Informační architektura - rozcestník

Z WikiKnihovna



Vymezení informační architektury

 

 


Informační architektura

[Architektura je] Základní organizace systému, daná jeho komponentami, vzájemnými vztahy k okolnímu prostředí a principy řídícími její návrh a evoluci.[1]

Architektura je sadou zásadních rozhodnutí, týkajících se organizace softwarového systému, výběru prvků struktury a jejich rozhraní, vytvářejících celý systém, spolu s jejich chováním daným specifikací spolupráce mezi těmito prvky, postupnou skladbou těchto prvků do zvětšujících se subsystémů a architektonickým stylem, jímž je celá tato organizace řízena – tj. tyto prvky a jejich rozhraní, jejich spolupráce a jejich skladba. (Kruchten 2000)[2] 

Z definice vyplývá, že architektura se zabývá jak strukturou, tak i chováním, zabývá se prvky, které jsou považovány za zásadní. Za zásadní prvky můžeme považovat ty, jejichž efekt je dlouhodobý a trvalý. Například hlavní prvky struktury, které souvisejí se základním chováním nebo prvky, které ovlivňují zásadní kvalitativní parametry jako například stabilitu či škálovatelnost. Díky zaměření na zásadní prvky, výstupem architektury je poměrně specifický pohled na zamýšlený systém. Tento pohled je nejvíce důležitý pro architekta. Sada zásadních prvků není stálá a v průběhu času se může měnit. Ke změnám zásadních parametrů dochází především při upřesňování požadavků, identifikace rizik, dokončování spustitelného softwaru a nabytých zkušeností. Relativní stabilita architektury je do určité míry známka dobré architektury, dobře provedeného procesu navrhování a známkou dobrého architekta. Důležitým aspektem architektury není jen výsledek, ale i principy, které říkají proč je systém vytvořen právě tímto způsobem. [3]

Většina architektur je odvozena od existujících systémů, plnících podobné funkce. Tuto podobnost je možné popsat stylem navrhování. Mezi příklady stylů navrhování patří distribuovaný styl (distributed style), styl založený na pravidlech (rule-based style), styl zaměřený na data (data-centered style), architektura orientovaná na služby (service-oriented architecture neboli SOA) apod. Použití určitého stylu navrhování usnadňuje práci architektovi, neboť jsou dané prvky již vyzkoušeny, což vede ke snížení rizika a nezbytného úsilí. [4]

Osoba odpovědná za vytvoření architektury je architekt. Architekt je technickým vedoucím projektu a nese odpovědnost za technický úspěch a neúspěch celého projektu. Architekt musí mít kromě technických znalostí také schopnost pro vedení dalších lidí. Architekt by se měl účastnit procesu plánování a veškerých jednání, týkajících se obsazení týmu, neboť jím připravená architektura může vyžadovat určité specifické znalosti a schopnosti. Architekt by měl mít hluboké zkušenosti z navrhování a také by měl rozumět procesu vývoje softwaru, tento proces zajistí koordinaci týmu. [5]

 

Nadřazené a podřazené pojmy

Stěžejní díla

Information Architecture for the World Wide Web [6]

Louis Rosenfeld a Peter Morville, O'Reilly, 1998

Kniha Information architecture for the World Wide Web je považována za základní dílo pojednávající o informační architektuře. Věnuje se návrhu webového serveru tak, aby se uživatel v daném rozhraní pohyboval co nejefektivněji. Hlavními tématy jsou organizace, navigace, popisky a tagování, folksonomie a vyhledávání. Zabývá se především návrhem větších webových stránek, které potřebují více komplexnější hierarchizaci obsahu.

Kniha je jak pro začátečníky, tak i pro zkušenější informační architekty. Představuje nástroje, techniky a metody implementace prvků. Navíc obsahuje eseje, které poskytují praktické rady a typy pro IA.

Náhled na [ Google Books ] (https://books.google.cz/books?hl=cs&lr=&id=hLdcLklZOFAC&oi=fnd&pg=PR13&dq=information+architecture+for+the+world+wide+web&ots=hS1nxS67HV&sig=9gCGY8448HKT9kaUd8g6EgnwfDg&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false) .

 

Web design: nenuťte uživatele přemýšlet [7]

Steve Krug, Computer press, 2003

Na základě příkladů, ilustrací a grafů autor popisuje nejčastější chyby designu webových stránek a jak jim předcházet. Věnuje se vhodnému rozvržení obsahu tak, aby se uživatel pohyboval na stránkách intuitivně. K tomu slouží efektivní vyhledávání a správná navigace na webu. Kniha je hodně názorná a uvádí příklady. I když byla vydána před více než deseti lety, tak je její obsah stále relevantní.

 

Beyond Graphics: The Architecture of Information [8]

Richard Saul Wurman a Joel Katz, AIA Journal, October 1975, Vol. 63

Článek, ve kterém se poprvé objevil termín informační architektura. Richard Wurman zde představuje její koncept, uvádí, proč je důležitá a zdůrazňuje její pravý význam - informační architektura není potřebná jen pro grafickou stránku věci, ale také pro navigaci mezi informacemi

 

Rozšiřující články:

 

Information Architecture [9]

Elin Jacob a Aaron Loehrlein, Annual Review of Information Science and Technology, 2009

Článek popisuje komplexitu informační architektury a rozebírá její prvky. Navíc se také zabývá strukturou knihovních webů.

 

A Brief History of Information Architecture [10]

Andrea Resmini a Luca Rosati, Journal of Informaton Architecture, vol. 3, č. 2

Článek popisuje historii informační architektury od jejího počátku a také představuje různé přístupy, které během let vznikaly - přístup informačního designu, informačních systémů, informační vědy a přístup  pronikající informační architektury.

 

Úvod do informační architektury:

 

Článek obsahuje ucelený přehled o informační architektuře. Ve zkratce představuje základní koncepty IA a hlavní osobnosti zabývající se tímto oborem. Také poskytuje seznam několika nástrojů vhodných pro návrh IA, přehled konferencí a v neposlední řadě soupis doporučené literatury, která se tématem zabývá do hloubky.

 

Tento článek se věnuje informační architektuře z teoretického hlediska. Představuje osm hlavních principů, které tvoří rámec pro obor IA, typy uživatelů při procházení obsahu na webu, základní modely organizace obsahu a popisové konvence. Také obsahuje seznam nástrojů, které pomáhají při návrhu IA webu.

 

Autorka článku se věnuje definici informační architektury a její pozici v digitálním světě. Představuje jednotlivé přístupy tvořící IA - klasifikaci, navigaci, metaprvky a design. Dále se věnuje rozlišení informační architektury a grafického designu stránky. Také rozebírá jednotlivé prvky IA.

 


 

 Osobnosti

  1. ↑  EELES, Peter a Peter CRIPPS. Architektura softwaru. Brno: Computer Press, 2011. ISBN 978-80-251-3036-0. str. 24
  2. ↑  EELES, Peter a Peter CRIPPS. Architektura softwaru. Brno: Computer Press, 2011. ISBN 978-80-251-3036-0. str. 25
  3. ↑  EELES, Peter a Peter CRIPPS. Architektura softwaru. Brno: Computer Press, 2011. ISBN 978-80-251-3036-0. str. 28
  4. ↑  EELES, Peter a Peter CRIPPS. Architektura softwaru. Brno: Computer Press, 2011. ISBN 978-80-251-3036-0. str. 28
  5. ↑  EELES, Peter a Peter CRIPPS. Architektura softwaru. Brno: Computer Press, 2011. ISBN 978-80-251-3036-0. str. 35
  6. ↑  ROSENFELD, Louis. a Peter. MORVILLE. Information architecture for the World Wide Web. 2nd ed. Cambridge, Mass.: O'Reilly, 2002. ISBN 0596000359.
  7. ↑  KRUG, Steve. Web design: nenuťte uživatele přemýšlet!. Brno: Computer Press, 2003. ISBN 80-7226-892-9.
  8. ↑  WURMAN, Richard Saul a Joel KATZ. Beyond Graphics: the architecture of information. AIA Journal [online]. 1975, 63 [cit. 2017-11-27]. Dostupné z: http://www.ncmodernist.org/AJ/AJ-1975-10.pdf<span style=
  9. ↑  JACOB, Elin K. – LOEHRLEIN, Aaron. Information architecture In Annual Review of Information Science and Technology. 2009 43(1): 1–64.<span style=
  10. ↑  RESMINI, Andrea a Luca ROSATI. A Brief History of Information Architecture. Journal of Information Architecture [online]. 3(2), [cit. 2017-11-27]. Dostupné z: http://journalofia.org/volume3/issue2/03-resmini/jofia-0302-03-resmini.pdf<span style=
  11. ↑  Complete Beginner’s Guide to Information Architecture [online]. In: . 2015 [cit. 2017-11-27]. Dostupné z: http://www.uxbooth.com/articles/complete-beginners-guide-to-information-architecture/
  12. ↑  CHAPMAN, Cameron. The Ultimate Guide to Information Architecture [online]. In: . 2015 [cit. 2017-11-27]. Dostupné z: https://www.webdesignerdepot.com/2015/02/the-ultimate-guide-to-information-architecture/
  13. ↑ MAKULOVÁ, Soňa. Informačná architektúra. Ikaros [online]. 2005, 2005(9) [cit. 2017-11-27]. Dostupné z: https://ikaros.cz/informacna-architektura 
Citováno z „https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Informační_architektura_-_rozcestník&oldid=57029“