Kartografické materiály: Porovnání verzí
| Řádek 46: | Řádek 46: | ||
'''''Oblasti popisných údajů kartografického dokumentu''''' | '''''Oblasti popisných údajů kartografického dokumentu''''' | ||
| − | Při katalogizaci kartografického dokumentu se podle standardu [[AACR2]] vyplňuje 8 oblastí údajů.<ref | + | Při katalogizaci kartografického dokumentu se podle standardu [[AACR2]] vyplňuje 8 oblastí údajů.<ref>ANDRESOVÁ, Ivana. Katalogizace kartografických dokumentů: příručka pro katalogizátora s příklady ve formátu UNIMARC a MARC 21. 1. vyd. Praha: Národní knihovna České republiky, 2005, 85 s. ISBN 8070504676.<ref/> |
Verze z 8. 1. 2015, 13:59
Autor: Radek Bábík (--77549 3. 12. 2014, 11:49 (CET))
Klíčová slova: kartografie, knihovna, katalogizace
Související pojmy: Nadřazené – netextové dokumenty, multimediální nosiče
Podřazené – mapa, atlas, globus
Kartografický dokument
Kartografický dokument je dokument, který znázorňuje zemský povrch či povrch jiného vesmírného tělesa, jeho část nebo jeho vlastnosti ve vzájemných prostorových souvislostech a je opatřen měřítkem.
Lze sem zařadit dvou- i třírozměrné mapy, atlasy, glóby, plány, letecké a družicové snímky apod.
Kartografické dokumenty v knihovnách
Mapa - je zmenšené, zevšeobecněné a vysvětlené znázornění objektů a jevů na Zemi, ostatních nebeských tělesech nebo nebeské sféře, sestrojené obvykle podle některého ze zobrazení na rovině a vyjadřující pomocí smluvených znaků rozmístění a vlastnosti objektů a jevů vázaných na jmenované povrchy.[1]
Atlas - je soubor map spojených účelem, tématikou, měřítkem nebo měřítkovou řadou, generalizací a dalšími systémovými hledisky, zpracovaný koncepčně kartograficky a polygraficky jako jednotné dílo.
Plán - je generalizovaný obraz velkého měřítka, zanedbávající zakřivení Země.
Globus - je v kartografii obvykle otáčivý model naší planety (terestrický glóbus), Měsíce nebo i jiné planety. Může však také představovat pohled na hvězdnou oblohu jako na kouli viděnou zvenčí (nebeský glóbus).
Letecký snímek - snímek zemského povrchu, získaný z kamery, umístěné na letadle. Zachycuje reálný stav zemského povrchu v daný okamžik.
Družicový snímek - snímek, pořízený radiometrem, umístěným na družici, která obíhá Zemi po určité dráze. Obvykle takový snímek bývá multispektrální, tzn., nezachycuje pouze viditelné spektrum
Katalogizace kartografických dokumentů
Při katalogizaci se daný kartografický dokument popisuje a organizuje v širším kontextu katalogizačního systému.
Hlavní pramen popisu
Každý dokument má pramen, ze kterého se čerpá, při jeho popisu. U tištěných atlasů je to (podobně jako u knihy) titulní strana. U ostatních dokumentů to může být sama kartografická jednotka (např. samostatná mapa). Pramenem popisu může být také obal kartografické jednotky (krabice, pouzdro), rám nebo např. stojan globusu.
Pokud informace není k dispozici v hlavním prameni, lze ji převzít z doprovodných materiálů (leták, brožura).
Oblasti popisných údajů kartografického dokumentu
Při katalogizaci kartografického dokumentu se podle standardu AACR2 vyplňuje 8 oblastí údajů.Chybná citace: Chybí ukončovací </ref> k tagu <ref>
Příklad:
Okolí Brna: Ivančicko: turistická mapa. 1:50 000. Praha: Trasa, 2010. 58 x 77 cm. Edice Klubu českých turistů, 89. ISBN 978-80-7324-259-6.
Kartografický dokument jako součást knihy nebo časopisu:
Tvůrce mapy. Název mapy. Vedlejší názvy. Měřítko. Rozměr. In: Tvůrce publikace. Název publikace. Vedlejší názvy. Vydání. Další tvůrce. Místo: nakladatel, rok, rozsah stran. Standardní identifikátor. Poznámky.[2]
Příklad:
Mapa Korejského poloostrova v r. 1945. Měřítko neuvedeno. KUČEROVÁ, Ilona. History revue. Praha: RF Hobby, 2012, s. 26. ISSN 1803-0440.
Vedlejší názvy, údaje o rozměrech, dalších tvůrcích a poznámky nejsou povinnými citačními údaji.
