Informační architektura - rozcestník

Z WikiKnihovna


Vymezení informační architektury

 


Informační architektura

[Architektura je] Základní organizace systému, daná jeho komponentami, vzájemnými vztahy k okolnímu prostředí a principy řídícími její návrh a evoluci. [1]

<meta charset="utf-8"></meta>

Architektura je sadou zásadních rozhodnutí, týkajících se organizace softwarového systému, výběru prvků struktury a jejich rozhraní, vytvářejících celý systém, spolu s jejich chováním daným specifikací spolupráce mezi těmito prvky, postupnou skladbou těchto prvků do zvětšujících se subsystémů a architektonickým stylem, jímž je celá tato organizace řízena – tj. tyto prvky a jejich rozhraní, jejich spolupráce a jejich skladba. (Kruchten 2000) [2] 

Z definice vyplývá, že architektura se zabývá jak strukturou, tak i chováním, zabývá se prvky, které jsou považovány za zásadní. Za zásadní prvky můžeme považovat ty, jejichž efekt je dlouhodobý a trvalý. Například hlavní prvky struktury, které souvisejí se základním chováním nebo prvky, které ovlivňují zásadní kvalitativní parametry jako například stabilitu či škálovatelnost. Díky zaměření na zásadní prvky, výstupem architektury je poměrně specifický pohled na zamýšlený systém. Tento pohled je nejvíce důležitý pro architekta. Sada zásadních prvků není stálá a v průběhu času se může měnit. Ke změnám zásadních parametrů dochází především při upřesňování požadavků, identifikace rizik, dokončování spustitelného softwaru a nabytých zkušeností. Relativní stabilita architektury je do určité míry známka dobré architektury, dobře provedeného procesu navrhování a známkou dobrého architekta. Důležitým aspektem architektury není jen výsledek, ale i principy, které říkají proč je systém vytvořen právě tímto způsobem. [3]

<meta charset="utf-8"></meta>

Většina architektur je odvozena od existujících systémů, plnících podobné funkce. Tuto podobnost je možné popsat stylem navrhování. Mezi příklady stylů navrhování patří distribuovaný styl (distributed style), styl založený na pravidlech (rule-based style), styl zaměřený na data (data-centered style), architektura orientovaná na služby (service-oriented architecture neboli SOA) apod. Použití určitého stylu navrhování usnadňuje práci architektovi, neboť jsou dané prvky již vyzkoušeny, což vede ke snížení rizika a nezbytného úsilí.

Osoba odpovědná za vytvoření architektury je architekt. Architekt je technickým vedoucím projektu a nese odpovědnost za technický úspěch a neúspěch celého projektu. Architekt musí mít kromě technických znalostí také schopnost pro vedení dalších lidí. Architekt by se měl účastnit procesu plánování a veškerých jednání, týkajících se obsazení týmu, neboť jím připravená architektura může vyžadovat určité specifické znalosti a schopnosti. Architekt by měl mít hluboké zkušenosti z navrhování a také by měl rozumět procesu vývoje softwaru, tento proces zajistí koordinaci týmu.    

Nadřazené a podřazené pojmy

Stěžejní díla

 Osobnosti

  1.  EELES, Peter a Peter CRIPPS. Architektura softwaru. Brno: Computer Press, 2011. ISBN 978-80-251-3036-0. str. 24
  2.  EELES, Peter a Peter CRIPPS. Architektura softwaru. Brno: Computer Press, 2011. ISBN 978-80-251-3036-0. str. 25
  3.  EELES, Peter a Peter CRIPPS. Architektura softwaru. Brno: Computer Press, 2011. ISBN 978-80-251-3036-0. str. 28