Blind friendly web: Porovnání verzí

Z WikiKnihovna
m
Řádek 10: Řádek 10:
  
 
== Využití přístupných webů ==
 
== Využití přístupných webů ==
Moderní doba uchovává většinu poznatků a informací v digitální době. Bohužel takto zpracovaná data jsou použitelná pouze prostřednictvím zobrazovacích jednotek, které jsou zastoupeny převážně monitory počítačů a displayi mobilních telefonů. Tato metoda však nepokrývá všechny požadavky a časem tak vznikla potřeba obohatit tuto technologii jak pro osoby nevidomé, tak pro automatizované stroje a internetové vyhledávače. Prostředí internetu se stále rozšiřuje a bylo proto určit normy, podle kterých budou tyto informace v internetovém prostředí a na webu tříděny a formátovány.
+
 
 +
Moderní doba uchovává většinu poznatků a informací v digitální době. Bohužel takto zpracovaná data jsou použitelná pouze prostřednictvím zobrazovacích jednotek, které jsou zastoupeny převážně monitory počítačů a displayi mobilních telefonů. Tato metoda však nepokrývá všechny požadavky a časem tak vznikla potřeba obohatit tuto technologii jak pro osoby nevidomé, tak pro automatizované stroje a internetové vyhledávače. Prostředí internetu se stále rozšiřuje a bylo proto nutné určit normy, podle kterých budou tyto informace v internetovém prostředí a na webu tříděny a formátovány.
  
 
== Čím se přístupný web vyznačuje? ==
 
== Čím se přístupný web vyznačuje? ==

Verze z 30. 1. 2015, 20:03

Autor: Petr Blaha'''', 428271

Klíčová slova: Blind friendly web, přístupný web, uživatelé se specifickými potřebami

Synonyma: - - -

Související pojmy:     Nadřazené: Přístupnost, tvorba webu

                                  Podřazené: Nevidomí, hendikepovaní, usnadnění přístupu.

Využití přístupných webů

Moderní doba uchovává většinu poznatků a informací v digitální době. Bohužel takto zpracovaná data jsou použitelná pouze prostřednictvím zobrazovacích jednotek, které jsou zastoupeny převážně monitory počítačů a displayi mobilních telefonů. Tato metoda však nepokrývá všechny požadavky a časem tak vznikla potřeba obohatit tuto technologii jak pro osoby nevidomé, tak pro automatizované stroje a internetové vyhledávače. Prostředí internetu se stále rozšiřuje a bylo proto nutné určit normy, podle kterých budou tyto informace v internetovém prostředí a na webu tříděny a formátovány.

Čím se přístupný web vyznačuje?

            „Návštěvníkovi se přístupné webové stránky výrazně lépe používají, snadněji se na nich dostane ke svému cíli a často je jejich přístupnost také velmi důležitá pro to, aby mohl se stránkami vůbec pracovat.

Přístupný web zachovává své formátování a principy, podle kterých je skládán. Uživatel, ať automatický či živý, tak nemusí stále hledat, ale pohybuje se v takto formovaném prostředí intuitivně. Jednotlivé odkazy jsou jednoduše pojmenované a v odpovídajícím formátu, současně je lze čít prostřednictvím automatizovaných systému a převádět je tak do elektronicky čtené podoby, i když je odkaz pro běžného uživatele grafický.

Provozovatel může díky přístupnému webu:

  • získat více návštěvníků a zákazníků;
  • snížit náklady na webovou prezentaci – přístupná webová prezentace se udržuje lépe než prezentace nepřístupná;
  •  snížit náklady například na technickou podporu – uživatel si informaci najde na webu a nemusí volat do společnosti, která web provozuje, a zjišťovat odpověď na svůj dotaz;
  •  zlepšit svůj obraz v očích veřejnosti tím, že dělá něco pro lidi s handicapem.“1

 

Přístupnost pro nevidomé: WCAG 2.0

            Web Content Accessibility Guidelines (WCAG) 2.0 definuje, jak udělat webový obsah lépe přístupný lidem s hendikepem. Přístupnost pokrývá širokou škálu postižení jako je sluchové, zrakové, duševní a další. WCAG pokrývají mnohá postižení, nemohou však zcela pokrýt všechny jejich možné kombinace a závažnost. V neposlední řadě usnadňují použití webu i starším uživatelům hůře adaptabilním na nové technologie i použitelnost a přístupnost webu obecně.2

Tato technologie využívá systému jak normalizovaných odkazů, tak současně s tím režim, ve kterém budou data formátována a následně zpracována. Určuje tedy jak metody kódování dat v elektronickém prostředí, tak metody dekódování dat do podoby zobrazitelné i v eletronickém či audio prostředí. Díky těmto standartům tak data získávají automatickou zvukovou podobu a pomáhají tak uživateli se ztíženými zrakovými podmínkami.

            WCAG 2.0 rozvíjí a vydává W3C ve spolupráci s organizacemi a jednotlivci z celého světa za účelem zvýšení přístupnosti. W3C se postavíla k tomuto standardu jako přední organizace v normování formátu elektronických dat, resp. v uspořádání kódovacích a zobrazovacích procesů. Díky W3C jsou současně s tím rozvíjeny i aplikační kódy pro klasické zobrazovací jednotky (monitory, displaye).

            Další ze složek přístupnosti, jsou aplikace a prohlížeče vyvíjené za daným účelem. Mezi takové patří například WebbIE. K dnešnímu dni lze do většiny standartních internetových prohlížečů doinstalovat doplňky, které jsou personalifikovatelné pro jednotlivé uživatele, dle stupně poškození zraku. Současná politika zpracování informací napomáhá, aby většina elektronických (digitálních) dat byla jednoduše tříditelná a díky tomu je i standard WCAG používán v mnoha aplikacích asistenčního rázu.

 

WebbIE

            WebbIE je skupina programů usnadňující nevidomým a zrakově postiženým lidem prohlížení internetu. Zejména je pak přizpůsobena k použití čteček obrazovky (JAWS, WindowEyes, Thunder, Narrator…). Od roku 2001 do poslední aktualizace 10.1.2015 jsou poskytovány zdarma.             Cílem této skupiny je zpřístupnit moderní technologie i těm osobám, u nichž to do dnešního dne nebylo, z hlediska nákladovosti unikátních systémů, možné. Většina prvků je nejen volně přístupná, ale i jejich licence umožňuje, aby si je dané státy či instituce upravily.

 

4 principy přístupnosti

(podle W3C)

  1. Vnímatelnost – Uživatel musí být schopen vnímat informace, které jsou mu prezentovány (nemohou být neviditelný pro všechny jeho smysly)
  2. Použitelnost – Uživatel musí být schopen ovládat rozhraní (interface nemůže vyžadovat interakci, kterou uživatel nemůže provádět
  3. Srozumitelnost – Uživatel musí být schopen pochopit informace, stejně jako ovládání uživatelského rozhraní
  4. Robustnost (uchopitelnost) – Obsah musí být natolik silný, aby mohl být jednoduše a spolehlivě interpretován širokou škálou uživatelských agentů včetně asistivních technologií.

 

            Široce se u nás problematikou přístupného webu, nejen na svém blogu poslepu.cz, zabývá Mgr. Radek Pavlíček. Ten je mimo jiné iniciátorem a vůdčí osobností iniciativy blindfriendly.cz. Na Slovensku potom iniciativu blind friendly web zaštiťuje Únia nevidiacich a slabozrakých Slovenska.

 

Odkazy

http://www.webbie.org.uk/

http://blindfriendly.cz/

http://blindfriendly.unss.sk/

http://www.w3.org/TR/WCAG20/


 

Zdroje

1 – Pavlíček, Radek. Přístupnost webových stránek- projekt Blind Friendly Web. Knihovna [online]. 2010, roč. 21, č. 1, s. 48-53 [cit. 2015-01-11]. Dostupný z WWW: http://knihovna.nkp.cz/knihovna101/10148.htm. ISSN 1801-3252.

2 – Web Content Accessibility Guidelines (WCAG) 2.0. In: World Wide Web Consortium (W3C) [online]. 11 December 2008 [cit. 2015-01-19]. Dostupné z: http://www.w3.org/TR/WCAG20/

3 – Blind people and the World Wide Web. WebbIE, the free web browser for blind people with little or no sight. [online]. February 2004, June 2008 [cit. 2015-01-19]. Dostupné z: http://www.webbie.org.uk/webbie.htm