Právní stát: Porovnání verzí
Z WikiKnihovna
| Řádek 8: | Řádek 8: | ||
Cílem teorie právního státu je jednoznačně definovat vztah mezi jednotlivcem a státem takovým způsobem, aby byla zohledněna lidská práva a demokratické principy. Proto je dáván do protikladu k absolutismu, diktatuře nebo totalitě. | Cílem teorie právního státu je jednoznačně definovat vztah mezi jednotlivcem a státem takovým způsobem, aby byla zohledněna lidská práva a demokratické principy. Proto je dáván do protikladu k absolutismu, diktatuře nebo totalitě. | ||
| + | |||
| + | |||
| + | |||
| + | |||
| + | [[Soubor:OPVK MU rgb.jpg|700px]] | ||
Verze z 26. 3. 2014, 06:50
Pojem právní stát označuje právně-filosofický teoretický koncept fungování státu, který se rozvinul zejména v Anglii v 18. a 19. století. Základním principem právního státu je stav, kdy stát je nejen původcem právních norem a předpisů, ale sám se takovými pravidly musí řídit. Státní moc je tedy podřízena právnímu řádu a to nejen vlastnímu, ale i mezinárodnímu.
Mezi další pilíře právního státu patří:
- jednoznačně vymezená a oddělená dělba moci zákonodárné, výkonné a soudní spolu s funkčními kontrolními mechanismy.
- vymahatelnost práva u nezávislého a nestranného soudu.
- občan smí činit vše, co mu právo nezakazuje, zatímco státní moc jedná pouze tak, jak jí to právo dovoluje či nařizuje.
- ve státě existuje právní jistota, která se vyznačuje stabilním, jednoznačným a jednotným právním prostředím.
Cílem teorie právního státu je jednoznačně definovat vztah mezi jednotlivcem a státem takovým způsobem, aby byla zohledněna lidská práva a demokratické principy. Proto je dáván do protikladu k absolutismu, diktatuře nebo totalitě.