|
|
| (Není zobrazeno 38 mezilehlých verzí od 14 dalších uživatelů.) |
| Řádek 1: |
Řádek 1: |
| − | '''''Zadání úkolu'''''
| + | =Výzkumné designy= |
| | | | |
| − | Pravidla zapisování:
| |
| − |
| |
| − | #Jedno téma zpracovává vždy skupina 4-6 lidí.
| |
| − | #Vyberte si téma které chcete zpracovávat a připište se pod něj.
| |
| − | #Kdo se zapíše dříve, má přednost.
| |
| − | #Téma zpracujte přímo zde na WIKI.
| |
| − | #Používejte doporučenou literaturu, ale můžete si vyhledat i vlastní zdroje.
| |
| − | #Uvádějte zdroje, citujte, parafrázujte, dodržujte citační etiku (!)
| |
| − | #Zpracovaný text by měl na WIKI viset nejpozději 12. října 2012 o půlnoci.
| |
| − | #Zpracované téma by mělo obsahovat především odpovědi na následující otázky:
| |
| − |
| |
| − | **Co je pro daný design výzkumu charakteristické?
| |
| − | **Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít?
| |
| − | **Jaké jsou výhody a nevýhody?
| |
| − | **Jak takový výzkum probíhá?
| |
| − | **Jaké jsou příklady využití tohoto designu v ISK? (Vyberte 3-4 výzkumy na základě referencí z literatury nebo vyhledáním v odborných databázích (můžete využít např. Science Direct - časopis ''Library & Information Science Research'') - u každého výzkumu popište stručně, jak byla metoda využita)
| |
| | | | |
| − | '''''Text má rozsah 6-10 normostran. Vítané jsou i případné ilustrační obrázky a videoukázky. Připravte si krátkou prezentaci (cca 10 minut) na hodinu 13. října 2012. Na prezentaci by měla být přítomna nejméně polovina skupiny, která téma tvořila.'''''
| + | == [[Případové studie]] == |
| − | | |
| − | | |
| − | | |
| − | == Případové studie == | |
| | | | |
| | Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 7) | | Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 7) |
| Řádek 40: |
Řádek 20: |
| | Petr Zapletal | | Petr Zapletal |
| | | | |
| − | ----
| + | == [[Longitudinální výzkum]] == |
| − | | |
| − | <span style="font-size:small;"><span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; ">'''''1. Základné charakteristiky prípadových štúdií'''''</span></span>
| |
| − | | |
| − | <span style="font-size:small;"><span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; ">Prípadová štúdia bola do výskumných metód knižnično-informačnej vedy začlenená v osemdesiatych rokoch 20. storočia. Slovník Merrian-Webster, dostupný online, definuje „case study“ ako „intenzívnu analýzu individuálnej jednotky (osoby alebo komunity) zdôrazňujúcu vývojové faktory vo vzťahu k prostrediu“.<ref>Merriam-Webster. Dostupné z:[http://www.merriam-webster.com/dictionary/case%20study http://www.merriam-webster.com/dictionary/case%20study]<span style="font-family: 'times new roman', times, serif; font-size: medium;">[online]. [cit. 2012-10-07].</ref> (Vzťah k prostrediu v tomto prípade znamená, že štúdie sa vyvíjajú v čase a sú ovplyvnené udalosťami, ktoré nastanú.) Sociologický slovník pojednáva o PŠ ako o „detailnom preskúmaní jedného príkladu zo série javov, ktoré síce neposkytuje spoľahlivé informácie o celej sérii, ale informácie užitočné v predbežnej etape výskumu, tým, že poskytuje hypotézy, ktoré môžu byť testované systematicky a s väčším množstvom prípadov“. <ref><span style="font-family: 'times new roman', times, serif; font-size: medium; line-height: 115%; color: black;">ABERCROMBIE, Nicholas.<span class="apple-converted-space"> </span></span>The Penguin dictionary of sociology<span style="font-family: 'times new roman', times, serif; font-size: medium;">. 5th ed. London: Penguin, 2006, xi, 484 s. ISBN 01-410-1375-3. Dostupné z [http://www.sbs.ox.ac.uk/centres/bt/directory/Documents/CaseStudy4%202HBQR11PRINT.pdf http://www.sbs.ox.ac.uk/centres/bt/directory/Documents/CaseStudy4%202HBQR11PRINT.pdf]<span style="font-family: 'times new roman', times, serif; font-size: medium;"></ref> Pre vzdelávacie účely sa PŠ definuje ako „popis konkrétnej situácie alebo udalosti“.</span></span>
| |
| − | | |
| − | <span style="font-size:small;"><span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; ">Termín „case study“ môže byť použitý vo viacerých významoch:<ref>Dostupné z: [http://www.edu.plymouth.ac.uk/resined/Case_study/casest.htm http://www.edu.plymouth.ac.uk/resined/Case_study/casest.htm] [online]. [cit. 2012-10-07].</ref></span></span>
| |
| − | | |
| − | *<span style="font-size:small;"><span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; ">ako alternatíva k experimentálnym kvantitatívnym metódam</span></span>
| |
| − | *<span style="font-size:small;"><span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; ">ako intenzívny výskum konkrétnej situácie, ktorá slúži na popis základného javu</span></span>
| |
| − | *<span style="font-size:small;"><span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; ">ako typ etnografického výskumu</span></span>
| |
| − | | |
| − | <span style="font-size:small;"><span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; ">Napriek tomu, že zdroje uvádzajú rôzne definície, môžeme vyčleniť niekoľko základných charakteristík:<ref> WILDEMUTH, Barbara M.''Applications of social research methods to questions in information and library science.'' Westport, Conn.: Libraries Unlimited, 2009, 421 s.[http://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/1591585031 ISBN 15-915-8503-1].</ref></span></span>
| |
| − | | |
| − | *<span style="font-size:small;"><span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; ">jav je skúmaný v prirodzenom prostredí</span></span>
| |
| − | *<span style="font-size:small;"><span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; ">dáta sú zbierané viacerými formami</span></span>
| |
| − | *<span style="font-size:small;"><span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; ">skúmaný je jeden alebo viacero subjektov</span></span>
| |
| − | *<span style="font-size:small;"><span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; ">intenzívne je skúmaná komplexnosť celku</span></span>
| |
| − | *<span style="font-size:small;"><span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; ">prípadové štúdie sú najvhodnejšie vo fáze hypotéz</span></span>
| |
| − | *<span style="font-size:small;"><span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; ">nezahŕňajú žiadnu manipuláciu alebo kontrolu</span></span>
| |
| − | *<span style="font-size:small;"><span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; ">výskumník by nemal vopred vymedziť premenné</span></span>
| |
| − | *<span style="font-size:small;"><span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; ">PŠ je užitočná pri otázkach „ako?“ a „prečo?“</span></span>
| |
| − | *<span style="font-size:small;"><span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; ">sústredí sa na súčasné udalosti</span></span>
| |
| − | | |
| − | <span style="font-size:small;"><span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; "><br/>Konkrétne javy môžu byť skúmané mnohými spôsobmi, takže je možné zaradiť PŠ medzi kvalitatívne aj kvantitatívne metódy. Jednoznačne však patria medzi etnografické výskumy, pretože jednajú so skutočnými ľuďmi v skutočnom čase pri skutočných činnostiach.</span></span>
| |
| − | | |
| − | <span style="font-size:small;"><span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; ">'''''2. Kedy je vhodné použiť prípadové štúdie?'''''</span></span>
| |
| − | | |
| − | *<span style="font-size:small;"><span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; ">Pri výskume, ktorý sa snaží odpovedať na otázky „ako?“ a „prečo?“</span></span>
| |
| − | *<span style="font-size:small;"><span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; ">Keď sa jav, ktorý skúmame deje v súčasnosti</span></span>
| |
| − | *<span style="font-size:small;"><span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; ">Keď je potrebné jav skúmať v prirodzenom prostredí</span></span>
| |
| − | *<span style="font-size:small;"><span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; ">Keď jav zahrňuje konkrétne vzťahy a faktory, ktoré môžu byť priamo pozorované</span></span>
| |
| − | | |
| − | <span style="font-size:small;"><span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; "><br/>V skutočnosti sú prípadové štúdie skôr „ideálny typ výskumu“ ako výskum s jasnými pravidlami. Používajú sa hlavne na vymedzenie kľúčových výskumných otázok, ktoré môžu byť neskôr použité na dotazníkový prieskum alebo na výskum významných problémov, ktoré vyplynuli z predošlého dotazníkového šetrenia. Viesť výskum formou PŠ je vhodné hlavne v prípade, že chceme informovať o jednom prípade na vysvetlenie ostatných (generalizácia) a spojiť akademickú a praktickú sféru. <references /></span></span>
| |
| − | | |
| − | | |
| − | '''''4. Jak takový výzkum probíhá?'''''
| |
| − | | |
| − | Případová studie (nebo také kazuistika) je obvyklou metodou v medicinských oborech. Setkat se s ní můžeme také v ekonomii, managementu, psychologii, sociologii, politologii, antropologii, pedagogice, sociální práci, kriminologii či v právu. Možnosti, které případová studie poskytuje, jsou značně široké. Aby bylo možné výsledky výzkumu uplatnit, je třeba jako v každém jiném typu výzkumu dodržet určitý postup. Dle Yina je dělání případové studie proces sice lineární, ale opakující se, který osciluje po celou dobu mezi základními fázemi: plánem, projektem, přípravou na sběr dat, sběrem dat, analýzou a publikací výsledků.
| |
| − | | |
| − | [[Soubor:Doing-case-study.png|middle|border|600px|]] | |
| − | | |
| − | Jako každý jiný typ výzkumu začíná také případová studie identifikací výzkumných otázek. Na základě identifikace je možné rozhodnout, zda je právě případová studie nejvhodnější výzkumnou metodou. V dalším kroku je nutné rozhodnout, co vše výzkumná jednotka zahrnuje a nezahrnuje, tj. jaký je zkoumaný fenomén, který bychom rádi studovali. Současně se rozhodujeme o podobě vzorku a charakteru sbíraných dat. V případové studii se jedná vždy o záměrný výběr, pouze tak zajistíme, aby zkoumané fenomény měly přesně ty charakteristiky, které k výzkumu potřebujeme. Velmi důležité je na tomto místě důsledné studium relevantní literatury, která nám pomůže v orientaci v dané problematice. Kvalitní literatura nebo zdroje by měly vždy obsahovat také informace, které zahrnují to, co už o tématu víme a co můžeme kriticky hodnotit. Například zda už takový výzkum nebo výzkum související s tématem existuje, ale také proč je tento výzkum nutné dělat. Přehled literatury orientuje čtenáře a výzkumníkovi naznačuje další kroky a směřování. Čím je přehled literatury důkladnější, tím lepší má práce základ pro provedení výzkumu a diskusi výsledků. V situaci, kdy výzkumník vstupuje do nového tématu, má dvě možnosti, přičemž první volí méně a druhou více zkušení výzkumníci:
| |
| − | | |
| − | 1. Nashromáždí, přečte a použije pokud možno veškeré relevantní informace vztahující se k tématu, tzn. úvodní část práce bude věnována sumarizaci poznatků.
| |
| − | | |
| − | 2. Provede kritickou analýzu předchozích výzkumů a selektivní výběr pro vlastní práci. V praxi provede obsahovou analýzu a prozkoumá literaturu z hlediska možných zkreslení v měření a stanovování závěrů. Výzkumník by měl být v takovém případě informovaný a otevřený, protože je ale vůči poznatkům kritický, neovlivňují jeho znalosti vlastní schopnost nezaujatě problematiku analyzovat.
| |
| − | | |
| − | Přestože kritická analýza se může zdát jako mnohem složitější úkol než pouhá sumarizace současných poznatků, je pro případovou studii mnohem přínosnější. Představuje často zdlouhavou a někdy zbytečnou práci, pokud není dělána v průběhu celého výzkumu a dokončena až po analýze dat. Důsledné studium literatury nám pomůže rozhodnout se, které konkrétní techniky použijeme pro sběr dat. V závislosti na stanovených cílech můžeme použít jakoukoliv techniku sběru dat, kterou umožňuje kvalitativní výzkum. Než ale vstoupíme do terénu, je nutné, aby se výzkumník řádně připravil na sběr dat. Je nezbytné se naučit klást správné otázky a současně se stát dobrým posluchačem, pouze tak je možné získat potřebná data. Kvalitativní výzkum může být dlouhý a složitý proces, nikdy není předem jasné, kolik dat budeme muset sebrat, kolikrát se ještě budeme muset vrátit do terénu, aby byl náš vzorek saturován. Samotný sběr dat se úzce prolíná s jejich analýzou. Důležité je sebrat taková data, která případ popíší v jeho celistvosti a především včetně všech kontextů.
| |
| − | | |
| − | Popis a také interpretace studovaného fenoménu by měla být komplexní. Pouze taková případová studie může sloužit pro rozvoji teorie i praxe.
| |
| − | | |
| − | '''''Použitá literatura'''''
| |
| − | | |
| − | YIN, Robert K. Case study research: design and methods. 4th ed. Los Angeles, Calif.: Sage Publications, c2009, xiv, 219 p. ISBN 9781412960991.
| |
| − | | |
| − | HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Vyd. 1. Praha: Portál, 2005, 407 s. ISBN 8073670402.
| |
| − | | |
| − | DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele. 3. vyd. Praha: Karolinum, 2000, 374 s. ISBN 8024601397.
| |
| − | | |
| − | OLECKÁ, Ivana a Kateřina IVANOVÁ. PŘÍPADOVÁ STUDIE JAKO VÝZKUMNÁ METODA VE VĚDÁCH O ČLOVĚKU. EMI - Ekonomika, Management, Inovace [online]. [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://emi.mvso.cz/EMI/2010-02/10%20Olecka/Olecka.pdf
| |
| − | | |
| − | '''''5. Jaké jsou příklady využití tohoto designu v ISK?'''''
| |
| − | | |
| − | ''Příklad č.1 - Vliv nového studentského bydlení na využívání knihovny – případová studie'' <ref>RITTERBUSH, John. The Impact of New Student Housing on Library Usage: A Case Study. The Journal of Academic Librarianship.[online] 2009, vol. 35, iss. 4, p. 360 – 366. [cit. 2012-09-08]. Dostupné z: http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0099133309000718</ref>
| |
| − | | |
| − | Cílem této studie bylo zhodnotit kvantitativní dopad nového bydlení v univerzitním kampusu (Regent Commons) na využití knihovny Regent University ve Virginia Beach a zjistit tak, jestli má vzdálenost bydliště studentů od knihovny vliv na využívání jejích služeb. Byla zkoumána frekvence a důvody pro využívání fyzických a online zdrojů knihovny novými obyvateli univerzitního kampusu před a po jejich nastěhování.
| |
| − | | |
| − | Pozadí výzkumu - Výzkum byl proveden na univerzitní knihovně Regent University ve Virginii. V letech 2007–2008 měla univerzita 4494 studentů, ze který 43,5% bydlelo v oblasti 757, která zahrnuje nejbližší okolí univerzity. Od roku 1985 se v kampusu nachází 224 apartmánů a v roce 2007 bylo ubytování rozšířeno o 296 lůžek. Z důvodu navýšení kapacity ubytování byl prováděn výzkum, zda toto navýšení nějak ovlivnilo návštěvnost knihovny. Data byla sbírána 4 roky.
| |
| − |
| |
| − | Metodologie - Výzkum byl prováděn dotazníkovou metodou a analyzováním počtu průchodu bránou, celkové cirkulace, celkového počtu požadavků na meziknihovní výpůjčky a počtu referenčních transakcí a to před a po navýšení kapacity ubytování. Ke studii byl použit online dotazník pro studenty bydlící v Regent Commons. Pozvánka zúčastnit se výzkumu byla zaslána všem nově nastěhovaným studentům. Z celkového počtu 250 studentů, jich online dotazník vyplnilo 77 (30,8%). Účast byla anonymní. Dotazník se skládal z 20 otázek a většina z nich byla koncipována jak o výběr z variant nebo založena na Likertově škále. Studenti byli dotazováni na důvod a frekvenci návštěvy knihovny a frekvenci využívání některých služeb.
| |
| − | | |
| − | Výsledky - Touto studií byla prokázána pozitivní korelace mezi nastěhováním nových studentů do kampusu a statistikou používání knihovny. Výsledky ukazují, že se zvýšil počet návštěv knihovny těmito studenty. Dále to, že studenti bydlící v kampusu mají podstatně vyšší zájem o využívání fyzických zdrojů knihovny (studijní místa, počítače, knihy, …). Počty byly vyšší především u ex-distančních studentů, kteří původně bydleli mimo oblast 757 a poté se přestěhovali do areálu kampusu.
| |
| − | Další studie, která by trvala déle a využila by větší výzkumný vzorek, by umožnila lepší pochopení využívání knihovny studenty bydlícími v kampusu, dojíždějícími a distančními studenty.
| |
| − | | |
| − | ''Príklad č.2 - Vplyv informačného chovania užívateľov na kvalitu služieb akademických knižníc - Priípadová štúdia'' <ref>PINTO, Maria; FERNÁNDEZ-MARCIAL, Viviana; GÓMEZ-CAMARERO, Carmen. The Impact of Information Behavior in Academic Library Service Quality: A Case Study of the Science and Technology Area in Spain. The Journal of Academic Librarianship, 2010, roč. 36, č. 1 [cit. 2012-10-10]. Dostupné z: http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0099133309002067</ref>
| |
| − | | |
| − | Táto prípadová štúdia bola vykonávaná v rokoch 2003 až 2006 v knižniciach španielských univerzít zameraných najmä na vedu a techniku. Jej autormi sú Maria Pinto, Viviana Fernández-Marcial a Carmen Goméz-Camarero. Ich cieľom bolo analyzovať informačné chovanie užívateľov knižnice, definovať ich zvláštne potreby, prispôsobiť a zlepšiť kvalitu ponúkaných služieb a tak zvýšiť úroveň spokojnosti užívateľov.
| |
| − |
| |
| − | Podnetom k tejto štúdií bola reforma v oblasti školstva, resp. transformácia vysokoškolského vzdelávania v Európe najmä po roku 1998. Hlavnými myšlienkami tejto reformy boli napríklad aktívnejšia úloha študenta vo vzdelávaní alebo maximálna integrácia ICT do vzdelávacích systémov univerzít. V tomto roku sa začal proces hodnotenia univerzitných knižníc, knižnice prechádzajú rôznymi zmenami s cieľom prispôsobiť sa, zlepšiť vzťahy so zákazníkmi a rozširovať znalosti. Prepracovávali sa tradičné služby, zabezpečili sa nové zariadenia a snažili sa vyhovieť novým potrebám.
| |
| − |
| |
| − | Štúdia zisťovala názory užívateľov na kvalitu služieb v knižniciach a takisto sa snažila definovať ich špecifické potreby. V pilotnej fáze boli použite kvalitatívne aj kvantitatívne metódy. Individuálne rozhovory, dotazníky a pod. Výsledky poskytovali kľúčové informácie o vzorke: študenti využívajú knižnicu ako miesto pre štúdium ale s vlastnými materiálmi. Zriedka používajú knihovnícke jednotky. Preto boli v ďalšej fáze výskumu zo štúdie vylúčený. Výskumný tým spolupracoval s fakultami priamo na univerzitách. To spôsobovalo určité problémy, napríklad finančné a časové náklady spojené s cestovaním.
| |
| − |
| |
| − | Výber vzorky pre štúdiu podliehal mnohým kritériám. Mali byť zastúpené všetky španielske autonómne oblasti, zastúpenie starších aj novších univerzít, súkromných aj verejných a pod. Nakoniec bolo vybratých 19 univerzít, medzi nimi napríklad univerzita v Madride, Barcelone, Cordobe, Leone, Valencii, Zaragoze atď. V priebehu výskumu boli 4 univerzity nahradené, vzorka bola rozdelená do troch blokov a bolo rozposlaných 10 200 dotazníkov. Výskumnému týmu sa vrátilo 5,5% vyplnených dotazníkov.
| |
| − |
| |
| − | Čo sa týka výsledkov štúdie, výskum ukázal, že najdôležitejšie pre spokojnosť užívateľov je dostupnosť zbierky. Najviac relevantné informácie sú v časopisoch a elektronických časopisoch. Užívatelia majú nízky záujem o audiovizuálne dokumenty a medziknižničné výpožičné služby definovali ako jednoduché získanie dokumentov, ktoré sa nenachádzajú v knižnici. Primárnym zdrojom informácií sú pre nich on-line dokumenty a databázy, čo znamená, že v oblasti vyhľadávania informácií sú samostatný. Pre dosiahnutie kvalitnej služby je potrebné, aby si akademické knižnice uvedomili, že očakávania užívateľov sú dynamické a individuálne.
| |
| − | | |
| − | | |
| − | <references />
| |
| − | | |
| − | == Longitidunální výzkum ==
| |
| | | | |
| | Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 9) | | Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 9) |
| Řádek 166: |
Řádek 56: |
| | Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 16), | | Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 16), |
| | | | |
| − | Zpracovávají: | + | Zpracovávají: Jana Krůčková |
| | | | |
| − | [[== Analýza dokumentů a artefaktů ==]] | + | ==[[ Analýza dokumentů a artefaktů]] == |
| | | | |
| | Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 17), Reichel (2009, kap. 5.3) | | Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 17), Reichel (2009, kap. 5.3) |
| Řádek 186: |
Řádek 76: |
| | Lukáš Kisler | | Lukáš Kisler |
| | | | |
| − | == Analýzy logů (statistika webu) == | + | ==[[Analýzy logů (statistika webu)]] == |
| | | | |
| | Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 18) | | Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 18) |
| Řádek 205: |
Řádek 95: |
| | | | |
| | == [[Uživatelské testování (úkol do metodologie)|Uživatelské testování]] == | | == [[Uživatelské testování (úkol do metodologie)|Uživatelské testování]] == |
| − |
| |
| | Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 19), Beck & Manuel (2008, kap. 5) | | Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 19), Beck & Manuel (2008, kap. 5) |
| | | | |
| Řádek 222: |
Řádek 111: |
| | Martina Vaňková | | Martina Vaňková |
| | | | |
| − | == Zúčastněné pozorování == | + | == [[Zúčastněné pozorování |Zúčastněné pozorování]] == |
| − | | |
| | Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 20), Beck & Manuel (2008, kap. 5), Reichel (2009, kap. 5.1) | | Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 20), Beck & Manuel (2008, kap. 5), Reichel (2009, kap. 5.1) |
| | | | |
| Řádek 254: |
Řádek 142: |
| | Martin Brzobohatý | | Martin Brzobohatý |
| | | | |
| − | (Martin Štecher)
| + | == [[Výzkumné deníky]] == |
| | | | |
| − | == Výzkumné deníky ==
| |
| | | | |
| − | Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 21) | + | Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 22) |
| | | | |
| − | Zpracovávají: | + | Zpracovávají: |
| | + | Martin Štecher |
| | | | |
| | == [[Kvalitativní rozhovory – polostrukturované a nestrukturované]] == | | == [[Kvalitativní rozhovory – polostrukturované a nestrukturované]] == |
| Řádek 293: |
Řádek 181: |
| | | | |
| | Michal Létal | | Michal Létal |
| − |
| |
| − | === Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít? ===
| |
| − | *pro studium komplexních témat zahrnujících mnoho úrovní pocitů a zkušeností<ref>MORGAN, D. L. Focus Groups. Annual Reviews Inc. Rev. Sociol. 1996. 129-152 s. Dostupné z: http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?vid=6&hid=21&sid=9102515d-e21f-4711-87ea-bab645e93988%40sessionmgr13</ref>
| |
| − | *pro sběr dat, kde větší význam má přímá interakce účastníků než jednotlivé odpovědi na přímou otázku
| |
| − | *užívá se pro tvorbu hypotéz, zkoumání názorů, postojů a hodnot, testování nových myšlenek a nápadů, diagnostikování a poznávání dotazníkových položek
| |
| − | *užívá se v rámci triangulace metod, rozšíření a prohloubení porozumění výzkumným výsledkům a také jako samostatná metoda
| |
| − | *nejčastěji se využívá pro marketingové výzkumy, kde slouží k získávání informací o názorech na nové produkty a služby<ref>WILDEMUTH, Barbara M.Applications of social research methods to questions in information and library science. Westport, Conn.: Libraries Unlimited, 2009, 421 s.ISBN 15-915-8503-1.</ref>
| |
| − |
| |
| − | === Poznámky ===
| |
| − | <references/>
| |
| − |
| |
| − | === Použitá literatura ===
| |
| − | WILDEMUTH, Barbara M.Applications of social research methods to questions in information and library science. Westport, Conn.: Libraries Unlimited, 2009, 421 s.ISBN 15-915-8503-1.
| |
| − |
| |
| − | MORGAN, D. L. Focus Groups. Annual Reviews Inc. Rev. Sociol. 1996. 129-152 s. Dostupné z: http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?vid=6&hid=21&sid=9102515d-e21f-4711-87ea-bab645e93988%40sessionmgr13
| |
| | | | |
| | == [[Dotazníková šetření]] == | | == [[Dotazníková šetření]] == |
| Řádek 327: |
Řádek 200: |
| | Michaela Trňáková | | Michaela Trňáková |
| | | | |
| − | == Obsahová analýza == | + | == [[Obsahová analýza]] == |
| | | | |
| | Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 29), Beck & Manuel (2008, kap. 3) | | Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 29), Beck & Manuel (2008, kap. 3) |
| Řádek 365: |
Řádek 238: |
| | | | |
| | Zpracovávají: | | Zpracovávají: |
| | + | |
| | + | ---- |
| | + | |
| | + | Pravidla zapisování: |
| | + | |
| | + | #Jedno téma zpracovává vždy skupina 4-6 lidí. |
| | + | #Vyberte si téma které chcete zpracovávat a připište se pod něj. |
| | + | #Kdo se zapíše dříve, má přednost. |
| | + | #Téma zpracujte přímo zde na WIKI. |
| | + | #Používejte doporučenou literaturu, ale můžete si vyhledat i vlastní zdroje. |
| | + | #Uvádějte zdroje, citujte, parafrázujte, dodržujte citační etiku (!) |
| | + | #Zpracovaný text by měl na WIKI viset nejpozději 12. října 2012 o půlnoci. |
| | + | #Zpracované téma by mělo obsahovat především odpovědi na následující otázky: |
| | + | |
| | + | **Co je pro daný design výzkumu charakteristické? |
| | + | **Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít? |
| | + | **Jaké jsou výhody a nevýhody? |
| | + | **Jak takový výzkum probíhá? |
| | + | **Jaké jsou příklady využití tohoto designu v ISK? (Vyberte 3-4 výzkumy na základě referencí z literatury nebo vyhledáním v odborných databázích (můžete využít např. Science Direct - časopis ''Library & Information Science Research'') - u každého výzkumu popište stručně, jak byla metoda využita) |
| | + | |
| | + | '''''Text má rozsah 6-10 normostran. Vítané jsou i případné ilustrační obrázky a videoukázky. Připravte si krátkou prezentaci (cca 10 minut) na hodinu 13. října 2012. Na prezentaci by měla být přítomna nejméně polovina skupiny, která téma tvořila.''''' |
Výzkumné designy
Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 7)
Zpracovávají:
Anna Stránská
Adriana Fujková
Katarína Filičková
Olina Senčáková
Václav Kůs
Petr Zapletal
Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 9)
Zpracovávají:
Martina Sehnalová
Helena Novotná
Lenka Cahlová
Jana Slaná
Jana Pacáková
Martina Zoubková
Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 10)
Zpracovávají:
Kateřina Šťastná
Eliška Pernesová
Barbora Mohelníková
Ivo Uřičář
Historický výzkum
Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 16),
Zpracovávají: Jana Krůčková
Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 17), Reichel (2009, kap. 5.3)
Zpracovávají:
Tereza Fussová
Dana Katrňáková
Lada Ambrožová
Jana Doupovcová
Gabriela Tšponová
Lukáš Kisler
Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 18)
Zpracovávají:
Jaromír Červený
Monika Dobešová
Matúš Hrušovský
Matej Kucharovic
Andrea Prokopová
Marie Lemonová
Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 19), Beck & Manuel (2008, kap. 5)
Zpracovávají:
Lucia Barthová
Kateřina Petrová
Vojtěch Dvořák
Barbora Pitašová
Lenka Cvrkalová
Martina Vaňková
Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 20), Beck & Manuel (2008, kap. 5), Reichel (2009, kap. 5.1)
Zpracovávají:
Michaela Kouřilová
Martina Filová
Marie Pučálková
Michal Kaláb
Anna Halfarová
Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 20), Powell (2004, kap. 5), Beck & Manuel (2008, kap. 5), Foret (2008, kap. 4.4), Reichel (2009, kap. 5.1)
Zpracovávají:
Lukáš Strouhal
Lukáš Závodný
Roman Novotný
Jan Hrabal
Martin Brzobohatý
Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 22)
Zpracovávají:
Martin Štecher
Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 23 a 24), Beck & Manuel (2008, kap. 4)
Zpracovávají:
Kateřina Veselá
Eva Mertová
Karolína Krbcová
Veronika Skuhrovcová
Michala Mádlová
Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 25), Beck & Manuel (2008, kap. 4)
Zpracovávají:
Martin Bartoš
Klára Tesařová
Vítězslav Rathouz
Martina Volavková
Michal Létal
Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 26), Powell (2004, kap. 4, 5)
Zpracovávají:
Jozef Tkáčik
Martina Leitgebová
Jana Kantorová
Martina Musilová
Jana Vebrová
Michaela Trňáková
Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 29), Beck & Manuel (2008, kap. 3)
Zpracovávají:
Ivo Macík
Lucie Malúšková
Pavla Minaříková
Alena Paulusová
Věra Žitková
Petr Pospíchal
Doporučená literatura: Beck & Manuel (2008, kap. 7)
Zpracovávají:
Sovková Zdeňka
Kabai Laura
Chalupa Martin
Horák Jakub
Vlastní návrh
Pokud chcete zpracovat méně obvyklou metodu, napište mi na mail (sucha@phil.muni.cz)
Zpracovávají:
Pravidla zapisování:
- Jedno téma zpracovává vždy skupina 4-6 lidí.
- Vyberte si téma které chcete zpracovávat a připište se pod něj.
- Kdo se zapíše dříve, má přednost.
- Téma zpracujte přímo zde na WIKI.
- Používejte doporučenou literaturu, ale můžete si vyhledat i vlastní zdroje.
- Uvádějte zdroje, citujte, parafrázujte, dodržujte citační etiku (!)
- Zpracovaný text by měl na WIKI viset nejpozději 12. října 2012 o půlnoci.
- Zpracované téma by mělo obsahovat především odpovědi na následující otázky:
- Co je pro daný design výzkumu charakteristické?
- Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít?
- Jaké jsou výhody a nevýhody?
- Jak takový výzkum probíhá?
- Jaké jsou příklady využití tohoto designu v ISK? (Vyberte 3-4 výzkumy na základě referencí z literatury nebo vyhledáním v odborných databázích (můžete využít např. Science Direct - časopis Library & Information Science Research) - u každého výzkumu popište stručně, jak byla metoda využita)
Text má rozsah 6-10 normostran. Vítané jsou i případné ilustrační obrázky a videoukázky. Připravte si krátkou prezentaci (cca 10 minut) na hodinu 13. října 2012. Na prezentaci by měla být přítomna nejméně polovina skupiny, která téma tvořila.
