David Bawden

Z WikiKnihovna


Mgr. David Bawden Ph.D.Bawden4.jpg
 
{{{misto_narozeni}}}
Datum a
místo úmrtí 		{{{datum_umrti}}}
{{{misto_umrti}}}
  _
 
  Londýn
  britske
Vzdělání Vysokoškolské vzdělání v oboru organická chemie z Liverpool University, magisterský a PhD diplom z informačních věd z Sheffield University
Pracoviště Department of Library and Information Science v City University London.
  čestný přednášející na University College London a na University of Ljubljana.
Známý pro široké spektrum akademických zájmů na poli informační vědy, velký počet publikací, definování základních otázek informační vědy ve svých dílech, editorství prestižního vědeckého časopisu The Journal of Documentation

David Bawden je profesorem informační vědy na katedře Knihovnictví a informační vědy v City University London, je čestným přednášejícím a PhD supervizorem na University College London a na Univerzitě v Ljubljaně. Mimo jiné se specializuje na informační otázky v oblastech zdravotnictví a farmacie.

„Překročení hranic sektorů a práce mimo komfortní zóny jsou životně důležité pro stimulaci nových myšlenek, rozvoje profese a sebe samých.“ David Bawden. [1]

Život a studia

Protože byl odmala fascinován vědou a science-fiction, David Bawden se chtěl stát vědcem už jako dítě. Na střední škole vynikal spíše v humanitních vědách, ale navzdory svým učitelům, kteří poukazovali na jeho nedostatečné laboratorní a matematické schopnosti, se rozhodl dát přednost přírodovědným předmětům. To, že existuje informační věda se dozvěděl ve školní knihovně. Profese informačního vědce mu připadala ideální, protože obsahovala koncept vědy, ale bez praktických a výpočetních aspektů, které Bawdena ve škole nudily. Když se o tomto oboru pokoušel zjistit více, v dopisu z Institute of Information Scientists obdržel cenné rady k počátkům své kariéry – získání vědeckého titulu a alespoň dva cizí jazyky.

Studoval organickou chemii na univerzitě v Liverpoolu. Ačkoli byl více zaujatý fyzikou a astronomií, uvědomoval si, že v matematice nevyniká natolik, aby dosáhl skutečného úspěchu v oboru. Nevědomky se tehdy dal na cestu „od chemika k informačnímu vědci". Nejzajímavějším aspektem studia pro něj byla logická struktura chemie, rozsah klasifikací, reakce a koncepty obecně.[1]

Ke konci svých studií se vrátil k myšlence informační vědy a byl také inspirován možností kariéry v akademické knihovně.

Praxi v rámci svých magisterských studií absolvoval jako informační asistent ve farmaceutické firmě Smith Kline and French, nyní součástí GlaxoSmithKline, v době ještě před tím než informační služby přešly do digitální podoby.[1]

Dělal zde komplexní vyhledávání, které zahrnovalo průmyslovou archeologii informačního vyhledávání. Nejstarší materiál byl stále v papírových složkách, protože online vyhledávání bylo toho času v počátcích. Toto krátké období praxe ale pro Bawdena znamenalo prohloubení jeho zájmu o vědeckou informační práci, ačkoliv byl již tehdy více zaujatý myšlenkou vývoje nových systémů než poskytování služeb.

Postgraduální studium absolvoval na Sheffield University, na Katedře knihovnictví a informační vědy. Jeho zájem byl zaměřen na vědecké informace a zvlášť na chemické informace, ačkoliv kurzy nabízely i velmi široké spektrum předmětů jako katalogizaci nebo referenční práci. Po ukončení svého studijního programu se rozhodl na Sheffieldu zůstat a získat titul PhD. Zaměřil se zde na užití informačních systémů ke studiu vztahů mezi strukturou a vlastnostmi chemických látek. Bawden věří, že jeho postgraduální práce významně přispěla k tvorbě základů této disciplíny.[1]

Po ukončení studia pracoval ve výzkumu informačních služeb ve farmaceutické společnosti Pfizer. V té době se dle svých vlastních slov považoval za „chemika, který pracuje s informačními systémy raději než v laboratoři“.

Součástí jeho práce v Pfizer zahrnovala produkci vyhledávacích systémů pro chemické látky, reakce a 3D struktury. Spolupracoval zde s kolegy z jiných firem, a praktikoval tak ideu open-source ještě předtím, než se tento termín stal populárním. Už v době, kdy pracoval pro Pfizer měl mnoho externích aktivit - psal články, knihy, editoval periodika. Rozhodl se vrátit na akademickou půdu a začal pracovat jako profesor informační vědy v City University London, kde působí i dnes. Dle svých slov „neměl doteď důvod odejít“

Dále působil jako konzultant pro množství britských mezinárodních organizací, jmenovitě Pfizer, GlaxoSmithKline, Ciba-Geigy, Forensic Science Service, Health Development Agency, National Institute for Health and Clinical Excellence, Taylor and Francis, Clifford Chance, the BBC and News International a poté jako konzultant a hodnotitel pro Open Society Institute’s Library Program a Information Program.

Krom své akademické práce nyní pracuje s knihovními/informačními programy v George Soros’s Open Society Initiative, učí na letních školách pro knihovníky v Central European University v Budapešti.[1]

„Považoval jsem se za chemika, který pracoval spíše s informačními systémy než v laboratoři.“ David Bawden [1]

Vzdělání

1. studium na University of Liverpool se zaměřením na organickou chemii s titulem Mgr.

2. studium na University of Sheffield na Katedře knihovnictví a informační vědy se zaměřením na vědecké a chemické informace se zakončením tituly MSc. a PhD.

Akademické zaměření

Základní oblasti:

  1. Základy informačních věd včetně pojetí informací v různých oblastech filozofie informací, metodologie budování a výzkumu v knihovnách a v samotných informačních disciplínách
  2. Dokumentace a informační zdroje jako je jejich přirozená povaha, využití a organizace, historický vývoj a nové formy
  3. Informační chování s aspekty spojené s individuálními rozdíly, s kreativitou a inovacemi a s rozvojem a pochopení digitální gramotnosti.

Vymezení těchto oblastí

  1. Základy informačních věd a druhy teorií, konceptů a modelů používaných v informačních vědách a jak se teorie vyvíjí a používá v oboru. Zkoumal koncepty informací v oblastech filozofie, fyziky a biologie ke zjištění, lze z tohoto druhu srovnání vyvodit poučení a získat užitečné poznatky z něhož může knihovnictví a informační věda čerpat pro formulující koncepty ostatních vědních disciplín. Bawden považoval Luciana Floridiho, autora knihy Filozofie informace, jeho formulaci informační etiky za velmi inspirativní jako jeho nejlepší konceptuální základ knihovnické a informační disciplíny, který může poskytnout pevný základ pro studium praktických a etických otázek, kterým čelí informační profese.
  2. Dokumentace a informační zdroje s využitím poznatků o dokumentaci Paula Otlet a Suzanne Briet o tradiční dokumentaci do nových digitálních forem dokumentů s historickým vývojem dokumentů v institucích se zájmem o 19.století. Vzhledem k jeho vzdělání se zaměřuje zejména na zdroje ve vědě a zdravotnictví.
  3. Informační chování informační vědy s hlavní myšlenkou, jak může informační věda spíše porozumět než pouze šířit informace. Zabývá se zde o kreativitu a inovacích informace, které mají silný vztah k přístupům k prohlížení informací. Zkoumající individuální rozdíly v informačním chování, zejména takové, které jsou spojeny s faktorem osobnosti podle jeho názoru hodnotným tématem pro studium pro doplňující aspekt sociálních studií.[2]

Přínos pro informační vědu

Jeho přínos spočívá v přispění k rozvoji odvětví informační vědy a moderních informačních systémů, v propojení chemie a informační vědy a v jeho vzdělávacích a publikačních činnostech.

Vědecká spolupráce

David Bawden se na některých publikacích podílí s kolegyní Lyn Robinson, významnou vědkyní na poli informační vědy. Mezi jejich nejvýznamnější společná díla patří kniha Introduction to information science.

Introduction to information science

Knihu, koncipovanou spíše jako učebnici, ocení obecně zejména studenti a čtenáři ze všech informačních profesí. Týká se témat jako je organizace informací, výzkum informační vědy, informační technologie, informační management a politika apod. Namísto obvyklé přemluvy jednoho autora kniha obsahuje šest pojednání od informačních vědců z pěti různých zemí. Nabízejí se zde tak různé úhly pohledu na předmět zájmu informační vědy, důležité otázky a výzvy, kterým obor čelí. Autory těchto textů jsou Theresa Dirndorfer Anderson (Austrálie), Andrew Dillon a Jonathon Furner (USA), Birger Hjørland (Dánsko), Fidelia Ibekwe-SanJuan (Francie), a Maja Žumer (Slovinsko).

Kniha je členěna na 15 kapitol v rozsahu zhruba 15-25 stran. Na konci každé kapitoly lze nalézt tzv. "key readings" a rozsáhlé seznamy referencí. Kapitoly rovněž obsahují textová pole se shrnutím hlavních myšlenek textu nebo různých doplňujících informací. Pole tak slouží k lepší orientaci čtenáře v textu, snazšímu pochopení tématu či prohloubení již nabytých znalostí.

1. kapitola představuje informační vědu jako disciplínu a profesi, poukazuje na její perspektivu a uvádí některé její základní otázky

2. kapitola popisuje historii informace, zaměřuje se na dokumenty a jejich jak historickou, tak současnou funkci

3. kapitola obsahuje pohledy na filozofii a paradigmata informační vědy

4. kapitola uvádí základní koncepty informační vědy, např. Shannonovu teorií komunikace, teorii relevance apod.

5. kapitola vysvětluje doménovou analýzu

6. kapitola je věnována informační organizaci

7. kapitola přibližuje informační technologie

8. kapitola, Infometrie, představuje historii a zákony této disciplíny

9. kapitola se zabývá informačním chováním

11. kapitola popisuje informační společnost

12. kapitola je věnována informačnímu managementu a politice

13. kapitola představuje digitální gramotnost a poukazuje rovněž na kontext její budoucnosti

14. kapitola uvádí hlavní metody výzkumu na poli informační vědy

15. kapitola obsahuje se zabývá pohledem na možnou budoucnost a vývoj informační vědy

Tato kniha spolu s doporučenou literaturou hlouběji rozvádějící témata zde uvedená tvoří moderní ucelený pohled na informační vědu, a představuje tedy velice vhodný informační zdroj praktický při studiu těchto disciplín.[3]

 

  • Lyn Robinson je od roku 2004 profesorkou na City University London, je čestnou přednášející a PhD supervisorem na Katedře Informačních studií na University College London a ve své badatelské práci se zaměřuje především na dokumenty, jejichj vznik, vývoj a uživatelské ineterakce. Píše svůj osobní blog http://thelynxiblog.com/ a má účet na Twitteru pod @lynrobinson. [4]

V roce 2014 s ní byl při příležitosti výstupu na konferenci Infodays v Praze napsán rozhovor pro Inflow: http://www.inflow.cz/rozhovor-s-lyn-robinson

 

Publikace

David Bawden byl velice vlivný a angažovaný autor, kde si klade základní otázky informační vědy. Ve svých publikačních dílech byl celkem 9645krát citován od roku 2012–2019.

Je samotným autorem 9 knih a u zbývajících 17 knih je spoluautorem, z něhož jeho nejznámější dílo je Introduction to information science, na kterém spolupracoval s významnou vědkyní Lyn Robinson, která taktéž přednáší na Katedře Informačních studií na University College London. Oba byli ve spolupráci i s dalšími autory jako jsou např. Birger Hjørland z Dánska a spol, ale ti napsali pouze jednotlivé předmluvy. V úvodu se hlavní autoři publikace převážně zaměřili na základní přehled informační vědy, protože se jedná o velmi rozsáhlou oblast, kde by výsledkem měl být kvalitní úvod do „logiky“ a „jazyka“ informační vědy. Zvláštní pozornost věnovali těm pasážím, o nichž nejsou rozsáhlé záznamy z jiných zdrojů. Věnují se převážně základním principům a oproti ostatním textům o informační vědě si kladli zvláštní důraz pro koncepci a teorii, které lze snáz pochopit než u znalostí o různých specifických vlastnostech současných systémů, služeb a technik.

V dalších knihách, co sám napsal rozebírá oblasti jako uživatelsky orientované hodnocení informačních systémů a služeb, chemické informační systémy nad rámec struktury a úvod do informačních technologií.

Je autorem a spoluautorem 25 vědeckých kapitol z různých knih, ve kterých se zabýval teoretickým vývojem v informačních vědách, teorií informace a vědecké komunikace, informační kultury v digitálním věku, informační a digitální gramotnosti související s celoživotním učení a digitálnímu občanství, porozumění informační politice, o informačních stylech, jak souvisí s rozdíly v chování s informacemi, o systémech chemických struktur a chemických informačních systémech.

Je autorem a spoluautorem celkem 347 článků ve vědeckých časopisech, kde byl editorem nejvýznamnějšího předního evropského recenzovaného článku s názvem The Journal of Documentation v oboru knihovnictví a informační vědy, ve kterém se zaměřuje na filozofické koncepty jeho rámce v kontextu své dokumentace a zaznamenaného poznání. Tyto články zahrnují odbornou praxi a nejnovější poznatky všech odvětví knihovní a informační vědy a ve vědách jimi příbuzných z psychologie, kognitivní vědy, fyzikální vědy, z komunikačních a mediálních studií a informatiky. Je jedním z nejcitovanějších článků v databázích SCOPUS a ISI. Za jeho nejcitovanější vědní časopis je považován časopis Informace a digitální literatura: přehled pojmů v Journal of documentation, kde se zabýval pojmy informační a digitální gramotností formou literárního průzkumu a analýzy. Je zde popsána i počítačová gramotnost, gramotnosti knihoven, síťové gramotnosti, internetové gramotnosti a hyper-gramotnosti, které jsou rozšířeny pro komplexní informační prostředí.

Je spoluautorem s Lyn Robinson jedné zprávy o vyhodnocení dopadu podpůrných služeb primární péče a duševního zdraví.

Je autorem diplomové práce na téma vyšetřování základních aspektů analýzy chemických reakcí pro ukládání a vyhledávání. A disertační práce na téma techniky substrukturální analýzy pro korelaci struktury a vlastnictví v počítačových informačních systémech.

Je spoluautorem spolu s Lyn Robinson a Tyabba Siddiqui internetové publikace zvané Still awaiting the quantum turn, která se zabývá myšlenkou o vznikající „kvantové informační vědy“ vysvětlené v pěti ohledech:

1. použití volných analogií a metafor mezi koncepty v kvantové fyzice, v knihovnictví a informační vědě

2. využití kvantových konceptů a formalismů při získávání informací

3. využití kvantových pojmů a formalismů při studiu významu a konceptů k rozvoji kvantové sociální vědy

4. v oblastech sousedících s informační vědou 5. kvalitativní aplikace kvantových konceptů v samotných informačních disciplínách [5]

Seznam publikací

Robinson, L. and Bawden, D. (2012). Introduction to Information Science. London: Facet Publishing.

Bawden, D. (2011). Introduction to information science and technology. Medford NJ: Information Today.

Bawden, D., Robson, A. and Judd, A. (2001). Pharmaceutical and medicines information management. Edinburgh: Churchill Livingstone.

Bawden, D., Gilchrist, A. and Aitchison, J. (2001). Thesaurus construction and use: a practical manual. 4th edn. (4th). London: Aslib.

Bawden, D. and Aitchison, J. (1997). Thesaurus construction and use: a practical manual (3rd edition). (3rd). London: Aslib. ISBN: 0851423906.

Pepperell, C. (1994). Three-dimensional chemical structure searching. Taunton: Research Studies Press. ISBN: 0863801455.

Wilson, T. (1993). Chemical searching on an array processor. Taunton: Research Studies Press. ISBN: 0863801285.

Polton, D.J. (1993). Chemical nomenclatures and the computer. Taunton: Research Studies Press. ISBN: 0863801560.

Mager, P.P. (1991). Design statistics in pharmacochemistry. Taunton: Research Studies Press. ISBN: 0863801129.

Willett, P. (1991). Three-dimensional chemical structure handling. Taunton: Research Studies Press. ISBN: 0863801218.

Bawden, D. (1990). User-oriented evaluation of information systems and services. Gower: Aldershot.

Bawden, D. and Blakeman, K. (1990). Going automated. London: Aslib. ISBN: 0851422640.

Bawden, D. and Blakeman, K. (1990). IT strategies for information management. London: Butterworths.

Bawden, D. (1990). Chemical information systems: beyond the structure diagram. Chichester: Ellis Horwood. ISBN: 0131265822.

Crippen, G.M. and Havel, T.F. (1988). Distance Geometry and Molecular Conformation. Taunton: Research Studies Press. ISBN: 0863800734.

Mager, P.P. (1988). Multivariate chemometrics in QSAR: a dialogue. Taunton: Research Studies Press. ISBN: 0863800548.

Ioffe, I.I. (1988). Application of pattern recognition to catalytic research. Taunton: Research Studies Press. ISBN: 0863800696.

Willett, P. (1987). Similarity and clustering in chemical information systems. Taunton: Research Studies Press. ISBN: 0863800505.

Strouf, O. (1986). Chemical pattern recognition. Taunton: Research Studies Press. ISBN: 0863800440.

Kier, L.B. and Hall, L.H. (1986). Molecular connectivity in structure-activity analysis. Taunton: Research Studies Press. ISBN: 0863800394.

Coomans, D. and Broeckaert, I. (1986). Potential pattern recognition in chemical and medical decision making. Taunton: Research Studies Press. ISBN:

0863800416.

Simon, Z. (1984). The MPD method for QSAR studies. Taunton: Research Studies Press. ISBN: 0863800157.

Golender, V.E. and Rozenblit, A.B. (1983). Logical and combinatorial algorithms for drug design. Taunton: Research Studies Press. ISBN: 0863800068.

Zupan, J. (1982). Clustering of large data sets. Taunton: Research Studies Press. ISBN: 0471104558.

Lewi, P.J. (1982). Multivariate data analysis in industrial practice. Taunton: Research Studies Press. ISBN: 0471104663.

Shorter, J. (1982). Correlation analysis of organic reactivity. Taunton: Research Studies Press. ISBN: 0471104795.

Bawden, D. (2014). Being fluent and keeping looking. Kurbanoglu, S., Spiranec, S., Grassian, E., Mizrachi, D. and Catts, R. (Ed.), Information literacy:

lifelong learning and digital citizenship in the 21st century (pp. 13-18) Berlin: Springer.

Robinson, L. and Bawden, D. (31 Jul 2013). Mind the gap: transitions between concepts of information in varied domains. Ibekwe-SanJuan, F. and Dousa, T.M.

(Ed.), Theories of Information, Communication and Knowledge (pp. 121-141) Springer. ISBN: 9400769725.

Bawden, D. (2011). Encountering on the road to Serendip? Browsing in new information environments. Foster, A. and Rafferty, P. (Ed.), Innovations in

Information Retrieval (pp. 1-22) Facet Pub. ISBN: 1856046974.

Robinson, L. and Bawden, D. (01 Sep 2011). Digital literacy and the dark side of information: enlightening the paradox. Stergioulas, L.H. and Drenoyianni,

H. (Ed.), Pursuing Digital Literacy in Compulsory Education (pp. 47-58) ISBN: 1433106191.

Bawden, D. and Robinson, L. (01 Jan 2011). Individual Differences in Information-Related Behaviour: What Do We Know About Information Styles?. Spink, A.

and Heinstrom, J. (Ed.), (pp. 127-158) EMERALD GROUP PUBLISHING LTD. doi: 10.1108/S1876-0562(2011)002011a009

Bawden, D. (2008). Origins and concepts of digital literacy. Lankshear, C. and Knobel, M. (Ed.), Digital Literacies (pp. 17-32) Peter Lang. ISBN:

1433101696.

Robinson, L., Bawden, D., Anderson, T., Bates, B., Rutkauskiene, U. and Vilar, P. (2007). Curriculum 2.0? Changes in information education for a Web 2.0

world. Seljan, S. and Stancic, H. (Ed.), InFuture2007: Digital Information and Heritage (pp. 27-40)

Bawden, D. (2001). Pharmacutical commercial information. Robson, A.S. and Bawden, D. (Ed.), Phamaceuticals and medicines information management (pp. 156-

167) Edinburgh: Churchill Livingstone. ISBN: 0443064016.

Bawden, D. (2001). Information and knowledge management. Robson, A.S., Judd, A. and Bawden, D. (Ed.), Pharmaceutical and medicines information management

(pp. 38-59) Edinburgh: Churchill Livingstone. ISBN: 0443064016.

Robinson, L. and Bawden, D. (11 Oct 2001). Information Sources. Robson, A., Bawden, D. and Judd, A. (Ed.), Pharmaceutical and Medicines Information

Management, Principles and Practice Churchill Livingstone. ISBN: 0443064016.

Bawden, D. (1991). Chemical reaction information. Ash, J.E., Warr, W.A. and Willett, P. (Ed.), Chemical structure systems (pp. 57-87) Chichester: Ellis

Horwood. ISBN: 0131266993.

Bawden, D. (1990). Progress towards integrated chemical information systems. Bawden, D. and Mitchell, E.M. (Ed.), Chemical information systems: beyond the

structure diagram (pp. 163-172) Chichester: Ellis Horwood. ISBN: 0131265822.

Bawden, D. and Mitchell, E. (1990). Beyond the structure diagram. Bawden, D. (Ed.), Chemical information systems: beyond the structure diagram (pp. 7-10)

Chichester: Ellis Horwood. ISBN: 0131265822.

Bawden, D. (1990). Vlaue added information systems and services. Oppenheim, C., Citroen, C.L. and Griffiths, J.-.M. (Ed.), (pp. 157-179) Borough Green:

Butterworths. ISBN: 0862912792.

Bawden, D. (1989). Software for information management. Oppenheim, C., Citroen, C.L. and Griffiths, J.-.M. (Ed.), Perspectives in Information Management

(pp. 25-62) Borough Green: Butterworths. ISBN: 0408034017.

Bawden, D. and Wood, S. (1986). Design, implementation and evaluation of the CONTRAST reaction retrieval system. (Ed.), Modern approaches to chemical

reaction searching Aldershot: Gower. ISBN: 0566035502.

Bawden, D. and Robinson, L. (). Library and information science. Jensen, K.B. and Pooley, J. (Ed.), Encyclopedia of Communication Theory and Philosophy

Wiley.

 

RTENOTITLE[6]

Graf představující počet publikaci Davida Bawdena a počet citování jeho prací v jiných dílech v jednotlivých letech.

 

Profesionální aktivity

Akademická spolupráce, kde se podílel celkem na čtyřech projektech

1. projekt TEMPUS se týkal výuky informační gramotnosti koordinované Univerzitou Zagreby

2. projekt se týkal vytvoření celoevropského programu pro knihovny a sci-informačního projektu, kde spolupracoval s dalšími 40 pracovníky v celé Evropě

3. projekt se zabýval Open Access v teorii a praxi, kde spolupracoval se Sheffield University iSchool

4. projekt se zabýval informační gramotností online, který sponzoroval Erasmus+ a spolupracoval na něm s univerzitami v Grazu, Zadar, Ljubljana, Hildersheim, Barcelona

Redakční činnost, kde byl členem ve 13 organizacích

1. 1982–1991: Série editorství výzkumných studií Tisková série výzkumných monografií v Chemometrii

2. 1987–1997: editorem IT Link pro ASLIB (Sdružení pro správu informací)

3. 1990–1993: editorem Perspektivy v řízení informací

4. 1990–1994: členem redakční rady, Journal of Chemical Information and Computer Sciences

5. 1991–1994: Série editorství výzkumných studií Tisková série výzkumných monografií v počítačích a chemických strukturách

6. 1992–1995: členem redakční rady, Expert Systems in Information Work

7. 1990–2002: členem redakční rady, Alternativy k laboratorním zvířatům

8. 1990–2008: členem redakční rady, International Journal of Information Management

9. 2005–2015: členem redakční rady Portál: knihovny a akademie

10. 2002–dosud: editorem Journal of Documentation

11. 2010–dosud: členem redakční rady ASLIB Journal of Information Management

12. 2012–dosud: spoluzakladatelem "Monografie" Základy informačních věd

13. 2015–dosud: členem redakční rady časopisu MDPI pro otevřený přístup k informacím

Konference

1. Konference: Knihovny v digitálním věku, kde byl předsedou tématu Kvalitativní hodnocení

2. Praha Inforum (2009): na téma Vyhlídky na knihovnu a informace: tři pohledy na budoucnost , kde byl lektorem workshopu informační generace: změna nebo kontinuita s cílem na informační chování mladých lidí a jaký vliv v této generaci mají mít změny na knihovnické a informační služby

3. 2010: 7. konference knihovnictví a informační vědy na University College London, kde byl za předsedu na konferenci v oblasti knihovnictví a informační vědy

Přednášky

1. Barcelona (2005): při setkání ISKA na téma Digitální gramotnost a znalostní organizace

2. Praha (2007): při setkání EUCLID / BCTS na téma O jeden krok dále: Evropský rozvojový plán kurikula o rok později

3. Univerzita v Oulu, Finsko (2014): na téma Informační gramotnost. Minulost. Přítomnost, budoucnost? v roli oponenta při formální obhajobě disertační práce

4. Zadar, Chorvatsko (2014): na téma Nejušlechtilejší potěšení: na získání porozumění z kvalitativního výzkumu. O oblasti knihoven v digitální éře

5. Setkání iFutures, Sheffield (2014): na téma Informační výzkum: stále proti praktikujícím?

6. Univerzita Roberta Gordona, Aberdeen (2015): na téma Setkání, syntéza, ponoření a výstavba: informace a získávání porozumění

7. Univerzita v Pise (2018): na téma Už nikdy v historii lidstva: informační vzdělávání pro život pro budoucnost vzdělávání v oblasti informatiky (FEIS 2018)

8. Univerzita Porto (2018): na téma Podpora pravdy a podpora porozumění: organizace znalostí a prokletí infosféry

Online články

1. Univerzita v Oulu (2014): na téma Veřejné přednášky a obhajoby, kde shrnuje článek propagující svou přednášku, kterou měl v roli oponenta při obhajobě PhD

Televizní program

1. (Chorvatsko): program nazvaný jako Technologie dnes, kde předložil prezentaci o vývoji elektronických knih, se zvláštním důrazem na jejich význam pro menšinové jazyky

Ostatní

1. hodnotitel projektu Horizon2020 HERA (Humanities in European Research Area)

2. hodnotitelem Ruské vědecké nadace

3. hodnotitelem slovinské výzkumné agentury

4. recenzent pro Radu ekonomického a sociálního výzkumu

5. recenzent Rady pro výzkum umění a humanitních věd

6. člen panelu REF2021 pro nastavení kritérií pro UoA34

7. autor svého osobního blogu s názvem The occasional informationist od roku 2009

8. aktivní uživatel na sociální síti Twitter pod jménem @david_bawden

[7]  

 

Ocenění

  • editor prestižního vědeckého časopisu The Journal of documentation
  • čestný přednášející na University College v Londýně a na university of Ljubljana

 

Kontakt

Telefon  : +44(0)20 7040 5060

E-mail  : d.bawden@city.ac.uk

Twitter  : https://twitter.com/david_bawden, https://twitter.com/david_bawden

Blog  : http://theoccasionalinformationist.com/, http://theoccasionalinformationist.com/

Poštovní adresa  : City University London, Northampton Square, London, EC1V 0HB, UK[8]

Reference

  1. ↑ 1,0 1,1 1,2 1,3 1,4 1,5 BAWDEN, David. 2010. Portrait of the Author as a Young Information Scientist. The Occasional Informationist [online]. [cit. 2015-05-15]. Dostupné z: http://theoccasionalinformationist.com/2010/04/07/portrait-of-the-author-as-a-young-information-scientist/
  2. ↑ https://theoccasionalinformationist.com/
  3. ↑ AVERSA, Elizabeth. Introduction to information science by David Bawden and Lyn Robinson. Chicago, IL: Neal-Schuman, 2012; 351 pp. $70.00. (ISBN. Journal of the American Society for Information Science and Technology [online]. 2013, vol. 64, issue 5, s. 1081-1083 [cit. 2015-05-15]. DOI: 10.1002/asi.22885.
  4. ↑ Dr Lyn Robinson: Reader in Library & Information Science. 2015. City University London [online]. [cit. 2015-05-15]. Dostupné z: http://www.city.ac.uk/people/academics/lyn-robinson
  5. ↑ https://www.city.ac.uk/people/academics/david-bawden#profile=publications
  6. ↑ David Bawden. 2012. Microsoft: Academic research [online]. [cit. 2015-05-15]. Dostupné z: http://academic.research.microsoft.com/Author/1834107/david-bawden
  7. ↑ https://www.city.ac.uk/people/academics/david-bawden#profile=publications
  8. ↑ Professor David Bawden: Contact Information. 2015. City University London [online]. [cit. 2015-05-15]. Dostupné z: http://www.city.ac.uk/people/academics/david-bawden#profile=3

 

Externí odkazy

Autoři:

Martin Töpfer (UČO 436701)

Kateřina Bulová (UČO 438383)

Kristýna Světnicová (UČO 472061)

Citováno z „https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=David_Bawden&oldid=58905“