Pracovník zpravodajské služby: Porovnání verzí

Z WikiKnihovna
(Založena nová stránka: == POPIS PRÁCE == Česká republika má k dispozici 3 zpravodajské služby: *Bezpečnostní informační služba (BIS) – civilní kontrarozvědka (s vnitřní působnos...)
(Žádný rozdíl)

Verze z 27. 5. 2016, 18:52

POPIS PRÁCE

Česká republika má k dispozici 3 zpravodajské služby:

  • Bezpečnostní informační služba (BIS) – civilní kontrarozvědka (s vnitřní působností) monitoruje činnosti nepřátelských tajných služeb, zabývá se hrozbami terorismu a organizovaného zločinu
  • Úřad pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) – civilní rozvědka (s vnější působností) zabývá se informacemi, které mají původ v zahraničí, vyvíjí diplomatický nátlak
  • Vojenské zpravodajství (VZ) – vojenská rozvědka i kontrarozvědka (s vnější i vnitřní působností) shromažďuje a vyhodnocuje informace pro zajištění obrany České republiky

NÁPLŇ PRÁCE

Informační pracovník v zpravodajské službě bude pravděpodobně plnit buď operativní úkoly, nebo se bude zabývat analytickou činností. Operativní část se skládá z vlastní zpravodajské činnosti a případného řízení teritoriálních zpravodajských orgánů. Analytická činnost znamená shromažďování a vyhodnocování informací. Informace je v tomto kontextu poznatek rozvědné povahy (politické záměry cizích států, hospodářská *tajemství aj.) a kontrarozvědné povahy (organizace a práce cizích tajných služeb, funkce teroristických buněk aj.). Informační pracovník u informace posuzuje:

  • Důležitost (významná/málo významná/bezvýznamná)
  • Věrohodnost (pravdivá/pravděpodobná/nepravdivá)
  • Prověřenost (potvrzená z jiných zdrojů/nepotvrzená)
  • Úplnost (relativní škála)
  • Časovost (nejnovější/nová/ zastaralá)

POVINNOSTI

Výstupem práce pracovníka zpravodajské služby je tzv. výstupní zpráva. Ta muže mít několik forem. "Analytická studie" je obsáhlejší analytický produkt, zpracovávající analyticko-rešeršním způsobem určité ucelené téma v rámci konkrétní problematiky. "Zpravodajská informace" je analytický produkt zpracovaný na základě jednoho či více zpravodajských zdrojů (vlastní operativní práce, spolupracující zahraniční služba, rádiové zpravodajství), podle okolností s použitím (ve variabilní míře) otevřených zdrojů. Identifikace zdroje je samozřejmě zastřena. "Signální informace" je krátká, neanalyzovaná zpráva, neobsahující kontextuální údaje; slouží k okamžitému informování adresáta a je založena zpravidla na podkladu jednoho zpravodajského zdroje. "Výběr z otevřených zdrojů" je přehled stručných anotací článků (a případně i jiných typů sdělení) ze zahraničních otevřených zdrojů k určité problematice, periodicky zpracovávaný a pokrývající delší časový úsek. "Stanovisko/nález" je dílčí a kratší výstup, přinášející popis či podrobné vysvětlení k určitému konkrétnímu zjištění nebo názoru, založenému na předchozím šetření (zejména archivním) nebo posouzení jevu, událostí nebo souvislostí. Nejčastěji se jedná o výsledek archivně-lustračních činností a probírání vlastních datových fondů.

Pracovník zpravodajské služby má k dispozici širokou škálu prostředků pro splnění úkolu. Patří mezi ně:

  • TECHINT - používání technických prostředků pro získávání informací jako je skryté fotografování, natáčení, odposlechy a monitorování síťového provozu (ÚZSI nesmí odposlouchávat na území ČR)
  • HUMINT – používání agenturních osob, řídící důstojník vybírá a získává tajné spolupracovníky a řídí jejich akce
  • SIGINT – používání radiotechniky pro odposlechy rádiového vysílání, možné využití pro kontrarozvědnou činnost a narušení nepřátelských operací
  • IMINT – používání optických přístrojů pro pořizování záznamu terénu z výšky jako jsou špionážní letouny, bezpilotní prostředky a družice
  • OSINT – využívání otevřených zdrojů, pracovník provádí rešerše ve veřejně dostupných zdrojích, účastní se přednášek
  • MASINT – zkoumání radarového obrazu, seismické činnosti a specifických chemických, biologických a radiačních stop

KARIÉRA

Vzhledem k povaze zaměstnání není znám konkrétní kariérní vzorec. Platy pracovníků nebyly zveřejněny.

VZDĚLÁNÍ

Je požadováno ukončené středoškolské vzdělání, případně vysokoškolské vzdělání různého zaměření. Jazyková vybavenost je výhodou a u ÚZSI nezbytností. Požaduje se vysoká inteligence a dobrý společensko-politický přehled. Podle cílového určení může být vyžadován specialista s vysokoškolským titulem, nebo pro práci v terénu stačí středoškolské vzdělání, bezpečnostní prověrka a následný výcvik.

KOMPETENCE

Na práci v elitním útvaru jsou kladeny ty nejvyšší požadavky. Požaduje se spolehlivost, odpovědnost, loajalita, svědomitost, morální odpovědnost a schopnost podřídit se podmínkám služby. Zajímavostí je i nutnost akceptovat omezení osobních práv a svobod – agentury mají právo přiměřeně nahlížet do osobního života svého pracovníka. Společné požadavky jsou:

  • občanství České republiky
  • minimální stáří 18 let
  • bezúhonnost
  • negativní lustrační osvědčení
  • fyzické a duševní zdraví

V závislosti na vybrané agentuře musí být dále splněny specifické zákonné podmínky, jako je například služební poměr v armádě (VZ), nebo různá úroveň bezpečnostní prověrky (podle určení). Konkrétní zákony jsou uvedeny ve zdrojích.

PROFESNÍ SDRUŽENÍ

Pracovníci zpravodajských služeb nesmí být členy žádných politických stran a hnutí, nesmí podnikat a nesmí veřejně projevovat svůj osobní názor. Obecně vzato nesmí se soukromě společensky a veřejně angažovat. Výjimkou je plnění úkolu.

ZDROJE

  • § 13 zákona 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů
  • Bezpečnostní informační služba: BIS [online]. Praha, 2016 [cit. 2016-05-27]. Dostupné z: www,bis,cz
  • Nařízení vlády č. 374/2005 Sb. ze dne 31. srpna 2005
  • SHULSKY, Abram N a Gary James SCHMITT. Silent warfare: understanding the world of intelligence. 3rd ed., rev. Washington, D.C.: Brassey's, Inc, c2002. ISBN 15-748-8345-3.
  • SYMON, Paul B. Defense Intelligence Analysis in the Age of Big Data. JFQ: Joint Force Quarterly [online]. 2015, (79), 4-11 [cit. 2016-04-05]. ISSN 10700692. Dostupné z: http://ezproxy.muni.cz/login?url=http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&AuthType=ip,cookie,uid&db=a9h&AN=110830455&lang=cs&site=edslive&scope=site
  • TUCKER, David. The end of intelligence: espionage and state power in the information age. Stanford, California: Stanford University Press, 2014. ISBN 978-080-4792-653.
  • Úřad pro zahraniční styky a informace: ÚZSI [online]. Praha, 2016 [cit. 2016-05-27]. Dostupné z: www,uzsi,cz
  • Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky
  • Vojenské zpravodajství: VZ [online]. Praha, 2013 [cit. 2016-05-27]. Dostupné z: www,vzcr,cz
  • Zákon č. 101/2000 Sb. ze dne 4. dubna 2000 o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů
  • Zákon č. 140/1996 Sb. ze dne 26. dubna 1996 o zpřístupnění svazků vzniklých činností bývalé Státní bezpečnosti
  • Zákon č. 153/1994 Sb. ze dne 7. července 1994 o zpravodajských službách České republiky
  • Zákon č. 153/1994 Sb. ze dne 7. července 1994 o zpravodajských službách České republiky
  • Zákon č. 154/1994 Sb. ze dne 7. července 1994 o Bezpečnostní informační službě
  • Zákon č. 221/1999 Sb. ze dne 14. září 1999, o vojácích z povolání
  • Zákon č. 289/2005 Sb. ze dne 16. června 2005 o Vojenském zpravodajství
  • Zákon č. 289/2005 Sb. ze dne 16. června 2005 o Vojenském zpravodajství
  • Zákon č. 412/2005 Sb. ze dne 21. září 2005 o ochraně utajovaných informací
  • Zákon č. 412/2005 Sb. ze dne 21. září 2005 o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti