/10K7VOP</ref> Velmi důležitou roli co se týká informační politiky a vzdělávacího systému hrají ve Velké Británii knihovny, muzea a další podobné instituce. Ty fungují jako styčné body mezi občany a informačními službami.
  
 
====SCONUL====
 
====SCONUL====

Verze z 21. 5. 2013, 16:29

Vypracovali: Lukáš Prorok (333883), Eva Šteinigerová (361817)

Evropská unie

Vzdělávací politika sice nepatří do společných politik EU, přesto se v této oblasti angažují jak Evropská rada, tak Rada ministrů i Evropská komise. Členské státy si politiku určují společně a unie jim poskytuje určité částky na dotacích, grantech a jinou formu podpory. Mezi nejzásadnější dokumenty, které formulují cíle vzdělávací politiky EU patří Bílá kniha (1995), Memorandum o celoživotním učení (2000) a Lisabonský proces (2000).

eTwinning

Jedná se o platformu, prostřednictvím které se zaměstnanci škol z evropských zemí mohou zapojovat do vzájemné komunikace, spolupráce, projektů apod. Tato spolupráce je postavena na užívání informačních a komunikačních technologiích. Místem pro setkávání těchto účastníků je portál www.etwinning.net, který je vytvořen ve 25-ti jazykových variacích. Od roku 2005 je eTwinning klíčovou aktivitou e-learningového programu Evropské komise. Od roku 2007 je projekt součástí Programu celoživotního učení.

i2010 – Evropská informační společnost pro růst a zaměstnanost

Hlavním cílem této strategie je propagovat a rozvíjet informační technologie v oblastech ekonomie, sociologie a zlepšit kvalitu života občanů Evropské unie. Strategie stojí na třech i-prioritách: inovace, investice, integrace. Následně po splnění cílů i2010 byla vytvořena skupina zástupců, tzv. High Level Group, kteří dohlíží. aby cíle byly plněny i na regionální úrovni.[1]

eEurope

Program eEurope byl připraven Evropskou unií na podporu rozvoje informační společnosti. Navazuje tak na projekt i2010 a skládá se ze dvou fází - akční plán eEurope 2003 a akční plán eEurope 2005.

  • eEurope 2002 připraven Evropskou komisí byl součástí (neúspěšné) Lisabonské strategie Evropské unie. Cílem plánu bylo urychlit rozvoj informační společnosti, zabezpečit levnější a bezpečnější internet pro všechny obyvatele unie a podpořit jeho využívání.
  • eEurope 2005 s podtitulem Informační společnost pro všechny měl za cíl vytvořit prostředí pro moderní online veřejné služby (eGoverment, eVzdělávání, eZdravotnictví apod.), zajistit konkurenceschopnou nabídku vysokorychlostního internetu a udržet bezpečnou informační infrastrukturu.

ECDL European Computer Driving Licence

Koncept testování počítačové gramotnosti se zrodil v západní Evropě jako reakce na problémy spojené s prudkým rozvojem informačních a komunikačních technologií a je tvořen vzdělávacími a certifikačními programy. Nejznámějším a nejrozšířenějším z nich je program ECDL Core, který se zabývá počítačovou, resp. digitální gramotností a digitální kvalifikací. „Program ECDL Advanced ověřuje pomocí stejné metody jako program ECDL Core profesionální znalosti a dovednosti uživatelů běžných kancelářských aplikací určených pro práci s textem, kalkulačními tabulkami, databázemi a prezentacemi.[2] Úplným začátečníkům jsou určeny programy EqualSkills a e-Citizen, ty jsou ovšem pro Českou republiku nedostupné. Existují pak ještě tzv. Endorsed programy se zaměřením na specializované oblasti používaní počítačů. Jedná s např. o programy ECDL 3D CAD, ECDL Electronic Signature, ECDL e-Kids aj. Úspěšní absolventi ECDL testů získávají certifikovaný doklad o dosažení mezinárodně uznávané kvalifikace pro práci s počítačem (Osvědčení ECDL Start, ECDL Certifikát, Certifikát ECDL Advanced...). „Přínos konceptu ECDL (ICDL) spočívá v tom, že předkládá mezinárodně uznávanou, standardizovanou, objektivní a nezávislou metodu pro ověření uživatelských počítačových znalostí a dovedností, od základního povědomí, přes digitální gramotnost a kvalifikaci, až po profesionální počítačové znalosti a dovednosti, a to formou převážně praktických testů v prostředí různých operačních systémů, různých, běžně používaných aplikací a s využitím běžných počítačů.[3]

Velká Británie

Vody informační politiky Velké Británie rozproudila Library and Information Comission (LIC) v roce 1997, která zorganizovala veřejnou diskuzi na podporu informační společnosti. Stěžejním byl i dokument Our Information Age z roku 1998, který vydal tehdejší ministerský předseda Tony Blair a který hovořil o modernizaci vlády, vzdělání apod. s pomocí informačních technologií.[4] Velmi důležitou roli co se týká informační politiky a vzdělávacího systému hrají ve Velké Británii knihovny, muzea a další podobné instituce. Ty fungují jako styčné body mezi občany a informačními službami.

SCONUL

The Society of College, National and University Libraries představuje všechny univerzitní knihovny ve Velké Británii a Irsku, bez ohledu na poslání skupiny, stejně jako národní knihovny a mnoho vysokých škol ve Velké Británii. Organizace podporuje povědomí o roli akademických knihoven, zabývá se výzkumem a výsledky studentů a jejich zaměstnatelnosti, reprezentuje jejich názory a zájmy vládě, regulačním orgánům a dalším zúčastněným stranám. Zároveň pomáhá vysokoškolským knihovnám spolupracovat na účinnějším poskytování služeb, včetně sdílení služeb a sdílení znalostí a osvědčených postupů.[5] Organizace byla založena již roku 1950.

SCONUL Strategie 2012-2015 http://www.sconul.ac.uk/sites/default/files/documents/SCONUL-strategy.pdf

Working Group on Information Literacy

Tato sekce organizace SCONUL se zaměřuje na běžnou praxi knihovníků a informačních pracovníků, zabývá se tématy jako e-learning, digitální knihovny, absolventské klíčové kompetence, vyučování pomocí digitálních zdrojů apod. Roku 1999 publikovali článek o informačních dovednostech ve vysokoškolském vzdělání. Zde byl poprvé prezentován model 7 pilířů informačních dovedností zaměřený na knihovnické a počítačové schopnosti.[6] Více informací na 7 Pillars of Information Literacy Core Model – SCONUL.

Open University

„The future of open and distance learning lies with technology - a technology that combines with human ingenuity to deliver even more possibilties.“ - Brenda Gourley (Vice-Chancellor 2002-2009)

The Open University byla světově první úspěšnou dálkově vyučovanou univerzitou, založenou na domněnce, že komunikační technologie kvalitní úroveň vzdělání pro ty, kteří nemají možnosti navštěvovat univerzity prezenčně.[7] V uplatňování nových informačních technologií ve vzdělávání byla vždy průkopnickou. V lednu roku 1971 byla univerzita založena a zpřístupněna prvním studentům. V roce 1986 začali zaměstnanci OU používat CoSy - aplikaci pro textovou komunikaci. Roku 1988 nabídla OU tři kurzy, které vyžadovaly práci s počítačem. Šlo např. o průlomový kurz DT200, který se těšil velké popularitě a v prvních letech se jej zúčastnilo okolo 2000 studentů. Výuka představila účastníkům aplikace pro zpracování textu a tabulek. Na základě toho spolu i studenti začali záhy komunikovat prostřednictvím CoSy systému. Univerzita přes tři dekády dokázala využívat svůj potenciál a od poloviny 90. let začla masivně používat Internet. Od té doby je Open University považována za přední světovou e-univerzitu. OU byla rovněž první britskou univerzitou, která publikovala své materiály na iTunes U, odkud jsou volně k dispozici ke stažení.[7] Roku 2006 se OU zapsala i do virtuálního světa SecondLife.

V současnosti se zde vyučují všechny obory s výjimkou lékařství. Protože se univerzita setkala s obrovským zájmem zahraničních studentů (jedná se především o studenty z jihovýchodní Asie), jsou postupně zakládána lokální centra v dalších částech světa (ve většině zemí Evropy, v Číně, Japonsku, USA i Jižní Africe). Nejznámější a nejaktivnější je manažerská fakulta OA Business School (vydavatel titulu MBA.), která se těší velkému věhlasu především v evropských zemích.

CSG Information Literacy Group

http://www.cilip.org.uk/specialinterestgroups/bysubject/informationliteracy/about

  • součástí Chartered institute of Library and infromation Professional (CILIP) – prostor pro diskuzi a setkávání informačních profesionálů
  • snaha posílit výměna a zisk informací z oboru mezi knihovnáky a informačními pracovníky
  • publikace Information Literacy cookbook, How to find Information
  • každoroční pořádání konference LILAC
  • projekt LILAC – The Librarians Information Literacy Annual Conferences – pořádaná institucí CILIP
  • v Liverpoolu

Yorkshire Universities Information Skills Group

  • zástupci všech yorkshirských univerzit
  • cílem navázat spolupráci v oblasti vysokoškolské informační gramotnosti – vyučování, zkušenosti z praxe, výměna studijních materiálů
  • meeting 3-4 krát ročně
  • členové se udržují v kontaktu prostřednictvím virtuálního akademického prostředí – JISCmail http://www.jiscmail.ac.uk
  • žádný konkrétní projekt, ale pořádá dvakrát ročně workshop – zaměřen na určité téma z informační gramotnosti
  • zveřejňování studií, novinek

LIMES The Library and Information Management Employability Skills

http://www.ics.heacademy.ac.uk/limes/CONTENT/index.htm

  • není pevně dané sídlo
  • seskupení tří univerzit - Loughborough University, Liverpool John Moores University, University of West England, Bristol
  • cílem vytvořit strukturu učebních materiálů pro oblast knihovnického a informačního managementu
  • vytvořena série případových studií a učebních online materiálů
  • program Library and Information Management, poté LIM Communities of Practise (CoPs) – konkrétní využití LIM v praxi

Community of Practice for Information Literacy

  • skupina vyčleněná z LIMES
  • praktické využití informační gramotnosti a její výukou v akademickém prostředí
  • spojení poznatků z oblasti akademické i praktické sféry
  • cílem zvýšit kvalitu a kvantitu studijních materiálův knihovnách a informačních pracovištích
  • sdílení poznatků, studijních výsledků, realizace virtuálního prostředí, tvorba výukových videomateriálů

Developing a Module on Information Literacy

http://www.ics.heacademy.ac.uk/resources/rlos/informationUliteracy

  • také se vyčlenila z LIMES
  • průvodce zaměřený na vývoj modulu informační gramotnosti, pro potřeby rozličných univerzitních kurzů
  • modul obsahuje různé cvičení, úkoly a workshopy, zaměřen na studenty bakalářských a magisterských oborů
  • snaha pokrýt pět základních tématických oblastí: Intelligence, Learning Theories, Learning Styles, Learning Environments, Skill for Designing and Delivering Information Literacy Courses

Finsko

  • velké množství programů na podporu informační gramotnosti
  • víceméně každá univerzita či vysoká škola nabízí alespoň minimální prostor pro výuku informační gramotnosti
  • projekt Information Literacy Curriculum – vytváří standardy pro informační výchovu a pomáhá školám v realizaci kurzů informační gramotnosti

Hanken

http://www.hanken.fi/student/en/infokomp

  • knihovna a počítačové centrum the Swedish School of Economics and Business Administration – snaha vytvořit novou ICT strategii školy, budování nového moderního ICT zázemí a nové informační strategie
  • vznik konceptu Easy-All-in-one – hlavním cílem zprostředkovat poznatky z obasti informační gramotnosti studentům a zaměstnancům školy
  • přeměna běžných učeben v moderní studijní laboratoře s počátačovou technikou, wifi...
  • vznik systému kurzů informační gramotnosti – vyučovány ve švédštině a angličtině

Kuopio University Library

http://www.uku.fi/kirjasto/english/opetus/

  • univerzitní knihovna pořádá několik kurzů informační gramotnosti
  • pro bakalářské studenty pořádá povinný kurz informačního vzděláván, pro magisterské Kurz informačního vzdělávání a referenčního managementu
  • vyučováno také v angličtině
  • další odborné přednášky na příbuzná témata
  • Kurz informačního vzdělávání a knihovnických dovedností pro mezinárodní studenty

Information Literacy Curriculum Project

http://www.helsinki.fi/infolukutaito/english/recommendation.pdf

  • vychází z dokumentu Ministerstva školství Development Plan for Education and Research
  • otázka informační gramotnosti jako nedílné součásti vzdělávání a na univerzitních knihovnách
  • tři úrovně – základní kurz určen pro nové studenty (výuku mají na starosti knihovníci), druhá bakalářská úroveň (cílem stdenti bakalářského oboru, výuku přebírá daná fakulta, povinné semináře), třetí magisterská úroveň

Library Tutorial

http://www.opiskelijakirjasto.lib.helsinki.fi/koulutus/libtut/index.html

  • projekt zajišťován centrální knihovnou univerzity v Helsinkách
  • snaha pomoci studentům zorientovat se ve finském knihovním systému
  • online kurz – 7 částí (úvod, univerzitní knihovní systém, vyhledávání informací, knihovní zdroje, prohledávání webu, hodnocení informačních zdrojů, autorská práva a citace
  • součástí Akademic Information Skills Project – tento projekt má další dílčí subjekty, snaha o rozvoj informační gramotnosti na této univerzitě

Poznámky

  1. I2010: kasvua ja työllisyyttä edistävä tietoyhteiskunta- ja viestintäpolitiikka. In: Europa [online]. 2009 [cit. 2013-05-20]. Dostupné z: http://europa.eu/legislation_summaries/information_society/strategies/c11328_fi.htm
  2. ECDL Czech republic [online]. 1999-2013 [cit. 2013-05-21]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/index.php
  3. ECDL Czech republic [online]. 1999-2013 [cit. 2013-05-21]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/o_projektu.php
  4. HUDSON, John. The Challenges of Reconciling Efficiency and Equity in Information Age Government Agendas: Lessons from the United Kingdom. In: Public Management in 21st century: Opportunities and Challenges’ Macau [online]. 2008 [cit. 2013-05-21]. Dostupné z: http://bit.ly/10K7VOP
  5. About SCONUL. SCONUL [online]. 2013 [cit. 2013-05-21]. Dostupné z: http://www.sconul.ac.uk/page/about-sconul
  6. BENT, Moira a Ruth STUBBINGS. The SCONUL Seven Pillars of Information Literacy [online prezentace]. 2011 [cit. 2013-05-12]. Dostupné z: http://www.stks.fi/files/koulutukset/informaatiolukutaito/Bent_Stubbings111122.pdf
  7. 7,0 7,1 History of the OU. In: The Open University [online]. 2013 [cit. 2013-05-21]. Dostupné z: http://www.open.ac.uk/about/main/the-ou-explained/history-the-ou

Použité zdroje