Významné osobnosti 1918-1938

Autor: Tereza Veletová

Seznam významných osobností v období od r. 1918 do r. 1938

Ladislav Jan Živný

Jméno Ladislav Jan Živný je jednou z nejvýraznějších osobností počátků československého knihovnictví. Právě on byl jedním z těch, kteří se snažili vymanit z přílišné závislosti na německém myšlení orientací na anglo-americkou kulturu. Živný se tak stává iniciátorem, průkopníkem a propagátorem řady nových myšlenek, do té doby u nás téměř neznámých. Neodradil ho od nich ani častý neúspěch, ani nesouhlas části odborné knihovnické veřejnosti.

Živný se narodil 3. ledna 1872 v Újezdě u Nového Bydžova. Vystudoval gymnázium a speciální jednoletý kurz pro učitele. Poté nastoupil na učitelskou dráhu. Roku 1902 se poprvé vydal do Anglie. „Tato cesta natrvalo poznamenala jeho životní dráhu, protože právě zde, v Liverpoolu se poprvé setkal s různými typy vyspělých anglických knihoven, především pak s knihovnami veřejnými. Byl jimi zcela okouzlen, denně v nich trávil veškerý svůj volný čas. Začal se zajímat o dějiny knihoven, jejich organizaci, pozoroval knihovníky i uživatele, pečlivě sledoval celý chod těchto institucí. Nadchlo ho praktické zařízení knihoven, dokonalé katalogy, volný přístup ke knihám a také tehdejší anglická vědecká literatura. Oceňoval u nich zvláště skutečnost, že veřejné knihovny nejsou určeny pouze pro inteligenci, ale především pro široké vrstvy obyvatelstva.“

Živný se při svých cestách seznámil nejen s knihovnami v Anglii, ale také v Holandsku, Belgii, Francii, Německu a Švýcarku. V důsledku těchto cest se rozhodl opustit dráhu učitele a plně se soustředit na oblast knihovnictví a bibliografie. Zahájil propagační činnost, která by vedla k zakládání obdobných knihoven v našich podmínkách. V roce 1904 založil první knihovnický časopis u nás- Česká osvěta, který vycházel až do r. 1948. Kromě založení časopisu se ve stejném roce také zasloužil o otevření veřejné čítárny v Novém Bydžově. Dopisoval si s nejznámějšími osobnostmi amerického veřejného knihovnictví- např. se zakladatelem mezinárodního desetinného tříděni Melvilem Deweyem. Usiloval také o organizované a soustavné vzdělávání knihovníků a propagoval desetinné třídění. Svými snahami připravil půdu pro zřízení knihovnických kurzů. První knihovnický kurz pro veřejné knihovníky se konal r. 1918. V roce 1920 byla v Praze založena jednoletá (později dvouletá) knihovní škola. Ředitelem se stal Z. V. Tobolka. Živný zde působil jako učitel.

1. Října 1917 byl v Praze založen Bibliografický ústav, v jehož čele stanul právě L. J. Živný. Po jeho zrušení v roce 1925 přešel do Národní a univerzitní knihovny. Bojoval za zákonnou úpravu našeho knihovnictví, měl tedy hlavní podíl na tzv. prvním knihovnickém zákonu, přijatém 22. 7. 1919. V r. 1935 odešel na odpočinek, v jeho díle však pokračovali další, z nichž řada z nich se opírala právě o jeho názory. Zemřel v Praze 17. Března 1949.