Reijo Savolainen

{{Infobox Vědec|jmeno = Reijo Savolainen|datum_narozeni = 12. dubna 1952|misto_narozeni =-|datum_umrti =-|misto_umrti =-|duvod_umrti =-|rodina =-|pobyt =|obcanstvi = finské |skola = Univerzita v Tampere, Finsko |pracoviste = Univerzita v Tampere, Finsko |znamy_diky =vytvoření ELIS modelu |oceneni =-}} {{DEFAULTSORT: Savolainen, Reijo}} Reijo Savolainen (*12. dubna 1952) je finský informační vědec a od roku 1998 profesor na finské Univerzitě v Tampere (School of Information Sciences, Information Studies and Interactive Media). Významný je pro svůj výzkum v oblasti Everyday Life Information Seeking (ELIS) a vytvoření ELIS modelu zahrnujícího vliv sociálních a kulturních faktorů. == Život == Narodil se 12. dubna 1952. Vystudoval obor Informační studia a interaktivní média na Univerzitě v Tampere, kde v roce 1989 získal titul Ph.D. Od té doby na Ústavu informačních studií na Univerzitě v Tampere vyučuje, od roku 1998 jako profesor. == Aktivity == Člen redakční rady Informaatiotutkimus (časopis o informační vědě na Univerzitě v Tampere) Člen redakční rady Information Research (mezinárodní elektronický časopis) Člen redakční rady Journal of Documentation Člen Research Group on Information and Media Practices (RIME) *RIME je výzkumná skupina pro informace a média na Univerzitě v Tampere. Obecně se zaměřuje na činnosti, jimiž jednotlivci, týmy a organizace zpracovávají informace během svého životního cyklu. Mezi zkoumané činnosti patři například produkování, vyhledávání, užívání, sdílení, správa a organizace informací. Oblasti zkoumání jsou například využívání sociálních médií při vyhledávání a sdílení informací, informační gramotnost a informační interakce v rámci pracovních komunit. == Dílo == Nejvíce je Savolainen známý pro výzkum v oblasti informačních potřeb a postupů vyhledávání informací. Dále se zabývá teoretickými a empirickými otázkami užívání informací, vyhledáváním informací z elektronických sítí nebo sociálními a ekonomickými otázkami přístupu k informacím. V poslední době se například zaměřil na stránky Q&A , na jejich strukturu a poskytování informační podpory. == Význam pro informační vědu == V roce 1995 publikoval Savolainen článek Everyday Life Information Seeking: Approaching Information Seeking in the Context of "Way of Life." V článku vysvětluje svůj model pro zkoumání ELIS a popisuje výsledky svého výzkumu. V něm testoval svůj model prostřednictvím rozhovorů s učiteli a průmyslovými dělníky. Jeho model se stal základem mnoha výzkumů. Poskytuje vědcům prostředky, jak zkoumat vyhledávání informací v každodenním životě. == ELIS metoda (obsahová charakteristika) == Aby popsal informační aktivity jednotlivce v každodenním životě a aby vysvětlil, jak lidé vybírají informace, představil Savolainen dva koncepty: way of life a mastery of life. Way of life („způsob života“) se vztahuje k order of things („pořadí věcí“). „Věci“ jsou aktivity, které probíhají v našem každodenním životě, a „pořadí“ jsou preference, které připisujeme těmto věcem či aktivitám. Way of life zahrnuje: *time-budget (rozložení času- práce vs. volný čas) *modely pro spotřebu zboží a služeb *záliby, hobby Mastery of life („zvládnutí života“) je druhý koncept a týká se individuálních způsobů, jakými se jednotlivci vypořádávají s řešením problému. Mastery of life je „pečující aktivita“ (caring activity), kterou jedinec vykonává, aby udržel a zachoval „pořadí věcí“ ve svém životě. Mastery of life je obecná připravenost, jak přistupovat ke každodenním problémům, a to takovým způsobem, který je v souladu s hodnotami jedince. Individuální chování v rámci mastery of life může být buď aktivní (problém aktivně řešen), nebo pasivní. Jedinci si vytvoří svůj vlastní způsob mastery of life, který je ovlivněn kulturními a sociálními faktory. Way of life a mastery of live určují sebe navzájem a jsou ovlivněny hodnotami a koncepcemi jedince a jeho současnou fází života. Stejně důležitý je materiální, kulturní a sociální kapitál vlastněný jedincem, poskytující základní vybavení pro vyhledání a užívání informací. == Publikace == Publikuje knihy a články v mezinárodních i národních fórech a v časopisech, především v Information Processing & Management, Journal of the American Society for Information Science and Technology, Journal of Documentation, Library and Information Science Research and Library Quarterly. Seznam všech jeho publikací je k nalezení na stránkách univerzity . Zde jsou uvedeny ty nejcitovanější publikace v chronologickém pořadí. • The sense-making theory: reviewing the interests of a user-centered approach to information seeking and use. - Information Processing & Management 29(1), 1993, pp. 13-28. • Everyday life information seeking: approaching information seeking in the context of way of life. - Library & Information Science Research 17(3), 1995, pp. 259-294. • The role of the Internet in information seeking. Putting the networked services in context. - Information Processing & Management 35(6), 1999, pp. 765-782. • Network competence and information seeking on the Internet: from definitions towards a social cognitive model. - Journal of Documentation 58(2), 2002, pp. 211-226. • Placing the Internet in information source horizons. A study of information seeking by Internet users in the context of self-development (co-author: Jarkko Kari). - Library & Information Science Research 26(4),2004, pp. 415-433. • "Isms" in information science: constructivism, collectivism and constructionism (co-authors: Sanna Talja &Kimmo Tuominen). - Journal of Documentation 61(1), 2005, pp. 79-101. • Information literacy as sociotechnical practice (co-authors: Kimmo Tuominen & Sanna Talja).- Library Quarterly75(3), 2005, pp. 329-345.. • Time as a context of information seeking. - Library & Information Science Research 28(1), 2006, pp. 110-127. • Information behavior and information practice: reviewing the umbrella concepts of information-seeking studies. - Library Quarterly 77(2), 2007, pp. 109-132. == Citace
==