Arteterapie

Autor: Jakub Nytl

Klíčová slova: terapie, psychologie, umění

Synonyma: Terapie uměním

Související pojmy:

       Nadřazené: terapie, psychoterapie, diagnostika, alternativní terapie 

       Podřazené: --------

DEFINICE

Arteterapií, neboli také "Terapií uměním", bývá označován léčebný postup, který využívá výtvarného projevu člověka jako hlavního prostředku k poznávání ale také ovlivňování lidské psychiky a také mezilidských vztahů. Arteterapie někdy bývá v literatuře přiřazována k psychoterapii a jejím jednotlivým směrům, jindy zase bývá pojímána jako samostatný obor. Arteterapie využívá pří práci s klienty výtvarné techniky jako je například: malba, kresba, práce s keramickou hlínou či kolážemi. Jedním z nejpodstatnějších předpokladů Arteterapie je hlavně porozumění psychologické řeči umělecké tvorby (hlavně významu barev, forem a také linií) a spojitosti této řeči s duševním prožíváním. Cílem arteterapie přitom není samotné vytvořené dílo, jak by se mohlo zdát, nýbrž proces aktivního tvoření díla, který je sám o sobě ozdravný. V současné době bývá terapie uměním využívána v případech kde z nějakého důvodu není možné vyjádřit či uvolnit pocity slovy, nebo také v případech kdy má někdo natolik složitý problém, že je velice těžké či přímo nemožné vypořádat se s ním na racionální úrovni. V takových případech je téměř jedinou cestou jak takovýto problém odkrýt a úspěšně se s ním vypořádat, dát mu obrazovou, neboli viditelnou podobu. Pokud se člověku podaří svůj vnitřní svět uchopit, a dát mu nějakou konkrétní podobu, může se mu podařit vidět najednou řadu věcí v jiném světle. Tento nový pohled člověka na jeho osobní situaci mu může vyjevit množství nevyslovených informací, o kterých doposud neměl ani tušení. Právě toto jakoby setkání se sebou samým na jiné úrovni prožívání, v bezpečném prostředí arteterapeutického ateliéru, může člověku pomoci nalézt nebo mu ukázat cestu z jeho trápení a také mu pomoci dosáhnout hlubšího poznání sebe sama, hlubšího sebeuvědomění a následného lepšího přijetí sebe sama. Arteterapie dnes bývá také velice často využivána pro poradenství lidem, kteří hledají pomoc s řešením svých osobních problémú, a také lidem kteří hledají pomoc s problémy vztahovými, nebo se ocitnou v obtížné životní situaci, kterou může být například nemoc, špatný psychický stav z důvodu osamělosti, dlouhodobé vyčerpání a podobně. Také ale může být využita jen jako podpora při důležitých životních rozhodnutích, které někdo nemusí být schopen udělat sám.

HISTORIE

Předstupněm ve vývoji terapie uměním bylo zkoumání výtvarné produkce psychicky nemocných pacientů, které se nejdříve zaměřovalo spíše na upřesňování diagnozy. Terapie uměním se jako terapeutická metoda začala využivat až ve třicátých až čtyřicátých letech dvacátého století, v návaznosti na pokrok v rozvoji psychoanalýzy a některých dalších psychoterapeutických směrů. Průkopníci arteterapie byli obvykle výtvarníci, kteří se zabývali psychoterapií a snažili se nalézt další možnosti spojení výtvarného působení a psychoterapeutických postupů, které se následně pokoušeli uplatnit při léčbě pacientů. V České republice se arteterapie začala využívat až od padesátých let dvacátého století v různých léčebných a psychoterapeutických institucích, jako součást psychoterapie. Během sedmdesátých let u nás vznikla na půdě psychoterapeutické společnosti ČLS J.E. Purkyně sekce primárně zaměřená na arteterapii, kterou založila a vedla PhDr. D. Kocábová. V této nově založené sekci se sdružovali zájemci o problematiku arteterapie ze všech možných oborů, a pořádaly se speciální semináře a kurzy. V průběhu osmdesátých let se zvyšovala popularita arteterapie, obzvláště mezi studenty a absolventy speciální pedagogiky, protože byla začleněna do studijních plánů, až nakonec na začátku devadesátých let bylo na Jihočeské univerzitě otevřeno nové bakalářské studium arteterapie.

LITERATURA

ŠICKOVÁ- FABRICI, Jaroslava. Základy arteterapie . Vyd. 2. Portál, 2008. ISBN 80-7367-408-4.

LIEBMANN, Marian. Skupinová arteterapie. Vyd. 2. Portál, 2010. ISBN 978-80-7367-729-9.