Mezinárodní meziknihovní výpůjční služby (MMVS): Porovnání verzí
| Řádek 9: | Řádek 9: | ||
* vyhláška č. 88/2002 Sb. | * vyhláška č. 88/2002 Sb. | ||
* metodické pokyny pro meziknihovní služby | * metodické pokyny pro meziknihovní služby | ||
| − | * program UAP, doporučení IFLA | + | * program UAP, doporučení IFLA<ref>POSPÍŠILOVÁ, Jindřiška. Meziknihovní služby. SDRUK [online]. 2012. Dostupné z: http://www.sdruk.cz/data/xinha/sdruk/ks2002/2002-2-212.pdf</ref> |
Na základě zákona č. 257/2001 Sb. a vyhlášky č. 88/2002 Sb. je povinno zabezpečit mezinárodní meziknihovní výpůjční služby pro ostatní knihovny v České republice a také poskytnout metodickou pomoc provozovateli knihovny účastnící se MMVS šest následujících knihoven: | Na základě zákona č. 257/2001 Sb. a vyhlášky č. 88/2002 Sb. je povinno zabezpečit mezinárodní meziknihovní výpůjční služby pro ostatní knihovny v České republice a také poskytnout metodickou pomoc provozovateli knihovny účastnící se MMVS šest následujících knihoven: | ||
Verze z 28. 10. 2014, 16:11
Mezinárodní meziknihovní výpůjční služby (zkráceně MMVS, anglicky International Interlibrary Loan) je typ výpůjční služby, která na základě mezinárodně platných pravidel IFLA umožňuje vypůjčit pro uživatele dokumenty, které potřebuje a které nemá ve fondu žádná knihovna na území státu.[1]
Význam MMVS
Jelikož je poskytování informací stále důležitější, tak i MMVS je chápána jako jeden z nejdůležitějších prvků knihovních služeb. Aby byl zajištěn efektivní, rovnoprávný a rychlý přístup uživatelů k zahraničním dokumentům a informacím, musí fungovat kooperace hlavně mezi vědeckými knihovnami a vědecko-informačními středisky po celém světě. MMVS fungují obdobným způsobem jako meziknihovní výpůjční služby (MVS), jsou prostředníkem mezi uživatelem a potřebným informačním pramenem.
MMVS jsou komplexem služeb zaměřených na spolupráci při zpřístupňování informací a při zabezpečování dostupnosti požadovaných dokumentů nebo jejich kopií a jsou důležitou součástí realizace programu „Universal Availability of Publications“, přijatého organizací UNESCO v roce 1982. Základní myšlenkou programu UAP, která ovlivňuje nejen mezinárodní spolupráci v meziknihovních službách, je fakt, že všechny publikované informace, bez ohledu na to, kdy a kde a jakou formou byly zveřejněny, by měly být přístupné každému čtenáři, a to bez ohledu na to, kde a kdy o ně požádá.[1]
Legislativní dokumenty pro MMVS
Legislativní rámec mezinárodních meziknihovních výpůjčních služeb v České republice:
- zákon č. 257/2001 Sb.
- vyhláška č. 88/2002 Sb.
- metodické pokyny pro meziknihovní služby
- program UAP, doporučení IFLA[2]
Na základě zákona č. 257/2001 Sb. a vyhlášky č. 88/2002 Sb. je povinno zabezpečit mezinárodní meziknihovní výpůjční služby pro ostatní knihovny v České republice a také poskytnout metodickou pomoc provozovateli knihovny účastnící se MMVS šest následujících knihoven:
- Národní knihovna české republiky
- Státní technická knihovna
- Knihovna Akademie věd České republiky
- Moravská zemská knihovna v Brně
- Vědecká knihovna v Olomouci
- Národní lékařská knihovna
Odkazy
Reference
- ↑ 1,0 1,1 PLANKOVÁ, Jindra. Tradiční metody užití knihovních materiálů. Ikaros: elektronický časopis o informační společnosti [online]. 2007, roč. 11, č. 1. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/node/3801
- ↑ POSPÍŠILOVÁ, Jindřiška. Meziknihovní služby. SDRUK [online]. 2012. Dostupné z: http://www.sdruk.cz/data/xinha/sdruk/ks2002/2002-2-212.pdf
