David Bawden

Protože byl odmala fascinován vědou a science-fiction, David Bawden se chtěl stát vědcem už jako dítě. Na střední škole vynikal spíše v humanitních vědách, ale navzdory svým učitelům, kteří poukazovali na jeho nedostatečné laboratorní a matematické schopnosti, se rozhodl dát přednost přírodovědným předmětům. To, že existuje informační věda se dozvěděl ve školní knihovně. Profese informačního vědce mu připadala ideální, protože obsahovala koncept vědy, ale bez praktických a výpočetních aspektů, které Bawdena ve škole nudily. Když se o tomto oboru pokoušel zjistit více, v dopisu z Institute of Information Scientists, obdržel cenné rady k počátkům své kariéry – získání vědeckého titulu a alespoň dva cizí jazyky. Studoval organickou chemii na univerzitě v Liverpoolu. Ačkoli byl více zaujatý fyzikou a astronomií, uvědomoval si, že v matematice není natolik dobrý, aby dosáhl skutečného úspěchu v tomto oboru. Nevědomky se tehdy dal na cestu „od chemika k informačnímu vědci". Nejzajímavějším aspektem studia pro něj byla logická struktura chemie, rozsah klasifikací, reakce a koncepty obecně.

Jak se dostal ke konci svých studií, vrátil se k myšlence informační vědy a byl také inspirován možností kariéry v akademické knihovně. Bez větších problémů si našel místo v magisterském kurzu, komplet z grantu.

Praxi v rámci svých magisterských studií absolvoval jako informační asistent ve farmaceutické firmě Smith Kline and French, nyní součástí GlaxoSmithKline, v době ještě před tím než informační služby přešly do digitální podoby. Dělal zde komplexní vyhledávání, které zahrnovalo průmyslovou archeologii informačního vyhledávání. Nejstarší materiál byl stále v papírových složkách, protože online vyhledávání bylo stále v počátcích. Toto krátké období praxe ale pro Bawdena znamenalo prohloubení jeho zájmu o vědeckou informační práci, ačkoliv byl již tehdy více zaujatý myšlenkou vývoje nových systémů než poskytování služeb.

Postgraduální studium absolvoval na Sheffield University, na Katedře knihovnictví a informační vědy. Jeho zájem byl zaměřen na vědecké informace a zvlášť na chemické informace, ačkoliv kurzy nabízely i velmi široké spektrum předmětů jako katalogizaci nebo referenční práci. Po ukončení svého studijního programu se rozhodl na Sheffieldu zůstat a získat titul PhD. Zaměřil se zde na užití informačních systémů ke studiu vztahů mezi strukturou a vlastnostmi chemických látek. Bawden věří, že jeho postgraduální práce významně přispěla k tvorbě základů této disciplíny.

Po ukončení studia pracoval ve výzkumu informačních služeb ve farmaceutické společnosti Pfizer. V té době se dle svých vlastních slov považoval za „chemika, který pracuje s informačními systémy raději než v laboratoři“. Součástí jeho práce v Pfizer zahrnovala produkci vyhledávacích systémů pro chemické látky, reakce a 3D struktury. Spolupracoval zde s kolegy z jiných firem, a praktikoval tak ideu open-source ještě předtím, než se tento termín stal populárním. Už v době, kdy pracoval pro Pfizer měl mnoho externích aktivit - psal články, knihy, editoval periodika. Rozhodl se vrátit na akademickou půdu a začal pracovat jako profesor informační vědy v City University London, kde působí i dnes. Dle svých slov „neměl doteď důvod odejít“

Pracuje s knihovními/informačními programy v George Soros’s Open Society Initiative, učí na letních školách pro knihovníky v Central European University v Budapešti.

„Crossing the boundaries of the sectors, and working outside comfort zones, are vital for stimulating new ideas and developing the profession, and ourselves.“