Toxické médium
- Autor: Petr Svoboda
- Klíčová slova: toxická média, krizová komunikace, mediální komunikace
- Související pojmy: bulvár, publicita,mediální poradce, sdělovací prostředky, PR agentura
Toxická
Pokud označíme nějakou látku, předmět či jinou substanci za toxickou, vyjadřujem tím míru její zhoubnosti pro okolí a především pro živé tvory a životní prostředí obecně.Toxicita je tedy vlastnost jež má negtaivní vlivy na život: "toxický příd. jméno jedovatý, otravný, v biologii toxické látky způsobující porušení buňky, popř. poškození organismu."[1] V souvislosti s oblastí, která se nazývá krizová komunikace s médii je myšlena jedovatost poněkud jiného charakteru. Zde je toxicita chápána jako něco, co je primárně zaměřeno svými postoji, názory a filosofií proti naší činnosti (veřejnému vystupování, podnikání apod.).
Média
Pojmem médií v oblasti krizového řízení jsou zamýšleny samozřejmě sdělovací prostředky, které mají hlavní roli v prezentaci člověka jako jedince, právnického subjektu, veřejně exponované osobnosti (jako jsou politici či různé celbrity z herecké nebo i sportovní obce). Jsou důležitým činitelm a mnohdy i spouštěcím mechanismem nástupu krizové komunikace. Ačkoliv prvotním záměrem, či posláním médií je informovat o dění ve společnosti. mediální komunikace je nezbytnou součástí života nejnom firem, celebrit, politiků ale všech osob, jež společnost utvářejí. Může se dost dobře týkat kteréhokoliv jedince ve společnosti, pokud je např. zapleten do mediální aféry, se kterou ani nemusí mít co do činění (křivé obvinění z trestného činu apod.). Nejsou jednotlivá média srovnatelná co do obsahu sdělení a lyší se jak podle cílové skupiny, tak druhem obsahu jež poskytují.Radek chalupa rozděluje ve své knize Efektivní krizová komunikace pro všechny manažery a PR specialisty na tradiční a nová.[2]
Tradiční média
- tiskové agentury
- celostátní televize
- místní telvizní stanice
- celostátní deníky
- bulvární deníky
- regionální deníky
- celostátní časopisy
- regionální týdeníky
- odborné a profesní časopisy
- celostátní rozhlasové stanice
- místní rozhlasové stanice
Média na webu
- zpravodajské portály
- zpravodajské weby
- odborné portály
Média toxická obsahově
První druh označení toxických médií, jsou média, která mají špatný vliv na své uživatele. „Obhájci cenzorství mluví o možnosti prohlášení některých médií za toxická (a též závislostní)“[3] Je zde samozřejmě míněna toxicita, coby dopad na psychiku uživatele těchto médií. Jedná se zejména o média zábavná, jakými jsou TV nebo počítačové hry. Samozřejmě zde není míněno, jakékoli televizní vysílání, či všechny žánry počítačových her. Pojem toxická média zahrnuje vysílání a hry nevhodné např. pro zdravý vývoj mladého jedince (pornografické filmy, násilné filmy a násilné videohry). Tato oblast toxických médií je poněkud ožehavým tématem, ve kterém proti sobě stojí dva tábory a to umírněných liberálů a cenzury chtivých konzervativců.
Média toxická postoji (pro oblast Krizové komunikace)
Druhý význam slova toxické médium se týká oblasti krizové komunikace s médii. Komunikace s médii je pro někoho nutností, jindy potřebou v některých případech je dokonce nevyhnutelná. Toxická média ovšem patří mezi ta, kterým by jsme se měli pokud možno vyhnout. Reference od těchto médií nás téměř vždy poškozují především proto, že toxické médium má většinou diametrálně jiné zájmy než jsou ty naše. Záleží samozřejmě na míře toxicity.
- Příklad toxického média: Vzhledem k tomu, že postoj katolické církve vůči interupci je omítavý, potom např. pro instituci, která tyto lékařské zákroky provádí je toxickým médiem prakticky každé medim , jež je katolicky orientované. Činnost interupční instituce je v přímém rozporu s postojem, jenž by mělo katolicky orinetované médium zastávat. Proto je v zájmu oné zdravotnické instituce aby se neobjevovala v hledáčku křesťanských žurnalistů a redaktorů, protože autor článku se bude snažit o poškození institucev očích veřejnosti.To samozřejmě přispěje k negativní publicitě. Publicitou je míněno veřejné povědomí o předmětu zpravodajského sdělení.
- jako toxické médium múže být za jistých okolností klasifikován i bulvár. A to zejména v postoji k celebritám.
Setkání s toxickým médiem
Předně by jsme se měli jakékoli komunikaci s toxickým médiem vyhnout a neumožnit mu aby o nás vůbec jakékoli potenciálně škodlivé reference podalo. „Nejde přitom ani tak o tom, jak přesně by takové referování vypadalo, jako spíše o fakt, že už samotný výskyt v toxickém médiu je problém.“[4] Přestože neovlivníme přístup toxických médií k veřejně vydaným prohlášením a informacím, neznamená to, že by jsme měli těmto zpravodajským jednotkám poskytovat jakékoliv další informace. V zásadě tedy s nimi nekomunikujeme, nezvem na tiskové konference, ani přímý útok se nedoporučuje. Pokud už se do nechtěného kontaktu s médiem dostaneme, měli by jsme dobře zvážit kroky, které podnikneme nejednat unáhleně. Profese jako jsou mediální poradce a PR agentury se přímo zabývají komunikaci s médii.
Znát svá toxická média
Je zásadní proto aby jsme se mohli kontaktu s nimi účinně vyhýbat a tudíž snižovat riziko, že o nás cokoliv napíší. Neméně důležité je však dobře identifikovat tento druh médií a oddělit jej od médií spolupracujících, které nám mohou být naopak prospěšná.
Použitá literatura
- Akademický slovník cizích slov: [A-Ž]. 1. vyd. Praha: Academia, 1997, 834 s. ISBN 80-200-0607-9.
- BEDNÁŘ, Vojtěch. Krizová komunikace s médii. Vyd. 1. Praha: Grada, 2012, 183 s. Žurnalistika a komunikace. ISBN 978-80-247-3780-5.
- CHALUPA, Radek. Efektivní krizová komunikace: pro všechny manažery a PR specialisty. 1. vyd. Praha: Grada, 2012, 169 s. Komunikace (Grada). ISBN 978-80-247-4234-2
- KAMINER, Wendy. Toxic media. In: The american prospect [online]. 2001 [cit. 2013-04-20]. (anglicky) Dostupné z: http://prospect.org/article/toxic-media
Poznámky
- ↑ Akademický slovník cizích slov: [A-Ž]. 1. vyd. Praha: Academia, 1997, 834 s. ISBN 80-200-0607-9.
- ↑ CHALUPA, Radek. Efektivní krizová komunikace: pro všechny manažery a PR specialisty. 1. vyd. Praha: Grada, 2012, 169 s. Komunikace (Grada). ISBN 978-80-247-4234-2.
- ↑ KAMINER, Wendy. Toxic media. In: The american prospect [online]. 2001 [cit. 2013-04-20]. (anglicky) Dostupné z: http://prospect.org/article/toxic-media
- ↑ BEDNÁŘ, Vojtěch. Krizová komunikace s médii. Vyd. 1. Praha: Grada, 2012, 183 s. Žurnalistika a komunikace. ISBN 978-80-247-3780-5.