Databázová centra

Zpět na: KISK:Kniha Elektronické informační zdroje (Ondřej Fabián)

Vymezení pojmu

Databázová centra jsou instituce, které zpřístupňují vědecké databáze. Působí v prostředí internetu, avšak nejsou na síti internet bezvýhradně závislé, protože mohou fungovat i na vlastních profesionálních sítích. Jejich služby jsou v drtivé většině placené. První databázová centra začínají fungovat v 60. letech 20. století. Databázová centra mohou být v některých případech také samotnými producenty nabízených databází. V minulosti bylo vyhledávání v jejich informačních obsazích doménou zejména specializovaných rešeršérů, protože byly používány specifické dotazovací jazyky a cena za připojení byla (a stále je) poměrně vysoká. Teprve v poslední době začala databázová centra nabízet i jednodušší vyhledávací prostředky, čímž otevřela své služby i pro samotné koncové uživatele.

Přístup do databázových center

Pokud chceme využívat služeb databázových center, je třeba vždy nejdříve navázat smluvní vztah. Protože se jedná téměř vždy o placené služby, je hned na začátku nutné vymezit platební podmínky. V principu má uživatel dvě možnosti placení: 1) předplatné – na začátek se vloží určitá částka, ze které se odečítají prostředky za využité služby 2) model pay as you go – platí se za skutečně vyčerpané služby (např. za zobrazené záznamy [MACHONSKÁ, 2002]. V minulosti bylo zvykem, že se platilo i za čas připojení (tzv. connect time). Tento poplatek však již například největší databázové centrum světa Dialog přestalo účtovat. Pokud nechce uživatel přímo navazovat kontakt s databázovým centrem, může využít služeb zprostředkovatele, takzvaného brokera. Brokerem může být v tomto případě nejčastěji velká knihovna, či jiná instituce disponující přístupem ke službám databázových center (např. informační konzultační firmy).