Databázová centra
Zpět na: KISK:Kniha Elektronické informační zdroje (Ondřej Fabián)
Vymezení pojmu
Databázová centra jsou instituce, které zpřístupňují vědecké databáze. Působí v prostředí internetu, avšak nejsou na síti internet bezvýhradně závislé, protože mohou fungovat i na vlastních profesionálních sítích. Jejich služby jsou v drtivé většině placené. První databázová centra začínají fungovat v 60. letech 20. století. Databázová centra mohou být v některých případech také samotnými producenty nabízených databází. V minulosti bylo vyhledávání v jejich informačních obsazích doménou zejména specializovaných rešeršérů, protože byly používány specifické dotazovací jazyky a cena za připojení byla (a stále je) poměrně vysoká. Teprve v poslední době začala databázová centra nabízet i jednodušší vyhledávací prostředky, čímž otevřela své služby i pro samotné koncové uživatele.
Přístup do databázových center
Pokud chceme využívat služeb databázových center, je třeba vždy nejdříve navázat smluvní vztah. Protože se jedná téměř vždy o placené služby, je hned na začátku nutné vymezit platební podmínky. V principu má uživatel dvě možnosti placení: 1) předplatné – na začátek se vloží určitá částka, ze které se odečítají prostředky za využité služby 2) model pay as you go – platí se za skutečně vyčerpané služby (např. za zobrazené záznamy [MACHONSKÁ, 2002]. V minulosti bylo zvykem, že se platilo i za čas připojení (tzv. connect time). Tento poplatek však již například největší databázové centrum světa Dialog přestalo účtovat. Pokud nechce uživatel přímo navazovat kontakt s databázovým centrem, může využít služeb zprostředkovatele, takzvaného brokera. Brokerem může být v tomto případě nejčastěji velká knihovna, či jiná instituce disponující přístupem ke službám databázových center (např. informační konzultační firmy).
Služby databázových center
1) možnost provádět rešerše 2) zprostředkování dodání plných textů dokumentů 3) služby SDI/ARI – adresné rozšiřování informací 4) možnost stahování částí databází formou downloadingu 5) doplňkové služby (informace o dostupnosti dokumentu apod.) 6) školení a informační podpora. Velmi podrobný popis jednotlivých databází, které jsou v rámci služeb databázových center nabízeny, je k dispozici prostřednictvím tzv. bluesheets (modrých sešitů), které jsou dostupné na webových stránkách databázových center. Databázové centrum Dialog navíc od roku 2011 poskytuje službu nazvanou prosheets, která má stejnou funkci a poslání jako bluesheets. V rámci usnadnění orientace uživatele v nabídce databází jsou rovněž vytvářeny tzv. clustery. Jedná se o soubory databází zaměřené na stejnou vědeckou disciplínu. Jak už bylo výše uvedeno, nabízejí databázová centra v současné době řadu platforem, které splňují požadavky jak zkušených rešeršérů, tak nepříliš zběhlých koncových uživatelů. V rámci školicí činnosti bývá obvykle k dispozici množina databází, které jsou pro tréninkové účely zpřístupněny zdarma. Kromě toho jsou hojně pořádána také online školení, která by měla napomoci informační gramotnosti uživatelů.
Konkrétní databázová centra
Dialog
Toto databázové centrum zpřístupňuje téměr 1.000 databází, což z něho dělá největší instituci svého druhu na světě. Nabízené databáze pokrývají téměř všechny vědní oblasti, silné postavení má toto databázové centrum rovněž v oblasti zpřístupňování ekonomických informací a databází patentů. Dialog, který vznikl už před více než čtyřiceti lety a je tak nejstarším světovým databázovým centrem, byl dlouhodobě vlastněn firmou Thomson Reuters a jeho součástí je v současné době i dříve konkurenční databázové centrum DataStar. V červnu 2008 však byla uzavřena dohoda mezi Thomson Reuters a firmou ProQuest o prodeji obou výše zmiňovaných databázových center. ProQuest tak velmi výrazně posílil svoje portfolio informačních služeb, zatímco samotný Dialog začíná prodělávat řadu podstatných změn. ProQuest hodlá do Dialogu investovat značné finanční prostředky. V roce 2010 spatřila světlo světa zcela nová moderní platforma ProQuest Dialog, která zároveň znamenala postupný zánik spřáteleného databázového centra DataStar, jehož obsah byl v průběhu roku 2011 přemmístěn právě na tuto novou platformu. Dialog navíc nyní může profitovat z mnohem vyšší provázanosti na plné texty dokumentů, které má ProQuest dostupné v rámci svých dalších systémů. Paleta služeb Dialogu je navíc postupně obohacována o další progresivní nadstavbové služby vlastněné ProQuestem (např. RefWorks, Serials Solutions) [CHESSLER, 2009], o kterých bude mimo jiné pojednávat poslední kapitola této práce. Uživatelům je pro lepší rozlišení dostupných služeb nabízeno více platforem pro možnosti vyhledávání (Dialog Classic, DialogWeb atd.). V rámci systému je k dispozici i vlastní databáze databází Dialindex, jejíž pomocí uživatel snadno zjistí, který z nabízených zdrojů je pro jeho tematické vyhledávání nejvhodnější. Jako součást školicích programů jsou některé tréninkové databáze k dispozici zdarma. Tyto zdroje jsou označeny jako ONTAP (Online Training And Practice) a v současné době jich je téměř čtyřicet. Pro dodávání plných textů dokumentů mohou uživatelé používat poměrně zavedenou službu SourceOne (http://www.dialog.com/products/sourceone/, možná je také implementace linkovacích služeb, které pomáhají s nalezením fulltextů v rámci institucí, které si databáze u Dialogu předplácejí (viz kapitola 22.3). Za dobu své existence získal Dialog obrovské množství uživatelů z mnoha různých vědeckých oborů a z hospodářské sféry. Společnost má přímé zastoupení ve 27 zemích světa. Dohromady nabízí ve svých obsazích téměř 470 milionů abstraktů vědecké literatury, 185 milionů záznamů patentů, 27 milionů záznamů ochranných známek, 546 milionů záznamů pro oblast ekonomických informací a další hodnotné informační zdroje. Další informace: http://www.dialog.com/
