Bibliometrie-výzkum

Co je pro daný design výzkumu charakteristické?

Bibliometrie je vědní obor zabývající se kvantitativní analýzou dokumentů vznikajících v rámci vědecké komunikace, který vychází z předpokladu, že zkoumané dokumenty jsou odrazem stavu vědeckého poznání. Bibliometrie se chápe jako součást infometrie anebo scientometrie, prakticky se však s těmito disciplínami výrazně překrývá. Bibliometrie vzniká na základě propojování dvou oblastí - bibliografie a statistiky.

Teoretickou základnu bibliometrie tvoří tří základní zákony. Tyto zákony zkoumají zákonitosti růstu, rozptylu a stárnutí publikací. Nejpoužívanějšími zákony jsou Bradfordův zákon, Lotkův zákon a Zipfův zákon.

Bradfordův zákon rozptylu – popisuje rozložení dokumentů (nejčastěji časopisů) ve specifických disciplínách či v určité tematice. Samuel C. Bradford zjistil, že když bude provádět rešerši článků na určité téma, najde tam články, které se zcela věnují tématu, některé částečně a některé jen velice okrajově.

Lotkův zákon vědecké produktivity – zákon popisuje rozložení počtu autorů podle jejich produkce. Lotka podle profesí odborníků zjišťoval, kolik publikují vědeckých článků za rok a dlouhodobě. Zjistil, že někteří publikují mnoho článků, více autorů publikuje středně a nejvíce jich publikuje zřídka. Také odvodil vztah mezi frekvencí publikování autorů a zjistil, že pokud víme kolik autorů publikuje jeden článek můžeme zjistit kolik jich publikuje více.

Zipfův zákon výskytu slov – zjistil, že délka slova je úzce spojena s frekvencí jeho používání. Uspořádával tedy slova z Joyceova Odyssea podle výskytu. Nejčastěji se vyskytující má rang 1, druhé slovo 2 atd. Když vynásobil rang počtem výskytů slova, zjistil, že součiny všech slov mají velmi blízké hodnoty.

Další zákony:

• Priceův zákon druhé odmocniny vědecké produktivity = tvrdí, že počet kvalitních vědců z celkového množství je roven druhé odmocnině tohoto celkového počtu vědců.
• Garfieldův zákon koncentrace = tvrdí, že každá vědecká oblast má svůj určitý počet základních časopisů.
• Senguptův zákon bibliometrie = zabývá se články, které se stále více objevují i v časopisech z jiného vědního oboru.

Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít?

Bibliometrické metody jsou využívané prakticky ve všech vědních oblastech. „“Bibliometrie užívá kvantitativní analýzy, statistiky a datové vizualizace, pomocí nichž zkoumá charakteristiky referencí, citací, autorů, časopisů, institucí, slov, klíčových slov, atd. V rámci bibliometrie se provádí výzkum informačních potřeb (uspokojení, či neuspokojení požadavků uživatelů) a také hodnocení využívání knihovních a informačních fondů“. V knihovnické a informační vědě našla uplatnění například i při sledování zastarávání dokumentů či v oblasti vyhledávání informací. Zastarávaní literatury je proces, který způsobuje, že pravděpodobnost, že dokument bude citovaný klesá s jeho věkem. Rychlost zastarávání publikací se liší v jednotlivých vědních oblastech a souvisí i s typem publikace. Některé publikace jsou vysoko citované hned po publikování a jejich citovanost rychle klesá, jiné jsou citované míň, ale delší čas.

Bibliometrický výzkum použijeme nejčastěji v těchto případech:

• zkoumání citačních vazeb dokumentů
• spoluautorství
• sledování zastarávání literatury
• citační analýza vědeckých časopisů
• analýza publikační činnosti vědeckých pracovníků
• zkoumání mezinárodních publikačních trendů
• počítačová analýza publikace tvořivých pracovníků
• rozložení tvořivé výkonnosti
• zkoumání informačních potřeb
• zjišťování tématického rozptylu literatury
• mapování vědy
• vyhledávání informací jako vyhodnocování
• hodnocení vědců, publikací a vědeckých institucí

Jaké jsou výhody a nevýhody?

Výhody

• lze určit kvalitu dokumentu
• lze určit vědecké kvality autora
• porovnání dokumentů v historickém měřítku
• sledování zastarávání literatury
• akvizice knih a periodik
• mapování jednotlivých vědních disciplín

Nevýhody

• jazyková bariéra
• perspektivista oboru (lékaři více než knihovníci)
• není 100%
• problém s autocitací
• s nárůstem informací vzniká problém s spolehlivostí informací
• bibliometrie je kvantitativní ale ne kvalitativní metoda

Jak takový výzkum probíhá?

Bibliometrické výzkumy jsou obvykle časté v knihovnické a informační vědě. Jak již bylo popsáno v úvodu, bibliometrické výzkumy se zabývají kvantitativní analýzou dokumentů. Jedná se o tzv. nevtíravou metodu výzkumu. Asi nejvíce se bibliometrický výzkum týká citací a využívá se citační analýza = "kdo cituje koho."

Před formulací otázek na výzkum je dobré prověřit si literaturu - slouží k ospravedlnění výběr tématu nebo alespoň pro interpretaci dat. Následně formulujeme výzkumné otázky. Celkový počet publikací je strašně obrovský, a tak je potřeba se zaměřit konkrétněji a projekt můžeme omezit například na frekvenci citací různých webových a tištěných zdrojů studentů prvního ročníku. Dalším krokem potřebujeme vybrat vzorek, který chceme zkoumat. Hlavním zdrojem bibliometrického výzkumu jsou bibliografie,bibliografické databáze a citační rejstříky. Zde se můžeme soustředit na články jednotlivých časopisů, regionálně vymezit autory, citace apod. Dostáváme se k jádru výzkumu a to jakou metodu použít. Uveďme si je:

• matematicko - statistická metoda = statistické metody práce jsou aplikovány jako základní a nejdůležitější metody zpracování dat v bibliometrii a citačních studiích. Důkazem tohoto tvrzení jsou počátky bibliometrických výzkumů, které tehdy aplikovaly metody označované jako statistická bibliografie. Při statistickém zpracovávání bibliografických dat, byly dokázány mnohé zákonitosti.
• citační analýza - matematicko-statistická bibliometrická metoda, která kvantifikuje vztahy mezi autory, dokumenty a vědními obory na základě bibliografických citací a bibliografických referencí. Zkoumá citovanost dokumentů, četnosti citací v dalších pracích apod. Jako aplikovaná metoda má citační analýza význam pro optimalizaci informačních toků a pro profilování knihovních fondů; je také základem citačního mapování vědy pomocí konstrukce citační sítě.
• tvorba citačních matic a sítí
• výpočty pomocí různých faktorů, např. impakt faktor založený na výpočtu citací na daný časopis v daném roce vzhledem k předcházejícím dvěma předcházejícím ročníkům;
• výpočty frekvencí, korelace a regrese.
• simulace a modelování knihovnických a informačních procesů.

Nastává shromažďování údajů - v rámci studie je potřeba i zahrnovat čas a shromažďovat údaje za časové období ( týdně, měsičně..) a následně jejich interpretace ( jelikož se jedná kvantitativní výzkum, interpretace se zpracovává matematicky, statisticky)

Jaké jsou příklady využití tohoto designu v ISK?

Použití bibliometrického výzkumu nám slouží zejmena v ISK k:

• analýza publikační činnosti výzkumných pracovníků
• tvorba citačních analýz, registrů sítí a map
• vyhledávání informací
• stanovení vazeb citujících a citovaných dokumentů
• výzkum informačních potřeb uživatelů
• zkoumání badatelské činnosti výzkumných pracovníků

V roce 1997 Rhode poskytuje celkové počty a procenta z přeřazených svazků podle věku a četnosti oběhu.

V roce 2000 Michael Fosmire a Song Yu zkoumali volně dostupné vědecké časopisy v elektronické podobě - How good are they? Výzkum využil impakt faktor 85 vědeckých, technologických a lékařských článků, které získali z různých elektronických zdrojů (články, akademické listy a zpravodaje). Poté porovnali svůj výsledek s výsledkem studie Stephena Hartera, kterou vytvořil o 5 let dříve.

Bahr a Zemon v roce 2000 poskytli první čísla a procenta spoluautorů ve dvou denících. Stejně tak první čísla a procenta spoluautorů podle pohlaví a institucionální důležitosti.

Erin T. Smith v roce 2003 zkoumal, co studenti na určité univerzitě citují. Název jeho výzkumu je: Hodnocení užitečnosti sbírky: Vyšetřování vlastnictví knihovního zdroje, využívaného absolventy. Výzkum otestoval víc než 75 citací z 30 disertačních prací ze čtyř oblastí (vzdělávání, sociální vědy, přírodní a humanitní vědy ) v období od roku 1991 do roku 2001, aby zjistil, jaké typy materiálů citují (knihy, noviny, časopisy, vědecké práce), stejně tak procento citovaných prací, které vlastní daná univerzita.

V letech 2006 - 2008 byl založen projekt MESUR,a zaměřoval se na vývoj nových metrik pro hodnocení vědecké komunikace. Projekt mapuje strukturu vědecké komunikace pomocí sémantického modelu a rozsáhlého sémantického úložiště napojeného na širokou škálu bibliografických, citačních a uživatelských dat z různých zdrojů.

Dalším příkladem může být projekt, který hodnotí a mapuje vědu. Jedná se o akademický projekt, který hodnotí odborné časopisy. Je dostupný zdarma na adrese http://www.eigenfactor.org/. Data jsou čerpána z Thomson Scientific Journal Citation Reports Dataset, z rejstříků Science Citation Index a Social Science Citation Index. Projekt obsahuje 150 000 citačních položek z oblasti přírodních i sociálních věd.

Použitá literatura

• Beck, S. E., & Manuel, K. (2008). Practical research methods for librarians and information professionals. New York: Neal-Schuman Publishers.
• Bibliometrický přístup. In: PLOTKOVÁ, Jana. WikiKnihovna. [cit. 2013-01-16]. Dostupné z: http://http://kisk.phil.muni.cz/wiki/Kisk:Metodologie_pro_informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD
• Bibliometrie. In: USTRNULOVÁ, Helena. WikiKnihovna. [cit. 2012-10-11]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Bibliometrie
• KÖNIGOVÁ, Marie. Úvod do bibliometrie. 1.vyd. Praha : Česká informační společnost, 1993. 74 s.
• KRIŠTOFIČOVÁ, Eva: Prostredky hodnotenia knižničných a vědecko-informačných procesov. 1. vyd. Bratislava: Centrum vedecko-technických informácií SR, 1997.s. 157 ISBN 80-85165-62-7
• LORENZ, Michal. Kvantitativní metody informační vědy. [prezentace]. 12.03.2010 [cit. 28.03.2011]. Dostupný v IS MU: https://is.muni.cz/auth/el/1421/jaro2010/VIKBA06/um/2._Kvantitativni_metody_informacni_vedy.pdf?fakulta=1421;obdobi=4705;studium=477849;kod=VIKBA06>
• MACHKOVÁ, Marie. Současné trendy v oblasti webometrické analýzy. Brno : Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české lieratury a knihovnictví, Kabinet knihovnictví, 2006. 114 s. Vedoucí diplomové práce PhDr. Michal Lorenz. Dostupné z WWW: [<http://is.muni.cz/th/64759/ff_m/machkova.pdf> ]
• MURYSOVÁ, Tereza. Možnosti využití bibliometrických metod [online]. [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://www1.cuni.cz/~murysovt/ukoly/bibliomet.htm
• ONDRIŠOVÁ, PhD., Ing. Miriam. Bibliometria [online]. Bratislava, 2011 [cit. 2012-10-11]. ISBN 978-80-8127-035-2. Dostupné z: http://www.fphil.uniba.sk/fileadmin/user_upload/editors/kkiv/Dokumenty/Veda_a_vyskum/INWENT/bibliometria_ondrisova.pdf
• Švejda, Jan. citační analýza. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2011-06-10]. Dostupné z: <http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000347&local_base=KTD>.
• TDKIV: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. 2003. Dostupné z: <http://aleph.nkp.cz/F/YXTULGJBQC4PGTA35AIMQN7GT4THUVIKRJ79Y765HHP8U4B1XH-07510?func=find-b&find_code=WTD&x=0&y=0&request=bibliometrie&adjacent=N>
• VAVŘÍKOVÁ, Lucie. Hodnocení a mapování vědy pomocí portálu Eigenfactor.org. Ikaros [online]. 2008, roč. 12, č. 8 [cit. 16.01.2013]. Dostupný na World Wide Web: <http://ikaros.cz/node/4935>. URN-NBN:cz-ik4935. ISSN 1212-5075.
• VAVŘÍKOVÁ, Lucie. Projekt MESUR - využití uživatelských dat k hodnocení vědecké komunikace. Ikaros [online]. 2009, roč. 13, č. 3 [cit. 16.01.2013]. Dostupný na World Wide Web: <http://ikaros.cz/node/5309>. ISSN 1212-5075.