Hope A. Olson

Z WikiKnihovna

Hope A. Olson (*1942, Watertown, Jižní Dakota) americká specialistka zabývající se informační vědou, emeritní profesorka informačních studií na Universitě Wisconsin–Milwaukee.


Olson, Hope A.Olson.png
 
Watertown, Jižní Dakota
Datum a
místo úmrtí
-
  -
  -
  Milwaukee, Wisconsin, Spojené státy americké
  americké
Vzdělání University of Wisconsin, Milwaukee School of Information Studies
Pracoviště University of Wisconsin, Milwaukee School of Information Studies
 
Známý pro Kritickou analýzu předmětové klasifikace, hledání mezí předmětového zobrazení v katalozích a feministický přístup k organizaci znalostí

 

Vzdělání

Bakalářský titul získala na Gustav Adolf College v Minnesotě v roce 1972, o dva roky později titul Master of Library Science (MLS) na Fakultě informací Univerzity v Torontu. V roce 1996 obdržela titul PhD. na Fakultě knihovnických a informačních studií Univerzity ve Wisconsinu. Její dizertační práce nesla název Síla jména: marginalizace a vyloučení zastoupení předmětu v knihovních katalozích.

Praxe

Mezi lety 1974-1978 pracovala Hope A. Olson jako katalogizátorka v knižním velkoobchodě v kanadském Torontu. V následujícím roce se stala asistentkou vedoucího katalogizace v současném Národním knižním centru v Torontu. Později působila jako odborný knihovník u Alberta Solicitor General. V letech 1982-1991 byla zaměstnána v knihovně Albertské univerzity v Edmontnu. Pracovala zde jako katalogizátorka pokračujících zdrojů, koordinátorka katalogizace HSS (Humanities and Social Sciences) a akviziční katalogizace. Od roku 1991 přednášela informační studia na Albertské univerzitě. O šest let později přijala nabídku přednášet nejprve jako hostující a poté stálá profesorka na Fakultě knihovních a informačních studií Univerzity ve Wisconsinu. Přednášení se věnovala také na Královské škole knihovnictví a informační vědy v Kodani. Kromě přednášení na Albertské univerzitě a na Univerzitě ve Wisconsinu, kde se stala později proděkankou, spolupracovala s Center for Women‘s Studies. V rámci následného vzdělávání knihovníků pořádala odborné kurzy a semináře. I po svém odchodu do důchodu aktivně spolupracuje s doktorandy na výzkumu v oblasti klasifikačních struktur. Nadále se zabývá poststrukturálními, postkoloniálními a feministickými perspektivami se zřetelem na zdravotně postižené.

Výzkum

V nedávném výzkumu se profesorka Olson zabývala zkreslením na základě pohlaví v Aristotelově logice, která představuje tradiční klasifikaci a umělou strukturu. [1] Spolupracovala také na výzkumném řešení souladu zadávání indexovaných výrazů. [2]

Kritická analýza předmětové klasifikace

Profesorka Olson vychází z dekonstruktivní teorie zpochybňující funkčnost a oprávněnost tradiční organizace znalostí. [3] Uplatnila teorii Drucilla Cornella o adaptaci dekonstrukce ("filozofii limitů"). Profesorka Olson zkoumá opomíjení uložených informací a strukturálních limitů knihovních katalogů. [4] [5] Ve svém výzkumu se zabývá etickými důsledky nedostatečného zastoupení uložených informací a zdůrazňuje, že je žádoucí použití organizace znalostí jako prostředků pro obohacení uživatelů. [6]

Feministické přístupy k organizaci znalostí

Základním principem jejího psaní je nepřiměřený vliv patriarchálního pohledu na svět organizačních systémů v západním světě. V článku z roku 2001 “Sameness and Difference: a Cultural Foundation of Classification” (Shoda a rozdíl: kulturní základ klasifikace) profesorka Olson popisuje, jak dichotomické principy západního filozofického dědictví ovlivňují klasifikační systémy, které jsou výsadou hlavního proudu, kdy převládá většinový názor. [7] [8] Argumentuje ve prospěch méně hierarchického uspořádání. Raději vychází ze souvislostí a propojení struktur znalostí. Srovnává přístupy k propojování znalostí, kterými se zabývali Belenky, Clinchy, Goldberger a Tarule. [9]

Síla jména

Nejznámější knihou profesorky Olson je The Power to Name: Locating the Limits of Subject Representation in Libraries (Síla jména: hledání mezí předmětového zobrazení v knihovnách). Přibližuje historický kontext moderní knihovní klasifikace. Posuzuje styl zápisů v knihovnách od průkopníků předmětové klasifikace jako je Melvil Dewey a Charles Cutter. Zdůrazňuje přísné univerzální vyhledávání pro dosažení shody a možné kontroly. Profesorka Olson uvádí, že Deweyho a Cutterovo naléhání na univerzálnost jazyka je "škodlivého" charakteru v tom smyslu, že přehlíží a vylučuje jiné koncepty mimo bílé, mužské, eurocentrické, Christocentrické, heterosexuální, zdatné, buržoazní proudy"[10] Profesorka Olson dále ilustruje nedostatky používaných předmětových hesel na základě analýzy vybraných ukazatelů Deweyho desetinného třídění a Library of Congress Subject Headings (LCSH), které zahrnují pojmy jako pohlaví, rasa, etnický původ atd. Uzavírá výzvou k "výstřednímu" přístupu a snaze o zpřístupnění předmětů, včetně technik "porušení limitů" knihovních klasifikačních systémů tím, že se stanou více otevřenými a dynamickými.[11]

Publikační činnost

Monografie

  • Olson, H. A. (ed.) Information resources in women’s studies and feminism. München: K.G. Saur, 2002. - Profesorka Olson v knize nastiňuje problémy přístupu ke studiu ženských a feministických studií, které se týkají struktury a použití katalogu Library of Congress Subject Headings. Podporuje rozvoj specializovaných norem a systémů přizpůsobených uživatelským potřebám.
  • Olson, H. A. The Power to Name: Locating the limits of subject, representation in libraries. Dordrecht: Kluwer Academic, 2002. - Publikace se zabývá věcným popisem a předmětovým tříděním od 19. století po mezinárodní standardy používané v současnosti.
  • Olson, Hope A. and Boll, John J. Subject analysis in online catalogs. Englewood: Libraries Unlimited, 2001. – Kniha přibližuje katalogizaci, indexování a třídění dokumentů v databázích. Teoreticky i prakticky popisuje ukládání a vyhledávání informací ve veřejně přístupných katalozích.

Články

  • Olson, Hope A., and Dietmar Wolfram. (2008). Syntagmatic relationships and indexing consistency on a larger scale. Journal of Documentation 64(4): 602-615.
  • Olson, Hope A. (2007). How We Construct Subjects: A Feminist Analysis. Special issue on: Gender Issues in Information Needs and Services, eds. Cindy Ingold and Susan E. Searing. Library Trends 56(2): 509-541.
  • Olson, Hope A, and Susan Gold Smith. (2006). Transgressive Tools: the Liberating Power of Classification and Its Potential in Activist Visual Representation. Women and Environment International Magazine, 72/73 (fall/winter): 38-40.
  • Olson, Hope A. (2006). Codes, Costs, and Critiques: The Organization of Information in Library Quarterly, 1931-2004. Library Quarterly.76(1): 19-35.
  • Lee, Hur-Li, and Hope A. Olson. (2005). Hierarchical Navigation: An Exploration of Yahoo! Directories. Knowledge Organization 32(1): 10-24.
  • Olson, Hope A. (2004). The ubiquitous hierarchy: An army to overcome the threat of a mob. Library Trends, 52(3): 604-616.
  • Kublik, Angela, Virginia Clevette, Dennis B. Ward, and Hope A. Olson. (2003). Adapting dominant classifications to particular contexts. Cataloging & Classification Quarterly 37(1/2): 13-31.
  • Olson, Hope A., and Lisa M. Given. (2003). Indexing and the ‗organized‘ researcher. The Indexer 23(3) 129-133.
  • Given, Lisa M., and Hope A. Olson. (2003). Knowledge organization in research: A conceptual model for organizing data. Library & Information Science Research 25: 157-176.
  • Olson, Hope A. (2002). Classification and universality: Application and construction. Review article. Semiotica 139 (1/4) 377-391.
  • Olson, Hope A. (2001). Patriarchal structures of subject access and subversive techniques for change. Canadian Journal for Information and Library Science 26(2/3) 1-29.
  • Olson, Hope A., and Rose Schlegl. (2001). Standardization, objectivity, and user focus: A meta–analysis. Cataloging & Classification Quarterly 32(2) 61-80.
  • Olson, Hope A. (2001). Sameness and difference: A cultural foundation of classification. Library Resources & Technical Services 45(3) 115-122.
  • Olson, Hope A. (2001). The power to name: Representation in library catalogues. Signs: Journal of Women in Culture and Society 26(3): spring, pp.639–668.
  • Olson, Hope A. (2000). Globalisation, diversity and information. Education for Library and Information Services: Australia (ELIS:A) 17(1-3): May-December, pp.19-22.
  • Olson, Hope A. (2000). Difference, culture, and change: The untapped potential of LCSH. Cataloging & Classification Quarterly 29(1/2); special issue The LCSH Century: One Hundred Years with the Library of Congress Subject Headings.
  • Olson, Hope A. (1999). Exclusivity, teleology and hierarchy: Our Aristotelean legacy. Knowledge Organization 26(2): 65–73.
  • Olson, Hope A. (1998). Mapping beyond Dewey's boundaries: Constructing classificatory space for marginalized knowledge domains. In Geoffrey C. Bowker and Susan Leigh Star, eds., How Classifications Work: Problems and Challenges in an Electronic Age, a special issue of Library Trends 47(2): 233-254.
  • Olson, Hope A. (1998). Education for cataloguing is/as women's studies. Serials Librarian 35(1/2): 153–166.
  • Olson, Hope A. (1998). Feminism and librarianship—in practice! Women‘s Studies Section Newsletter 13(1): 3.
  • Olson, Hope A. (1997). Thinking professionals: Teaching critical cataloguing. Technical Services Quarterly 15(1/2).
  • Olson, Hope A. (1997). The feminist and the emperor's new clothes: Feminist deconstruction as a critical methodology for library and information studies. Library & Information Science Research 19(2): 181–198.
  • Bertram, Sheila, and Hope Olson. (October 15, 1996). Culture clash. Library Journal 121(17): 36–37.
  • Olson, Hope, and Toni Samek. (1996). Library and information studies faculty in Canada: A sex ratio study. Journal of Education for Library and Information Science 36(2): (spring): 155–169.
  • Carter, Kathy, Hope Olson and Sam Aquila. (1991). Bulk loading of records for microform sets into the online catalogue. Cataloging and Classification Quarterly 13(3/4): 201–209.

Citace a poznámky

  1. ↑ Olson, Hope A. (2007).
  2. ↑ Olson, Hope A.; Dietmar Wolfram (2008).
  3. ↑ Olson, Hope A. (1997).
  4. ↑ Drabinski, Emily (2008).
  5. ↑ Olson, Hope A. (2002). The Power to Name: Locating the Limits of Subject Representation in Libraries. Dordrecht, The Netherlands: Kluwer Academic Publishers. p. 226. ISBN 1-4020-0776-0.
  6. ↑ Olson, Hope A. (2000).
  7. ↑ Olson, Hope A. (2001).
  8. ↑ Deodato, Joseph (2010).
  9. ↑ Olson, Hope A. (2007).
  10. ↑ Olson, Hope A. (2002). The Power to Name: Locating the Limits of Subject Representation in Libraries. Dordrecht, The Netherlands: Kluwer Academic Publishers. p. 142. ISBN 1-4020-0776-0.
  11. ↑ Miksa, Francis L. (2007).

Použitá literatura a zdroje

1. Curriculum vita [online]. Milwauke: University of Wisconsin-Milwaukee, c2014 [cit. dne 2014-05-17]. Dostupné z: https://pantherfile.uwm.edu/groups/sois/webdocs/cv/olson_hope.pdf.

2. Linkedin, Hope Olson [online]. Milwauke: California, U.S.: LinkedIn Corporation, 2014 [cit. dne 2014-05-17]. Dostupné z: http://www.linkedin.com/pub/hope-olson/85/a58/18.

3. Pirmann, Carrie. Currency and Prejudices in LCSH: An Annotated Bibliography [online]. 31. 3. 2008 [cit. dne 2014-05-17]. Dostupné z: http://courseweb.lis.illinois.edu/~pirmann2/portfolio/Bibliography_with_Annotations.pdf.

4. School of Information Studies, Hope A. Olson, Ph.D. [online]. Milwauke: University of Wisconsin-Milwaukee, c2014 [cit. dne 2014-05-17]. Dostupné z: http://www4.uwm.edu/sois/people/profiles/holson.cfm.

 

Citováno z „https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Hope_A._Olson&oldid=58878“