Margaret Meadová: Porovnání verzí
(→Život) |
(→Život) |
||
| Řádek 41: | Řádek 41: | ||
| + | == Poznámky<br/> == | ||
| − | + | <ref>MEAD, Margaret. Pohlaví a temperament u tří primitivních společností. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2010, 356 s. Most (Sociologické nakladatelství). ISBN 978-80-7419-036-0.</ref> | |
| − | |||
{{DEFAULTSORT: Meadová, Margaret}} | {{DEFAULTSORT: Meadová, Margaret}} | ||
[[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]] | [[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]] | ||
Verze z 17. 4. 2014, 07:53
| Margaret Meadová
| |
|---|---|
Filadelfie, Pensylvánie, USA | |
| Datum a místo úmrtí |
15. listopadu 1978 New York, USA |
| rakovina slinivky břišní | |
| Luther Cressman (1923–1928)
Reo Fortune (1928–1935) Gregory Bateson (1936 - 1950) dcera Mary Catherine Bateson (narozena 1939) | |
| - | |
| americké | |
| Vzdělání | Barnard College (1923)
Columbia University (1924) - M.A. Columbia University (1929) - Ph.D. |
| Pracoviště | American Museum of Natural History |
| Unesco's Kalinga Prize (1970) | |
| Známý pro | antroplogie
kybernetika - zrod |
Margaret Meadová (16. prosince 1901, Filadelfie, Pensylvánie, USA - 15. listopadu 1978, New York) byla antropoložkou, kulturní deterministkou, pedagožkou, kurátorkou muzea a jednou z nejvýraznějších osob v antropologii 20. století.
Život
Margaret Meadová se narodila 16. prosince 1901 ve Filadelfii profesorovi ekonomiky na Pensylvánské univerzitě Edwardu Sherwoodu Meadovi a socioložce a pedagožce Emily Fogg jako nejstarší z pěti dětí. Rodina se velice často stěhovala, proto Meadová navštěvovala několik škol, které kombinovala s výukou doma, kde ji učila sama matka. Zpočátku Meadová studovala na DePaul univerzitě v Indianě, po roce přešla na Barnard College v New Yorku, kde začala studovat psychologii. Od roku 1923 se však zaměřila na antropologii, kterou vystudovala na Kolumbijské univerzitě. (str. 329) Jejím učitelem byl Franz Boas, jenž je nazýván „otcem antropologie“. Boas zastával kulturní determinismus, který Meadová potvrdila ve svých studiích na ostrově Samoa, kam byla poslána ve 23 letech provést terénní výzkum. Výsledkem byla kniha Coming of Age in Samoa, jež se stala okamžitým bestsellerem. (zdroj 14) Po tomto výzkumu Meadová získala absolventský titul na Kolumbijské univerzitě. Mezi její kolegy a přátele patřila Ruth Benedictová, profesorka na Kolumbijské univerzitě a asistentka Boase. Všichni tři společně rozvíjeli antropologický obor ohledně „kultury a osobnosti“. (str. 21)
Od roku 1926 až do své smrti byla zaměstnaná v American Museum of Natural History (Americké přírodovědné muzeum) v New Yorku jako kurátorka, kde měla na starosti sběratelské, dokumentační, konzervační a výstavnické záležitosti. Byla zde otevřena hala, jež je pojmenovaná po Meadové. Tato hala je zaměřená na různé kultury jižních tichomořských ostrovů, na kterých Meadová zkoumala zdejší obyvatele. (zdroj 58.) Učila na řadě univerzit (včetně Kolumbijské univerzity), kde v roce 1958 a 1963 odmítla profesuru. Meadová dále pravidelně přispívala do časopisu Life. Její dílo je dodnes oceňováno, i přesto někteří lidé s jejími názory nesouhlasí. Mezi největší odpůrce Meadové patří Derek Freeman.
Byla členkou v 84 organizacích a předsedala Americké antropologické asociaci. (str. 330) Meadová také publikovala literární pozůstalosti Ruth Benedictové (1887-1948) v knize An Anthropologist at Work, jež je založena na dopisech, denících a dalších textech její kolegyně a přítelkyně. http://www.kirjasto.sci.fi/mmead.htm
Mimo jiné se Meadová zajímala o problémy ve vzdělávání, o přírodní vědy, medicínu, výživu nebo rozvoj dítěte. Byla třikrát vdaná a rozvedená, z posledního manželství s Gregorym Batesonem měla jedinou dceru Mary Catherine. Zemřela v 76 letech 15. listopadu 1978 na rakovinu slinivky břišní. Den po její smrti se na titulní straně New York Times objevil článek od Aldena Whitmana, kde napsal: (zdroj 59.) „Margaret Meadová nebyla jen antropoložkou či etnoložkou první třídy, nýbrž i čímsi na způsob národního orákula nejrozličnějších témat sahajících od debat kolem atomové bomby až po problémy hladu a výživy třetího světa.” (str. 329)
Poznámky
- ↑ MEAD, Margaret. Pohlaví a temperament u tří primitivních společností. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2010, 356 s. Most (Sociologické nakladatelství). ISBN 978-80-7419-036-0.
