Právní stát
Z WikiKnihovna
Pojem právní stát označuje právně-filosofický teoretický koncept fungování státu, který se rozvinul zejména v Anglii v 18. a 19. století. Základním principem právního státu je stav, kdy stát je nejen původcem právních norem a předpisů, ale sám se takovými pravidly musí řídit. Státní moc je tedy podřízena právnímu řádu a to nejen vlastnímu, ale i mezinárodnímu.
Mezi další pilíře právního státu patří:
- jednoznačně vymezená a oddělená dělba moci zákonodárné, výkonné a soudní spolu s funkčními kontrolními mechanismy.
- vymahatelnost práva u nezávislého a nestranného soudu.
- občan smí činit vše, co mu právo nezakazuje, zatímco státní moc jedná pouze tak, jak jí to právo dovoluje či nařizuje.
- ve státě existuje právní jistota, která se vyznačuje stabilním, jednoznačným a jednotným právním prostředím.
Cílem teorie právního státu je jednoznačně definovat vztah mezi jednotlivcem a státem takovým způsobem, aby byla zohledněna lidská práva a demokratické principy. Proto je dáván do protikladu k absolutismu, diktatuře nebo totalitě.
Použité a doplňující zdroje
- BERNÁŠEK, Michal. Právní stát. In: Juri§tic [online]. 3. 8. 2000 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://ustavni2.juristic.cz/30476/clanek/ustava1.html
- PEHE, Jiří. Právní stát: Teorie praxe. Jiří Pehe [online]. 13. 9. 1997 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://www.pehe.cz/prednasky/1997/pravni-stat-teorie-praxe
- Právní stát. In: Iuridictum: Encyklopedie o právu [online]. 24. 9. 2005, poslední editace 17.2.2012 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://iuridictum.pecina.cz/w/Pr%C3%A1vn%C3%AD_st%C3%A1t