Evropské instituce podporující problematiku informační gramotnosti: Porovnání verzí

Z WikiKnihovna
(Založena nová stránka: Lukáš Prorok, Eva Šteinigerová == České instituce podporující problematiku informační gramotnosti == Zpracovala: Blanka Justová, Eva Popelková '''Masarykova ...)
 
 
(Není zobrazeno 70 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
−
Lukáš Prorok, Eva Šteinigerová
+
Vypracovali: Lukáš Prorok (333883), Eva Šteinigerová (361817)
  
−
== České instituce podporující problematiku informační gramotnosti ==
+
==Evropská unie==
  
−
Zpracovala: Blanka Justová, Eva Popelková
+
Vzdělávací politika sice nepatří do společných politik EU, přesto se v této oblasti angažují jak Evropská rada, tak Rada ministrů i Evropská komise. Členské státy si politiku určují společně a unie jim poskytuje určité částky na dotacích, grantech a jinou formu podpory. Mezi nejzásadnější dokumenty, které formulují cíle vzdělávací politiky EU patří Bílá kniha (1995), Memorandum o celoživotním učení (2000) a Lisabonský proces (2000).
  
−
'''Masarykova univerzita''' Ústřední knihovna Filozofické fakulty Masarykovy univerzity nabízí studentům a všem člemům akademické obce lekce informačního vzdělávání pokrývající široký okruh témat. V oblasti elektronických informačních zdrojů se věnuje jednotlivým databázím i EIZ se zaměřením na konkrétní obory. Poskytuje řadu lekcí orientovaných na kancelářské programy MS Office - Word, Excel a PowerPoint. Word je zaměřen na pokročilejší funkce a také na psaní diplomových prací, PowerPoint je představen jako nástroj a prezentování je určena samostatná lekce. Další lekce se soustředí na psaní odborného textu, bibliografické citace a metody citování, online nástroje využitelné při studiu a rovněž kreativní techniky asociací a myšlenkových map.<ref>ÚSTŘEDNÍ KNIHOVNA FF MU. Kurz informačního vzdělávání v jarním semestru 2013 [online]. 24.4.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://knihovna.phil.muni.cz/informacni-vzdelavani</ref> Pro studenty prvních ročníků se koná vždy na začátku semestru "Rande s knihovnou", kde jsou seznámeni se službami knihovny, online katalogem, EIZ a dalšími informacemi týkajícími se knihovny.<ref>ÚSTŘEDNÍ KNIHOVNA FF MU. Rande s knihovnou [online]. 24.4.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://knihovna.phil.muni.cz/aktuality/rande2012</ref>
+
====eTwinning====
 +
Jedná se o platformu, prostřednictvím které se zaměstnanci škol z evropských zemí mohou zapojovat do vzájemné komunikace, spolupráce, projektů apod. Tato spolupráce je postavena na užívání informačních a komunikačních technologiích. Místem pro setkávání těchto účastníků je portál  http://www.etwinning.net, který je vytvořen ve 25-ti jazykových variacích. Od roku 2005 je eTwinning klíčovou aktivitou e-learningového programu Evropské komise. Od roku 2007 je projekt součástí Programu celoživotního učení.
  
−
'''Univerzita Palackého v Olomouci''' Na Lékařské fakultě Univerzity Palackého v Olomouci jsou knihovníci zapojeni přímo do výuky. Ve spolupráci s knihovnou jsou vedeny předměty Medicína založená na důkazu, Internetové zdroje pro medicínu a zdravotnictví a přednášky v oborech Pediatrie, Zubní lékařství a Organická chemie. Studenti se učí vyhledávat v knihovních katalozích i vyhledávacích službách, pracovat s informačními zdroji a databázemi z oblasti medicíny, citovat, hodnotit získané informace a aplikovat je v praxi. Pro zubní lékařství je určena též přednáška o bibliometrii.<ref>UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Vzdělávání. Knihovna Univerzity Palackého v Olomouci [online]. 27.3.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.knihovna.upol.cz/struktura-up/univerzitni-zarizeni/knihovna/top/soucasti-knihovny/oborova-knihovna-lf/vzdelavani/#c10473</ref>
+
====i2010 – Evropská informační společnost pro růst a zaměstnanost====
  
−
'''Moravská zemská knihovna''' Moravská zemská knihovna pořádá semináře, kurzy a školení zaměřené především na odborné informace pro studium a vědecké využití. Uživatele seznamuje s poskytovanými informačními zdroji, učí je vyhledávat k katalogu a v odborných licencovaných i volně přístupných databázích. Organizuje lekce zaměřené na citování či vyhledávání odborné literatury. Po dohodě nabízí samostatné školení práce s online katalogem. Pořádá také exkurze do specializovaných oddělení jako je digitalizační linka a restaurátorská dílna.<ref>MORAVSKÁ ZEMSKÁ KNIHOVNA. Semináře, kurzy a školení [online]. 20.6.2011 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.mzk.cz/sluzby/akce/seminare-kurzy-skoleni></ref> Po předchozí domluvě lze objednat exkurze pro studenty středních a vysokých škol, které mohou být přizpůsobeny účastníkům (seznámení s knihovnou a jejími službami, orientace v knihovně, vyhledávání v katalogu a v databázích a pod.).<ref> MORAVSKÁ ZEMSKÁ KNIHOVNA. Exkurze [online]. 4.4.2011 [cit. 3013-04-30]. Dostupné z: http://www.mzk.cz/sluzby/akce/exkurze</ref> Kromě uživatelů se MZK zabývá i vzděláváním knihovníků. Provozuje rekvalifikační kurzy, e-learningový knihovnický kurz a školení na dílčí témata z oblasti knihovnictví. Společně s Knihovnou Jiřího Mahena pořádá semináře zaměřené na dětské čtenáře.<ref>MORAVSKÁ ZEMSKÁ KNIHOVNA. Plán vzdělávání [online]. 18.3.2013 [cit. 3013-04-30]. Dostupné z: http://www.mzk.cz/pro-knihovny/vzdelavani-knihovniku/plan-vzdelavani</ref>
+
Hlavním cílem této strategie je propagovat a rozvíjet informační technologie v oblastech ekonomie, sociologie a zlepšit kvalitu života občanů Evropské unie. Strategie stojí na třech i-prioritách: inovace, investice, integrace. Následně po splnění cílů i2010 byla vytvořena skupina zástupců, tzv. High Level Group, kteří dohlíží. aby cíle byly plněny i na regionální úrovni.<ref>I2010: kasvua ja työllisyyttä edistävä tietoyhteiskunta- ja viestintäpolitiikka. In: Europa [online]. 2009 [cit. 2013-05-20]. Dostupné z: http://europa.eu/legislation_summaries/information_society/strategies/c11328_fi.htm</ref>
  
−
'''Národní technická knihovna''' Pro knihovníky Národní technická knihovna pořádá semináře, konference a školení zaměřující se na vyhledávání, ochranu soukromí, e-knihy, ICT v knihovnictví či zpřístupňování šedé literatury.<ref>NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Knihovnické akce [online]. 21.1.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.techlib.cz/cs/1256-knihovnicke/</ref> Pro nové uživatele organizuje na základě domluvy Rande s NTK, které zahrnuje procházku po knihovně s výkladem a představení poskytovaných služeb.<ref>NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Rande s NTK [online]. 18.9.2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.techlib.cz/cs/2092-rande-s-ntk/</ref> Na žádost je možné domluvit si exkurzi pro školy, veřejnost nebo odbornou veřejnost (knihovníci, architekti apod.).<ref>NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Exkurze v NTK [online]. 19.9.2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.techlib.cz/cs/573-exkurze/</ref> Při NTK funguje také Vzdělávací centrum určené pro zaměstnance, uživatele i odborníky. Vzdělávací centrum připravuje semináře, školení, kurzy, prezentace a další vzdělávací akce včetně rekvalifikačního kurzu.<ref>NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Vzdělávací centrum NTK [online]. 22.1. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.techlib.cz/cs/49-vzdelavaci-centrum/</ref>
+
====eEurope====
 +
Program eEurope byl připraven Evropskou unií na podporu rozvoje informační společnosti. Navazuje tak na projekt i2010 a skládá se ze dvou fází - akční plán eEurope 2003 a akční plán eEurope 2005.
  
−
<br/>'''ČVUT (České vysoké učení technické v Praze)''' Ústřední knihovna ČVUT nabízí vzdělávací kurzy pro doktorandy prvního ročníku. Kurz je vyučován s podporou prorektora a proděkanů pro vědu a výzkum na fakultách, které zažádají o tento kurz. Hlavním cílem kurzu je přinést studentům soubor informací, návodů, rad a znalostí informačních zdrojů, které jsou důležité pro jejich budoucí vědecké a výzkumné působení. V kurzu si nacvičí jako budoucí autoři vědeckých publikací postupy a způsoby práce s informacemi. Doba trvání kurzu je 10 týdnů, dvě hodiny týdně. Z každé lekce kurzu dostane student domácí úkol, který je ohodnocen nejvíce 60 body za každý úkol. Studenti k úspěšnému ukončení musí mít 70&nbsp;% účast. Obsah kurzu: • Úvod do kurzu • Elektronické informační zdroje na ČVUT • Získávání plných textů a nadstavbové služby knihoven • Technické normy a patenty • Elektronické informační zdroje k hodnocení vědy a výzkumu • Další zdroje informací pro vědu • Jak psát odborný text • Jak citovat • Refworks a jeho nástroje • Jak získat grant<ref>ÚSTŘENÍ KNIHOVNA ČVUT. Podpora vědy. [online]. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://knihovny.cvut.cz/veda/</ref>
+
*<b>eEurope 2002</b> připraven Evropskou komisí byl součástí (neúspěšné) Lisabonské strategie Evropské unie. Cílem plánu bylo urychlit rozvoj informační společnosti, zabezpečit levnější a bezpečnější internet pro všechny obyvatele unie a podpořit jeho využívání.  
  
−
'''UTB (Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně)''' Univerzitní knihovna Tomáše Bati zpřístupňuje portál IVA pro podporu informačního vzdělávání. Portál je určen pro studenty a vyučující. Získají zde zdroje informací a materiály z oblasti informační výchovy i příbuzných oblastí. Celý obsah webu je zpřístupněn pod licencí Creative Commons, která umožňuje sdílení, úpravu a využití pro nekomerční účely. Portál IVA je seřazen do kurzů. Kurzy jsou sestaveny podobným způsobem jako prezentace. Na konci každého kurzu je možnost si stáhnou materiály, které můžete použít ke studiu, ve výuce. Uživatelé mohou prohlížet jednotlivé slidy nebo kurzy o které mají zájem. K dispozici je také možnost full textového vyhledávání, které prohledá jednak celý web, tak i jednotlivé kurzy. Kurzy: • Jak správně citovat a odkazovat na citace v textu • Jak hledat informace rychle a efektivně • Vyhledávání na internetu ve volně dostupných zdrojích • Šedá literatura – typy a možnosti • Licencované elektronické informační zdroje dostupné na UTB • Zdroje pro obory na UTB – kde a s čím začít • Potřebuji…, Nevím…, Jak na to? – služby a zdroje Knihovny UTB • Studuj kreativně – kreativní techniky v učení<ref>UNIVERZITNÍ KNIHOVNA TOMAŠE BATI. Informační výchova [online]. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://iva.k.utb.cz/?page_id=3423</ref>
+
*<b>eEurope 2005</b> s podtitulem Informační společnost pro všechny měl za cíl vytvořit prostředí pro moderní online veřejné služby (eGoverment, eVzdělávání, eZdravotnictví apod.), zajistit konkurenceschopnou nabídku vysokorychlostního internetu a udržet bezpečnou informační infrastrukturu.
  
−
'''VUT (Vysoké učení technické v Brně)''' Knihovny VUT nabízí studentům prvních ročníků kurz s názvem Informační výchova VUT. Kurz nabízí pomoc pro rozvoji informační gramotnosti. Obsah výuky je směrován na praktické využívaní informačních zdrojů, informačních institucí a jejich služby. Cílem kurzu je naučit studenta pracovat s dostupnými informačními zdroji a prakticky tyto zdroje využít při studiu či psaní odborných prací. Kurz probíhá v e-learningovém LMS Moodle. Chod systému Moodle obstarává Centrum výpočetních a informačních služeb VUT. Pracovníci příslušné fakultní knihovny – tzv. tutoři vedou tento kurz. Po jeho absolvování by měl student: • umět pracovat se systémem Moodle • znát služby a možnosti, které nabízí nejen knihovny VUT • znát a umět používat základní principy vyhledávání v jakémkoliv knihovním katalogu • umět definovat základní klíčová slova pro vyhledávání na internetu • vysvětlit pojem neviditelný web a popsat důvody proč je vhodný jak zdroj informací • znát odborné a kvalitní zdroje pro svůj obor • umět zhodnotit kvalitu nalezené informace • znát a umět použít nejvýznamnější databáze svého oboru • vysvětlit a interpretovat etická pravidla v prostředí Internetu • umět vytvořit citaci monografie, článku v seriálu, příspěvku ze sborníku, www stránky • znát základní pravidla při tvorbě odborného textu<ref>VYSOKÉ TECHNICKÉ UČENÍ. Kurz Informační výchova VUT [online]. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.vutbr.cz/knihovny/informacni-vychova/kurz-ivig</ref>
+
====ECDL European Computer Driving Licence====
  
−
<br/><references />
+
Koncept testování počítačové gramotnosti se zrodil v západní Evropě jako reakce na problémy spojené s prudkým rozvojem informačních a komunikačních technologií a je tvořen vzdělávacími a certifikačními programy. Nejznámějším a nejrozšířenějším z nich je program ECDL Core, který se zabývá počítačovou, resp. digitální gramotností a digitální kvalifikací. „<i>Program ECDL Advanced ověřuje pomocí stejné metody jako program ECDL Core profesionální znalosti a dovednosti uživatelů běžných kancelářských aplikací určených pro práci s textem, kalkulačními tabulkami, databázemi a prezentacemi.</i>“<ref>ECDL Czech republic [online]. 1999-2013 [cit. 2013-05-21]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/index.php</ref> Úplným začátečníkům jsou určeny programy EqualSkills a e-Citizen, ty jsou ovšem pro Českou republiku nedostupné. Existují pak ještě tzv. Endorsed programy se zaměřením na specializované oblasti používaní počítačů. Jedná s např. o programy ECDL 3D CAD, ECDL Electronic Signature, ECDL e-Kids aj. Úspěšní absolventi ECDL testů získávají certifikovaný doklad o dosažení mezinárodně uznávané kvalifikace pro  práci s počítačem (Osvědčení ECDL Start, ECDL Certifikát, Certifikát ECDL Advanced...). „<i>Přínos konceptu ECDL (ICDL) spočívá v tom, že předkládá mezinárodně uznávanou, standardizovanou, objektivní a nezávislou metodu pro ověření uživatelských počítačových znalostí a dovedností, od základního povědomí, přes digitální gramotnost a kvalifikaci, až po profesionální počítačové znalosti a dovednosti, a to formou převážně praktických testů v prostředí různých operačních systémů, různých, běžně používaných aplikací a s využitím běžných počítačů.</i>“<ref>ECDL Czech republic [online]. 1999-2013 [cit. 2013-05-21]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/o_projektu.php</ref>
 +
 
 +
==Velká Británie==
 +
 
 +
Vody informační politiky Velké Británie rozproudila Library and Information Comission (LIC) v roce 1997, která zorganizovala veřejnou diskuzi na podporu informační společnosti. Stěžejním byl i dokument Our Information Age z roku 1998, který vydal tehdejší ministerský předseda Tony Blair a který hovořil o modernizaci vlády, vzdělání apod. s pomocí informačních technologií.<ref>HUDSON, John. The Challenges of Reconciling Efficiency and Equity in Information Age Government Agendas: Lessons from the United Kingdom. In: Public Management in 21st century: Opportunities and Challenges’ Macau [online]. 2008 [cit. 2013-05-21]. Dostupné z: http://bit.ly/10K7VOP</ref> Velmi důležitou roli co se týká informační politiky a vzdělávacího systému hrají ve Velké Británii knihovny, muzea a další podobné instituce. Ty fungují jako styčné body mezi občany a informačními službami.
 +
 
 +
====SCONUL====
 +
 
 +
The Society of College, National and University Libraries představuje všechny univerzitní knihovny ve Velké Británii a Irsku, bez ohledu na poslání skupiny, stejně jako národní knihovny a mnoho vysokých škol ve Velké Británii. Organizace podporuje povědomí o roli akademických knihoven, zabývá se výzkumem a výsledky studentů a jejich zaměstnatelnosti, reprezentuje jejich názory a zájmy vládě, regulačním orgánům a dalším zúčastněným stranám. Zároveň pomáhá vysokoškolským knihovnám spolupracovat na účinnějším poskytování služeb, včetně sdílení služeb a sdílení znalostí a osvědčených postupů.<ref>About SCONUL. SCONUL [online]. 2013 [cit. 2013-05-21]. Dostupné z: http://www.sconul.ac.uk/page/about-sconul</ref> Organizace byla založena již roku 1950.
 +
 
 +
SCONUL Strategie 2012-2015 http://www.sconul.ac.uk/sites/default/files/documents/SCONUL-strategy.pdf
 +
 
 +
<b>Working Group on Information Literacy</b>
 +
:Tato sekce organizace SCONUL se zaměřuje na běžnou praxi knihovníků a informačních pracovníků, zabývá se tématy jako e-learning, digitální knihovny, absolventské klíčové kompetence, vyučování pomocí digitálních zdrojů apod. Roku 1999 publikovali článek o informačních dovednostech ve vysokoškolském vzdělání. Zde byl poprvé prezentován model 7 pilířů informačních dovedností zaměřený na knihovnické a počítačové schopnosti.<ref>BENT, Moira a Ruth STUBBINGS. The SCONUL Seven Pillars of Information Literacy [online prezentace]. 2011 [cit. 2013-05-12]. Dostupné z: http://www.stks.fi/files/koulutukset/informaatiolukutaito/Bent_Stubbings111122.pdf</ref> Více informací na [[7 Pillars of Information Literacy Core Model – SCONUL]].
 +
 
 +
====Open University====
 +
 
 +
<i>„The future of open and distance learning lies with technology - a technology that combines with human ingenuity to deliver even more possibilties.“</i> - Brenda Gourley (Vice-Chancellor 2002-2009)
 +
 
 +
The Open University byla světově první úspěšnou dálkově vyučovanou univerzitou, založenou na domněnce, že komunikační technologie kvalitní úroveň vzdělání pro ty, kteří nemají možnosti navštěvovat univerzity prezenčně.<ref name="OU">History of the OU. In: The Open University [online]. 2013 [cit. 2013-05-21]. Dostupné z: http://www.open.ac.uk/about/main/the-ou-explained/history-the-ou</ref> V uplatňování nových informačních technologií ve vzdělávání byla vždy průkopnickou. V lednu roku 1971 byla univerzita založena a zpřístupněna prvním studentům. V roce 1986 začali zaměstnanci OU používat CoSy - aplikaci pro textovou komunikaci. Roku 1988 nabídla OU tři kurzy, které vyžadovaly práci s počítačem. Šlo např. o průlomový kurz DT200, který se těšil velké popularitě a v prvních letech se jej zúčastnilo okolo 2000 studentů. Výuka představila účastníkům aplikace pro zpracování textu a tabulek. Na základě toho spolu i studenti začali záhy komunikovat prostřednictvím CoSy systému. Univerzita přes tři dekády dokázala využívat svůj potenciál a od poloviny 90. let začla masivně používat Internet. Od té doby je Open University považována za přední světovou e-univerzitu. OU byla rovněž první britskou univerzitou, která publikovala své materiály na iTunes U, odkud jsou volně k dispozici ke stažení.<ref name="OU"></ref> Roku 2006 se OU zapsala i do virtuálního světa SecondLife.
 +
 
 +
V současnosti se zde vyučují všechny obory s výjimkou lékařství. Protože se univerzita setkala s obrovským zájmem zahraničních studentů (jedná se především o studenty z jihovýchodní Asie), jsou postupně zakládána lokální centra v dalších částech světa (ve většině zemí Evropy, v Číně, Japonsku, USA i Jižní Africe). Nejznámější a nejaktivnější je manažerská fakulta OA Business School (vydavatel titulu MBA.), která se těší velkému věhlasu především v evropských zemích.
 +
 
 +
====CSG Information Literacy Group====
 +
 
 +
Skupina Community Services Group and Information Literacy Group je zájmovou skupinou spadající pod organizaci CILIP (Chartered Institute of Library and Information Professionals). Tato pracovní skupina se snaží poskytnout prostor pro diskuzi, posílit výměnu informací mezi knihovníky a informačními pracovníky či podpořit publikování článků na národní i mezinárodní úrovni.<ref>Information Literacy Group and Community Services Group. In: CILIP update: Chartered Institute of Library and Information Professionals [online]. London: Chartered Institute of Library and Information Professionals, 2013 [cit. 2013-05-21]. Dostupné z: http://bit.ly/nliJ8e</ref> Toho chce docílit např. prostřednictvím každoročního pořádání konferencí LILAK (Librarians' Information Literacy Annual Conference), publikováním časopisu Journal of Information Literacy (JIL), organizováním seminářů, spoluprací s dalšími oborovými institucemi apod.
 +
 
 +
====Yorkshire Universities Information Skills Group====
 +
 
 +
Tuto skupinu tvoří zástupci všech Yorkshirských vysokých škol. Cílem je navázat a podporovat spolupráci mezi regionálními vysokými školami v oblasti výuky informační gramotnosti, sdílení zkušeností z praxe, výměnu studijních materiálů aj. Členové se udržují v kontaktu prostřednictvím virtuálního akademického prostředí - JISCmailu. Jinak se skupina schází 3-4krát ročně, tento meeting se odehrává vždy na půdě jedné hostující univerzity. Tato skupina nemá žádný konkrétní projekt, jejich práce spočívá v pořádání workshopů, které jsou vždy zaměřeny na konkrétní téma z oblasti informační gramotnosti, mimo to zvěřejňují různé studie a novinky z oboru.<ref>Yorkshire Universities Information skills Group (YUISG). In: University of Bradford [online]. 2012 [cit. 2013-05-21]. Dostupné z: http://www.brad.ac.uk/library/yuisg/</ref>
 +
 
 +
==Finsko==
 +
 
 +
Finsko se pohybuje na předních příčkách co se týká vyspělosti v oblasti informační gramotnosti. Klíčovou úlohu zde sehrál plán tamního Ministerstva školství Education and Research 2003-2008, který uděluje knihovnám speciální úkol ve výuce informační gramotnosti. Knihovny spolu s vysokou školou mají zajistit vysokoškolským studentům kvalitní výuku informační gramotnosti.<ref>Suositus yliopistoille informaatiolukutaidon oppiainesten sisällyttämiseksi uusiin tutkintorakenteisiin. In: Helsingin yliopisto [online]. 2006 [cit. 2013-05-21]. Dostupné z: http://www.helsinki.fi/infolukutaito/ILopetus/IL_suositusteksti.pdf</ref> Proto víceméně každá vysoká škola poskytuje alespoň minimální prostor pro výuku informační gramotnosti prostřednictvím velkého množství existujících programů. Klíčovým je v této problematice projekt Information Literacy Curriculum, který vytváří standardy pro informační výchovu a zároveň pomáhá školám realizovat potřebné odborné kurzy.
 +
 
 +
====Helsingin yliopisto (University of Helsinki)====
 +
 
 +
První projekt informační gramotnosti byl na této univerzitě spuštěn již roku 1999. Snahou bylo vytvoření učebních materiálů pro informační gramotnost, harmonizace školících programů pro zaměstnance univerzitních knihoven a další rozvoj výuky informační gramotnosti.
 +
 
 +
<b>National Information Literacy Curriculum Project</b>
 +
 
 +
Tento projekt byl zřízen Ministerstvem školství pro období od roku 2004 do roku 2006 a zabývá se právě otázkou informační gramotnosti jako nedílné součásti vzdělávání.<ref>Informaatiolukutaidon opintosuunnitelma 2004-2006. Suomen yliopistokirjastojen neuvosto [online]. 2008 [cit. 2013-05-23]. Dostupné z: http://www.kansalliskirjasto.fi/kirjastoala/neuvosto/hankkeet/ilsuunnitelma.html</ref> Jejich vzdělávací program sestával ze tří úrovní:
 +
::1. základní kurz pro nové studenty, výuku mají na starosti knihovníci
 +
::2. bakalářská úroveň, která sestává z povinných seminářů, výuku už přebírá daná fakulta
 +
::3. magisterská úroveň
 +
 
 +
<b>ICT Driving Licence</b> (TVT-ajokortti)
 +
 
 +
Kurz informační gramotnosti sdílejí všechny fakulty univerzity v Helsinkách. Cílem je zajistit studentům dosažení takové úrovně informační gramotnosti, jakou předpokládá a vyžaduje jejich studijní program. Tento "řidičák" sestává z pěti částí<ref>ICT Driving Licence. Helsingin yliopisto [online]. 2003 [cit. 2013-05-23]. Dostupné z: http://www.helsinki.fi/tvt-ajokortti/index.htm</ref>:
 +
::1. základy práce s počítačem
 +
::2. IT zázemí na univerzitě
 +
::3. úprava a prezentace dat
 +
::4. vyhledávání
 +
::5. informační bezpečnost a ochrana soukromí
 +
 
 +
Kurz byl spuštěn roku 2005 na základě spolupráce IT oddělení Helsinské univerzity a univerzitních knihoven. Od té doby je kurz pravidelně modifikován a přizpůsobován potřebám jak univerzity, tak studentů prostřednictvím zpětné vazby, která vždy kurz ukončuje.
 +
 
 +
<b>Helsinki University Library</b> (Helsingin yliopiston kirjasto)
 +
 
 +
Centrální univerzitní knihovna pravidelně pořádá několik kurzů informační gramotnosti na podporu vzdělání, výuky a výzkumu v různých fázích studia, pro různé cílové skupiny (studenti, postgraduál, zaměstnanci, návštěvníci knihovny) a v různém prostředí (knihovna, oddělení, online kurzy).<ref>Koulutukset. In: Helsingin yliopiston kirjasto [online]. 2012 [cit. 2013-05-23]. Dostupné z: http://www.helsinki.fi/kirjasto/avuksi/koulutukset/</ref>
 +
 
 +
====Hanken====
 +
http://www.hanken.fi/student/en/infokomp
 +
* knihovna a počítačové centrum the Swedish School of Economics and Business Administration – snaha vytvořit novou ICT strategii školy, budování nového moderního ICT zázemí a nové informační strategie
 +
* vznik konceptu Easy-All-in-one – hlavním cílem zprostředkovat poznatky z obasti informační gramotnosti studentům a zaměstnancům školy
 +
* přeměna běžných učeben v moderní studijní laboratoře s počátačovou technikou, wifi...
 +
* vznik systému kurzů informační gramotnosti – vyučovány ve švédštině a angličtině
 +
 
 +
==Norsko==
 +
 
 +
====VIKO====
 +
 
 +
====The Norwegian School Library Programme====
 +
 
 +
http://slq.nu/?article=volume-46-no-1-2013-3
 +
 
 +
==Poznámky==
 +
 
 +
<references />
 +
 
 +
==Použité zdroje==
 +
 
 +
*CILIP: Chartered Institute of Library and Information Professionals [online]. London, 2013 [cit. 2013-05-21]. Dostupné z: http://www.cilip.org.uk/Pages/default.aspx
 +
*ECDL Czech republic [online]. 1999-2013 [cit. 2013-05-20]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/index.php
 +
*Evropská unie [online]. 2013 [cit. 2013-05-21]. Dostupné z: http://europa.eu/index_cs.htm
 +
*Helsingin yliopisto [online]. 2009 [cit. 2013-05-23]. Dostupné z: http://www.helsinki.fi/yliopisto/
 +
*SCONUL [online]. 2013 [cit. 2013-05-21]. Dostupné z: http://www.sconul.ac.uk/
 +
*The Open University [online]. 2013 [cit. 2013-05-21]. Dostupné z: http://www.open.ac.uk/
 +
*University of Bradford [online]. 2012 [cit. 2013-05-21]. Dostupné z: http://internal.bradford.ac.uk/
  
 
[[Kategorie:Informační vzdělávání]]
 
[[Kategorie:Informační vzdělávání]]

Aktuální verze z 27. 5. 2013, 22:06

Vypracovali: Lukáš Prorok (333883), Eva Šteinigerová (361817)

Evropská unie

Vzdělávací politika sice nepatří do společných politik EU, přesto se v této oblasti angažují jak Evropská rada, tak Rada ministrů i Evropská komise. Členské státy si politiku určují společně a unie jim poskytuje určité částky na dotacích, grantech a jinou formu podpory. Mezi nejzásadnější dokumenty, které formulují cíle vzdělávací politiky EU patří Bílá kniha (1995), Memorandum o celoživotním učení (2000) a Lisabonský proces (2000).

eTwinning

Jedná se o platformu, prostřednictvím které se zaměstnanci škol z evropských zemí mohou zapojovat do vzájemné komunikace, spolupráce, projektů apod. Tato spolupráce je postavena na užívání informačních a komunikačních technologiích. Místem pro setkávání těchto účastníků je portál http://www.etwinning.net, který je vytvořen ve 25-ti jazykových variacích. Od roku 2005 je eTwinning klíčovou aktivitou e-learningového programu Evropské komise. Od roku 2007 je projekt součástí Programu celoživotního učení.

i2010 – Evropská informační společnost pro růst a zaměstnanost

Hlavním cílem této strategie je propagovat a rozvíjet informační technologie v oblastech ekonomie, sociologie a zlepšit kvalitu života občanů Evropské unie. Strategie stojí na třech i-prioritách: inovace, investice, integrace. Následně po splnění cílů i2010 byla vytvořena skupina zástupců, tzv. High Level Group, kteří dohlíží. aby cíle byly plněny i na regionální úrovni.[1]

eEurope

Program eEurope byl připraven Evropskou unií na podporu rozvoje informační společnosti. Navazuje tak na projekt i2010 a skládá se ze dvou fází - akční plán eEurope 2003 a akční plán eEurope 2005.

  • eEurope 2002 připraven Evropskou komisí byl součástí (neúspěšné) Lisabonské strategie Evropské unie. Cílem plánu bylo urychlit rozvoj informační společnosti, zabezpečit levnější a bezpečnější internet pro všechny obyvatele unie a podpořit jeho využívání.
  • eEurope 2005 s podtitulem Informační společnost pro všechny měl za cíl vytvořit prostředí pro moderní online veřejné služby (eGoverment, eVzdělávání, eZdravotnictví apod.), zajistit konkurenceschopnou nabídku vysokorychlostního internetu a udržet bezpečnou informační infrastrukturu.

ECDL European Computer Driving Licence

Koncept testování počítačové gramotnosti se zrodil v západní Evropě jako reakce na problémy spojené s prudkým rozvojem informačních a komunikačních technologií a je tvořen vzdělávacími a certifikačními programy. Nejznámějším a nejrozšířenějším z nich je program ECDL Core, který se zabývá počítačovou, resp. digitální gramotností a digitální kvalifikací. „Program ECDL Advanced ověřuje pomocí stejné metody jako program ECDL Core profesionální znalosti a dovednosti uživatelů běžných kancelářských aplikací určených pro práci s textem, kalkulačními tabulkami, databázemi a prezentacemi.“[2] Úplným začátečníkům jsou určeny programy EqualSkills a e-Citizen, ty jsou ovšem pro Českou republiku nedostupné. Existují pak ještě tzv. Endorsed programy se zaměřením na specializované oblasti používaní počítačů. Jedná s např. o programy ECDL 3D CAD, ECDL Electronic Signature, ECDL e-Kids aj. Úspěšní absolventi ECDL testů získávají certifikovaný doklad o dosažení mezinárodně uznávané kvalifikace pro práci s počítačem (Osvědčení ECDL Start, ECDL Certifikát, Certifikát ECDL Advanced...). „Přínos konceptu ECDL (ICDL) spočívá v tom, že předkládá mezinárodně uznávanou, standardizovanou, objektivní a nezávislou metodu pro ověření uživatelských počítačových znalostí a dovedností, od základního povědomí, přes digitální gramotnost a kvalifikaci, až po profesionální počítačové znalosti a dovednosti, a to formou převážně praktických testů v prostředí různých operačních systémů, různých, běžně používaných aplikací a s využitím běžných počítačů.“[3]

Velká Británie

Vody informační politiky Velké Británie rozproudila Library and Information Comission (LIC) v roce 1997, která zorganizovala veřejnou diskuzi na podporu informační společnosti. Stěžejním byl i dokument Our Information Age z roku 1998, který vydal tehdejší ministerský předseda Tony Blair a který hovořil o modernizaci vlády, vzdělání apod. s pomocí informačních technologií.[4] Velmi důležitou roli co se týká informační politiky a vzdělávacího systému hrají ve Velké Británii knihovny, muzea a další podobné instituce. Ty fungují jako styčné body mezi občany a informačními službami.

SCONUL

The Society of College, National and University Libraries představuje všechny univerzitní knihovny ve Velké Británii a Irsku, bez ohledu na poslání skupiny, stejně jako národní knihovny a mnoho vysokých škol ve Velké Británii. Organizace podporuje povědomí o roli akademických knihoven, zabývá se výzkumem a výsledky studentů a jejich zaměstnatelnosti, reprezentuje jejich názory a zájmy vládě, regulačním orgánům a dalším zúčastněným stranám. Zároveň pomáhá vysokoškolským knihovnám spolupracovat na účinnějším poskytování služeb, včetně sdílení služeb a sdílení znalostí a osvědčených postupů.[5] Organizace byla založena již roku 1950.

SCONUL Strategie 2012-2015 http://www.sconul.ac.uk/sites/default/files/documents/SCONUL-strategy.pdf

Working Group on Information Literacy

Tato sekce organizace SCONUL se zaměřuje na běžnou praxi knihovníků a informačních pracovníků, zabývá se tématy jako e-learning, digitální knihovny, absolventské klíčové kompetence, vyučování pomocí digitálních zdrojů apod. Roku 1999 publikovali článek o informačních dovednostech ve vysokoškolském vzdělání. Zde byl poprvé prezentován model 7 pilířů informačních dovedností zaměřený na knihovnické a počítačové schopnosti.[6] Více informací na 7 Pillars of Information Literacy Core Model – SCONUL.

Open University

„The future of open and distance learning lies with technology - a technology that combines with human ingenuity to deliver even more possibilties.“ - Brenda Gourley (Vice-Chancellor 2002-2009)

The Open University byla světově první úspěšnou dálkově vyučovanou univerzitou, založenou na domněnce, že komunikační technologie kvalitní úroveň vzdělání pro ty, kteří nemají možnosti navštěvovat univerzity prezenčně.[7] V uplatňování nových informačních technologií ve vzdělávání byla vždy průkopnickou. V lednu roku 1971 byla univerzita založena a zpřístupněna prvním studentům. V roce 1986 začali zaměstnanci OU používat CoSy - aplikaci pro textovou komunikaci. Roku 1988 nabídla OU tři kurzy, které vyžadovaly práci s počítačem. Šlo např. o průlomový kurz DT200, který se těšil velké popularitě a v prvních letech se jej zúčastnilo okolo 2000 studentů. Výuka představila účastníkům aplikace pro zpracování textu a tabulek. Na základě toho spolu i studenti začali záhy komunikovat prostřednictvím CoSy systému. Univerzita přes tři dekády dokázala využívat svůj potenciál a od poloviny 90. let začla masivně používat Internet. Od té doby je Open University považována za přední světovou e-univerzitu. OU byla rovněž první britskou univerzitou, která publikovala své materiály na iTunes U, odkud jsou volně k dispozici ke stažení.[7] Roku 2006 se OU zapsala i do virtuálního světa SecondLife.

V současnosti se zde vyučují všechny obory s výjimkou lékařství. Protože se univerzita setkala s obrovským zájmem zahraničních studentů (jedná se především o studenty z jihovýchodní Asie), jsou postupně zakládána lokální centra v dalších částech světa (ve většině zemí Evropy, v Číně, Japonsku, USA i Jižní Africe). Nejznámější a nejaktivnější je manažerská fakulta OA Business School (vydavatel titulu MBA.), která se těší velkému věhlasu především v evropských zemích.

CSG Information Literacy Group

Skupina Community Services Group and Information Literacy Group je zájmovou skupinou spadající pod organizaci CILIP (Chartered Institute of Library and Information Professionals). Tato pracovní skupina se snaží poskytnout prostor pro diskuzi, posílit výměnu informací mezi knihovníky a informačními pracovníky či podpořit publikování článků na národní i mezinárodní úrovni.[8] Toho chce docílit např. prostřednictvím každoročního pořádání konferencí LILAK (Librarians' Information Literacy Annual Conference), publikováním časopisu Journal of Information Literacy (JIL), organizováním seminářů, spoluprací s dalšími oborovými institucemi apod.

Yorkshire Universities Information Skills Group

Tuto skupinu tvoří zástupci všech Yorkshirských vysokých škol. Cílem je navázat a podporovat spolupráci mezi regionálními vysokými školami v oblasti výuky informační gramotnosti, sdílení zkušeností z praxe, výměnu studijních materiálů aj. Členové se udržují v kontaktu prostřednictvím virtuálního akademického prostředí - JISCmailu. Jinak se skupina schází 3-4krát ročně, tento meeting se odehrává vždy na půdě jedné hostující univerzity. Tato skupina nemá žádný konkrétní projekt, jejich práce spočívá v pořádání workshopů, které jsou vždy zaměřeny na konkrétní téma z oblasti informační gramotnosti, mimo to zvěřejňují různé studie a novinky z oboru.[9]

Finsko

Finsko se pohybuje na předních příčkách co se týká vyspělosti v oblasti informační gramotnosti. Klíčovou úlohu zde sehrál plán tamního Ministerstva školství Education and Research 2003-2008, který uděluje knihovnám speciální úkol ve výuce informační gramotnosti. Knihovny spolu s vysokou školou mají zajistit vysokoškolským studentům kvalitní výuku informační gramotnosti.[10] Proto víceméně každá vysoká škola poskytuje alespoň minimální prostor pro výuku informační gramotnosti prostřednictvím velkého množství existujících programů. Klíčovým je v této problematice projekt Information Literacy Curriculum, který vytváří standardy pro informační výchovu a zároveň pomáhá školám realizovat potřebné odborné kurzy.

Helsingin yliopisto (University of Helsinki)

První projekt informační gramotnosti byl na této univerzitě spuštěn již roku 1999. Snahou bylo vytvoření učebních materiálů pro informační gramotnost, harmonizace školících programů pro zaměstnance univerzitních knihoven a další rozvoj výuky informační gramotnosti.

National Information Literacy Curriculum Project

Tento projekt byl zřízen Ministerstvem školství pro období od roku 2004 do roku 2006 a zabývá se právě otázkou informační gramotnosti jako nedílné součásti vzdělávání.[11] Jejich vzdělávací program sestával ze tří úrovní:

1. základní kurz pro nové studenty, výuku mají na starosti knihovníci
2. bakalářská úroveň, která sestává z povinných seminářů, výuku už přebírá daná fakulta
3. magisterská úroveň

ICT Driving Licence (TVT-ajokortti)

Kurz informační gramotnosti sdílejí všechny fakulty univerzity v Helsinkách. Cílem je zajistit studentům dosažení takové úrovně informační gramotnosti, jakou předpokládá a vyžaduje jejich studijní program. Tento "řidičák" sestává z pěti částí[12]:

1. základy práce s počítačem
2. IT zázemí na univerzitě
3. úprava a prezentace dat
4. vyhledávání
5. informační bezpečnost a ochrana soukromí

Kurz byl spuštěn roku 2005 na základě spolupráce IT oddělení Helsinské univerzity a univerzitních knihoven. Od té doby je kurz pravidelně modifikován a přizpůsobován potřebám jak univerzity, tak studentů prostřednictvím zpětné vazby, která vždy kurz ukončuje.

Helsinki University Library (Helsingin yliopiston kirjasto)

Centrální univerzitní knihovna pravidelně pořádá několik kurzů informační gramotnosti na podporu vzdělání, výuky a výzkumu v různých fázích studia, pro různé cílové skupiny (studenti, postgraduál, zaměstnanci, návštěvníci knihovny) a v různém prostředí (knihovna, oddělení, online kurzy).[13]

Hanken

http://www.hanken.fi/student/en/infokomp

  • knihovna a počítačové centrum the Swedish School of Economics and Business Administration – snaha vytvořit novou ICT strategii školy, budování nového moderního ICT zázemí a nové informační strategie
  • vznik konceptu Easy-All-in-one – hlavním cílem zprostředkovat poznatky z obasti informační gramotnosti studentům a zaměstnancům školy
  • přeměna běžných učeben v moderní studijní laboratoře s počátačovou technikou, wifi...
  • vznik systému kurzů informační gramotnosti – vyučovány ve švédštině a angličtině

Norsko

VIKO

The Norwegian School Library Programme

http://slq.nu/?article=volume-46-no-1-2013-3

Poznámky

  1. ↑ I2010: kasvua ja työllisyyttä edistävä tietoyhteiskunta- ja viestintäpolitiikka. In: Europa [online]. 2009 [cit. 2013-05-20]. Dostupné z: http://europa.eu/legislation_summaries/information_society/strategies/c11328_fi.htm
  2. ↑ ECDL Czech republic [online]. 1999-2013 [cit. 2013-05-21]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/index.php
  3. ↑ ECDL Czech republic [online]. 1999-2013 [cit. 2013-05-21]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/o_projektu.php
  4. ↑ HUDSON, John. The Challenges of Reconciling Efficiency and Equity in Information Age Government Agendas: Lessons from the United Kingdom. In: Public Management in 21st century: Opportunities and Challenges’ Macau [online]. 2008 [cit. 2013-05-21]. Dostupné z: http://bit.ly/10K7VOP
  5. ↑ About SCONUL. SCONUL [online]. 2013 [cit. 2013-05-21]. Dostupné z: http://www.sconul.ac.uk/page/about-sconul
  6. ↑ BENT, Moira a Ruth STUBBINGS. The SCONUL Seven Pillars of Information Literacy [online prezentace]. 2011 [cit. 2013-05-12]. Dostupné z: http://www.stks.fi/files/koulutukset/informaatiolukutaito/Bent_Stubbings111122.pdf
  7. ↑ 7,0 7,1 History of the OU. In: The Open University [online]. 2013 [cit. 2013-05-21]. Dostupné z: http://www.open.ac.uk/about/main/the-ou-explained/history-the-ou
  8. ↑ Information Literacy Group and Community Services Group. In: CILIP update: Chartered Institute of Library and Information Professionals [online]. London: Chartered Institute of Library and Information Professionals, 2013 [cit. 2013-05-21]. Dostupné z: http://bit.ly/nliJ8e
  9. ↑ Yorkshire Universities Information skills Group (YUISG). In: University of Bradford [online]. 2012 [cit. 2013-05-21]. Dostupné z: http://www.brad.ac.uk/library/yuisg/
  10. ↑ Suositus yliopistoille informaatiolukutaidon oppiainesten sisällyttämiseksi uusiin tutkintorakenteisiin. In: Helsingin yliopisto [online]. 2006 [cit. 2013-05-21]. Dostupné z: http://www.helsinki.fi/infolukutaito/ILopetus/IL_suositusteksti.pdf
  11. ↑ Informaatiolukutaidon opintosuunnitelma 2004-2006. Suomen yliopistokirjastojen neuvosto [online]. 2008 [cit. 2013-05-23]. Dostupné z: http://www.kansalliskirjasto.fi/kirjastoala/neuvosto/hankkeet/ilsuunnitelma.html
  12. ↑ ICT Driving Licence. Helsingin yliopisto [online]. 2003 [cit. 2013-05-23]. Dostupné z: http://www.helsinki.fi/tvt-ajokortti/index.htm
  13. ↑ Koulutukset. In: Helsingin yliopiston kirjasto [online]. 2012 [cit. 2013-05-23]. Dostupné z: http://www.helsinki.fi/kirjasto/avuksi/koulutukset/

Použité zdroje

Citováno z „https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Evropské_instituce_podporující_problematiku_informační_gramotnosti&oldid=34687“