Herbert Menzel
Herbert Menzel, Ph.D. | |
---|---|
Karlovy Vary | |
Datum a místo úmrtí |
21. ledna 1987 New York |
infarkt | |
manželka June Nash, dvě dcery | |
New York, USA | |
československé, americké | |
Vzdělání | University of Wisconsin |
Pracoviště | Carleton College, Columbia College, New York University |
Známý pro | výzkum informačních potřeb |
Život
Herbert Menzel se narodil roku 1921 v Karlových Varech v tehdejším Československu. Menzelova rodina však byla židovského původu, proto jako osmnáctiletý mladík kvůli stále vzrůstající antisemitské hrozbě roku 1939 s matkou Alexandrou a starší sestrou Johannou odešel do Spojených států amerických, kde bydlel spolu s několika dalšími uprchlivšími příbuznými z matčiny strany v domě na West End Avenue v New Yorku.[1][2] Jeho otec Max Menzel zemřel roku 1942 v polském vyhlazovacím táboře Treblinka.[3] Herbert Menzel roku 1947 vystudoval Wisconsinskou univerzitu a o dvanáct let později zde získal i doktorský titul. Poté vyučoval na Carleton College a Columbia College, roku 1965 však začal působit jako profesor sociologie na New York University. Zemřel roku 1987 ve věku 66 let na infarkt ve svém domě na Manhattanu. Menzel měl z prvního manželství dvě dcery, Lylu a Miriam. Jeho druhá manželka June Nash je profesorkou antropologie na City University of New York,[4]jejich manželství trvalo od roku 1972 až do Menzelovy smrti.[5]
Dílo
Herbert Menzel se zabýval způsoby, kterými se vědci dostávají k potřebným informacím a jakými způsoby je získávají. V 50. a 60. letech publikoval do časopisů The Midwest Sociologist a American Sociological Review. [6] [7]
Roku 1958 se Menzel zúčastnil Mezinárodní konference vědeckých informací se svým příspěvkem Planned and Unplanned Scientific Communication, který vycházel z výzkumu, jakými způsoby se vědci dostávají k potřebným informacím. Začátkem 70. let zkoumal „kvazi-masovou komunikaci“, která nespadá do masové či osobní komunikace a která zahrnuje sociálně důležité komunikační aktivity.
Během 60. let byly náplní jeho práce způsoby, kterými se vědci dostávají k potřebným informacím a jak přijímají inovace. Z velké části se jednalo o lékařskou komunitu, ale také o komunitu chemiků, biochemiků, zoologů či o laickou veřejnost, která přichází do kontaktu s odborníky (rodiče postižených dětí). Sám nebo s kolegy na tak rozsáhlé téma vypracovat mnoho rozličných studií.
Difúze inovace
Difúze inovace je horizontální výměna informací mezi členy úzké skupiny. Ve výsledku difúze osoby, jako součást systému přijmou myšlenku, chování, produkt jako nový a inovativní.[8] V roce 1955 spolu s americko-izraelským mediálním teoretikem a sociologem Elihu Katzem vytvořili studii Social Relations and Innovation in the Medical Profession (Sociální vztahy a inovace v medicínské profesi) o procesu přijímání léků s doporučením lékařů do lékáren a jak takový proces probíhá. Další výzkum na difúzi inovace v lékařství provedl o čtyři roky později (1959) Herbert Menzel s Elihu Katzem a Jamesem Colemanem na rozšíření léku zvaný Gammanym. [9]
Účinnosti televizních vysílání pro lékaře
Roku 1963 se Herbert Menzel zapojuje spolu s Raymondem Mauricem z Úřadu aplikovaného sociálního výzkumu Columbia University a s Aims C. McGuinnes z The New York Academy of Medicine do projektu The Effectiveness of the televised clinical science seminars of the New York Academy of Medicine. Po dva roky (do prosince 1965) zkoumali účinnost veřejného vysílání vědeckých seminářů v hlavní vysílací čas (úterý, 21 hodin). Experiment zahrnoval jak hodnocení lékařů, tak i široké veřejnosti, na níž vysílání nemělo téměř žádný vliv.[10]
5 sociologických témat vědecké komunikace
Herbert Menzel v článku pro časopis American Psychologist vymezil 5 sociologických témat, z nichž by měla vycházet vědecká komunikace:
1. Vhodnost zobrazování systému komunikace v každé vědecké disciplíně.
2. Několik informačních kanálů najednou může synergicky (společně působit) a efektivně přenášet sdělení.
3. Neformální a neplánovaná komunikace hraje klíčovou roli v informačních systémech vědy.
4. Vědci tvoří veřejnost.
5. Informační vědecké systémy využívají mnoho funkcí. Tyto funkce mohou nést důsledky pro politiky informační vědy, ale překládání důsledků těchto konkrétních kroků vyžaduje specifikovat funkce v základním rozsahu empirického výzkumu.[11]
Typologie proměnných při popisu kolektivů a jedinců
V roce 1969 spolu s rakousko-americkým sociologem Paulem Felixem Lazarsfeldem navrhli typologii vlastních typů proměnných, které jsou důležité při převádění z jedné úrovně analýzy na druhou. Zaměřili se na popis kolektivů a jedinců mezi strukturálními, globálními a analytickými vlastnostmi.[12]
Analytické vlastnosti – získávají se matematickými operacemi na vybrané vlastnosti každého jednotlivce. Vlastnosti se označují jako souhrnné proměnné.
Strukturální vlastnosti – jsou získávany prováděním operace s daty o vztazích jednotlivce ke členům analyzované skupiny. Strukturální vlastnosti jsou používány v síťové analýze.
Globální vlastnosti kolektivu – nejsou používány informace o vlastnostech jednotlivců. Vždy se posuzuje globální vlastnost, např. demokratická forma vlády je globálním majetkem kolektivu. Jsou založeny na souhrných datech.
Absolutní vlastnosti – bez použití charakteristických dat o zkoumaném kolektivu. Jedná se např. o pohlaví, úroveň vzdělání, příjmy
Relační vlastnosti – vypočítávány z informací o podstatných vztazích mezi členy analyzované skupiny, např. počet přátel, které jednotlivec má, počet členů rodiny, které jednotlivec má atd.
Srovnávací vlastnosti – charakterizují člena srovnání jeho hodnoty s absolutními nebo relačními vlastnostmi a rozdělením této vygenerované vlastnosti na celou skupinu, kam jednotlivec patří.
Kontextové vlastnosti – charakteristiky kolektivů jsou aplikovány na jednotlivé členy.
Aktivity
1939 – emigroval s rodinou do Spojených států amerických
1947 – vystudoval Wisconsinskou univerzitu
1952 – výzkum s 512 respondenty pomocí pomocí dotazníků a korespondence o tom, koho a jak které firmy obdarovávají na Vánoce [13]
1953 – Menzel napsal článek o novém koeficientu pro analýzu scalogramu, v němž upozorňuje na dosavadní chybu, při které u měření docházelo, a nabízí její opravu a přesnější výsledek měření. Předchozí verze článku byla přednesena na zasedání Midwest sociological Society (Středozápadní sociologické společnosti) v Iowě roku 1952. [14]
1958 – Na Mezinárodní konferenci vědeckých informací ve Washingtonu vystoupil Herbert Menzel se svým příspěvkem Planned and Unplanned Scientific Communication, v němž shrnuje svůj výzkum o vědecké komunikaci, komunikačních kanálech a získávání informací. Zdůrazňuje, že způsobů získání informací pro vědce je mnoho, přičemž se nevztahuje pouze na klasický vztah vědce a informační zdroj.
1959 – získal doktorát na Wisconsinské univerzitě
1960 – Menzel se pomocí výzkumu snaží vyvrátit zažitou představu o rozšiřování inovací. Jsou představeny mechanismy intervence, které předchází přijetí inovace. Faktory jsou přijetí (v tomto případě nových léků ve společnosti lékařů) jako kulturní antropologie nebo skupinová dynamika.[15]
1961 – proveden výzkum se 174 respondenty, rodiči postižených dětí o tom, jakým způsobem se dostávají k informacím o postižení svých potomků (od lékařů, odborné literatura atp.)[16][17]
1963 – Menzel se zapojil do dvouletého projektu The Effectiveness of the televised clinical science seminars of the New York Academy of Medicine[18]
1964 – Herbert Menzel se zabýval, jakým způsobem se ptáme na informace a jaké máme informační potřeby. Zkoumal typy uživatelských studií a následně definoval informace hledající typy uživatelských studií. Vychází zpráva o informačních potřebách současného vědeckého výzkumu.
1965 – do roku 1965 vyučoval na Carleton College a Columbia College, poté vyučoval sociologii na New York University
1966 – definoval pět sociologických témat o vědecké komunikaci [19]
1970 – Herbert Menzel spolu s Markem Oramerem zkoumají formální a neformální informační kanály vědecké komunikace mezi polymerními chemiky ve vládních, akademických a průmyslových zařízeních[20]
1971 – zkoumání kvazi-masové komunikace
1972 – oženil se s antropoložkou June Nash
1987 – umírá na infarkt
Význam pro informační vědu
Menzel se zabýval tzv. informačními potřebami, zajímalo jej tedy to, jakým způsobem se na informace ptáme. Při svém výzkumu se zaměřil zejména na informační potřeby vědců a jejich vědeckou komunikaci, a to tak, že analyzoval jejich žádosti a dotazy na informace při vlastní vědecké činnosti díky uchovaným bibliografickým záznámům nebo dotazům adresovaných informačnímu středisku. Jako výsledek tohoto výzkumu definoval informační chování při vyhledávání informací ze tří úhlů pohledu:
1. přístup z vědeckého hlediska → studium komunikační chování vědců
2. přístup jakékoliv komunikačního média → studium způsobů jejich využití
3. přístup vědeckého komunikačního systému → studium předávání informací mezi vědci a technologiemi[21]
Herbert Menzel se zabýval nejen informačními potřebami, ale také celým systémem vědecké komunikace, který je pro informační vědu důležitý. Svými výzkumy dokázal, že vědecká komunikace není jenom mezi vědcem a výzkumným dokumentem, ale vliv na ni má celá řada faktorů (ostatní vědci v blízkosti jedince, antropologické zázemí, chování vědecké i laické veřejnosti atp.), přestože se jedná většinou o sociologické aspekty, z Menzelovy práce mohou čerpat i odborníci z oblasti informačních věd.
Úspěchy
Nenalezeno. Neuvedeno.
Publikace
Obsahová charakteristika vybraných článků
Social Relations and Innovation in the Medical Profession
Tato studie se pomocí sociometrických metod zabývá procesem přijímáním léků na doporučení lékařů do lékáren a průběhem takových rozhodování. Výzkum probíhal na několika vybraných lékárnách s přesnými záznamy o rozhodnutí a přijetí – výsledky studie potvrdily, že na tato rozhodnutí měly vliv osobní kontakty či jiná zainteresovanost. Studii napsal Menzel spolu s Elihu Katzem v době, kdy pracoval jako výzkumný pracovník Úřadu aplikovaného sociálního výzkumu na Columbia University.[22]
Planned and Unplanned Scientific Communication
Příspěvek vyšel ve sborníku z Mezinárodní konference vědeckých informací (1958).[23]
Herbert Menzel pod záštitou Úřadu pro aplikovaného sociálního výzkumu Columbia University provedl a shrnul výzkum, který se týkal zjišťováním způsobu, jakým může komunikační výzkum metodami průzkumu rozhovoru přispět k pochopení potřeb a prostředků vědecké výměny informací. Menzel zdůrazňuje, že vědecká komunikace neprobíhá pouze mezi samotným vědcem a informačním zdrojem, že způsobů získávání informací pro vědecké účely je více. Funkce vědecké komunikace je pro pokrok vědy neomezená. Pomocí rozhovorů se 77 vědci je ukázáno, jakými různými způsoby se dostali k vědeckým informacím.[24]
Quasi-mass communication: a neglected area
"Kvazi-masová" komunikace je výraz pro typ komunikace, která zahrnuje množství sociálně životně důležitých komunikačních aktivit, které využívají sociální uspořádání, ale nelze je považovat za masovou komunikaci ani za osobní komunikaci. V článku je uvedena charakteristika kvazi-masové komunikace s přístupy k získávání informací o kvazi-masových komunikačních činnostech a o úlohách, které mají ve společnosti.[25]
Bibliografie knih a základních článků
- MENZEL, Herbert - Information Needs and Uses in Science and Technology. In Quadra, C (ed.) Annual Review of Information Science and Technology (ARIST), Vol. 1. Wiley. New York 1966, pp. 41-68.
- Menzel, Herbert; Katz, Elihu - Social Relations and Innovation in the Medical Profession. In Public Opinion Quarterly, 1955, 19, pp. 337–352.
- MENZEL, Herbert. (1959). Social determinants of physicians' reactions to innovations in medical practice.
- MENZEL, Herbert. (1964). The Information Needs of Current Scientific Research. Library Quarterly - LIBR QUART. 34. 4-19. 10.1086/619185.
- MENZEL, Herbert (1968). Informal communication in science: Its advantages and its formal analogues. In Edward B. Montgomery (ed.), The Foundations of Access to Knowledge. [Syracuse, N.Y.]Division of Summer Sessions, Syracuse University. pp. 153--163.
- MENZEL, H., & MAURICE, R. I. (1969). Physicians' local advisory systems; final report. [New York], [Columbia University, Bureau of Applied Social Research].
- MENZEL, Herbert. (1961). Dissemination of information among parents of handicapped children. [New York], Columbia University, Bureau of Applied Social Research
- COLUMBIA UNIVERSITY, & MENZEL, H. (1966). Formal and informal satisfaction of the information requirements of chemists Interim Report, August, 1966. New York, Columbia University.
- MENZEL, Herbert. (1952). Business Christmas gifts: a study of the character of Christmas gift giving among American business executives. [New York], Bureau of Applied Social Research, Columbia University.
- MENZEL, Herbert, SOMERS, R., & GLASER, W. A. (1958). The flow of information among scientists: problems, opportunities, and research questions. [New York], Columbia University, Bureau of Applied Social Research.
- MENZEL, Herbert, & MAURICE, R. (1965). Medical television: a study of the effectiveness of open-circuit television broadcasts for medical practitioners. [New York], Columbia University, Bureau of Applied Social Research.
- MENZEL, Herbert. White Collar Crime and the Ecological Area Argument. The Midwest Sociologist 13, no. 2 (1951): 10.
- MENZEL, Herbert. A New Coefficient for Scalogram Analysis. The Public Opinion Quarterly 17, no. 2 (1953): 268-80.
- MENZEL, Herbert. Innovation, Integration, and Marginality: A Survey of Physicians. American Sociological Review 25, no. 5 (1960): 704-13.
- MENZEL, Herbert. (1961). Dissemination of information among parents of handicapped children. [New York], Columbia University, Bureau of Applied Social Research.
- ROGERS, C. L., & MENZEL, Herbert. (1963). The physician audience of the New York Academy of Medicine's televised Clinical Science Seminars, Spring 1963. [New York], Columbia University, Bureau of Applied Social Research].
- MENZEL, Herbert, & MAURICE, R. I. (1969). Physicians' local advisory systems: final report. [New York], Columbia University, Bureau of Applied Social Research].
- MENZEL, Herbert. Information needs and uses. In Carlos A. Cuadra, Ed. Annual Review of Information Science and Technology. New York: Interscience Publishers for ADI. 1966. Vol 1: P41-69.
- MENZEL, Herbert. Sociological perspectives on the information gathering practices of the scientific investigator and the medical practitioner. In D Mc Cord, Ed. Bibliotheca Medica: Physician for Tomorrow, Dedication of the Countway Library of Medicine. 1966. Harvard Medical School, Boston.
- MENZEL, Herbert. Scientific communication: five sociological themes. American Psychologist. 21(11); November 1966; 999-1004
- MENZEL, Herbert. QUASI-MASS COMMUNICATION: A NEGLECTED AREA, Public Opinion Quarterly, Volume 35, Issue 3, 1 January 1971, Pages 406–409.
Externí zdroje
Medailonek o vědecké činnosti významné americké antropoložky a Menzelovy manželky June Nash
Nekrolog Menzelova spolupracovníka Jamese Colemana
Informace o vědecké činnosti dalšího spolupracovníka Elihu Katze
Archiv Úřadu aplikovaného sociálního výzkumu na Columbia University, kde Herbert Menzel působil
Citace
- ↑ Herbert Menzel in the 1940 United States Federal Census. Year: 1940; Census Place: New York, New York, New York; Roll: m-t0627-02643; Page: 7B; Enumeration District: 31-809. Ancestry.com [online]. [cit. 2018-05-17]. Dostupné z: https://search.ancestry.com/cgi-bin/sse.dll?db=1940usfedcen&indiv=try&h=5575761
- ↑ Herbert Menzel, Ph.D. Geni.com [online]. [cit. 2018-05-17]. Dostupné z: https://www.geni.com/people/Herbert-Menzel-Ph-D/6000000016410169076
- ↑ Max Menzel. Geni.com [online]. [cit. 2018-05-17]. Dostupné z: https://www.geni.com/people/Max-Menzel/6000000016410006176
- ↑ Herbert Menzel Dies at 66; N.Y.U. Sociology Professor. The New York Times [online]. New York: New York Times Company [cit. 2018-05-16]. Dostupné z: https://www.nytimes.com/1987/01/31/obituaries/herbert-menzel-dies-at-66-nyu-sociology-professor.html
- ↑ Nash, June (Caprice) 1927. Encyklopedia.com [online]. 13. května [cit. 2018-05-16]. Dostupné z: https://www.encyclopedia.com/arts/educational-magazines/nash-june-caprice-1927
- ↑ JSTOR: Search Results. JSTOR [online]. [cit. 2018-05-17]. Dostupné z: http://www.jstor.org/action/doBasicSearch?Query=Herbert+Menzel&filter=
- ↑ American Sociological Review [online]. American Sociological Association [cit. 2018-05-16]. Dostupné z: http://journals.sagepub.com/home/asr
- ↑ Diffusion Theory: (teorie šíření inovací / difúze inovace). In: Wikikknihovna [online]. 24. 10. 2013 [cit. 2018-05-17]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Diffusion_Theory_(teorie_%C5%A1%C3%AD%C5%99en%C3%AD_inovac%C3%AD_/_dif%C3%BAze_inovace)1
- ↑ Social processes in physicians' adoption of a new drug. Scinapse [online]. [cit. 2018-05-17]. Dostupné z: https://scinapse.io/papers/2054304666)-
- ↑ MENZEL, Herbert, Raymond MAURICE a Aims C. MCGUINNESS. THE EFFECTIVENESS OF THE TELEVISED CLINICAL SCIENCE SEMINARS OF THE NEW YORK ACADEMY OF MEDICINE. Bulletin of the New York Academy of Medicine [online]. New York: New York Academy Of Medicine, August, 1966, 42(8), 679-714 [cit. 2018-05-17]. ISSN 0028-7091. Dostupné z: https://europepmc.org/backend/ptpmcrender.fcgi?accid=PMC1806491&blobtype=pdf
- ↑ Scientific Communication:: Five Themes from Social Science Research. ResearchGate [online]. ResearchGate, 2011, Januar [cit. 2018-05-17]. Dostupné z: https://www.researchgate.net/publication/17263890_Scientific_Communication_Five_Themes_from_Social_Science_Research
- ↑ Levels Of Analysis. Encyklopedia.com [online]. [cit. 2018-05-17]. Dostupné z: https://www.encyclopedia.com/social-sciences/encyclopedias-almanacs-transcripts-and-maps/levels-analysis
- ↑ Bureau of Applied Social Research Records, 1944-1976. Archival Collections Portal [online]. New York [cit. 2018-05-17]. Dostupné z: https://findingaids.library.columbia.edu/ead/nnc-rb/ldpd_5012632/dsc/3
- ↑ MENZEL, Herbert. A New Coefficient for Scalogram Analysis. Public Opinion Quarterly [online]. American Association for Public Opinion Research, 1953, 1 Januar 1953, 17(2), 268-280 [cit. 2018-05-17]. Dostupné z: https://academic.oup.com/poq/article-abstract/17/2/268/1922843?redirectedFrom=PDF
- ↑ Innovation, Integration, and Marginality: A Survey of Physicians. J-STOR [online]. [cit. 2018-05-17]. Dostupné z: http://www.jstor.org/stable/2090143?seq=1#page_scan_tab_contents
- ↑ Bureau of Applied Social Research Records, 1944-1976. Archival Collections Portal [online]. New York [cit. 2018-05-17]. Dostupné z: https://findingaids.library.columbia.edu/ead/nnc-rb/ldpd_5012632/dsc/3
- ↑ Dissemination of information among parents of handicapped children. Auburn University Libraries Catalog [online]. [cit. 2018-05-17]. Dostupné z: http://catalog.lib.auburn.edu/vufind/Record/1979115
- ↑ MENZEL, Herbert, Raymond MAURICE a Aims C. MCGUINNESS. THE EFFECTIVENESS OF THE TELEVISED CLINICAL SCIENCE SEMINARS OF THE NEW YORK ACADEMY OF MEDICINE. Bulletin of the New York Academy of Medicine [online]. New York: New York Academy Of Medicine, August, 1966, 42(8), 679-714 [cit. 2018-05-17]. ISSN 0028-7091. Dostupné z: https://europepmc.org/backend/ptpmcrender.fcgi?
- ↑ Scientific Communication:: Five Themes from Social Science Research. ResearchGate [online]. ResearchGate, 2011, Januar [cit. 2018-05-17]. Dostupné z: https://www.researchgate.net/publication/17263890_Scientific_Communication_Five_Themes_from_Social_Science_Research
- ↑ Bureau of Applied Social Research Records, 1944-1976. Archival Collections Portal [online]. New York [cit. 2018-05-17]. Dostupné z: https://findingaids.library.columbia.edu/ead/nnc-rb/ldpd_5012632/dsc/3
- ↑ Herbert Menzel. ASIS&T: Association for Information Science and Technology [online]. [cit. 2018-05-17]. Dostupné z: https://www.asist.org/pioneers/herbert-menzel/
- ↑ Social Relations and Innovation in the Medical Profession: The Epidemiology of a New Drug. ResearchGate [online]. ResearchGate, 2011, Januar [cit. 2018-05-17]. Dostupné z: https://www.researchgate.net/publication/31402351_Social_Relations_and_Innovation_in_the_Medical_Profession_The_Epidemiology_of_a_New_Drug?ev=auth_pub
- ↑ Proceedings of the International Conference on Scientific Information: Two Volumes (1959). National Academies Press: National Academies of Sciences, Engineering, and Medicine [online]. Washington, D.C [cit. 2018-05-17]. Dostupné z: https://www.nap.edu/catalog/10866/proceedings-of-the-international-conference-on-scientific-information-two-volumes
- ↑ MENZEL, Herbert. Planned and Unplanned Scientific Communication. In: Proceedings of the International Conference on Scientific Information. Washington, DC: National Research Council, 1959, s. 199-244. Dostupné z:https://www.nap.edu/read/10866/chapter/13
- ↑ QUASI-MASS COMMUNICATION: A NEGLECTED AREA. Oxford Academic: Journals [online]. 1 January 1971 [cit. 2018-05-17]. Dostupné z: https://academic.oup.com/poq/article-abstract/35/3/406/1825997?redirectedFrom=fulltext