Delphi Metoda

Charakteristika metody Delphi

Pojmenování Delphi jakožto výzkumné metody vychází z názvu mystické antické věštírny. Již toto pojmenování napovídá, že tato technika je založena na předvídání budoucích výsledků, v tomto případě za účasti expertů v daném vědním oboru. Jedná se o techniku využití subjektivních názorů skupiny lidí za účelem nalezení společného konsenzu ohledně přítomnosti nebo budoucnosti."Delphi může být charakterizované jako metoda pro vytvoření skupinového komunikačního procesu tak, že je proces efektivní v ponechání skupiny jednotlivců jakožto celek se vyrovnat s komplexním problémem. K dosažení této 'strukturované komunikace'je poskytováno: nějaká zpětná vazba ze stran individuálního příspěvku informace či znalosti; nějaké posouzení skupinového rozsudku či názoru; jakási možnost pro jednotlivce revidovat názory; a určitý stupeň anonymity pro jednotlivé odpovědi."
Technika Delphi byla formulována v roce 1969 pod záštitou amerického letectva a sponzorována RAND Corporation. Vycházela z experimentů ohledně utváření rozhodnutí proběhnuvších na jaře a v létě r. 1968. Již tehdy byly formulovány  tyto tři prvky:

• anonymní odpovědi - názory členů musí být získány formálními dotazníky
• opakovaná a kontrolovaná odezva - interakce je zefektňována systematickými cvičeními řízenými několikerým opakováním, s pečlivě řízenou odezvou za každým kolem
• statistická skupinová odpověď - názor skupiny je definován jako přijatelný průnik názorů jednotlivců v konečném kole.

Tato kritéria byla přijata na zákledě nutnosti omezit vliv dominantní osobnosti vzorku, omezení irelevantní komunikace a tlaku skupinové komformity. Proto je také metoda Delphi považována za opak komunikace face-to-face. Neprobíhá přímá diskuze. Každý jednotlivec zkoumaného vzorku pracuje samostatně, jediná možná komunikace se skupinou je umožněna skrze hlášení organizovaných skupinových výsledků zpracovaných výzkumníky, většinou ve formě statistických shrnutí. Výzkumníci vyhodnocují dotazníky různými způsoby statistické analýzy, jako vypočítávání průměrů, interkvartilového rozsahu, standartní odchylky, aj. Výsledky jsou poté vráceny účastníkům výzkumu, kteří tak získají přístup k celkovému obrazi skupinového názoru. V této fázi má účastník možnost porovnat svou vlastní odpověď s názorem celé skupiny a rozhodnout se, zda ji změnit, či nikoli, s dalšími opakováními se rozsah názorů obvykle zužuje.

Jak takový výzkum probíhá?

Jak již napovídá název, zaměřuje se tato metoda na předvídání budoucnosti.

První aplikace metody Delphi byly v oblasti vědy a techniky prognózování. Cílem této metody bylo spojit expertízy o pravděpodobnosti a očekávané době vývoje na konkrétní technologii, pomocí jediného ukazatele. Jednou z prvních takových zpráv, připravené v roce 1964 Gordonem a Helmerem, bylo posoudit směr dlouhodobých trendů ve vědě a technologického rozvoje, která zahrnuje témata jako vědecké průlomy, kontrola populace, automatizace, vesmírný pokrok, válečné prevence a zbraňové systémy. Další předpovědi technologie měly co do činění s vozidlem dálničních systémů, průmyslových robotů, inteligentním internetem, širokopásmový připojením a technologií ve vzdělávání. Později byla metoda Delphi použita i v jiných oblastech, zejména v souvislosti s otázkami veřejného pořádku, například ekonomické trendy, zdravotnictví a vzdělávání. WIKI Výsledky vyšly v obchodní prognóze s vysokou přesností, tudíž velmi úspěšně. V nynější době se Delphi metoda používá jako nástroj k realizaci multi-přístupů zúčastněných stran pro participativní tvorby politiky v rozvojových zemích.

Postup: Nejprve se pro potřeby výzkumu vybírají odborníci z dané problematiky. Hledáním dle seznamu jejich literatury či doporučením významných institucí se vybere obvykle 10 až 100 osob, se kterými nadále bude výzkum probíhat. Elektronickou poštou – e-mail, fax, letecká pošta, se vybraným expertům zašle formulář s uvedením charakteristiky daného výzkumu spolu s pozvánkou k účasti a souhlasným formulářem pro ty, kteří budou ochotni se na výzkumu podílet. Tento formulář musí být vyplněn a poslán zpět do dané instituce. V prvním kole následuje sestavení jednoznačných a zodpověditelných otázek organizačním týmem, které jsou zaslány vybraným expertům. Ti případně mohou uvést určitý počet problémů, které se zkoumající problematiky týčou, a které považují za obtížné a naléhavé. Pro druhé kolo dotazníku je typické ustálení vyhodnocení odpovědí z prvního kola a vytvoření seznamu zjištěných problémů. S každým problémem je uveden i počet expertů, kteří se jeho zjištění podíleli. Seznam je poslán zpět k účastníkům, a jsou opětovně požádáni k dalšímu pokračování výzkumu. Experti si mohou prohlédnout celý dotazník a zvážit tak své odpovědi. Jejich úkolem v druhém kole je zhodnotit naléhavost problému v Likertova-lake měřítku a znovu odpovědět na dané otázky. Ve třetím kole nastává vědcům úkol vypočítat prostředky a směrodatné odchylky hodnocení každého problému na základě druhého kola. Tyto výsledky jsou opět představeny účastníkům, kteří jsou požádáni, aby opět tyto problémy zhodnotili, tentokrát s ohledem na statistický přehled skupinových odpovědí. Experti, kteří se svým hodnocením problémů odchylovali více než průměr skupiny, jsou požádáni o vysvětlení svých odpovědí. Konečné výsledky jsou shrnuty na základě těchto reakcí z třetího kola. Prostředky a standardní odchylky jsou počítány opět pro každou položku. Na konci studie je vygenerován seznam problémů a jsou shrnuta vysvětlení pro hodnocení mimo konsens.

Přijetí Delphi metody je pro zatím smíšené. Existuje mnoho případů, kdy metoda produkovala špatné výsledky. Někteří autoři tyto chyby připisují špatnému použití metody, a nikoliv slabinám metody samotné. Je třeba také si uvědomit, že předpovídání v oblastech, jako je věda a technologie, je míra nejistoty tak velká, že přesné a vždy správné předpovědi jsou nemožné, takže vysoký stupeň chyb je třeba očekávat.

I přes tyto nedostatky, je dnes metoda Delphi široce přijímaným nástrojem pro odhad a byla úspěšně použita pro tisíce studií.

Výhody

• anonymita expertů
• vícekolové dotazování se zpětnou vazbou na předchozí kolo, které expertům umožňuje změnit názor
• přehledná prezentace odpovědí
• schopnost prozkoumat bez emocí a objektivně zvolenou problematiku
• ideální pro získávání informací o budoucích obecných trendech, žádostivosti určitého jevu a směrech k jeho dosažení
• odstraňuje překážky s dosahováním shody mezi experty v jedné lokalitě
• je nezávislá na osobnostech expertů

V užším slova smyslu Ize Delphi metodu vymezit také jako metodu sběru expertních názorů prostřednictvím vícekolového dotazování s kontrolovanou zpětnou vazbou mezi jednotlivými koly.

• výhoda tkví právě ve vícekolovém dotazování, díky němuž jsou výsledky více objektivní

Nevýhody

• výběr expertů, stejně jako struktura dotazníku jsou chápány jako nejzranitelnější a též nejkritizovanější komponenty Delphi výzkumu
• může docházet k nedostatečnému zpětnému zhodnocení výsledků získaných metodou Delphi
• některé Delphi predikce jsou formulovány pro dlouhodobý časový horizont a jejich platnost tak prozatím nemůže být ověřena
• celý proces vyžaduje značné množství času
• problém s experty s extrémními názory, které raději změní, než aby je vysvětlili
• možnost, že experti nedojdou ke konsensu - shodě
• možný výskyt extrémních hodnot
• je třeba vytvořit podrobný postup pro zodpovídání otázek
• úspěch závisí na vhodném výběru dotazovaných

Kdy a kde je vhodné metodu použít?

• Metoda Delphi je vhodná v situacích, kdy věci nelze zjistit z přímého pozorování.
• Především v oblasti plánování a prognózování jako metoda, jejímž prostřednictvím lze získat stanoviska mnoha různých odborníků s vynaložením minima času a energie, lze ji však s úspěchem uplatnit i při objevování a řešení nejrůznějších problémů a konkrétních podniků. používá se také k prognózování vývoje firmy a jejího okolí a pro globální prognózování vývoje vědecko-technického rozvoje, poptávky, ekonomiky, životního prostředí, populace, atd.
• Použití metody Delphi pro prognózování a otázku identifikace priorit může být cenným v počátečných fázích výzkumu, zejména při výběru tématu a definování výzkumné otázky.
• Budování teorie. Ačkoli budování teorie nebylo hlavním zaměřením mnoha studií Delphi, pečlivě navržená studie není cená pouze pro vývoj, ale může produkovat relevantní teoretický výzkum. Může pak bezprostředně přispět teorii i praxi.

Příklady výzkumu v ISK

Knihovníci odpovídají na "Reading at Risk"

Tato studie byla uspořádána roku 2002 institucí National Endowment of Arts jakožto odpověď knihovníků na výzkum, z nějž vyplynulo, že obzvláště v mladší generaci četba drasticky poklesla. Jedenáct odborníků a lektorů odpovídalo na dotazník zjišťující, zda digitalní média ovlivňují četbu u dětí i dospělých, zda je četba v ohrožení, a jestli pokles čtení dává tušit i erozi v kulturním a občanském dění. Knihovníci se většinou shodli, že digitální média ovlivňují i čas na četbu u dětí, u dospělých tyto výsledky tolik shodné nebyly. Většinou se shodly v tvrzení, že participace v kulturním a občanském životě není nedostatkem četby ovlivněna.

Aplikace metody Delphi při expertním stanovení faktorů ovlivňujících efektivnost e-learningu ve vzdělávání pracovníků v malých a středních podnicích

Výzkumné šetření bylo zaměřeno na identifikaci faktorů, které jsou klíčové z hlediska jejich pozitivního a negativního vlivu na efektivnost e-learningu ve vzdělávání pracovníků v malých a středních podnicích(MSP). Delphi šetření bylo tříkolové a proběhlo v měsících březen až červen 2009. Panel expertů v šetření tvořili odborníci na danou oblast z univerzit (7 panelistů), malých a středních podniků (7 panelistů), vzdělávacích a poradenských pracovišť (4 panelisté) a odborníci z firem poskytujících e-learningové vzdělávací produkty či přímo vzdělávací systémy pro e-learning (8 panelistů). Celkem tedy 26 panelistů. Z hlediska celkového počtu identifikovaných faktorů bylo panelisty jednoznačně identifikováno více faktorů s pozitivním vlivem na efektivnost e-learningu (32 faktorů) ve srovnání s faktory s negativním vlivem (21 faktorů). Z výsledků realizovaného šetření jednoznačně vyplývá požadavek věnovat při tvorbě a implementaci e-learningu do podnikového vzdělávání specificky v malých a středních podnicích primární pozornost androdidaktickým aspektům tohoto procesu. pozornost je také nutné věnovat faktorům jako jsou přístup a podpora managementuke vzdělávání a rozvoji pracovníků i k e-learningu, vytvoření potřebného technologického a organizačního zázemí, které rovněž výraznědeterminují efektivnost a úspěšnost e-learningu v podnikovém vzdělávání.

Použitá literatura

CHITU OKOLI, Suzanne D. Pawlowski.Information & Management 42 (2004). Dostupné z: http://chitu.okoli.org/images/stories/bios/pro/research/methods/OkoliPawlowski2004.pdf

DALKEY, Norman C. UNITED STATES AIR FORCE. The Delphi Method: An Experimental Study of Group Opinion. Santa Monica: Rand, 1969. Dostupné z: <a href="http://www.rand.org/content/dam/rand/pubs/research_memoranda/2005/RM5888.pdf">http://www.rand.org/content/dam/rand/pubs/research_memoranda/2005/RM5888.pdf</a>

DU, Yunfei. Librarians' responses to "reading at risk": A Delphi study. Library. 2009, roč. 31, č. 1, s. 46-53. ISSN 07408188. DOI: 10.1016/j.lisr.2008.10.006. Dostupné z: <a href="http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0740818808001357">http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0740818808001357</a>

EGEROVÁ, Dana; MUŽÍK, Jaroslav. Aplikace metody Delphi při expertním stanovení faktorů ovlivňujících efektivnost e-learningu ve vzdělávání pracovníků v malých a středních podnicích. E + M EKONOMIE A MANAGEMENT, 2/2010 str.136-152 Dostupné z: http://www.ekonomie-management.cz/download/1331826760_1072/13_egerova.pdf

FISHER, R. G. The Delphi Method : A description, view and criticism. Journal of Academic Librarianship. 1978, 4(2), s. 64-70.

GORDON, T. J. The Delphi Metod (1994) Futures Research Metodology [online]. AC/ UNU Millennium Project.  Dostupné z: <<a href="http://www.gerenciamento.ufba.br/Downloads/delphi">http://www.gerenciamento.ufba.br/Downloads/delphi</a> %20(1).pdf>.   

LINSTONE, H. A., TUROFF, M. (1975): The Delphi method – Techniques and Applications. Addison – Wesley Publishing Company, Reading, Massachusetts, 620 s. (dostupné z <a href="http://www.is.njit.edu/pubs/delphibook/">http://www.is.njit.edu/pubs/delphibook/</a>)

MALÁ, Lenka. Teze k diplomové práci Metoda Delphi v expertní analýze. Praha, Česká zemědělská univerzita v Praze, 2003. Dostupné z: http://www.agris.cz/Content/files/main_files/54/131867/xmall100_T.pdf

WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science. Westport, Conn.: Libraries Unlimited, 2009, 421 s. ISBN 15-915-8503-1.

---