Evropské instituce podporující problematiku informační gramotnosti

Z WikiKnihovna

Vypracovali: Lukáš Prorok (333883), Eva Šteinigerová (361817)

Evropská unie

Vzdělávací politika sice nepatří do společných politik EU, přesto se v této oblasti angažují jak Evropská rada, tak Rada ministrů i Evropská komise. Členské státy si politiku určují společně a unie jim poskytuje určité částky na dotacích, grantech a jinou formu podpory. Mezi nejzásadnější dokumenty, které formulují cíle vzdělávací politiky EU patří Bílá kniha (1995), Memorandum o celoživotním učení (2000) a Lisabonský proces (2000).

eTwinning

Jedná se o platformu, prostřednictvím které se zaměstnanci škol z evropských zemí mohou zapojovat do vzájemné komunikace, spolupráce, projektů apod. Tato spolupráce je postavena na užívání informačních a komunikačních technologiích. Místem pro setkávání těchto účastníků je portál http://www.etwinning.net, který je vytvořen ve 25-ti jazykových variacích. Od roku 2005 je eTwinning klíčovou aktivitou e-learningového programu Evropské komise. Od roku 2007 je projekt součástí Programu celoživotního učení.

i2010 – Evropská informační společnost pro růst a zaměstnanost

Hlavním cílem této strategie je propagovat a rozvíjet informační technologie v oblastech ekonomie, sociologie a zlepšit kvalitu života občanů Evropské unie. Strategie stojí na třech i-prioritách: inovace, investice, integrace. Následně po splnění cílů i2010 byla vytvořena skupina zástupců, tzv. High Level Group, kteří dohlíží. aby cíle byly plněny i na regionální úrovni.[1]

eEurope

Program eEurope byl připraven Evropskou unií na podporu rozvoje informační společnosti. Navazuje tak na projekt i2010 a skládá se ze dvou fází - akční plán eEurope 2003 a akční plán eEurope 2005.

  • eEurope 2002 připraven Evropskou komisí byl součástí (neúspěšné) Lisabonské strategie Evropské unie. Cílem plánu bylo urychlit rozvoj informační společnosti, zabezpečit levnější a bezpečnější internet pro všechny obyvatele unie a podpořit jeho využívání.
  • eEurope 2005 s podtitulem Informační společnost pro všechny měl za cíl vytvořit prostředí pro moderní online veřejné služby (eGoverment, eVzdělávání, eZdravotnictví apod.), zajistit konkurenceschopnou nabídku vysokorychlostního internetu a udržet bezpečnou informační infrastrukturu.

ECDL European Computer Driving Licence

Koncept testování počítačové gramotnosti se zrodil v západní Evropě jako reakce na problémy spojené s prudkým rozvojem informačních a komunikačních technologií a je tvořen vzdělávacími a certifikačními programy. Nejznámějším a nejrozšířenějším z nich je program ECDL Core, který se zabývá počítačovou, resp. digitální gramotností a digitální kvalifikací. „Program ECDL Advanced ověřuje pomocí stejné metody jako program ECDL Core profesionální znalosti a dovednosti uživatelů běžných kancelářských aplikací určených pro práci s textem, kalkulačními tabulkami, databázemi a prezentacemi.“[2] Úplným začátečníkům jsou určeny programy EqualSkills a e-Citizen, ty jsou ovšem pro Českou republiku nedostupné. Existují pak ještě tzv. Endorsed programy se zaměřením na specializované oblasti používaní počítačů. Jedná s např. o programy ECDL 3D CAD, ECDL Electronic Signature, ECDL e-Kids aj. Úspěšní absolventi ECDL testů získávají certifikovaný doklad o dosažení mezinárodně uznávané kvalifikace pro práci s počítačem (Osvědčení ECDL Start, ECDL Certifikát, Certifikát ECDL Advanced...). „Přínos konceptu ECDL (ICDL) spočívá v tom, že předkládá mezinárodně uznávanou, standardizovanou, objektivní a nezávislou metodu pro ověření uživatelských počítačových znalostí a dovedností, od základního povědomí, přes digitální gramotnost a kvalifikaci, až po profesionální počítačové znalosti a dovednosti, a to formou převážně praktických testů v prostředí různých operačních systémů, různých, běžně používaných aplikací a s využitím běžných počítačů.“[3]

Velká Británie

Vody informační politiky Velké Británie rozproudila Library and Information Comission (LIC) v roce 1997, která zorganizovala veřejnou diskuzi na podporu informační společnosti. Stěžejním byl i dokument Our Information Age z roku 1998, který vydal tehdejší ministerský předseda Tony Blair a který hovořil o modernizaci vlády, vzdělání apod. s pomocí informačních technologií.[4] Velmi důležitou roli co se týká informační politiky a vzdělávacího systému hrají ve Velké Británii knihovny, muzea a další podobné instituce. Ty fungují jako styčné body mezi občany a informačními službami.

SCONUL

The Society of College, National and University Libraries představuje všechny univerzitní knihovny ve Velké Británii a Irsku, bez ohledu na poslání skupiny, stejně jako národní knihovny a mnoho vysokých škol ve Velké Británii. Organizace podporuje povědomí o roli akademických knihoven, zabývá se výzkumem a výsledky studentů a jejich zaměstnatelnosti, reprezentuje jejich názory a zájmy vládě, regulačním orgánům a dalším zúčastněným stranám. Zároveň pomáhá vysokoškolským knihovnám spolupracovat na účinnějším poskytování služeb, včetně sdílení služeb a sdílení znalostí a osvědčených postupů.[5] Organizace byla založena již roku 1950.

SCONUL Strategie 2012-2015 http://www.sconul.ac.uk/sites/default/files/documents/SCONUL-strategy.pdf

Working Group on Information Literacy

Tato sekce organizace SCONUL se zaměřuje na běžnou praxi knihovníků a informačních pracovníků, zabývá se tématy jako e-learning, digitální knihovny, absolventské klíčové kompetence, vyučování pomocí digitálních zdrojů apod. Roku 1999 publikovali článek o informačních dovednostech ve vysokoškolském vzdělání. Zde byl poprvé prezentován model 7 pilířů informačních dovedností zaměřený na knihovnické a počítačové schopnosti.[6] Více informací na 7 Pillars of Information Literacy Core Model – SCONUL.

Open University

„The future of open and distance learning lies with technology - a technology that combines with human ingenuity to deliver even more possibilties.“ - Brenda Gourley (Vice-Chancellor 2002-2009)

The Open University byla světově první úspěšnou dálkově vyučovanou univerzitou, založenou na domněnce, že komunikační technologie kvalitní úroveň vzdělání pro ty, kteří nemají možnosti navštěvovat univerzity prezenčně.[7] V uplatňování nových informačních technologií ve vzdělávání byla vždy průkopnickou. V lednu roku 1971 byla univerzita založena a zpřístupněna prvním studentům. V roce 1986 začali zaměstnanci OU používat CoSy - aplikaci pro textovou komunikaci. Roku 1988 nabídla OU tři kurzy, které vyžadovaly práci s počítačem. Šlo např. o průlomový kurz DT200, který se těšil velké popularitě a v prvních letech se jej zúčastnilo okolo 2000 studentů. Výuka představila účastníkům aplikace pro zpracování textu a tabulek. Na základě toho spolu i studenti začali záhy komunikovat prostřednictvím CoSy systému. Univerzita přes tři dekády dokázala využívat svůj potenciál a od poloviny 90. let začla masivně používat Internet. Od té doby je Open University považována za přední světovou e-univerzitu. OU byla rovněž první britskou univerzitou, která publikovala své materiály na iTunes U, odkud jsou volně k dispozici ke stažení.[7] Roku 2006 se OU zapsala i do virtuálního světa SecondLife.

V současnosti se zde vyučují všechny obory s výjimkou lékařství. Protože se univerzita setkala s obrovským zájmem zahraničních studentů (jedná se především o studenty z jihovýchodní Asie), jsou postupně zakládána lokální centra v dalších částech světa (ve většině zemí Evropy, v Číně, Japonsku, USA i Jižní Africe). Nejznámější a nejaktivnější je manažerská fakulta OA Business School (vydavatel titulu MBA.), která se těší velkému věhlasu především v evropských zemích.

CSG Information Literacy Group

Skupina Community Services Group and Information Literacy Group je zájmovou skupinou spadající pod organizaci CILIP (Chartered Institute of Library and Information Professionals). Tato pracovní skupina se snaží poskytnout prostor pro diskuzi, posílit výměnu informací mezi knihovníky a informačními pracovníky či podpořit publikování článků na národní i mezinárodní úrovni.[8] Toho chce docílit např. prostřednictvím každoročního pořádání konferencí LILAK (Librarians' Information Literacy Annual Conference), publikováním časopisu Journal of Information Literacy (JIL), organizováním seminářů, spoluprací s dalšími oborovými institucemi apod.

Yorkshire Universities Information Skills Group

Tuto skupinu tvoří zástupci všech Yorkshirských vysokých škol. Cílem je navázat a podporovat spolupráci mezi regionálními vysokými školami v oblasti výuky informační gramotnosti, sdílení zkušeností z praxe, výměnu studijních materiálů aj. Členové se udržují v kontaktu prostřednictvím virtuálního akademického prostředí - JISCmailu. Jinak se skupina schází 3-4krát ročně, tento meeting se odehrává vždy na půdě jedné hostující univerzity. Tato skupina nemá žádný konkrétní projekt, jejich práce spočívá v pořádání workshopů, které jsou vždy zaměřeny na konkrétní téma z oblasti informační gramotnosti, mimo to zvěřejňují různé studie a novinky z oboru.[9]

Finsko

Finsko se pohybuje na předních příčkách co se týká vyspělosti v oblasti informační gramotnosti. Klíčovou úlohu zde sehrál plán tamního Ministerstva školství Education and Research 2003-2008, který uděluje knihovnám speciální úkol ve výuce informační gramotnosti. Knihovny spolu s vysokou školou mají zajistit vysokoškolským studentům kvalitní výuku informační gramotnosti.[10] Proto víceméně každá vysoká škola poskytuje alespoň minimální prostor pro výuku informační gramotnosti prostřednictvím velkého množství existujících programů. Klíčovým je v této problematice projekt Information Literacy Curriculum, který vytváří standardy pro informační výchovu a zároveň pomáhá školám realizovat potřebné odborné kurzy.

Helsingin yliopisto (University of Helsinki)

První projekt informační gramotnosti byl na této univerzitě spuštěn již roku 1999. Snahou bylo vytvoření učebních materiálů pro informační gramotnost, harmonizace školících programů pro zaměstnance univerzitních knihoven a další rozvoj výuky informační gramotnosti.

National Information Literacy Curriculum Project

Tento projekt byl zřízen Ministerstvem školství pro období od roku 2004 do roku 2006 a zabývá se právě otázkou informační gramotnosti jako nedílné součásti vzdělávání.[11] Jejich vzdělávací program sestával ze tří úrovní:

1. základní kurz pro nové studenty, výuku mají na starosti knihovníci
2. bakalářská úroveň, která sestává z povinných seminářů, výuku už přebírá daná fakulta
3. magisterská úroveň

ICT Driving Licence (TVT-ajokortti)

Kurz informační gramotnosti sdílejí všechny fakulty univerzity v Helsinkách. Cílem je zajistit studentům dosažení takové úrovně informační gramotnosti, jakou předpokládá a vyžaduje jejich studijní program. Tento "řidičák" sestává z pěti částí[12]:

1. základy práce s počítačem
2. IT zázemí na univerzitě
3. úprava a prezentace dat
4. vyhledávání
5. informační bezpečnost a ochrana soukromí

Kurz byl spuštěn roku 2005 na základě spolupráce IT oddělení Helsinské univerzity a univerzitních knihoven. Od té doby je kurz pravidelně modifikován a přizpůsobován potřebám jak univerzity, tak studentů prostřednictvím zpětné vazby, která vždy kurz ukončuje.

Helsinki University Library (Helsingin yliopiston kirjasto)

Centrální univerzitní knihovna pravidelně pořádá několik kurzů informační gramotnosti na podporu vzdělání, výuky a výzkumu v různých fázích studia, pro různé cílové skupiny (studenti, postgraduál, zaměstnanci, návštěvníci knihovny) a v různém prostředí (knihovna, oddělení, online kurzy).[13]

Hanken

http://www.hanken.fi/student/en/infokomp

  • knihovna a počítačové centrum the Swedish School of Economics and Business Administration – snaha vytvořit novou ICT strategii školy, budování nového moderního ICT zázemí a nové informační strategie
  • vznik konceptu Easy-All-in-one – hlavním cílem zprostředkovat poznatky z obasti informační gramotnosti studentům a zaměstnancům školy
  • přeměna běžných učeben v moderní studijní laboratoře s počátačovou technikou, wifi...
  • vznik systému kurzů informační gramotnosti – vyučovány ve švédštině a angličtině

Norsko

VIKO

The Norwegian School Library Programme

http://slq.nu/?article=volume-46-no-1-2013-3

Poznámky

  1. ↑ I2010: kasvua ja työllisyyttä edistävä tietoyhteiskunta- ja viestintäpolitiikka. In: Europa [online]. 2009 [cit. 2013-05-20]. Dostupné z: http://europa.eu/legislation_summaries/information_society/strategies/c11328_fi.htm
  2. ↑ ECDL Czech republic [online]. 1999-2013 [cit. 2013-05-21]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/index.php
  3. ↑ ECDL Czech republic [online]. 1999-2013 [cit. 2013-05-21]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/o_projektu.php
  4. ↑ HUDSON, John. The Challenges of Reconciling Efficiency and Equity in Information Age Government Agendas: Lessons from the United Kingdom. In: Public Management in 21st century: Opportunities and Challenges’ Macau [online]. 2008 [cit. 2013-05-21]. Dostupné z: http://bit.ly/10K7VOP
  5. ↑ About SCONUL. SCONUL [online]. 2013 [cit. 2013-05-21]. Dostupné z: http://www.sconul.ac.uk/page/about-sconul
  6. ↑ BENT, Moira a Ruth STUBBINGS. The SCONUL Seven Pillars of Information Literacy [online prezentace]. 2011 [cit. 2013-05-12]. Dostupné z: http://www.stks.fi/files/koulutukset/informaatiolukutaito/Bent_Stubbings111122.pdf
  7. ↑ 7,0 7,1 History of the OU. In: The Open University [online]. 2013 [cit. 2013-05-21]. Dostupné z: http://www.open.ac.uk/about/main/the-ou-explained/history-the-ou
  8. ↑ Information Literacy Group and Community Services Group. In: CILIP update: Chartered Institute of Library and Information Professionals [online]. London: Chartered Institute of Library and Information Professionals, 2013 [cit. 2013-05-21]. Dostupné z: http://bit.ly/nliJ8e
  9. ↑ Yorkshire Universities Information skills Group (YUISG). In: University of Bradford [online]. 2012 [cit. 2013-05-21]. Dostupné z: http://www.brad.ac.uk/library/yuisg/
  10. ↑ Suositus yliopistoille informaatiolukutaidon oppiainesten sisällyttämiseksi uusiin tutkintorakenteisiin. In: Helsingin yliopisto [online]. 2006 [cit. 2013-05-21]. Dostupné z: http://www.helsinki.fi/infolukutaito/ILopetus/IL_suositusteksti.pdf
  11. ↑ Informaatiolukutaidon opintosuunnitelma 2004-2006. Suomen yliopistokirjastojen neuvosto [online]. 2008 [cit. 2013-05-23]. Dostupné z: http://www.kansalliskirjasto.fi/kirjastoala/neuvosto/hankkeet/ilsuunnitelma.html
  12. ↑ ICT Driving Licence. Helsingin yliopisto [online]. 2003 [cit. 2013-05-23]. Dostupné z: http://www.helsinki.fi/tvt-ajokortti/index.htm
  13. ↑ Koulutukset. In: Helsingin yliopiston kirjasto [online]. 2012 [cit. 2013-05-23]. Dostupné z: http://www.helsinki.fi/kirjasto/avuksi/koulutukset/

Použité zdroje

Citováno z „https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Evropské_instituce_podporující_problematiku_informační_gramotnosti&oldid=34687“