Nové technologie v informačních službách

Zpět na: KISK:Kniha Elektronické informační zdroje (Ondřej Fabián)

Vymezení pojmu

Informační sféra je dynamicky se rozvíjející odvětví. Vývoj jde i v tomto oboru velmi rychle dopředu, a tak vznikají stále nové technologie a postupy, které mají umožnit uživateli efektivní přístup k potřebným informacím. Pro erudovaného uživatele je však samotný přístup k elektronickým informačním zdrojům naprostým minimem. Očekává totiž, že pro práci s nimi bude mít k dispozici komfortní prostředky. V poslední době na sebe upoutala pozornost celá řada tzv. nadstavbových nástrojů, které uživateli pomáhají jak v orientaci v elektronických informačních zdrojích, tak při práci s vyhledanými dokumenty. Pochopitelně existují i systémy, které pomáhají při správě elektronických informačních zdrojů také samotným institucím.

Nástroje pro efektivní správu elektronických informačních zdrojů

Verde

Verde je dalším z produktů společnosti Ex Libris a přináší řešení v oblasti ERMS (Electronic Resources Management System). Jedná se o systém, který komplexně řeší veškerou agendu spojenou s administrací elektronických informačních zdrojů, a to ve všech jeho cyklech. To znamená, že Verde pracuje se zdroji už při jejich výběru či zkušebních přístupech. Dále pak pochopitelně při aktivním provozu, a to až do vypršení licence, kdy se rozhoduje o prodloužení či naopak zrušení předplatného u daného informačního pramene. Správce systému tak má dokonalý přehled o všech kolekcích, které daná instituce předplácí, počtu licencí, dodavatelích, statistikách využívanosti atd. Verde přitom dokáže efektivně spolupracovat s dalšími produkty společnosti Ex Libris, především s SFX. Na tomto místě je nepochybně nutno podotknout, že správa elektronických informačních zdrojů je velmi aktuálním problémem zejména u větších vysokých škol a vědeckých institucí. Není totiž snadné hlídat velké množství obsáhlých elektronických informačních zdrojů, a proto může být Verde velmi cenným pomocníkem. Není překvapivé, že je používán řadou prestižních zahraničních vysokých škol. Velmi často se přitom jedná o konsorciální nákup tohoto placeného systému. V ČR je Verde zatím v ostrém provozu na Univerzitě Karlově v Praze.

Další informace: http://www.multidata.cz/produkty/verde

EBSCONET

už napovídá samotný název, EBSCONET je produktem, jehož vývoj a funkcionalitu zajišťuje společnost Ebsco. Také zde se jedná o komplexní systém, který dokáže účinně evidovat veškeré aktivity organizace směrem k elektronickým informačním zdrojům, zejména elektronickým časopisům. Kromě toho dokáže EBSCONET spravovat také předplatné tištěných seriálů. Systém dává knihovně nejen kompletní informace o velkém množství nakupovaných zdrojů, ale také nástroje pro jejich administraci, objednávky, reklamace atd.

Další informace: http://www2.ebsco.com/cs-cz/ProductsServices/ebsconet/Pages/index.aspx

Podobný systém s názvem 360 Resource Manager nabízí také společnost Serials Solution. O produktech této společnosti bude pojednáno níže.

Systémy pro správu elektronických informačních zdrojů jsou vyvíjeny jak na komerční, tak na volně dostupné bázi [BEITLOVÁ, 2011]. Z bezplatně dostupných systémů můžeme věnovat pozornost například produktům CORAL (http://erm.library.nd.edu/), CUFTS (http://researcher.sfu.ca/cufts) nebo ERMes (http://murphylibrary.uwlax.edu/erm/).

Linkovací nástroje

SFX

Technologie SFX (Special Effects) je převratnou novinkou v rámci tzv. linkovacích služeb. Hypertextové odkazy, které jsou jinak velmi silnou stránkou elektronického prostředí, mají základní nevýhodu v tom, že bývají neaktuální, což často znemožňuje získání informací z adres, na něž hypertext odkazuje. Uživatel neznalý informačního prostředí navíc nemusí tušit, kde se například plný text dokumentu, k němuž zrovna vyhledal bibliografický záznam, může nacházet. Technologie SFX tyto problémy řeší tím, že neodkazuje přímo na cílovou adresu, nýbrž na SFX server, který zpracuje požadavek a obratem dodá uživateli reprezentativní množinu aktuálních odkazů. V knihovnickém pojetí je tento proces nazýván přidanými službami, protože uživatel získává nikoliv pouze odkaz na samotný plný text, ale také další údaje o dokumentu (např. dostupnost dokumentu v knihovnách, možnost objednání kopie, pokud plný text není k dispozici, získání informací o autorovi atd.). Technologii vyvinuli Herbert Van den Sompel a Patrick Hochstembach původně na univerzitě v Gentu. Bibliografické údaje o dokumentu jsou na server přenášeny ve standardizovaném formátu OpenURL, který v sobě nese veškeré potřebné identifikátory hledaného dokumentu. Na základě dodaných metadat je požadavek na serveru zpracován a uživateli jsou nabídnuty relevantní odkazy. Organizace, která disponuje vlastní instancí SFX, nastavuje v rozsáhlé znalostní bázi veškeré zdroje a služby, které má plnotextově k dispozici, což zaručuje, že uživatel dostane po zadání dotazu správné informace o dostupnosti hledaného dokumentu v rámci dané instituce. Technologie je dnes velmi využívána předními světovými knihovnami a dalšími informačními institucemi. Důležité je i to, že linkování může probíhat z mnoha různých míst. Nejčastěji se jedná o katalogy knihoven, databáze, internetové vyhledávače apod. Základní verzi SFX odkoupila od jejich původců firma Ex Libris a distribuuje ji na základě placené licence. Technologie založené na standardu OpenURL už implementovala do svých služeb řada producentů informačních služeb, takže nyní existuje mnoho modifikací technologie SFX. Je například využíván LinkSolver (http://ovid.linksolver.com/site/index.jsp) od Ovidu nebo LinkSource (http://www2.ebsco.com/cs-cz/ProductsServices/linksource/Pages/index.aspx) společnosti Ebsco. Instituce, které mají zájem technologii využívat, dostávají možnost vyzkoušet si SFX v testovací verzi, pochopitelně s omezeným penzem služeb. SFX má v nabídce také další přidané funkce. Jednou z nich je služba MarcIt! (http://www.exlibrisgroup.com/category/SFXMARCit!), která umožňuje pohodlný import bibliografických záznamů elektronických časopisů do katalogu knihovny, případně jejich obohacení o podrobnější údaje. Popularitu rychle získal také další doplněk SFX zvaný bX (http://www.multidata.cz/produkty/bx). Toto vylepšení nabídl znovu Herbert Van de Sompel a jeho název je odvozen od pomyslné černé krabice (Black Box), kde imaginárně probíhá analýza sesbíraných dat. Tato technologie doporučuje uživateli další příbuzné dokumenty, které se vztahují k vyhledanému záznamu. Materiály jsou doporučovány na základě shromážděných údajů, které odrážejí aktivity uživatelů SFX v mnoha různých institucích. bX se specializuje zejména na doporučování článků. Pro zajímavost uvádíme, že podobná služba existuje také pro knihy v rámci katalogů jednotlivých knihoven. Je to produkt BibTip (http://www.bibtip.com) z produkce univerzity v německém Karlsruhe. Služby MarcIt! a bX nejsou součástí běžné licence SFX a případní zájemci si je musí zaplatit zvlášť. Další, tentokrát již standardní službou SFX je vytvoření seznamu elektronických časopisů pro danou instituci. Nová verze systému podporuje i vytváření seznamů elektronických knih. SFX také umožňuje vytvářet komplexní statistiky, protože veškeré přístupy do jednotlivých informačních zdrojů jsou soustavně sledovány. Novým počinem souvisejícím s SFX respektive s bX je Hot Articles (http://www.exlibrisgroup.com/category/bXHotArticles). Jedná se o službu představující pomyslný žebříček nejžádanějších článků v jednotlivých oborech. Znovu jsou zde využívána statistická data z mnoha instancí SFX po celém světě.

Další informace: http://www.multidata.cz/produkty/sfx

Crossref

Crossref je iniciativou, která se zaměřuje na propojování citací a textů článků od celé řady světových vydavatelů. V současné době je provozován neziskovou organizací PILA (Publishers International Linking Association). Na rozdíl od SFX, které přináší širokou nabídku navazujících informací a služeb, je jedinou funkcí Crossref propojení na stránku, kde jsou umístěny informace o požadovaném článku, abstrakt a odkaz na plný text. Dostupnost plného textu není systémem žádným způsobem řešena. Fungování služby stojí na perzistentním identifikátoru DOI. Ten je producentům informací k dispozici na placeném základě a představuje trvalý a neměnný identifikátor digitálního objektu. DOI je technickou normou vydanou americkou normalizační institucí NISO. V systému Crossref je DOI přidělováno článkům, kapitolám z elektronických knih a konferenčním příspěvkům. Je nutno podotknout, že Crossref nemá výlučné právo přidělovat identifikátory DOI (existuje ještě několik dalších agentur, které tak mohou činit), nicméně jeho postavení je zcela dominantní.

Všechny údaje o dokumentu s povinnou sadou metadat a identifikátorem DOI, na nějž je navázána URL adresa dokumentu, jsou uloženy v centrální bázi. Takováto forma registrace řeší pomíjivost a nestálost URL stránek a přináší bezproblémové přenesení na požadovaný dokument. DOI se obvykle vyskytuje v podobě hypertextového odkazu, což umožňuje okamžité přenesení na požadovaný dokument. Počet dokumentů opatřených identifikátorem DOI v roce 2012 přesáhne pětapadesátimilionovou hranici. Je třeba zdůraznit, že Crossref není databází článků, nýbrž pouze systémem, který registruje údaje potřebné pro propojení na cílový dokument. Vyhledání dokumentů podle DOI však je k dispozici, a to díky vyhledávači DOI Resolver, který je umístěn na hlavních stránkách Crossrefu. Tato služba je využívána zejména v případě, že je DOI ve statické formě (není v podobě hypertextového odkazu). Po jeho překopírování do vyhledávače je uživatel okamžitě přesměrován na cílový dokument. Systém Crossref je podporován všemi významnými světovými producenty informačních služeb. Nespornou výhodu to přináší knihovnám a koncovým uživatelům, pro které je služba dostupná zcela zdarma. Přestože jsou systémy SFX a Crossref založeny na zcela odlišných standardech (SFX na OpenURL, Crossref na DOI), jejich spolupráce v praxi funguje naprosto bezproblémově. V případě, že institucionální uživatel chce, aby DOI linkovalo přes SFX a tím ověřovalo dostupnost plného textu dokumentu, stačí zaregistrovat institucionální SFX instanci u organizace Crossref a při použití funkce tzv. cookie pusheru dojde k přesměrování na příslušné SFX.

Další informace: http://www.crossref.org/

Další významnou aktivitou organizace Crossref je služba Crosscheck. Ta reaguje na zvýšené riziko plagiátorství. Elektronické prostředí umožňuje velmi rychlý přístup k řadě informací, které byly ještě nedávno obtížně dostupné. Tato informační expanze přináší jako jeden z negativních důsledků také snadnou možnost „opisování“, tedy situaci, kdy jeden autor převezme text jiného tvůrce, aniž by ho řádně citoval. Je proto třeba vyvíjet pokročilé nástroje, které dokážou tyto neduhy účinně odhalovat. Podobně laděný systém funguje i v ČR, ovšem je zaměřen na plagiátorství u vysokoškolských kvalifikačních prací, případně na seminární práce (viz kapitola 16.8.2). Crossref uvedl v roce 2007 nový nástroj, který se boji proti plagiátorství intenzivně věnuje. Služba CrossCheck je založena na software iThenticate a slouží editorům vědeckých časopisů. Ti si tak mohou ještě před finálním vydáním daného článku překontrolovat, zda se nejedná o plagiát [VAVŘÍKOVÁ, 2007]. Dokumenty jsou kontrolovány oproti rozsáhlým databázím členských institucí, ke kterým patří několik desítek významných vydavatelství (včetně vydavatelství Elsevier, Springer, Wiley nebo Taylor & Francis). Pro zapojené instituce se jedná o placenou službu. Menší díl poplatků je účtován za samotnou kontrolu dokumentů a inkasuje ho přímo společnost iParadigms (http://iparadigms.com/), která je producentem softwaru iThenticate. Druhou část poplatku za službu už si účtuje Crossref a jedná se o částku, která se rovná 20 % ročního členského příspěvku. CrossCheck není určen pro individuální uživatele. Ti mají možnost, a to rovněž na placené bázi, kontrolovat svoje práce pomocí technologie iThenticate přímo na stránkách producenta (http://www.ithenticate.com).

Více informací: http://www.crossref.org/crosscheck.html

V poslední době se do popředí zájmu dostává také další služba z produkce Crossref nazvaná CrossMark (http://www.crossref.org/crossmark/index.html). Jedná se o systém, který zkoumá a validuje status dokumentu s ohledem na jeho případné aktualizace. Uživatelé tak dostávají jasnou informaci o tom, zda pracují s nejaktuálnější verzí práce či nikoliv.

Dalším identifikátorem, který se využívá v elektronickém prostředí, je Handle (http://www.handle.net), velmi rozšířený zejména v oblasti digitálních repozitářů. Z architektury tohoto identifikátoru ostatně vychází taky výše zmiňovaný DOI.

Federativní vyhledávače

MetaLib

Federativní vyhledávače jsou technologie, jež umožňují paralelní vyhledávání ve více zapojených zdrojích. Patří mezi ně i MetaLib. Pro uživatele znamená jednoduchou možnost zadání jediného dotazu s tím, že se mu vrátí výsledky ze všech informačních zdrojů, které jsou do MetaLibu zapojeny. Pro poskytovatele informačních služeb se zase jedná o nabídku integrace různorodých informačních zdrojů „pod jednu střechu“. Může se jednat například o databáze, knihovní katalogy, soubory elektronických časopisů a další rozličné informační prameny. Ty jsou poté prohledávány centrálně. MetaLib je produktem dobře známé izraelské firmy Ex Libris a stejně jako u SFX se jedná o komerční technologii. Na bázi kombinace technologií MetaLib a SFX funguje v českém prostředí velmi oblíbená služba Jednotná informační brána. Technologie pro federativní vyhledávání jsou v poslední době intenzivně nahrazovány moderními discovery indexy (viz kapitola 22.5). V českých podmínkách však dochází k tomuto procesu velmi pozvolna, a to zejména kvůli nedostatku financí.

Další informace: http://www.multidata.cz/produkty/metalib

Platforma Xerxes

Instituce, které chtějí funkcionalitu a design vyhledávače MetaLib ještě vylepšit, mohou použít nadstavbu v podobě rozhraní Xerxes. Vše je postaveno na službách x-serveru, který dokáže přenášet data z MetaLibu a vyhledávací pole tak může být zasazeno do zcela jiné internetové stránky. Systém Xerxes pak nabízí uživateli, oproti standardnímu rozhraní MetaLibu, velmi atraktivní platformu s mnoha užitečnými nástroji. Xerxes je vyvíjen Davidem Walkerem na California State University a v současné době ho používá zhruba čtyřicet institucí, zejména z USA, ale i Japonska a Evropy. Autor už získal za vývoj platformy celou řadu ocenění. Jedná se o volně dostupné řešení, které si mohou zdarma implementovat všichni zájemci, kteří mají předplacený MetaLib. První institucí v České republice, která Xerxes do svých služeb zapojila, je Knihovna Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. V roce 2011 byla oznámena informace o tom, že je vyvíjena verze Xerxes 2.0, která nebude podporovat pouze MetaLib, ale zejména discovery systémy. Je otázkou do jaké míry bude Xerxes po jejich nástupu využíván, neboť tyto produkty (na rozdíl od MetaLibu) velmi dbají o komfort a kvalitu svých rozhraní. Naopak velmi přínosnou novinkou bude s vysokou pravděpodobností zahrnutá služba Solr, která může v jediné centrální databázi sjednotit řadu lokálně provozovaných zdrojů, jež nelze standardně integrovat do databází samotných discovery indexů.

Další informace: http://code.google.com/p/xerxes-portal/ Xerxes na UTB ve Zlíně: http://portal.knihovna.utb.cz/

Technologie pro federativní vyhledávání mají v portfoliu svých produktů také společnosti Ebsco a Serials Solution. Druhá jmenovaná získala v roce 2008 v té době velmi dobře etablovanou službu WebFeat, která zaznamenala pronikavý úspěch zejména ve Spojených státech, kde byla díky své obsáhlé znalostní bázi a pružné cenové politice používána ve více než 16.000 knihoven. Nyní už však služba není dostupná, neboť byla integrována do obdobné služby 360 Search (viz kapitola 22.6).

Discovery indexy

Discovery indexy se stávájí trendem současnosti. Vše je založeno na centrální indexaci, takže uživatel neprohledává řadu roztříštěných informačních zdrojů, ale jednu centrální „megadatabázi“. Klíčovou výhodou těchto služeb je nepochybně především rychlost. Zatímco federativní vyhledávače dokážou prohledat zapojené zdroje řádově v desítkách vteřin (ideálně v rámci několika vteřin), u discovery indexů je tento ohlas mnohonásobně rychlejší. Důležitá je účinná spolupráce s producenty informačních služeb. Ti musí být zapojeni do centrální báze, aby mohly knihovny nabídnout v rámci discovery indexů veškeré portfolio předplacených zdrojů. Nejvýznamnější producenti těchto vyhledávačů už do bází zapojili celou řadu informačních pramenů od mnoha respektovaných institucí a s dalšími jednají o případné participaci. U discovery indexů může logicky vyvstat otázka, jak se tyto služby liší od klasického Googlu, který pracuje na shodném principu (vyhledává v obrovském centrálním indexu). Přidaná hodnota tkví jednoznačně v kvalitě dat a propracovanosti uživatelského rozhraní. Zatímco Google pracuje s obrovskou množinou nekonzistentních údajů, discovery indexy obsahují kvalitní strukturovaná data od významných producentů vědeckých informací. To zaručuje uživateli po vyhledání dotazu precizně uspořádanou množinu nalezených výsledků. Moderní rozhraní discovery indexů kromě přehlednosti a intuitivnosti nabízejí řadu přidaných služeb a funkcionalit. Pokud však přece jenom instituce, která si některý z discovery systémů předplácí, není s uživatelskou interface spokojena, může si obvykle přes technologii API toto rozhraní uzpůsobit.

Summon

Názorným příkladem discovery indexu je Summon od společnosti Serials Solutions (součást společnosti ProQuest). Ten dosáhl v roce 2012 hranice 400 zákazníků ze 40 zemí. Summon je masivní vyhledávač, který umožňuje centrální vyhledávání nejen ve všech informačních produktech domovského ProQuestu, ale také v obsazích dalších zúčastněných institucí. K těm se počítá celá řada prestižních vydavatelství. Summon obsahuje jak elektronické, tak tištěné dokumenty. Zindexováno bylo doposud více než 800 milionů jednotek. Poprvé byl Summon uveden do ostrého provozu na Grand Valley State University.

Další informace: http://www.serialssolutions.com/summon/

Primo Central

Společnost Ex Libris disponuje rovněž službou založenou na centrální indexaci zdrojů. Jedná se o Primo Central, která má úzkou vazbu na další služby společnosti, především Primo (jednotné rozhraní pro přístup k informačním zdrojům knihovny) a MetaLib, kde je Primo Central nabízeno bezplatně jako jedna ze zapojených databází. Rovněž centrální databáze Prima Central obsahuje miliony záznamů od řady prestižních vydavatelů. Zatím však nelze konstatovat, že by výměna dat mezi producenty probíhala úplně bezproblémově. Některé společnosti si totiž své informační obsahy před konkurencí pečlivě chrání. Specifikem Prima Central je to, že se pořizuje na základě licence, v drtivé většině s interface Primo (ostatní discovery indexy jsou dostupné ve formě služby).

Další informace: http://www.multidata.cz/produkty/primo-central/co-je-primo-central

EBSCO Discovery Service (EDS)

Svou nabídku v oblasti discovery indexů představila i firma Ebsco. Produkt Ebsco Discovery Service (EDS) přitom představuje výraznou konkurenci pro obě výše uvedené služby. Ebsco má s agregovaným hledáním zkušenosti už v rámci své tradiční platformy EBSCOhost, na které je provozována řada hodnotných databází. Posun k discovery indexu tak byl jen dalším logickým krokem. Společnosti se vyplácí sázka na vysokou kvalitu indexace dat, která jsou v EDS zahrnuta. Nabízena je vysoká variabilita při tvorbě interface celého systému. V případě, že uživatel má zájem o konkrétní obor, jsou mu k dispozici i předmětové kolekce.

Další informace: http://www.ebscohost.com/discovery

Posledním velkým hráčem na poli discovery indexů je služba z produkce organizace OCLC WorldCat Local (http://www.oclc.org/worldcatlocal/). Ta je rozšířena především v USA a její centrální databáze obsahuje v současnosti téměř 970 milionů jednotek.

Produkty Serials Solution

Produktem Serials Solutions je hned množina jednotlivých řešení efektivní správy a práce s elektronickými informačními zdroji. Rámcově se jedná o obdobná řešení, jako jsou produkty společnosti Ex Libris (SFX, MetaLib, MarcIt!), ale k dispozici jsou i některé další služby. Organizace Serials Solutions, která systémy vyvíjí, je divizí společnosti ProQuest. Nasazení těchto technologií v informačních produktech ProQuestu a spolupracujících firem tedy není problémem. Řešení Serials Solutions mají však logicky podporu všech významných producentů informačních zdrojů.

Do rodiny produktů Serials Solutions patří:

360 Core – základní modul pro správu elektronických informačních zdrojů. Udržuje centrální znalostní bázi elektronických pramenů zvanou KnowledgeWorks, v níž jsou aktivovány předplacené zdroje. Vytváří mimo jiné i seznam dostupných elektronických časopisů pro danou instituci.

360 Link – jedná se o linkovací nástroj pro ověřování dostupnosti plných textů a dalších služeb. Fungování je stejně jako technologie SFX založeno na standardu OpenURL, rovněž zde je možná spolupráce i se systémem DOI.

360 MARC Updates – obdoba služby MarcIt!. Ze znalostní báze lze exportovat celou řadu záznamů elektronických časopisů a poté je importovat ve formátu MARC21 do knihovního katalogu.

360 Counter – služba, která je určena pro tvorbu statistik. Systém sleduje přístupy do jednotlivých informačních zdrojů a přináší pokročilé nástroje pro jejich statistické zpracování a vyhodnocování.

360 Resource Manager – komplexní systém pro správu elektronických zdrojů v organizaci. Systém kontroluje zakoupené licence, předplatné elektronických zdrojů, eviduje jednotlivé dodavatele, ovlivňuje akviziční proces a vyhodnocuje efektivitu vynaložených finančních prostředků.

360 Search – služba určená pro federativní vyhledávání podobně jako systém MetaLib. Uživatel definuje vyhledávací skupiny informačních zdrojů, které jsou posléze prohledávány paralelně.

Veškeré jmenované produkty mají velmi úzkou vzájemnou provazbu a obvykle je instituce kupuje zároveň buď všechny, nebo alespoň kombinaci některých z nich. Úspěch sklízí Serials Solutions v současné době také se svým vyhledávačem Summon. Zajímavým produktem je pak rovněž AquaBrowser (http://www.serialssolutions.com/en/services/aquabrowser), který je určen pro zatraktivnění a zjednodušení knihovních katalogů.

Další informace: http://www.serialssolutions.com/

Bibliografické manažery

Tyto nadstavbové nástroje jsou určeny k efektivnější a komfortnější práci s vyhledanými dokumenty respektive jejich citacemi. Proto jsou také někdy nazývány citačními manažery. Uživatel, který pracuje s velkým množstvím informačních zdrojů, potřebuje místo pro ukládání a další zpracování vyhledaných bibliografických záznamů. Bibliografické manažery mu to vše umožňují. V jejich rámci si lze vytvářet mimo jiné personální bibliografii nebo soustřeďovat materiály, ze kterých bude uživatel čerpat například při psaní odborného článku. Některé produkty tohoto typu dokážou pracovat i na úrovni plných textů. Záznamy jsou obvykle do manažerů nahrávány přímo z vědeckých databází. Každá databáze však nemusí nutně automaticky podporovat import do všech bibliografických manažerů. Proto je někdy nutno importovat záznamy jinými cestami. Jednou ze základních a zároveň nejpoužívanějších funkcí citačních manažerů je hromadné přeformátovávání bibliografických záznamů. V praxi totiž existují stovky citačních norem. Bibliografické manažery je podchytí a dávají uživatelům jednoduchou možnost převést nashromážděné záznamy do potřebného formátu. Na trhu se v tomto směru objevují jak placené manažery, tak nástroje, které jsou dostupné zdarma.

V českém prostředí je velmi populární služba Citace.com (http://www.citace.com). V rámci ní mohou uživatelé vytvářet a ukládat citace podle norem ČSN ISO 690 a ČSN ISO 690-2. Systém je volně dostupný, pro využití rozšířených funkcí je třeba použít bezplatnou registraci. Služba dokáže účinně spolupracovat i s technologií SFX, a to v obou směrech (automatické přebírání dat z SFX a následná jednoduchá tvorba citace a naopak vyhledávání plných textů k uloženým citacím pomocí SFX ikonky umístěné přímo v generátoru). Vyšší verzi systému pak představuje služba CitacePro (http://www.citacepro.com/), která podporuje více citačních stylů a disponuje řadou dalších užitečných funkcionalit. Služba už je však dostupná výhradně v komerčním režimu. Na tomto místě je třeba představit nejpoužívanější světové bibliografické manažery:

Komerční systémy:

RefWorks

Tento citační manažer je v současné době jedním z nejpoužívanějších. Automatický import záznamů do RefWorks podporuje většina nejprestižnějších databází. Jeho výhodou je obrovské množství citačních norem, které obsahuje. Kromě jiného je to první produkt svého druhu, který do svého obsahu zaimplementoval i českou citační normu ČSN ISO 690. Producentem systému je stejnojmenná společnost. RefWorks je sice komerčním produktem, ale velmi jednoduchým způsobem do něho lze sjednat měsíční testovací přístup. Licenční politika je přitom značně variabilní a lze sjednávat předplatné jak na úrovni institucí, tak pro individuálního uživatele.

Další informace: http://www.refworks.com/

EndNote

Systém byl vytvořen firmou Thomson Corporation a plně vyhovuje náročným požadavkům pro práci s bibliografickými záznamy dokumentů. Jeho omezenou verzi s názvem EndNoteWeb mohou zdarma používat uživatelé citačního rejstříku Web of Science. Využití je v rámci databáze vázáno na bezplatnou registraci. Placená verze EndNote pak nabízí i další rozšířené funkce.

Další informace: http://www.endnote.com/

Jinými rozšířenými placenými bibliografickými manažery jsou například ProCite (http://www.procite.com/) nebo Reference Manager (http://www.refman.com/).

QUOSA

zajímavým produktem, který v poslední době nabývá na popularitě, je systém QUOSA. Nejedná se o klasický bibliografický manažer, nýbrž o nástroj, který pracuje s plnými texty a umožňuje uživateli stahování, správu, vyhledávání a komfortní práci s rozsáhlým fondem nashromážděných materiálů. QUOSA dokáže de facto vytvořit digitální knihovnu ze stažených textů a zajišťuje mimo jiné její kompletní správu, plnotextové vyhledávání nebo sdílení. Produkt obsahuje několik dílčích komponentů, z nichž nejdůležitější jsou QUOSA Information Manager, která zajišťuje vyhledávání v databázích, a QUOSA Virtual Library, což je platforma pro práci s plnými texty dokumentů. V roce 2008 byla navázána spolupráce s databází Scopus, kde se Quosa podílí na funkci Document Download Manager, která je pro předplatitele Scopusu bezplatná. Quosa spolupracuje i s dalšími významnými informačními institucemi (například s databázovými centry Dialog či Ovid). Jinak je systém dostupný po zaplacení licence, ale je možné také požádat o testovací verzi.

Další informace: http://www.quosa.com/

Podobnou službu představuje také Mendeley (http://www.mendeley.com/), který v současné době zažívá obrovský rozmach. Jedná se totiž o komplexní službu, která je zároveň do značné míry laděna jako akademická sociální síť a má už téměř dva miliony členů.

Volně dostupné systémy:

Zotero

U nekomerčních systémů je velmi zajímavá služba Zotero. Tu je možno zdarma stáhnout jako plugin internetového prohlížeče Mozilla Firefox. Stažení dokumentu do Zotera je pak otázkou jednoho kliknutí na příslušnou ikonku. Bibliografický manažer navíc podporuje i automatické načítání záznamů z SFX menu a ukládání plných textů stažených dokumentů. Zotero je k dispozici i v češtině, a přestože obsahuje stovky citačních stylů, ČSN ISO 690 mezi nimi chybí. Systém je velmi oceňován pro svou jednoduchost a intuitivnost. Jediným faktorem, který brzdí jeho větší rozšíření, je vázanost Zotera výhradně na prohlížeč Mozilla Firefox.

Další informace: http://www.zotero.org

K dispozici je mnoho dalších nekomerčních citačních manažerů. Liší se kvalitou i rozdílným spektrem nabízených funkcí. Nejvýznamnějšími volně dostupnými systémy jsou:

CiteUlike – http://www.citeulike.org/ Connotea – http://www.connotea.org/ BiBteX – http://www.bibtex.org/ BibSonomy – http://www.bibsonomy.org/ Citation Machine – http://www.citationmachine.net/.