Reijo Savolainen

Z WikiKnihovna


Reijo Savolainen
 
-
Datum a
místo úmrtí
-
-
  -
  -
 
  finské
Vzdělání Univerzita v Tampere, Finsko
Pracoviště Univerzita v Tampere, Finsko
  -
Známý pro vytvoření ELIS modelu
Reijo Savolainen (*12. dubna 1952) je finský informační vědec a od roku 1998 profesor na finské Univerzitě v Tampere (School of Information Sciences, Information Studies and Interactive Media). Významný je pro svůj výzkum v oblasti Everyday Life Information Seeking (ELIS) a vytvoření ELIS modelu zahrnujícího vliv sociálních a kulturních faktorů.

Život

Narodil se 12. dubna 1952.[1] Vystudoval obor Informační studia a interaktivní média na Univerzitě v Tampere, kde v roce 1989 získal titul Ph.D. Od té doby na Ústavu informačních studií na Univerzitě v Tampere vyučuje, od roku 1998 jako profesor.

Aktivity

Člen redakční rady Informaatiotutkimus (časopis o informační vědě na Univerzitě v Tampere)

Člen redakční rady Information Research (mezinárodní elektronický časopis)

Člen redakční rady Journal of Documentation[2]

 

Člen Research Group on Information and Media Practices (RIME)

  • RIME je výzkumná skupina pro informace a média na Univerzitě v Tampere. Obecně se zaměřuje na činnosti, jimiž jednotlivci, týmy a organizace zpracovávají informace během svého životního cyklu. Mezi zkoumané činnosti patři například produkování, vyhledávání, užívání, sdílení, správa a organizace informací. Oblasti zkoumání jsou například využívání sociálních médií při vyhledávání a sdílení informací, informační gramotnost a informační interakce v rámci pracovních komunit.[3]

Dílo

Nejvíce je Savolainen známý pro výzkum v oblasti informačního chování, informačních potřeb a postupů vyhledávání informací. Dále se zabývá teoretickými a empirickými otázkami používání informací, vyhledáváním informací z elektronických sítí nebo sociálními a ekonomickými otázkami přístupu k informacím. V poslední době se například zaměřil na stránky Q&A , na jejich strukturu a poskytování informační podpory.[4]

Význam pro informační vědu

V roce 1995 publikoval Savolainen článek Everyday Life Information Seeking: Approaching Information Seeking in the Context of "Way of Life." V článku vysvětluje svůj model pro zkoumání ELIS a popisuje výsledky svého výzkumu. V něm testoval svůj model prostřednictvím rozhovorů s učiteli a průmyslovými dělníky.[5] Jeho model se stal základem mnoha výzkumů. Poskytuje vědcům prostředky, jak zkoumat vyhledávání informací v každodenním životě.

ELIS metoda (obsahová charakteristika)

  • Studie v oblasti Everyday life information seeking (volně přeloženo jako každodenní vyhledávání informací) se obecně zabývají způsoby, jakými lidé vyhledávají různé informační zdroje a jak je používají za účelem uspokojení informačních potřeb. Oblasti zkoumání jsou například zdraví, spotřeba a volný čas. Od konce 90. let jsou ELIS praktiky velmi ovlivněny rozšířením Internetu, jenž nabízí snadno přístupné zdroje. Přestože vzrostla popularita síťových zdrojů, síťové zdroje budou ty tradiční zdroje a kanály spíše doplňovat, než je nahrazovat. Dalšími informačními vědci, kteří se zabývají ELIS praktikami, jsou například Brenda Dervin, Pamela J. McKenzie, Kirsty Williamson. [6]

Aby Savolainen popsal informační aktivity jednotlivce v každodenním životě a aby vysvětlil, jak lidé vyhledávají a používají informace, představil dva koncepty: way of life a mastery of life.

Way of life („způsob života“) se vztahuje k order of things („řád věcí“). „Věci“ jsou aktivity, které probíhají v našem každodenním životě, a „řád“ jsou preference, které připisujeme těmto věcem či aktivitám. Way of life zahrnuje:

  • time-budget (rozložení času- práce vs. volný čas)
  • modely pro spotřebu zboží a služeb
  • záliby, hobby

Mastery of life („zvládnutí života“) je druhý koncept a týká se individuálních způsobů, jakými se jednotlivci vypořádávají s řešením problému. Mastery of life je „pečující aktivita“ (caring activity), kterou jedinec vykonává, aby udržel a zachoval „řád věcí“ ve svém životě. Mastery of life je obecná připravenost, jak přistupovat ke každodenním problémům, a to takovým způsobem, který je v souladu s hodnotami jedince. Individuální chování v rámci mastery of life může být buď aktivní (problém aktivně řešen), nebo pasivní. Jedinci si vytvoří svůj vlastní způsob mastery of life, který je ovlivněn kulturními a sociálními faktory.

Way of life a mastery of live určují sebe navzájem a jsou ovlivněny hodnotami a koncepcemi jedince a jeho současnou fází života. Stejně důležitý je materiální, kulturní a sociální kapitál vlastněný jedincem, poskytující základní vybavení pro vyhledání a užívání informací.[7][8]

Publikace

Publikuje články v mezinárodních i národních fórech a v časopisech, především v Information Processing & Management, Journal of the American Society for Information Science and Technology, Journal of Documentation, Library and Information Science Research and Library Quarterly. Seznam všech článků je uveden na profilu Savolainena na stránkách Univerzity v Tampere.[9] Zde jsou uvedeny monografie a jeho nejcitovanější články v chronologickém pořadí.

Monografie

  • SAVOLAINEN, Reijo. Everyday information practices: a social phenomenological perspective. Lanham, Md.: Scarecrow Press, 2008, x, 233 s. ISBN 08-108-6111-9.

Významné články

  • SAVOLAINEN, Reijo. The sense-making theory: Reviewing the interests of a user-centered approach to information seeking and use. Information Processing & Management. 1993, 29(1): 13-28. DOI: 10.1016/0306-4573(93)90020-e.
  • SAVOLAINEN, Reijo. Everyday life information seeking: Approaching information seeking in the context of “way of life”. Library & Information Science Research. 1995, 17(3): 259-294. DOI: 10.1007/springerreference_65130.
  • SAVOLAINEN, Reijo. The role of the internet in information seeking. Putting the networked services in context. Information Processing & Management. 1999, 35(6): 765-782. DOI: 10.1016/s0306-4573(99)00025-4.
  • SAVOLAINEN, Reijo. Network competence and information seeking on the Internet: from definitions towards a social cognitive model. Journal of Documentation. 2002, 58(2): 211-226. DOI: 10.1108/00220410210425467.
  • SAVOLAINEN, Reijo a Jarkko KARI. Placing the Internet in information source horizons. A study of information seeking by Internet users in the context of self-development. Library & Information Science Research. 2004, 26(4): 415-433. DOI: 10.1016/j.lisr.2004.04.004.
  • TALJA, Sanna, Kimmo TUOMINEN, Reijo SAVOLAINEN. €"Isms" in information science: constructivism, collectivism and constructionism. Journal of Documentation. 2005, 61(1): 79-101. DOI: 10.4135/9781446279014.n6.
  • TUOMINEN, Kimmo, Reijo SAVOLAINEN, Sanna TALJA a Susie ANDRETTA. Information Literacy as a Sociotechnical Practice. The Library Quarterly. 2005, 75(3): 329-345. DOI: 10.1016/b978-1-84334-065-2.50004-7.
  • SAVOLAINEN, Reijo a Chirag SHAH. Time as a context of information seeking.Library & Information Science Research. 2006, 28(1): 110-127. DOI: 10.1007/978-3-642-28813-5_3.
  • SAVOLAINEN, Reijo, Donald O. CASE a YooJin HA. Information Behavior and Information Practice: Reviewing the "Umbrella Concepts" of Information-Seeking Studies. The Library Quarterly. 2007, 77(2): 109-132. DOI: 10.4324/9780203057865.

Citace

  1. Savolainen, Reijo. Library of Congress Authorities [online]. [cit. 2015-05-29]. Dostupné z: http://lccn.loc.gov/n80064556
  2. Reijo Savolainen. University of Tampere: School of Information Sciences [online]. 2015 [cit. 2015-05-29]. Dostupné z: http://www.uta.fi/sis/reijosavolainen/index.html
  3. RIME - Research Group on Information and Media Practices. University of Tampere: School of Information Sciences [online]. 2014 [cit. 2015-05-29]. Dostupné z: http://www.uta.fi/sis/trim/groups/rime.html
  4. Reijo Savolainen. University of Tampere: School of Information Sciences [online]. 2015 [cit. 2015-05-29]. Dostupné z: http://www.uta.fi/sis/reijosavolainen/index.html
  5. SAVOLAINEN, Reijo. Everyday Life Information Seeking: Approaching Information Seeking in the Context of
  6. Everyday Life Information Seeking: Abstract. Taylor & Francis Online: The online platform for Taylor & Francis Group content [online]. [cit. 2015-05-29]. Dostupné z: http://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1081/E-ELIS3-120043920#.VWh7uU-8PGd
  7. FISHER, Karen E, Sanda ERDELEZ a Lynne MCKECHNIE. Theories of information behavior. Medford, N.J.: Published for the American Society for Information Science and Technology by Information Today, c2005, 431 s.,s. 143-147. ISBN 15-738-7230-X. Dostupné z: https://books.google.cz/books?id=ll6qzqhIj8wC&printsec=frontcover&dq=Theories+of+Information+Behavior&hl=cs&sa=X&ei=7UQ_VfCMIMHUOffbgLAG&ved=0CCAQ6AEwAA#v=onepage&q=savolainen&f=false
  8. BEHESHTI, Jamshid a Andrew LARGE. The information behavior of a new generation: children and teens in the 21st century. Scarecrow Press, 2012, 262 s.,s. 69. ISBN 978-0810885943. Dostupné z: https://books.google.cz/books?id=eO2a7ghC4GYC&pg=PR6&dq=The+Information+Behavior+of+a+New+Generation&hl=cs&sa=X&ei=2UY_VdOiCMiP7AaphIGABQ&ved=0CCAQ6AEwAA#v=onepage&q&f=false
  9. Reijo Savolainen. University of Tampere: School of Information Sciences [online]. 2015 [cit. 2015-05-29]. Dostupné z: http://www.uta.fi/sis/reijosavolainen/index.html

Externí zdroje

Profil na stránkách Univerzity v Tampere http://www.uta.fi/sis/reijosavolainen/index.html

Profil na LinkedIn https://www.linkedin.com/profile/view?authType=NAME_SEARCH&locale=en_US&srchtotal=5&id=96237452&srchindex=4&trk=vsrp_people_res_name&srchid=2033463401428440601277&trkInfo=VSRPsearchId%3A2033463401428440601277%2CVSRPtargetId%3A96237452%2CVSRPcmpt%3Aprimary%2CVSRPnm%3A&authToken=Vx1Q