Hope A. Olson
Hope A. Olson is Associate Dean and Professor at the School of Information Studies at the University of Wisconsin–Milwaukee. She was previously a professor at the University of Alberta.Hope A. Olson je proděkankou a profesorkou informačních studií na Universitě Wisconsin–Milwaukee. Působila také jako profesorka a Albertské univerzitě. V letech 2000-2004 byla hlavní editorkou časopisu Knowledge Organization v současnosti je členkou redakční rady. Tuto roli zastává také v časopisu Journal of Library Metadata. Profesorka Olson je autorkou nebo spoluautorkou více než třiceti recenzovaných článků a knižních kapitol. Publikovala tři knihy Subject Analysis in Online Catalogs vyšlo v druhém vydání. Spoluautorem je John J. Boll (Libraries Unlimited, 2001) Information Sources in Women's Studies and Feminism (KG Saur, 2002 ) The Power to Name: Locating the Limits of Subject Representation in Libraries (Kluwer Academic, 2002).
Kritická analýza předmětové klasifikace
Olson vychází z dekonstruktivní teorie zpochybňující funkčnost a oprávněnost tradiční organizace znalostí . [ 1 ] Uplatnila teorii Drucilla Cornella o adaptaci dekonstrukce ("filozofii limitů"). Profesorka Olson zkoumá opomíjení uložených informací a strukturálních limitů knihovních katalogů. [ 2 ] [ 3 ] Ve svém výzkumu se zabývá etickými důsledky nedostatečného zastoupení uložených informací a zdůrazňuje, že je žádoucí použití organizace znalostí jako prostředek pro obohacení uživatelů. [ 4 ]
(((((((Olson draws on deconstructive theory to question the functionality and legitimacy of traditional knowledge organization.[1] Employing Drucilla Cornell’s adaptation of deconstruction (“the philosophy of the limit”), Olson examines the marginalization imposed by the structural limitations of library catalogs.[2][3] In her research, Olson explores the ethical consequences of inadequate representation and emphasizes the desirability of using knowledge organization as a change agent for the enrichment of users.[4])))))
Feministické přístupy k organizaci znalostí
Základním principem jejího psaní je nepřiměřený vliv patriarchálního pohledu na svět organizačních systémů v západním světě. V článku z roku 2001 “Sameness and Difference: A Cultural Foundation of Classification,” (Shoda a rozdíl: kulturní základ klasifikace). Olson popisuje, jak dichotomické principy západní filozofické dědictví vytvořit klasifikační systémy, které jsou výsadou hlavního proudu, kdy převládá většinový názor [ 5 ] [ 6 ] Argumentuje ve prospěch méně hierarchické. Raději vycházející ze souvislostí, propojené struktury znalostí. Zabývala se Belenky, Clinchy, Goldberger a Tarule pojetím propojení znalostí.
Síla jména
Nejznámější knihou profesorky Olson je The Power to Name: Locating the Limits of Subject Representation in Libraries Síla Jména : hledání mezí předmětového zobrazení v knihovnách. Přibližuje historický kontext moderní knihovní klasifikace. Posuzuje styl zápisů knihoven od průkopníků předmětové klasifikace jako je Melvil Dewey a Charles Cutter. Zdůrazňuje přísné univerzální vyhledávání pro dosažení shody a možné kontroly. Profesorka Olson uvádí, že Deweyho a Cutterovo naléhání na univerzálnost jazyka je "škodlivého charakteristiku v tom smyslu, že přehlíží a vylučuje jiné koncepty mimo bílé, mužské, eurocentrické, Christocentrické, heterosexuální, zdatné, buržoazní proudy" [ 8 ] Profesorka Olson dále ilustruje nedostatky používaných předmětových hesel na základě analýzy vybraných ukazatelů Deweyho desetinného třídění a Library of Congress Subject Headings (LCSH), které zahrnují pojmy jako pohlaví, rasa, etnický původu atd. Uzavírá s výzvou k "výstřednímu" přístupu a snaze zpřístupnění předmětů, včetně technik "porušení limitů" knihovních klasifikačních systémů tím, že se stanou více otevřenými a dynamickými. [ 9 ]
Nedávný výzkum
V nedávném výzkumu se profesorka Olson zabývala zkreslením na základě pohlaví v Aristotelově logice, která představuje tradiční klasifikaci a umělou strukturu. [ 10 ] Spolupracovala také na výzkumném řešení souladu zadávání indexovaných výrazů. [11]
