Herbert Menzel

Herbert Menzel, Ph.D.
	Karlovy Vary
Datum a místo úmrtí	21. ledna 1987  New York
	infarkt
	manželka June Nash, dvě dcery
	New York, USA
	československé, americké
Vzdělání	University of Wisconsin-Madison
Pracoviště	Carleton College, Columbia College, New York University
Známý pro	výzkum informačních potřeb

Herbert Menzel (19. ledna 1921, Karlovy Vary–21. ledna 1987, New York) byl americký sociolog a průkopník studií o informačních potřebách pocházející z Československa. 

 

Život 

Herbert Menzel se narodil roku 1921 v Karlových Varech v tehdejším Československu. Menzelova rodina však byla židovského původu, proto jako osmnáctiletý mladík kvůli stále vzrůstající antisemitské hrozbě roku 1939 s matkou Alexandrou a starší sestrou Johannou odešel do Spojených států amerických, kde bydlel spolu s několika dalšími uprchlivšími příbuznými z matčiny strany v domě na West End Avenue v New Yorku. Jeho otec Max Menzel zemřel roku 1942 v polském vyhlazovacím táboře Treblinka. Herbert Menzel roku 1947 vystudoval Wisconsinskou univerzitu a o dvanáct let později zde získal i doktorský titul. Poté vyučoval na Carleton College a Columbia College, roku 1965 však začal působit jako profesor sociologie na New York University. Zemřel roku 1987 ve věku 66 let na infarkt ve svém domě na Manhattanu. Menzel měl z prvního manželství dvě dcery, Lylu a Miriam. Jeho druhá manželka June Nash je profesorkou antropologie na City University of New York,toto manželství trvalo od roku 1972 až do Menzelovy smrti. 

Dílo

Herbert Menzel se zabýval způsoby, kterými se vědci dostávají k potřebným informacím jakými způsoby je získávají. V padesátých a šedesátých letech publikoval do časopisů The Midwest Sociologist a American Sociological Review.  (https://www.jstor.org/journal/midwsoc a  http://journals.sagepub.com/home/asr) 

Difúze inovace 

 Difúze inovace j horizontální výměna informací mezi členy úzké skupiny. Ve výsledku difúze osoby, jako součást systému příjmou myšlenku, chování, produkt jako nový a inovativní. V roce 1955 spolu s americko-izraelským mediálním teoretikem a sociologem Elihu Katzem vytvořili studii „Social Relations and Innovation in the Medical Profession“ (Sociální vztahy a inovace v medicínské profesi) o procesu přijímání léků s doporučením lékařů do lékáren a jak takový proces probíhá. Další výzkum na difúzi inovace v lékařství provedl o čtyři roky později (1959) Herbert Menzel s Elihem Katzem a Jamesem Colemanem na rozšíření léku zvaný Gammanym.     

Roku 1958 se Menzel zúčastnil Mezinárodní konference vědeckých informací se svým příspěvkem Planned and Unplanned Scientific Communication, která vycházela z výzkumu, jakými způsoby se vědci dostávají k potřebným informacím. Začátkem sedmdesátých let zkoumal „kvazi-masovou komunikaci“, která nespadá do masové či osobní komunikace a zahrnuje sociálně důležité komunikační aktivity.

   Typologie proměnných při popisu kolektivů a jedinců

 V roce 1969 spolu s rakousko-americkým sociologem Paulem Felixem Lazarsfeldem navrhli typologii vlastních typů proměnných, které jsou důležité při převádění z jedné úrovně analýzy na druhou. Zaměřili se na popis kolektivů a jedinců mezi strukturálními, globálními a analytickými vlastnostmi.

Analytické vlastnosti - získávají se matematickými operacemi na vybrané vlastnosti každého jednotlivce. Vlastnosti se označují jako souhrnné proměnné.

Strukturální vlastnosti - jsou získávany prováděním operace s daty o vztazích jednotlivce ke členům analyzované skupiny. Strukturální vlastnosti jsou používány v síťové analýze

Globální vlastnosti kolektivu - nejsou používány informace o vlastnostech jednotlivců. Vždy se posuzuje globální vlastnost. Např. demokratická forma vlády je globálním majetkem kolektivu. Jsou založeny na souhrných datech- 

Absolutní vlastnosti- bez použití charakteristických dat o zkoumaném kolektivu. Jedná se např. o pohlaví, úroveň vzdělání, příjmy

Relační vlastnosti - vypočítávány z informací o podstatných vztazích mezi členy analyzované skupiny. Například počet přátel, které jednotlivec má, počet členů rodiny, které jednotlivec má atd.

Srovnávací vlastnosti - charakterizují člena srovnání jeho hodnoty s absolutními nebo relačními vlastnostmi a rozdělením této vygenerované vlastnosti na celou skupinu, kam jednotlivec patří. 

Kontextové vlastnosti -charakteristiky kolektivů jsou aplikovány na jednotlivé členy

      

Aktivity 

1939 - emigroval s rodinou do Spojených států amerických

1947 - vystudoval na Wisconsinskou univerzitu

1952 - Výzkum s 512 respondenty koho a jak které firmy obdarovávají na Vánoce pomocí dotazníků, korespondence. (https://findingaids.library.columbia.edu/ead/nnc-rb/ldpd_5012632/dsc/3)

1953  Menzel napsal článek o novém koeficientu pro analýzu scalogramu (https://en.wikipedia.org/wiki/Scaleogram) ve kterém upozorňuje na dosavadní chybu, při které u měření docházelo a nabízí opravení chyby a přesnější výsledek měření. Předchozí verze článku byla přednesena zasedání Midwest sociological Society (Středozápadní sociologické společnosti) v Iowě roku 1952.
https://academic.oup.com/poq/article-abstract/17/2/268/1922843?redirectedFrom=PDF

1958 - Na Mezinárodní konferenci vědeckých informací  ve Washingtonu vystoupil Herbert Menzel se svým příspěvkem "Plánované a neplánové informace" ve kterém shrnuje svůj výzkum o vědecké komunikaci, komunikačních kanálech a získávání informací. Zdůrazňuje, že způsobu získání informací pro vědce je mnoho a nevztahuje se pouze na klasický vztah vědce a informační zdroj.

1959 - získal doktorát na Wisconsinské univerzitě

1960- Menzel se pomocí výzkumu snaží vyvrátit zažitou představu o rozšiřování inovací. Jsou představeny mechanismy intervence, které předchází přijetí inovace. Faktory jsou přijetí (v tomto případě nových léků ve společnosti lékařů) jako kulturní antropologie nebo skupinová dynamika.  (http://www.jstor.org/stable/2090143?seq=1#page_scan_tab_contents)

1961- Byl proveden výzkum se 174 respondenty, rodiči postižených dětí o tom, jakým způsobem se dostávají k informacím o postižení svých potomků (od lékařů, odborné literatura atp.)  (https://findingaids.library.columbia.edu/ead/nnc-rb/ldpd_5012632/dsc/3) http://catalog.lib.auburn.edu/vufind/Record/1979115

1963- Menzel se zapojil do dvouletého projektu THE Effectiveness of the televised clinical science seminars of the New York Academy of Medicine  (https://europepmc.org/backend/ptpmcrender.fcgi?accid=PMC1806491&blobtype=pdf)

1964-  Herbert Menzel se zabýval, jakým způsobem se ptáme na informace a jaké máme informační potřeby. Zkoumal typy uživatelských studií a následně definoval informace hledající typy uživatelských studií. Vychází zpráva o informačních potřebách současného vědeckého výzkumu

1965- do roku 1965 vyučoval na Carleton College a Columbia College, poté vyučoval sociologii na New York University

1966- spoluautorem Medical Innovation – a Diffusion Study. Definoval pět sociologických témat o vědecké komunikaci. (https://www.researchgate.net/publication/17263890_Scientific_Communication_Five_Themes_from_Social_Science_Research)

1970 - Herbert Menzel spolu s Markem Oramerem zkoumají formální a neformální informační kanály vědecké komunikace mezi polymerními chemiky ve vladních, akademických a průmyslových zařízeních. (https://findingaids.library.columbia.edu/ead/nnc-rb/ldpd_5012632/dsc/3)

1972- se oženil s antropoložkou June Nash

1987- umírá na infarkt

  

Sociolog Paul Felix Lazarsfeld, jenž se r. 1969 spolupodílel na Menzelově výzkumu

Profesor Elihu Katz, Menzelův blízký spolupracovník

Význam pro informační vědu

 Menzel se zabýval tzv. informačními potřebami, zajímalo jej tedy to, jakým způsobem se na informace ptáme. Při svém výzkumu se zaměřil zejména na informační potřeby vědců a jejich vědeckou komunikaci, a to tak, že analyzoval jejich žádosti a dotazy na informace při vlastní vědecké činnosti v podobě záznámů. Výsledkém tohoto výzkumu definoval informační chování při vyhledávání informací ze tří úhlů pohledu:

1. studium komunikační chování vědců

2. jakékoliv komunikační médium

3. vědecký komunikační systém

Publikace  

Obsahová charakteristika vybraných článků 

Social Relations and Innovation in the Medical Profession

Tato studie se pomocí sociometrických metod zabývá procesem přijímáním léků na doporučení lékařů do lékáren a průběhem takových rozhodování. Výzkum probíhal na několika vybraných lékárnách s přesnými záznamy o rozhodnutí a přijetí – výsledky studie potvrdily, že na tato rozhodnutí měly vliv osobní kontakty či jiná zainteresovanost. Studii napsal Menzel spolu s Elihu Katzem v době, kdy pracoval jako výzkumný pracovník Úřadu aplikovaného sociálního výzkumu na Columbijské univerzitě.

Planned and Unplanned Scientific Communication

Příspěvek vyšel ve sborníku z Mezinárodní konference vědeckých informací (1958). 
Herbert Menzel pod záštitou Úřadu pro aplikovaného sociálního výzkumu Columbia university provedl a shrnul výzkum, který se týkal zjišťováním způsobu, jakým může komunikační výzkum metodami průzkumu rozhovoru přispět k pochopení potřeb a prostředků vědecké výměny informací. Menzel zdůrazňuje, že vědecká komunikace neprobíhá pouze mezi samotným vědcem a informačním zdrojem, že způsobů získávání informací pro vědecké účely je více. Funkce vědecké komunikace je pro pokrok vědy neomezená. Pomocí rozhovorů se sedmdesáti sedmi vědci je ukázáno, jakými různými způsoby se dostali k vědeckým informacím.

 

Quasi-mass communication: a neglected area 

"Kvazi-masová" komunikace je výraz pro typ komunikace, která zahrnuje množství sociálně životně důležitých komunikačních aktivit, které využívají sociální uspořádání, ale nelze je považovat za masovou komunikaci ani za osobní komunikaci. V článku je uvedena charakteristika kvazi-masové komunikace s přístupy k získávání informací o kvazi-masových komunikačních  činnostech a o úlohách, které mají ve společnosti.

Bibliografie knih a základních článků 

Menzel, H - Information Needs and Uses in Science and Technology. In Quadra, C (ed.) Annual Review of Information Science and Technology (ARIST), Vol. 1. Wiley. New York 1966, pp. 41-68.

Menzel, H; Katz, E - Social Relations and Innovation in the Medical Profession. In Public Opinion Quarterly, 1955, 19, pp. 337-352

MENZEL, H. (1959). Social determinants of physicians' reactions to innovations in medical practice.

Menzel, Herbert. (1964). The Information Needs of Current Scientific Research. Library Quarterly - LIBR QUART. 34. 4-19. 10.1086/619185

Menzel, Herbert (1968). Informal communication in science: Its advantages and its formal analogues. In Edward B. Montgomery (ed.), _The Foundations of Access to Knowledge_. [Syracuse, N.Y.]Division of Summer Sessions, Syracuse University. pp. 153--163.

MENZEL, H., & MAURICE, R. I. (1969). Physicians' local advisory systems; final report. [New York], [Columbia University, Bureau of Applied Social Research].

MENZEL, H. (1961). Dissemination of information among parents of handicapped children. [New York], Columbia University, Bureau of Applied Social Research

COLUMBIA UNIVERSITY, & MENZEL, H. (1966). Formal and informal satisfaction of the information requirements of chemists Interim Report, August, 1966. New York, Columbia University.

MENZEL, H. (1952). Business Christmas gifts: a study of the character of Christmas gift giving among American business executives. [New York], Bureau of Applied Social Research, Columbia University.

MENZEL, H., SOMERS, R., & GLASER, W. A. (1958). The flow of information among scientists: problems, opportunities, and research questions. [New York], Columbia University, Bureau of Applied Social Research.

MENZEL, H., & MAURICE, R. (1965). Medical television: a study of the effectiveness of open-circuit television broadcasts for medical practitioners. [New York], Columbia University, Bureau of Applied Social Research.

Menzel, Herbert. "White Collar Crime and the Ecological Area Argument." The Midwest Sociologist 13, no. 2 (1951): 10. http://www.jstor.org/stable/25514818.

Menzel, Herbert. "A New Coefficient for Scalogram Analysis." The Public Opinion Quarterly 17, no. 2 (1953): 268-80. http://www.jstor.org/stable/2746281.

Menzel, Herbert. "Innovation, Integration, and Marginality: A Survey of Physicians." American Sociological Review 25, no. 5 (1960): 704-13. http://www.jstor.org/stable/2090143.

MENZEL, H. (1961). Dissemination of information among parents of handicapped children. [New York], Columbia University, Bureau of Applied Social Research.

ROGERS, C. L., & MENZEL, H. (1963). The physician audience of the New York Academy of Medicine's televised Clinical Science Seminars, Spring 1963. [New York], Columbia University, Bureau of Applied Social Research].

MENZEL, H., & MAURICE, R. I. (1969). Physicians' local advisory systems: final report. [New York], Columbia University, Bureau of Applied Social Research].

Menzel, Herbert. Information needs and uses. In Carlos A. Cuadra, Ed. Annual Review of Information Science and Technology. New York: Interscience Publishers for ADI. 1966. Vol 1: P41-69

Menzel, Herbert. Sociological perspectives on the information gathering practices of the scientific investigator and the medical practitioner. In D Mc Cord, Ed. Bibliotheca Medica: Physician for Tomorrow, Dedication of the Countway Library of Medicine. 1966. Harvard Medical School, Boston

Menzel, Herbert. Scientific communication: five sociological themes. American Psychologist. 21(11); November 1966; 999-1004

 

Externí zdroje

 Medailonek o vědecké činnosti významné americké antropoložky a Menzelovy manželky June Nash