Teorie sociální pozice

Výzkumy

1) The information seeking and use behaviors of retired investors (Lisa G. O´Connor)

(Výzkum informačního chování, vyhledávání a využívání u investorů v důchodovém věku)

Účel výzkumu

Tento výzkum se zabýval informačním chováním, jež je typické pro skupinu investorů, kteří jsou již v důchodu nebo dosáhli důchodového věku a k odchodu do důchodu se chystají. Demograficky se jednalo o občany USA. Předmětem výzkumu byla jejich každodenní činnost s ohledem na informační chování, vyhledávání a využívání informací. Jednalo se o poměrně různorodou skupinu. V při tomto výzkumu byl brán zřetel na věk, etnikum, dosažené vzdělání, pohlaví. Zkoumalo se, jaký vliv mají tyto osobní faktory na jejich chování. Jednalo se tedy o výzkum informační gramotnosti jedinců důchodového věku, se zaměřením na obchodování a investice. Snahou bylo popsat jejich informační chování a definovat rozdíly mezi jejich informačními potřebami, hodnotami a využitím.

Základní otázky výzkumu

1. Jaké druhy informačních zdrojů investoři využívají, aby získali potřebné informace, jež jim slouží jako podklady k jejich činnosti? Je tato volba ovlivněna pohlavím?

2. Jaký je vztah mezi jednotlivci, co se týče postoje k investování a s investováním souvisejícím vyhledáváním informací?

3. Liší se chování investorů podle informační hodnoty již sami určí?

Účastníci výzkumu

Jak již bylo zmíněno, účastníci byli investoři v pokročilém věku, konkrétně ve věku 50 let a více, se statusem důchodce nebo potenciálního důchodce. Výzkumníci se soustředili na to, aby stvořili co možná nejvíce různorodou skupinu účastníků. Proto byli tito lidé vyzýváni přes inzeráty vydané v lokálních periodikách v roce 2008. Byly také poslány letáky do senior center. Na inzeráty odpovědělo 52 jedinců, ze kterých užším výběrem prošlo 44 lidí (24 mužů a 20 žen).

Metody výzkumu

1) Polostrukturované rozhovory

Po zajištění vhodných účastníků byly vyplněny formuláře. Touto formou kvantitativního průzkumu se sesbírala demografická data a základní informace o respondentech.Poté začala kvalitativní složka výzkumu pomocí interview s 13 jedinci (7 mužů a 6 žen). Tato interview probíhala v roce 2009 a každé trvalo přibližně 2 hodiny. Otázky se týkaly například toho, kdy naposledy potřeboval daný jedinec vyhledávat informace. Jednalo se o vyprávění příběhů, nikoliv ve zkráceně formulované odpovědi. Další dotazy směřovaly ke zjištění, jaké zdroje a také jak a proč investoři používají. Účastníci byli též dotazováni na individuální pocity, které prožívají při procesu hledání informací. Rozhovor se dotýkal také míst, kde informace vyhledávají. Například kavárny nebo knihovny. Tyto rozhovory byly, se svolením účastníků, i nahrávány pro budoucí vyhodnocení. Poté probíhaly ještě dodatečná interview přes emaily a mobilní telefony během výzkumu.

2) Journaling

Druhá následující fáze po interview trvala 4 týdny. Zde byli účastníci požádáni, aby popisovali svou informační potřebu. Hovořili o svých informačních zdrojích, jak následně informaci použili, jak se cítili během celého procesu vyhledávání informací. Zápisky z rozhovorů, poznámky byly poté analyzovány pomocí deduktivní a induktivní analýzy. Z výsledků se poté porovnávaly společné aspekty interview a druhé fáze, aby se identifikovaly spojnice a také rozdíly ve výpovědích

Výsledky výzkumu

1. Výsledky kvantitativního výzkumu
   Kvantitativný data poskytla pestrou paletu informací, v zásadě se však nelišily od výzkumů, které tomuto předcházely. Získaná data osvětlila především rozdíly mezi chováním investorů mužů a žen. Přesto, že se jednalo o malý vzorek, který se nedá příliš zobecnit, zjistilo se, že muži se zajímají o průzkum svých investic častěji a déle než ženská část vzorku. Zjistilo se, že 96%  mužů kontroluje výsledky denně až týdně, stejnou činnost provádí pouze 45% žen. Je třeba brát ohled na to, že se jedná o data, jež poskytli sami respondenti.
   Podle výsledků 92% mužů používá internet doma, zbylí jedinci jej využívají v knihovnách. U ženské části vzorku, 15 žen používalo internet doma, 1 žena využívala přístup k internetu v práci a 4 ženy neměly k internetu přístup vůbec.
   Přesto, že byl internet doménou mužské části účastníků, pouze 3 z 24 (13%) pužívají internet pro online obchodování.
   
2. Výsledky kvalitativního výzkumu
   Strategii, kdy informaci vyhledáme, uložíme a organizujeme pro případné další použití, jež následuje za vlastním vyhledáváním dané informace, využívají 4 muži, z nichž jeden je vysokoškolsky vzdělaný. Muži se nebránili používání netradičních informačních kanálů, jako jsou RSS čtečky nebo blogy. Poměrně dost se využívá informací získaných z webu a svou roli v otázce investic hrály i knižní publikace, které se této problematice věnují.
   Účastníci výzkumu také popisovali modely organizace informačních sbírek, které tvoří různé seznamy, jež pomáhají investorům ve hledání v archivech. Jeden člen probandu dokonce vlastnil archiv, jehož záznamy obsahovaly data 12 let nazpátek. Typy seznamů a záznamů se různily od elektronických po formu papírových seznamů a šablonových lístků podobných lístkovým katalogům.

Význam výzkumu pro Informační vědu a knihovnictví (LIS)

Tento výzkum poskytl cenné informace pro LIS specialisty o tom, jaká jsou očekávání, návyky a postupy investorů v pokročilém věku. Poskytl také odpověď na to, co dělat, aby se dosáhlo splynutí požadavků těchto investorů s nabídkou informačních služeb a produktů. Také ukázal, že informační přetížení je důležitou problematikou organizace informací nejen z oblasti obchodu. Lépe navržené pomůcky pro organizací znalostí by byly vítaným pomocníkem.

Ukázala se taky nejednotnost užívání informací mezi oběma pohlavími. Otevírají se nové možnosti pro technologie, jež by byly přívětivější a atraktivnější především pro ženskou část populace. Své místo ve zlepšení informační gramotnosti nejen seniorů mají samozřejmě i informační profesionálové (LIS professionals)

A nakonec tato studie poukazuje na klesající oblibu knihoven jako poskytoven informací pro jejich podnikání. Informace týkající se investování musí být přístupné na dálku a jejich obsah a formát musí být srozumitelný a konzistentní.

„Čím důkladněji profesionálové na poli knihovnictví a informační vědy porozumí aktuálnímu informačnímu chování investorů seniorů, tím lépe jim budou moci posloužit“