Margaret Meadová

Z WikiKnihovna
Margaret Meadová

MargaretMead.jpg

 
Filadelfie, Pensylvánie, USA
Datum a
místo úmrtí 		15. listopadu 1978
New York, New York, USA
  rakovina slinivky břišní
  Luther Cressman (1923–1928)

Reo Fortune (1928–1935)

Gregory Bateson (1936 - 1950)

dcera Mary Catherine Bateson (narozena 1939)

  -
  americké
Vzdělání Barnard College (1923)

Columbia University (1924) - M.A. Columbia University (1929) - Ph.D.

Pracoviště American Museum of Natural History

Institute for Intercultural Studies

  Unesco's Kalinga Prize (1970)

Presidential Medal of Freedom (1979)

Známý pro antropologie

zrod Kybernetiky


Margaret Meadová (16. prosince 1901, Filadelfie, Pensylvánie, USA - 15. listopadu 1978, New York) byla antropoložkou, kulturní deterministkou, pedagožkou, kurátorkou muzea a jednou z nejvýraznějších osob v antropologii 20. století.

Život a antropologická práce

Margaret Meadová se narodila 16. prosince 1901 ve Filadelfii jako nejstarší z pěti dětí. Její otec Edward Sherwood Mead byl profesorem ekonomiky na Pensylvánské univerzitě a matka Emily Fogg byla socioložkou a pedagožkou. Rodina se velice často stěhovala, proto Meadová navštěvovala několik škol. Pokud zrovna nedocházela do školy, učila ji její matka doma. Zpočátku Meadová studovala na DePaul univerzitě v Indianě, po roce přešla na Barnard College v New Yorku, kde začala studovat psychologii.

Od roku 1923 se však zaměřila na antropologii, kterou vystudovala na Kolumbijské univerzitě.[1] Jejím učitelem byl Franz Boas, jenž je nazýván „otcem antropologie“. Boas zastával kulturní determinismus, který Meadová potvrdila ve svých studiích na ostrově Samoa, kam byla poslána ve 23 letech provést terénní výzkum. Výsledkem byla kniha Coming of Age in Samoa, jež se stala okamžitým bestsellerem.[2] Po tomto výzkumu Meadová získala absolventský titul na Kolumbijské univerzitě. Mezi její kolegy a přátele patřila Ruth Benedictová, profesorka na Kolumbijské univerzitě a asistentka Boase. Všichni tři společně rozvíjeli antropologický obor ohledně „kultury a osobnosti“.[3]

Od roku 1926 až do své smrti byla zaměstnaná v American Museum of Natural History v New Yorku jako kurátorka, kde měla na starosti sběratelské, dokumentační, konzervační a výstavnické záležitosti. Byla zde otevřena hala, jež byla pojmenována po Meadové. Tato hala je zaměřená na různé kultury jižních tichomořských ostrovů, na kterých Meadová zkoumala zdejší obyvatele.[4] Učila na řadě univerzit (včetně Kolumbijské univerzity), kde v roce 1958 a 1963 odmítla profesuru. Meadová dále pravidelně přispívala do vědeckého časopisu Life. Její dílo je dodnes oceňováno, i přesto někteří lidé s jejími názory nesouhlasí. Mezi největší odpůrce Meadové patří Derek Freeman.

Byla členkou v 84 organizacích a předsedala Americké antropologické asociaci.[5] Meadová také publikovala literární pozůstalosti Ruth Benedictové (1887-1948) v knize An Anthropologist at Work, jež je založena na dopisech, denících a dalších textech její kolegyně a přítelkyně.[6]

Mimo jiné se Meadová zajímala o problémy ve vzdělávání, o přírodní vědy, medicínu, výživu nebo rozvoj dítěte.

Zemřela v 76 letech 15. listopadu 1978 na rakovinu slinivky břišní. Den po její smrti se na titulní straně New York Times objevil článek od Aldena Whitmana, který napsal: „Margaret Meadová nebyla jen antropoložkou či etnoložkou první třídy, nýbrž i čímsi na způsob národního orákula nejrozličnějších témat sahajících od debat kolem atomové bomby až po problémy hladu a výživy třetího světa.” [7]

Rodina

Meadová měla velice pestrý osobní život. Byla třikrát vdaná a třikrát rozvedená. Prvním manželem Meadové se stal Luther Cressman, americký antropolog a vystudovaný teolog. Po pěti letech manželství se roku 1928 rozvedli.[8]

Druhým manželem byl Reo Fortune. Sociální antropolog, jenž se společně s Meadovou zúčastnil studie v Nové Guinei.[9]

Posledním mužem Meadové se stal anglický antropolog Gregory Bateson. Svatbu měli v roce 1936 a z jejich manželství pochází jediná dcera Mary Catherine. Roku 1950 se rozvedli.[10] Mary Catherine Batesonová se narodila 8. prosince 1939, je spisovatelkou, kulturní antropoložkou a děkankou společenských věd na Raza Shah Civar univerzity v Íránu. Provdala se za Barkeva Kassarjiana.[11]

Přínos pro informační vědu

SOCyberntics

Margaret Meadová se také zapsala do historie informační vědy. Roku 1942 se zúčastnila zásadní Konference o cyklických příčinných a zpětnovazebních mechanismech v biologických a společenských systémech (Conferences for Circular Causal and Feedback Mechanisms in Biological and Social Systems), která byla později přejmenována na Konferenci o kybernetice. Tato konference měla diskuzní charakter a účastnili se jí významní odborníci z různých oborů, které spojovala idea zprávy.[12] Mimo jiné se konference zúčastnili Norbert Wiener, John von Neumann, Claude Shannon či W. Ross Ashby.[13] Meadová zde společně se svým manželem Gregory Batesonem zastupovala antropologii.[14] Vyslovila zde svůj názor, který odmítá představu informace beze smyslu.[15] Dále hovořila o tom, že právě smysl informace je oddělen od fonémů a slovníkových definic.[16]

V roce 1967 Margaret Meadová přednesla referát "Cybernetics of Cybernetics" na Macy konferenci. Na základě návrhu Gregoryho Batesona Meadová navrhla účastníkům American Society for Cybernetics případnou změnu základů kybernetiky. Tyto změny by do systému kybernetiky aplikovaly nové postřehy a techniky.[17] Z původního zaměření na stroje a zvířata se zájem kybernetiky rozšiřuje o oblasti vědomí a sociálních systémů. Tímto se vrací k Platonovi a jeho pojetí kybernetiky jako vědy o kontrole vztahů ve společnosti.[18]

Společně s Gregory Batesonem v roce 1973 porovnávala kybernetiku prvního a druhého řádu. Ve spolupráci s Wienerem pak vznikl diagram právě srovnávající kybernetiku prvního a druhého řádu. Slovy Wienera: „Sociologie a antropologie jsou především vědy o sdělování a z toho důvodu spadají pod obecné záhlaví kybernetiky.“[19]

Konflikt Meadová vs. Freeman

Meadová zastávala kulturní determinismus, tedy příčiny ovlivňující dospívání. Během průzkumu na Samoi zjistila odlišné chování samojských dospívajících dívek oproti dívkám v Americe. Derek Freeman na rozdíl od Meadové zastával názor, že biologie ovlivňuje kulturu a kultura ovlivňuje biologii.[20]

Pět let po smrti Meadové vyšla kniha Dereka Freemana Margaret Mead and Samoa: The Making and Unmaking of an Anthropological Myth, ve které Meadovou kritizuje za její studii na Samoe. Sám Freeman je považován za největšího znalce samojské kultury, neboť jako australský antropolog na Samoi strávil 6 let. Přijali ho zde do kmene a naučil se plynule samojštinu. Meadovou kritizuje za její nezkušenost, mládí a určitou metodologickou předpojatost, díky níž podávala idealizující obraz samojské společnosti. Freeman tvrdí, že Meadová měla mylné představy o samojské kultuře, protože nedokázala úplně proniknout do jejich kultury, jelikož se neúčastnila politického života na ostrově, krátce se učila jejich jazyku a nebydlela přímo ve vesnici. Dále ji kritizoval za její představy o svobodě sexuálního života a o mládeži na Samoi, která zřídkakdy trpí žárlivostí či soutěživostí. Freeman se domníval, že dívky neříkaly Meadové úplnou pravdu a vymýšlely si, proto Meadová měla zkreslené údaje o jejich životech. Často se Meadové vytýká, že příliš generalizuje a používá zevšeobecňující tvrzení.[21] Podle Freemana Meadová sbírala informace pouze povrchově. Freeman zastával názor, že udělal lepší práci v terénu než Meadová především proto, že používala špatné metody výzkumu v terénu. Roku 1999 Freeman vydal další knihu s názvem The Fateful Hoaxing of Margaret Mead: A Historical Analysis of Her Samoan Research.[22]

Ocenění

Meadová získala v roce 1970 ocenění za popularizaci vědy Unesco's Kalinga Prize za mimořádné schopnosti v prezentaci vědeckých myšlenek laikům.[23]

Roku 1979 jí bylo posmrtně uděleno nejvyšší civilní vyznamenání Spojených států - Presidential Medal of Freedom.[24]

Dílo

Margaret Meadová byla velice plodnou autorkou se širokým záběrem na témata. Její knihy měly populární, ale i vědecký a odborný charakter.[25]

Její dílo by se dalo rozčlenit do čtyř okruhů:[26]

1. Psychologická antropologie (např. Growing Up in New Guinea) - studium kultury osobnosti

2. Aplikovaná antropologie

3. Reflexe terénního výzkumu

4. Komplex rozsáhlých genderových studií (např. Male and Female z r. 1949)

Vybraná díla

Coming in Age in Samoa (1928) - Meadová se zaměřila na tři vesnice na západním pobřeží ostrova Tau – Luma, Siufaga, Faleasao, kde pozorovala 68 mladých dívek, zaměřila se na každou domácnost, a to především na vztahy, věk, pohlaví, lokalitu, postavení a majetek rodiny[27]

Growing Up in New Guinea (1930) - kniha, kterou napsala společně se svým druhým manželem Reo Fortunem, v knize popisuje dospívání mladých dívek na ostrově Tau v Samoa, které srovnává s dospíváním amerických dívek. Dívky v Americe při dospívání často prochází citovou krizí, proto Meadová dochází k závěru, že by se Američané od tohoto kmene mohli učit.

The Changing Culture of an Indian Tribe (1932)

Sex and Temperament in Three Primitive Societies (1935) (Pohlaví a temperament u tří primitivních společností)

Balinese Character: A Photographic Analysis (1942) – společné dílo s manželem Gregory Batesonem

Male and Female: A Study of the Sexes in a Changing World (1949)

Growth and Culture (1951) - spolupráce s Frances Cooke Macgregor, fotografie Gregoryho Batesona

Soviet Attitudes toward Authority: An Interdisciplinary Approach to Problems of Soviet Character (1951)

An Anthropologist at Work (1959) - kniha pojednává o práci její kolegyně Ruth Benedictové

Anthropology: A Human Science (1964)

Anthropologists and What They Do (1965)

The Changing Cultural Patterns of Work and Leisure (1967)

Rap on Race (1971) - rozhovor nahraný na magnetofon a následně přepsaný do knižní podoby

Blackberry Winter: My Earlier Years (1972) - autobiografie, ve které autorka vzpomíná na své dětství

And Keep Your Powder – antropologická studie o Americe za doby Meadové

Time & Measure: Poems (1986) - ilustrovala Naomi Morrissette

Zajímavosti

Svou leicou společně s Batesonem vyfotografovala na 25 000 snímků a natočila 22 000 stop 16 milimetrového filmu, a přispěla tak ke studiu tradičních společností novým způsobem.[28]

Během druhé světové války Meadová napsala krátké pojednání pro Office of War Information.[29]

Když Meadová umírala v nemocnici, zdravotní sestřička ji uklidňovala slovy: „Doktorko Meadová, každý musí zemřít.“ Meadová odpověděla: „Já vím, ale tohle je něco jiného.“ [30]

Celý ostrov Manus oplakával sedm měsíců její smrt. [31]

Externí odkazy

Článek Aldena Whitmana o Margaret Meadové (New York Times, 16. 11. 1978)

Video o výzkumu na Bali a Nové Guinei

Video o životě Margaret Meadové

Video Margaret Meadová a Samoa

Citáty Margaret Meadové

Citace a poznámky

  1. ↑ MEAD, Margaret. Pohlaví a temperament u tří primitivních společností. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2010, s.329. Most (Sociologické nakladatelství). ISBN 978-80-7419-036-0.
  2. ↑ DILLON, Wilton S. Margaret Mead (1901–1978). Prospects [online]. 2001, vol. 31, issue 3, s. 447-461 [cit. 2014-04-17]. DOI: 10.1007/BF03220083. Dostupné z: http://link.springer.com/10.1007/BF03220083
  3. ↑ MEAD, Margaret. Pohlaví a temperament u tří primitivních společností. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2010, s.21. Most (Sociologické nakladatelství). ISBN 978-80-7419-036-0.
  4. ↑ American Museum of Natural History: Margaret Mead Hall of Pacific Peoples. AMERICAN MUSEUM OF NATURAL HISTORY. American Museum of Natural History [online]. [cit. 2014-04-17]. Dostupné z: http://www.amnh.org/exhibitions/permanent-exhibitions/human-origins-and-cultural-halls/margaret-mead-hall-of-pacific-peoples
  5. ↑ MEAD, Margaret. Pohlaví a temperament u tří primitivních společností. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2010, s.330. Most (Sociologické nakladatelství). ISBN 978-80-7419-036-0.
  6. ↑ LIUKKONEN, Petri. Margaret Mead. Pegasos [online]. © 1999-2001 [cit. 2014-04-17]. Dostupné z: http://www.kirjasto.sci.fi/mmead.htm
  7. ↑ MEAD, Margaret. Pohlaví a temperament u tří primitivních společností. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2010, s.329. Most (Sociologické nakladatelství). ISBN 978-80-7419-036-0.
  8. ↑ CRESSMAN, Luther S. A Marguerite for Margaret. Greg Bryant [online]. 1983 [cit. 2014-04-17]. Dostupné z: http://www.gregbryant.com/grogbrat/steens79/cressmanmead.html
  9. ↑ BOWMAN-KRUHM, Mary. Margaret Mead: a biography [online]. Westport, CT: Greenwood Press, 2003, s. 55-68 [cit. 2014-04-17]. ISBN 0-313-32267-8.
  10. ↑ Gregory Bateson. THE INSTITUTE FOR INTERCULTURAL STUDIES. The Institute for Intercultural Studies; [online]. ©1999-2009 [cit. 2014-04-17]. Dostupné z: http://www.interculturalstudies.org/Bateson/biography.html
  11. ↑ Mary Catherine Bateson. Mary Catherine Bateson [online]. March 5, 2013 [cit. 2014-04-17]. Dostupné z: http://www.marycatherinebateson.com/index.htm
  12. ↑ GLEICK, James. Informace: historie, teorie, záplava. 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Dokořán, 2013,s.196. Zip (Argo: Dokořán). ISBN 978-80-7363-415-5.
  13. ↑ ROCHA, Luis M. Cybernetics. INDIANA UNIVERSITY. Indiana University [online]. 2008 [cit. 2014-04-17]. Dostupné z: http://informatics.indiana.edu/rocha/i501/pdfs/i501_lecture2_slides.pdf
  14. ↑ GLEICK, James. Informace: historie, teorie, záplava. 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Dokořán, 2013,s.196. Zip (Argo: Dokořán). ISBN 978-80-7363-415-5.
  15. ↑ GLEICK, James. Informace: historie, teorie, záplava. 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Dokořán, 2013,s.200. Zip (Argo: Dokořán). ISBN 978-80-7363-415-5.
  16. ↑ GLEICK, James. Informace: historie, teorie, záplava. 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Dokořán, 2013,s.199. Zip (Argo: Dokořán). ISBN 978-80-7363-415-5.
  17. ↑ Cybernetics of Cybernetics Competition. AMERICAN SOCIETY FOR CYBERNETICS. American Society for Cybernetics [online]. © 2010-2011, 10 March 2013 [cit. 2014-04-24]. Dostupné z: http://www.asc-cybernetics.org/CofC/
  18. ↑ HEYLINGEN, Francis a Cliff JOSLYN. Cybernetics and Second-Order Cybernetics. In: R.A. Meyers (ed.), Encyclopedia of Physical Science & Technology [online]. (3rd ed.), (Academic Press, New York, 2001) [cit. 2014-04-24]. Dostupné z: http://www.nomads.usp.br/pesquisas/design/objetos_interativos/arquivos/restrito/heylighen_Cybernetics%20and%20Second-Order%20Cybernetics.pdf
  19. ↑ BUREŠ, Jiří. Sociokybernetika (přehledová studie) [online]. 2011 [cit. 2014-04-17]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií. Vedoucí práce Csaba Szaló. Dostupné z: <http://is.muni.cz/th/333064/fss_b/>
  20. ↑ Book of The Century. The Origins of Peace and Violence [online]. updated: 04/25/2011 [cit. 2014-04-17]. Dostupné z:http://www.violence.de/prescott/dvd/Samoa.pdf
  21. ↑ MEAD, Margaret. Pohlaví a temperament u tří primitivních společností. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2010, s.21. Most (Sociologické nakladatelství). ISBN 978-80-7419-036-0.
  22. ↑ Margaret Mead, Derek Freeman: ... and the Samoans. STRAIN, Stan. USF St. Petersburg Faculty [online]. 1997 [cit. 2014-04-17]. Dostupné z: http://faculty.usfsp.edu/jsokolov/314mead1.htm
  23. ↑ UNESCO Kalinga Prize for the Popularization of Science. UNESCO. UNESCO [online]. ©UNESCO [cit. 2014-04-17]. Dostupné z: http://www.unesco.org/new/en/natural-sciences/science-technology/sti-policy/global-focus/science-popularization/prizes/kalinga-prize/
  24. ↑ CARTER, Jimmy. Presidential Medal of Freedom Announcement of Award to Margaret Mead. American Presidency Project [online]. © 1999-2014 [cit. 2014-04-17]. Dostupné z: http://www.presidency.ucsb.edu/ws/index.php?pid=32524
  25. ↑ LIUKKONEN, Petri. Margaret Mead. Pegasos [online]. © 1999-2001 [cit. 2014-04-17]. Dostupné z: http://www.kirjasto.sci.fi/mmead.htm
  26. ↑ MEAD, Margaret. Pohlaví a temperament u tří primitivních společností. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2010, s.329. Most (Sociologické nakladatelství). ISBN 978-80-7419-036-0
  27. ↑ MEAD, Margaret. Coming of age in Samoa: a psychological study of primitive youth for western civilisation. 1st Perennial Classics ed. New York: Perennial Classics, 2001, s. 157. ISBN 0688050336.
  28. ↑ MEAD, Margaret. Pohlaví a temperament u tří primitivních společností. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2010, s.21-22. Most (Sociologické nakladatelství). ISBN 978-80-7419-036-0.
  29. ↑ LIUKKONEN, Petri. Margaret Mead. Pegasos [online]. © 1999-2001 [cit. 2014-04-17]. Dostupné z: http://www.kirjasto.sci.fi/mmead.htm
  30. ↑ MEAD, Margaret. Pohlaví a temperament u tří primitivních společností. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2010, s.23. Most (Sociologické nakladatelství). ISBN 978-80-7419-036-0.
  31. ↑ MEAD, Margaret. Pohlaví a temperament u tří primitivních společností. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2010, s.331. Most (Sociologické nakladatelství). ISBN 978-80-7419-036-0.

Použitá literatura

BOWMAN-KRUHM, Mary. Margaret Mead: a biography [online]. Westport, CT: Greenwood Press, 2003, s. 55-68 [cit. 2014-04-17]. ISBN 0-313-32267-8.

GLEICK, James. Informace: historie, teorie, záplava. 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Dokořán, 2013, 396 s. Zip (Argo: Dokořán). ISBN 978-80-7363-415-5.

MEAD, Margaret. Coming of age in Samoa: a psychological study of primitive youth for western civilisation. 1st Perennial Classics ed. New York: Perennial Classics, 2001, xxviii, 223 p. ISBN 06-880-5033-6.

MEAD, Margaret. Pohlaví a temperament u tří primitivních společností. Vyd. 1. Překlad Gisela Kubrichtová. Praha: Sociologické nakladatelství, 2010, 356 s. Most (Sociologické nakladatelství), 5. sv. ISBN 978-807-4190-360.

Citováno z „https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Margaret_Meadová&oldid=42287“