Teorie sociální pozice

Definice teorie sociální pozice

“Teorie sociální pozice se zabývá vlivy kontextuální diskurzivní praxe na život jedninců.” Je založena na postmoderní tradici, v rámci které je osobní identita považována za relativní, sociálně konstruovanou a vysoce individuální. Teorie se pokouší formulovat alternativní způsob, jak porozumět dynamice mezilidských vztahů v rámci sociálně-konstruktivistického paradigmatu. Je užitečná pro studium způsobů, jakými interakční praxe přispívá k vyhledávání informací. Sociální pozice může postavit jednotlivce či skupiny lidí do situací, které mají přímý dopad na jejich informační chování a vyhledávání. Pokud jsou např. knihovnické služby založeny na diskurzivních stereotypech, může se stát, že výsledkem budou takové služby, které uspokojí jen velmi malou část uživatelů. Teorie sociální pozice ale poskytuje rámec pro odhalování takovýchto stereotypních předpokladů. Usnadňuje zkoumání sociálních diskurzů v rámci informačních kontextů, se zaměřením na komplikovanost sociálních vztahů a přístupů, které utváří informační chování jedinců. Tím, že umožňuje zkoumat identity a přispívá ke zvýšení úrovně výzkumu informačního chování, zlepšuje pochopení potřeb jednotlivců. Následně tak přispívá k rozvoji individualizovaných modelů služeb a výzkumu.

Teorie sociální role vs. teorie sociální pozice

Teorie sociální pozice vychází z teorie sociální role. Ta je sice dobře zavedena v sociálních vědách, ale byla kritizována za to, že nemá schopnost zkoumat sociální role v celé své komplexnosti a složitosti. Je to poměrně statický koncept pro popis toho, jak své role ve skutečnosti prožívají a vnímají jejich účastníci. James Luberda ve své studii uvádí, že “přestože většina lidí se může shodovat na určitém souboru vlastností, které popisují běžnou "matku", je sporné, do jaké míry tato abstrakce vlastně určuje a vyjadřuje postoje, přesvědčení a odpovědnost konkrétní osoby, která se nachází v takto identifikované roli”.

Podobný příklad popisuje Lisa M. Given: V situaci, kdy se ženě narodí dítě, přiřadí jí společnost roli “matka”, která jí diktuje určité povinnosti. Teorie sociální role se tu soustřeďuje na odlišnosti např. mezi rolí matky a např. rolí pracovnice (pracující ženy). Nebere už ale v potaz to, že dochází k vzájemné souhře rolí a žena si tak mohla vybudovat novou sociální pozici (např. matka-manželka-pracovnice) tím, že přijímá prvky několika rolí zároveň. A právě teorie sociální pozice umožňuje zkoumání této dynamiky a vývoje v identitách jednotlivců.

Pojem “role” je tedy nahrazen pojmem “pozice”, který více vystihuje zmiňovanou dynamičnost a pružnost, která spočívá i v tom, že sociální pozice mohou být poměrně snadno přijaty, ale i opuštěny.

Self-positioning

Self-positioning, přiřazování (vytváření) si své vlastní sociální pozice, nebo-li to, jak jedinci sami vnímají svou sociální pozici. Mezi prvními tento jev prozkoumal W. Holloway v psychologickém výzkumu, který se zabýval genderovými rozdíly v heterosexuálních vztazích a sociálními přístupy, které upevňují mužské a ženské identity. Tato práce se vyvinula do teorie sociální pozice, která předpokládá, že jednotlivci jsou aktivními tvůrci svých identit.

Luk Van Langenhove and Rom Harré podrobně uvádí modely určování sociální pozice jako diskurzivní praxe. Jedním z nich je tzn. ”first and second order positioning”. Určování pozice prvního řádu se vztahuje k tomu, jak jedinci diskurzivně lokalizují sebe a ostatní za použití několika kategorií a “příběhů”. K tomu dochází např. v situaci, kdy mladší studentka řekne jiné dospělé studentce, že jí připomíná její matku, a jestli by jí tedy mohla poradit s nějakým úkolem či problémem. Tato pozice někoho “nápomocného”, která je přiřazena starší studentce, není dána jejími akademickými znalostmi, ale jistými vlastnosmi a věkem. K určování pozice druhého řádu může dojít, když se starší sudentka ohradí a neguje svou novou pozici tím, že odpoví: “Proč? Vždyť nejsem tak stará!” Další modely, které R. Haré a L. Van Langenhove uvádí, jsou: performative and accountive positioning, moral and personal positioning, self and other positioning, tacit and international positioning. Kromě toho ještě autoři popisují 4 další kategorie, které se vztahují k záměrnému určování pozice - deliberate self-positioning, forced self-positioning, deliberate positioning of others, forced positioning of others.

Aplikace teorie

Teorie sociální pozice byla využita pro různé výzkumné projekty, týkající se např. zdraví, vzdělání či zlepšování sociálních služeb. V knihovnictví a informační vědě jako první aplikovala tuto teorii Lisa M. Given na výzkum sociálních identit starších univerzitních studentů a jejich akademického informačního chování. Studie například zjistila, že sociální pozice studentů vysokých škol je vnímána tak, že jde vlastně o mladé absolventy středních škol. Důsledkem toho je negativní dopad na starší dospělé studenty. Pokud se totiž díky tomu cítí být v pozici outsiderů, negativně to ovlivňuje jejich informační chování při vyhledávání informací - např. dochází k utlumení interakce mezi nimi a spolužáky či instruktory. Pro svůj výzkum v oblasti informačního vyhledávání využili tuto teorii např. i Pamela J. McKenzie a Robert F. Carey. Přesto však v informační vědě a knihovnictví není aplikace teorie sociální pozice příliš rozšířena.

Výzkumy

1) The information seeking and use behaviors of retired investors (Lisa G. O´Connor)

(Výzkum informačního chování, vyhledávání a využívání u investorů v důchodovém věku)

Účel výzkumu

Tento výzkum se zabýval informačním chováním, jež je typické pro skupinu investorů, kteří jsou již v důchodu nebo dosáhli důchodového věku a k odchodu do důchodu se chystají. Demograficky se jednalo o občany USA. Předmětem výzkumu byla jejich každodenní činnost s ohledem na informační chování, vyhledávání a využívání informací. Jednalo se o poměrně různorodou skupinu. V při tomto výzkumu byl brán zřetel na věk, etnikum, dosažené vzdělání, pohlaví. Zkoumalo se, jaký vliv mají tyto osobní faktory na jejich chování. Jednalo se tedy o výzkum informační gramotnosti jedinců důchodového věku, se zaměřením na obchodování a investice. Snahou bylo popsat jejich informační chování a definovat rozdíly mezi jejich informačními potřebami, hodnotami a využitím.

Základní otázky výzkumu

1. Jaké druhy informačních zdrojů investoři využívají, aby získali potřebné informace, jež jim slouží jako podklady k jejich činnosti? Je tato volba ovlivněna pohlavím?

2. Jaký je vztah mezi jednotlivci, co se týče postoje k investování a s investováním souvisejícím vyhledáváním informací?

3. Liší se chování investorů podle informační hodnoty již sami určí?

Účastníci výzkumu

Jak již bylo zmíněno, účastníci byli investoři v pokročilém věku, konkrétně ve věku 50 let a více, se statusem důchodce nebo potenciálního důchodce. Výzkumníci se soustředili na to, aby stvořili co možná nejvíce různorodou skupinu účastníků. Proto byli tito lidé vyzýváni přes inzeráty vydané v lokálních periodikách v roce 2008. Byly také poslány letáky do senior center. Na inzeráty odpovědělo 52 jedinců, ze kterých užším výběrem prošlo 44 lidí (24 mužů a 20 žen).

Metody výzkumu

1) Polostrukturované rozhovory

Po zajištění vhodných účastníků byly vyplněny formuláře. Touto formou kvantitativního průzkumu se sesbírala demografická data a základní informace o respondentech.Poté začala kvalitativní složka výzkumu pomocí interview s 13 jedinci (7 mužů a 6 žen). Tato interview probíhala v roce 2009 a každé trvalo přibližně 2 hodiny. Otázky se týkaly například toho, kdy naposledy potřeboval daný jedinec vyhledávat informace. Jednalo se o vyprávění příběhů, nikoliv ve zkráceně formulované odpovědi. Další dotazy směřovaly ke zjištění, jaké zdroje a také jak a proč investoři používají. Účastníci byli též dotazováni na individuální pocity, které prožívají při procesu hledání informací. Rozhovor se dotýkal také míst, kde informace vyhledávají. Například kavárny nebo knihovny. Tyto rozhovory byly, se svolením účastníků, i nahrávány pro budoucí vyhodnocení. Poté probíhaly ještě dodatečná interview přes emaily a mobilní telefony během výzkumu.

2) Journaling

Druhá následující fáze po interview trvala 4 týdny. Zde byli účastníci požádáni, aby popisovali svou informační potřebu. Hovořili o svých informačních zdrojích, jak následně informaci použili, jak se cítili během celého procesu vyhledávání informací. Zápisky z rozhovorů, poznámky byly poté analyzovány pomocí deduktivní a induktivní analýzy. Z výsledků se poté porovnávaly společné aspekty interview a druhé fáze, aby se identifikovaly spojnice a také rozdíly ve výpovědích

Výsledky výzkumu

1. Výsledky kvantitativního výzkumu
   Kvantitativný data poskytla pestrou paletu informací, v zásadě se však nelišily od výzkumů, které tomuto předcházely. Získaná data osvětlila především rozdíly mezi chováním investorů mužů a žen. Přesto, že se jednalo o malý vzorek, který se nedá příliš zobecnit, zjistilo se, že muži se zajímají o průzkum svých investic častěji a déle než ženská část vzorku. Zjistilo se, že 96%  mužů kontroluje výsledky denně až týdně, stejnou činnost provádí pouze 45% žen. Je třeba brát ohled na to, že se jedná o data, jež poskytli sami respondenti.
   Podle výsledků 92% mužů používá internet doma, zbylí jedinci jej využívají v knihovnách. U ženské části vzorku, 15 žen používalo internet doma, 1 žena využívala přístup k internetu v práci a 4 ženy neměly k internetu přístup vůbec.
   Přesto, že byl internet doménou mužské části účastníků, pouze 3 z 24 (13%) pužívají internet pro online obchodování.
2. Výsledky kvalitativního výzkumu
   Strategii, kdy informaci vyhledáme, uložíme a organizujeme pro případné další použití, jež následuje za vlastním vyhledáváním dané informace, využívají 4 muži, z nichž jeden je vysokoškolsky vzdělaný. Muži se nebránili používání netradičních informačních kanálů, jako jsou RSS čtečky nebo blogy. Poměrně dost se využívá informací získaných z webu a svou roli v otázce investic hrály i knižní publikace, které se této problematice věnují.
   Účastníci výzkumu také popisovali modely organizace informačních sbírek, které tvoří různé seznamy, jež pomáhají investorům ve hledání v archivech. Jeden člen probandu dokonce vlastnil archiv, jehož záznamy obsahovaly data 12 let nazpátek. Typy seznamů a záznamů se různily od elektronických po formu papírových seznamů a šablonových lístků podobných lístkovým katalogům.

Význam výzkumu pro Informační vědu a knihovnictví (LIS)

Tento výzkum poskytl cenné informace pro LIS specialisty o tom, jaká jsou očekávání, návyky a postupy investorů v pokročilém věku. Poskytl také odpověď na to, co dělat, aby se dosáhlo splynutí požadavků těchto investorů s nabídkou informačních služeb a produktů. Také ukázal, že informační přetížení je důležitou problematikou organizace informací nejen z oblasti obchodu. Lépe navržené pomůcky pro organizací znalostí by byly vítaným pomocníkem.

Ukázala se taky nejednotnost užívání informací mezi oběma pohlavími. Otevírají se nové možnosti pro technologie, jež by byly přívětivější a atraktivnější především pro ženskou část populace. Své místo ve zlepšení informační gramotnosti nejen seniorů mají samozřejmě i informační profesionálové (LIS professionals)

A nakonec tato studie poukazuje na klesající oblibu knihoven jako poskytoven informací pro jejich podnikání. Informace týkající se investování musí být přístupné na dálku a jejich obsah a formát musí být srozumitelný a konzistentní.

„Čím důkladněji profesionálové na poli knihovnictví a informační vědy porozumí aktuálnímu informačnímu chování investorů seniorů, tím lépe jim budou moci posloužit“

Zdroj

O´CONNOR, Lisa G. The information seeking and use behaviors of retired investors. Journal of Librarianship & Information Science. 2013, č. 45, s. 3-22. Dostupné z: http://lis.sagepub.com/content/45/1/3.full.pdf+html

---

2) Inclusive Interface Design for Seniors: Image-Browsing for a Health Information Context (Lisa M. Given)

(Ucelená kostrukce rozhraní pro seniory: procházení obrázků ve spojitosti s lékařskými informacemi)

Účel výzkumu

Z toho důvodu, že senioři mají většinou více než jeden druh léku a mnohdy je složité se vyznat v užívání, vznikl výzkum, který měl za úkol zjistit, na kolik jsou schopni najít a rozpoznat informace ke správnému léku na internetu, konkrétně ve webové databázi http://www.drugs.com. Tato databáze shromažduje obrázky a informace o jednotlivých lécích a umožňuje tak lepší orientaci při užívání více medikamentů zároveň.

Účastníci výzkumu

Pro tento výzkum bylo vybráno 12 seniorů (6 mužů a 6 žen), ve věku 65-80 let. Tito senioři byli na různých úrovních počítačové gramotnosti, respektive úrovních využívání internetu, a to také díky reklamám na tento výzkum, které byly umístěny v domovech pro seniory, veřejných knihovnách a komunitních center, aby přilákali různé lidi. Každý z účastníků měl jeden počítač v domácnosti, který používal v rozmezí od 1 do 4 hodin denně. Tito jedinci strávili minimálně 10 minut a maximálně 3 hodiny denně na internetu.

Metody výzkumu

Byla použita kvalitativní metoda výzkumu, která zahrnovala 20 minutovou diskuzi obecně o účastnících a o informacích ohledně jejich stavu. Následovalo 40 minutové zasedání, zahrnující vyhledávání informací o pilulkách. V této druhé části výzkumu dostali senioři za úkol vyhledat informace o třech pilulkách pomocí barevných obrázků. Během úkolu byl se seniory veden rozhovor o jejich pocitech s vyhledáváním, který byl zaznamenáván do digitální podoby a později plně přepisován.

Výsledky výzkumu

Většina účastníků popsala online materiály jako doplněk k materiálům tiskovým, tedy příbalovým letákům, které brali za základní a důvěryhodné zdroje informací. Někteří brali internet jako způsob, kde hledat alternativní prostředky na zdravotní problémy. Většině účastníků se líbilo vyhledávání na internetu, nicméně mnoho z nich uvedlo, že cítilo frustraci s používáním počítače. Uvedli, že je to pro ně matoucí a vyčerpávající a často zmiňovali problémy se zahlcením informacemi. Dále mnozí poukázali na problém se zvětšováním obrázků pilulek, což ve zmiňované databázi nebylo možné. Respondenti dále zdůrazňovali, že jejich lékaři byli často velmi zaneprázdněni a často neměli čas jít do podrobností ohledně léků, které předepsali.

Závěr výzkumu

Z výzkumu vyplynulo, že senioři budou brát internet a databáze jako např. http://drugs.com pouze jako doplňující informace k informacím, které dostanou od lékařů, lékárníků nebo které si přečtou na příbalových letácích. Nedůvěra k internetu je stále silná a mnohdy oprávněná, přestože ovládání počítače, respektive internetu dělá problém stále menšímu počtu seniorů.

Zdroj

GIVEN, Lisa M. Inclusive Interface Design for Seniors: Image-Browsing for a Health Information Context. Journal of the American Society for Information Science and Technology. 2007, roč. 58, č. 11, s. 1610-1617. Dostupné z: https://shibboleth.ebscohost.com/Shibboleth.sso/Login?providerId=https://idp2.ics.muni.cz/idp/shibboleth&target=http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=bth&AN=26294717&lang=cs&site=eds-live

---

3) Students' Social Positioning in the Language Classroom: Implications for Interaction

(Sociální pozice studentů ve třídě pro výuku cizího jazyka: Důsledky pro interakci)

Účel výzkumu

Tento článek popisuje výsledky, ke kterým dospěli vědci při zkoumání mezilidských vztahů při komunikaci ve třídách pro výuku angličtiny jako cizího jazyka. Výzkum probíhal na Japonské Univerzitě a trval 3 měsíce. Cílem bylo zmapovat různé podskupiny, které se ve třídě tvoří. Vzorky ve třídě získané se poté analyzovaly a bylo zjišťováno, jak fenomén Sociální pozice ovlivňuje zkoumané interakce. Výzkum se zaměřoval především na to, jak vše vnímají studenti, kterých se výzkumtýkal, na jejich pocity a postřehy.

Účastníci výzkumu

Účastníky výzkumu byli instruktoři a žáci, které učili. Ti pocházeli ze dvou tříd, kde je povinná výuka angličtiny (třída A a třída B). Třídy pocházely z prestižní japonské školy, která má velké zkušenosti s výukou jazyků pomocí studentské interakce. Studenti byli všichni japonské národnosti ve věku od 18 do 19 let. Instruktoři byli dva rodilí mluvčí anglického jazyka, ve věku okolo 30 let, kteří žili v Japonsku delší dobu. Třída A měla 7 chlapců a 20 dívek, třída B měla 6 chlapců a 22 dívek. Většina studentů přišla na univerzitu ze středních škol, kde se o jazyk zajímají spíše z hlediska analýzy než komunikace. Výuka ve Freshmanově anglické osnově probíhá formou úkolů, diskuzí a slovníkových her, kde je kantor pouze jakýmsi povzbuzovačem (facilitator) a pouze poskytuje informaci, když je potřeba ke splnění úkolu. Aby byli účastníci aktivní během výzkumu, použili výzkumníci metodu zasvěceného výzkumu (insider research) aby získali přístup k informacím, které by pozorovatelé z vnějšku nezískali.

Metody výzkumu

Proces sběru dat se prováděl opatrně, bez dlouhých dotazníků, které by podle výzkumníků věci spíše škodily. Vědcům šlo především o zachování konkrétního prostředí třídy. Také psaní článků o tom jak studenti prožívají vztahy ve třídě se ukázalo být složité pro mnohé z žáků. Proto se výzkumníci zaměřili na sběr dat, jenž by probíhal formou výukových aktivit.

První fází projektu bylo získat přehled o meziosobnostních vztazích a vystavět jakýsi model společenské scenérie. Bylo potřeba posbírat rozmanitý materiál, který by vypovídal o každém žákovi třídy. Pro tento účel se využívalo:

Kruh vztahů

• Pozorování třídy
• Data posbíraná z aktivit třídy
• Plánky zasedacího pořádku
• Neformální konverzace se studenty
• Kruhy vztahů

Druhá fáze projektu se týkala pořízení záznamů, jež by mohly být později blíže analyzovány. Jednalo se zejména o pořízení mp3 a video záznamů. Nahrávky byly pořízeny se souhlasem studentů, kteří byli dopředu informováni o tom, že budou nahráváni. Záznam byl studentům puštěn a ti jej doplnili o poznámky a postřehy.

Výsledky výzkumu

V každé třídě byly identifikovány 3 podskupiny. Tyto skupiny byly tvořeny především dobrými přáteli. Velikost skupin činila od 4 do 12 členů a byla tvořena jedním pohlavím. Obě třídy, jak A tak i B měli i studenty, kteří nepatřili do žádné s z těchto skupin. Jednalo se o 4 jedince v třídě A a 5 jedinců ve třídě B.

Členové jednotlivých skupin se dělili do kategorií na:

• Neviditelný (invisible)
• Spojnice (link)
• Outsider
• Samotář (loner)
• Pár (pair)

Analýza interakce

Předmětem zájmu o vztahy ve třídě byly důsledky interakce uvnitř třídy. Analýza konverzace probíhala za přispění účastníků projektu, kteří rekonstruovali hovory okamžik za okamžikem. Jednotliví studenti měli specifické postřehy a vědci se soustředili na každý zvlášť. Individuální chování jednotlivce neslo stopy souvislosti se sociální pozicí.

Závěr

Výzkum poskytl obrázek o vztahové rovině ve třídě a objevil aspekty, jež by zůstaly nepovšimnuty. Dokonce i samotní kantoři byli překvapeni složením některých podskupin, které tento výzkum odhalil. „Studeni, kteří byli považování za velmi populární se v této studii ukázali být outsidery.“ Získané informace měly velký význam nejen pro učitele, kteří v třídách A i B vyučovali. Otevírají nové perspektivy pro ostatní kantory, aby vnímali a reagovali na struktury, jež se ve třídě vytváří a tím formovali komunikaci se studenty patřičným směrem.

Zdroj

STONE, Paul a Andrew KIDD. Students' Social Positioning in the Language Classroom: Implications for Interaction. RELC Journal: A Journal of Language Teaching and Research [online]. 2011, roč. 42, č. 3, s. 325-343 [cit. 2013-10-22]. Dostupné z: https://shibboleth.ebscohost.com/Shibboleth.sso/Login?providerId=https://idp2.ics.muni.cz/idp/shibboleth&target=http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=eric&AN=EJ949809&lang=cs&site=eds-live