Margaret Meadová: Porovnání verzí

Z WikiKnihovna
Řádek 4: Řádek 4:
 
|misto_narozeni    = Filadelfie, Pensylvánie, USA
 
|misto_narozeni    = Filadelfie, Pensylvánie, USA
 
|datum_umrti      = 15. listopadu 1978
 
|datum_umrti      = 15. listopadu 1978
−
|misto_umrti      = New  York,New York USA
+
|misto_umrti      = New  York, New York, USA
 
|duvod_umrti      = rakovina slinivky břišní
 
|duvod_umrti      = rakovina slinivky břišní
 
|rodina        = [[Luther Cressman]] (1923–1928)
 
|rodina        = [[Luther Cressman]] (1923–1928)

Verze z 17. 4. 2014, 11:38

Margaret Meadová

MargaretMead.jpg

 
Filadelfie, Pensylvánie, USA
Datum a
místo úmrtí 		15. listopadu 1978
New York, New York, USA
  rakovina slinivky břišní
  Luther Cressman (1923–1928)

Reo Fortune (1928–1935)

Gregory Bateson (1936 - 1950)

dcera Mary Catherine Bateson (narozena 1939)

  -
  americké
Vzdělání Barnard College (1923)

Columbia University (1924) - M.A. Columbia University (1929) - Ph.D.

Pracoviště American Museum of Natural History
  Unesco's Kalinga Prize (1970)

Presidential Medal of Freedom (1979)

Známý pro antropologie

zrod Kybernetiky


Margaret Meadová (16. prosince 1901, Filadelfie, Pensylvánie, USA - 15. listopadu 1978, New York) byla antropoložkou, kulturní deterministkou, pedagožkou, kurátorkou muzea a jednou z nejvýraznějších osob v antropologii 20. století.

Život a antropologická práce

Margaret Meadová se narodila 16. prosince 1901 ve Filadelfii profesorovi ekonomiky na Pensylvánské univerzitě Edwardu Sherwoodu Meadovi a socioložce a pedagožce Emily Fogg jako nejstarší z pěti dětí. Rodina se velice často stěhovala, proto Meadová navštěvovala několik škol, které kombinovala s výukou doma, kde ji učila sama matka. Zpočátku Meadová studovala na DePaul univerzitě v Indianě, po roce přešla na Barnard College v New Yorku, kde začala studovat psychologii.

Od roku 1923 se však zaměřila na antropologii, kterou vystudovala na Kolumbijské univerzitě. [1] Jejím učitelem byl Franz Boas, jenž je nazýván „otcem antropologie“. Boas zastával kulturní determinismus, který Meadová potvrdila ve svých studiích na ostrově Samoa, kam byla poslána ve 23 letech provést terénní výzkum. Výsledkem byla kniha Coming of Age in Samoa, jež se stala okamžitým bestsellerem. [2] Po tomto výzkumu Meadová získala absolventský titul na Kolumbijské univerzitě. Mezi její kolegy a přátele patřila Ruth Benedictová, profesorka na Kolumbijské univerzitě a asistentka Boase. Všichni tři společně rozvíjeli antropologický obor ohledně „kultury a osobnosti“.[3] Od roku 1926 až do své smrti byla zaměstnaná v American Museum of Natural History v New Yorku jako kurátorka, kde měla na starosti sběratelské, dokumentační, konzervační a výstavnické záležitosti. Byla zde otevřena hala, jež je pojmenovaná po Meadové. Tato hala je zaměřená na různé kultury jižních tichomořských ostrovů, na kterých Meadová zkoumala zdejší obyvatele.[4] Učila na řadě univerzit (včetně Kolumbijské univerzity), kde v roce 1958 a 1963 odmítla profesuru. Meadová dále pravidelně přispívala do časopisu Life. Její dílo je dodnes oceňováno, i přesto někteří lidé s jejími názory nesouhlasí. Mezi největší odpůrce Meadové patří Derek Freeman. Byla členkou v 84 organizacích a předsedala Americké antropologické asociaci. [5] Meadová také publikovala literární pozůstalosti Ruth Benedictové (1887-1948) v knize An Anthropologist at Work, jež je založena na dopisech, denících a dalších textech její kolegyně a přítelkyně. [6] Mimo jiné se Meadová zajímala o problémy ve vzdělávání, o přírodní vědy, medicínu, výživu nebo rozvoj dítěte. Byla třikrát vdaná a rozvedená, z posledního manželství s Gregorym Batesonem měla jedinou dceru Mary Catherine. Zemřela v 76 letech 15. listopadu 1978 na rakovinu slinivky břišní. Den po její smrti se na titulní straně New York Times objevil článek od Aldena Whitmana, kde napsal: [7] „Margaret Meadová nebyla jen antropoložkou či etnoložkou první třídy, nýbrž i čímsi na způsob národního orákula nejrozličnějších témat sahajících od debat kolem atomové bomby až po problémy hladu a výživy třetího světa.” [8]

Rodina

Meadová měla velice pestrý osobní život. Byla třikrát vdaná a třikrát rozvedená. Prvním manželem Meadové se stal Luther Cressman, americký antropolog a vystudovaný teolog. Po pěti letech manželství se roku 1928 rozvedli.[9] Druhým manželem byl Reo Fortune. Sociální antropolog, jenž se společně s Meadovou zúčastnil studie v Nové Guinei.[10] Posledním druhem Meadové se stal Gregory Bateson. Anglický antropolog se oženil s Meadovou roku 1936, společně se podíleli na vzniku kybernetiky s Norbertem Wienerem, Johnem von Neumannem, Claudem Shannonem či Rossem Ashbym. Měli spolu dceru Mary Catherine, ovšem roku 1950 se rozvedli.[11] Mary Catherine Batesonová se narodila 8. prosince 1939, je spisovatelkou, kulturní antropoložkou a děkankou společenských věd na Raza Shah Civar univerzity v Íránu. Provdala se za Barkeva Kassarjiana.[12]

Přínos pro informační vědu

SOCyberntics

Margaret Meadová se také zapsala do historie informační vědy. Roku 1942 se zúčastnila zásadní Konference o cyklických příčinných a zpětnovazebních mechanismech v biologických a společenských systémech, která byla později přejmenována na Konferenci o kybernetice. Tato konference měla diskuzní charakter a účastnili se jí významní odborníci z různých oborů, které spojovala idea informace. Mimo jiné se konference účastnili Norbert Wiener, John von Neumann, Claude Shannon či Ross Ashby.[13] Meadová zde společně se svým bývalým manželem Gregory Batesonem zastupovala antropologii. Meadová vyslovila svůj názor, že odmítá představu informace beze smyslu. Dále hovořila o tom, že právě smysl informace je oddělen od fonémů a slovníkových definic.

Společně s Gregory Batesonem v roce 1973 porovnávala kybernetiku prvního a druhého řádu. Ve spolupráci s Wienerem vznikl tento diagram.

Ocenění

Meadová získala v roce 1970 ocenění za popularizaci vědy Unesco's Kalinga Prize za mimořádné schopnosti v prezentaci vědeckých myšlenek laikům.[14]

Roku 1979 jí bylo posmrtně uděleno nejvyšší civilní vyznamenání Spojených států - Presidential Medal of Freedom. [15]

Konflikt Meadová vs Freeman

Meadová zastávala kulturní determinismus, tedy příčiny ovlivňující dospívání. Během průzkumu na Samoi zjistila odlišné chování samojských dospívajících dívek oproti dívkám v Americe. Derek Freeman na rozdíl od Meadové zastával názor, že biologie ovlivňuje kulturu a kultura ovlivňuje biologii. [16]

Pět let po smrti Meadové vyšla kniha Dereka Freemana Margaret Mead and Samoa: The Making and Unmaking of an Anthropological Myth, kde Meadovou kritizuje za její studii na Samoe. Sám Freeman je považován za největšího znalce samojské kultury, neboť jako australský antropolog na Samoi strávil 6 let. Přijali ho zde do kmene a naučil se plynule samojsštinu. Meadovou kritizuje za její nezkušenost, mládí a určitou metodologickou předpojatost, díky níž Meadová podávala idealizující obraz samojské společnosti. Freeman tvrdí, že Meadová měla mylné představy o samojské kultuře, protože nedokázala úplně proniknout do jejich kultury, jelikož se neúčastnila politického života na ostrově, krátce se učila jejich jazyku a nebydlela přímo ve vesnici. Dále ji kritizoval za její představy o svobodě sexuálního života (dívky se nechtějí vdávat hned v 17 letech, příležitostný sex) a o mládeži, která zřídkakdy trpí žárlivostí či soutěživostí. Freeman se domníval, že dívky neříkaly Meadové úplnou pravdu a vymýšlely si, proto Meadová měla zkreslené údaje o jejich životech. Často Meadové vytýkají, že příliš často generalizuje a používá zevšeobecňující tvrzení.<fref>MEAD, Margaret. Pohlaví a temperament u tří primitivních společností. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2010, s.21. Most (Sociologické nakladatelství). ISBN 978-80-7419-036-0.</ref> Podle Freemana Meadová sbírala informace pouze povrchově. Freeman zastával názor, že udělal lepší práci v terénu než Meadová a tvrdí, že používala špatné metody výzkumu v terénu. Roku 1999 Freeman vydal další knihu s názvem The Fateful Hoaxing of Margaret Mead: A Historical Analysis of Her Samoan Research.Chybná citace: Chyba v tagu <ref>; citace bez názvu musí mít vlastní obsah

Poznámky

  1. ↑ MEAD, Margaret. Pohlaví a temperament u tří primitivních společností. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2010, s.329. Most (Sociologické nakladatelství). ISBN 978-80-7419-036-0.
  2. ↑ DILLON, Wilton S. Margaret Mead (1901–1978). Prospects [online]. 2001, vol. 31, issue 3, s. 447-461 [cit. 2014-04-17]. DOI: 10.1007/BF03220083. Dostupné z: http://link.springer.com/10.1007/BF03220083
  3. ↑ MEAD, Margaret. Pohlaví a temperament u tří primitivních společností. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2010, s.21. Most (Sociologické nakladatelství). ISBN 978-80-7419-036-0.
  4. ↑ American Museum of Natural History: Margaret Mead Hall of Pacific Peoples. AMERICAN MUSEUM OF NATURAL HISTORY. American Museum of Natural History [online]. [cit. 2014-04-17]. Dostupné z: http://www.amnh.org/exhibitions/permanent-exhibitions/human-origins-and-cultural-halls/margaret-mead-hall-of-pacific-peoples
  5. ↑ MEAD, Margaret. Pohlaví a temperament u tří primitivních společností. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2010, s.330. Most (Sociologické nakladatelství). ISBN 978-80-7419-036-0.
  6. ↑ LIUKKONEN, Petri. Margaret Mead. Pegagos [online]. © 1999-2001 [cit. 2014-04-17]. Dostupné z: http://www.kirjasto.sci.fi/mmead.htm
  7. ↑ WHITMAN, Alden. Margaret Mead Is Dead of Cancer at 76. Nytimes.com [online]. 16.11.1978 [cit. 2014-04-17]. Dostupné z: https://www.nytimes.com/learning/general/onthisday/bday/1216.html?action=click&module=Search&region=searchResults%230&version=&url=http%3A%2F%2Fquery.nytimes.com%2Fsearch
  8. ↑ MEAD, Margaret. Pohlaví a temperament u tří primitivních společností. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2010, s.329. Most (Sociologické nakladatelství). ISBN 978-80-7419-036-0.
  9. ↑ CRESSMAN, Luther S. A Marguerite for Margaret. Http://www.gregbryant.com/ [online]. 1983 [cit. 2014-04-17]. Dostupné z: http://www.gregbryant.com/grogbrat/steens79/cressmanmead.html
  10. ↑ BOWMAN-KRUHM, Mary. Margaret Mead: a biography [online]. Westport, CT: Greenwood Press, 2003, s. 55-68 [cit. 2014-04-17]. ISBN 0-313-32267-8.
  11. ↑ Gregory Bateson. THE INSTITUTE FOR INTERCULTURAL STUDIES. <i>The Institute for Intercultural Studies</i> [online]. ©1999-2009 [cit. 2014-04-17]. Dostupné z: <a href="http://www.interculturalstudies.org/Bateson/biography.html%22>http://www.interculturalstudies.org/Bateson/biography.html</a>
  12. ↑ Mary Catherine Bateson. Mary Catherine Bateson [online]. March 5, 2013 [cit. 2014-04-17]. Dostupné z: http://www.marycatherinebateson.com/index.htm
  13. ↑ ROCHA, Luis M. Cybernetics. INDIANA UNIVERSITY. Indiana University [online]. 2008 [cit. 2014-04-17]. Dostupné z: http://informatics.indiana.edu/rocha/i501/pdfs/i501_lecture2_slides.pdf
  14. ↑ UNESCO Kalinga Prize for the Popularization of Science. UNESCO. UNESCO [online]. ©UNESCO [cit. 2014-04-17]. Dostupné z: <a href="http://www.unesco.org/new/en/natural-sciences/science-technology/sti-policy/global-focus/science-popularization/prizes/kalinga-prize/">http://www.unesco.org/new/en/natural-sciences/science-technology/sti-policy/global-focus/science-popularization/prizes/kalinga-prize/</a>
  15. ↑ CARTER, Jimmy. Presidential Medal of Freedom Announcement of Award to Margaret Mead. American Presidency Project [online]. © 1999-2014 [cit. 2014-04-17]. Dostupné z: <a href="http://www.presidency.ucsb.edu/ws/index.php?pid=32524">http://www.presidency.ucsb.edu/ws/index.php?pid=32524</a>
  16. ↑ Book of The Century. MÖLLER, Erik a Joel SCHLOSBERG. Http://www.violence.de/ [online]. updated: 04/25/2011 [cit. 2014-04-17]. Dostupné z: http://www.violence.de/prescott/dvd/Samoa.pdf
Citováno z „https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Margaret_Meadová&oldid=39896“