Citační rejstříky: Porovnání verzí

Z WikiKnihovna
Řádek 2: Řádek 2:
 
[[Soubor:Eiz.png|200px|right|Elektronické informační zdroje - Ondřej Fabián]]
 
[[Soubor:Eiz.png|200px|right|Elektronické informační zdroje - Ondřej Fabián]]
 
= Vymezení pojmu =
 
= Vymezení pojmu =
 +
Soubory citačních rejstříků jsou jedním z nejpozoruhodnějších a zároveň nejžádanějších
 +
artiklů na informačním trhu. V principu se jedná o soubory bibliografických záznamů
 +
obohacené o vyčerpávajícím způsobem zpracované množiny citací. Průkopníkem v tomto
 +
odvětví se stala dobře známá organizace ISI a její zakladatel Eugen Garfield [BRATKOVÁ,
 +
2001b]. Přehled citací, které citační rejstříky přinášejí, mohou uživateli sloužit jako podklad
 +
pro čerpání další odborné literatury (pokud ho vyhledaný článek zajímá, je velmi
 +
pravděpodobné, že ho budou zajímat i dokumenty, ze kterých daný článek čerpal, nebo
 +
zdroje, jež už naopak citovaly vyhledaný článek). Dále poskytují citační rejstříky cenné
 +
informace o tom, kteří autoři jsou ve svých oborech nejcitovanější. Důležitým faktorem pro
 +
jejich využívání je rovněž skutečnost, že uchazeči o vyšší vědecké hodnosti musí vykazovat
 +
svoji publikační činnost a tento druh databází je při této příležitosti přímo vyžadován.
 +
Na druhou stranu je však nutno poznamenat, že i zde se mohou vyskytovat určité překážky,
 +
jež mohou dosažené výsledky zkreslovat. Jedná se zejména o špatné citace, autocitace apod.
 +
Citační rejstříky jsou existenčně důležité i pro samotné financování vědy. V českém prostředí
 +
je optimální vykazovat výsledky výzkumu prostřednictvím článků publikovaných
 +
v impaktovaných časopisech (viz kapitola 5.5). Databáze Web of Science je tvořena z drtivé
 +
většiny právě takovýmito časopisy. V systému hodnocení vědy a výzkumu v České republice
 +
jsou akceptovány také příspěvky v konkurenčním citačním rejstříku Scopus. Tyto výstupy
 +
jsou bodovány a finančně hodnoceny. Výzkumníci, zejména z řad humanitních
 +
a sociálních věd, mohou dále zabodovat publikováním prací v časopisech, které
 +
se nacházejí na prestižním seznamu ERIH (http://www.esf.org/erih) a také v Seznamu
 +
recenzovaných neimpaktovaných periodik vydávaných v České republice
 +
(http://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=495942). Z výše uvedeného jasně
 +
vyplývá, že citační rejstříky nejsou pouhým informačním zdrojem, ale také vodítkem v otázce
 +
evaluace výstupů vědecké činnosti jednotlivých autorů a institucí a v neposlední řadě jsou
 +
velmi důležité rovněž pro samotné financování výzkumných institucí.
 +
Aktuální metodika hodnocení výsledků vědy a výzkumu v České republice:
 +
http://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=18748
 +
V neposlední řadě se publikační činnost v citačních rejstřících dotýká také hodnocení
 +
univerzit a vysokých škol. Ty jsou totiž do značné míry považovány za vědecké instituce a
 +
jedním kritérií jejich hodnocení bývá obvykle i počet článků jejich výzkumníků
 +
publikovaných ve Web of Science, eventuelně Scopusu [NĚMEČKOVÁ, 2010]. Mezi
 +
žebříčky hodnotící kvalitu jednotlivých univerzit náleží například:
 +
Academic Ranking of World Universities (http://www.arwu.org)
 +
QS World University Rankings (http://www.topuniversities.com/university-rankings)
 +
Higher Education Evaluation & Accreditation Council of Taiwan
 +
(http://www.heeact.edu.tw/mp.asp?mp=4).
 +
Problematika hodnocení kvality univerzit eminentně zajímá také Evropskou komisi, proto
 +
také za jejího příspění vznikl projekt U-Multirank (http://www.umultirank.eu), který, zatím v
 +
přípravné fázi, definuje metodiku pro evaluaci jednotlivých vysokých škol.
 +
Všechny uvedené žebříčky k počtu publikací ve Web of Science či Scopusu jednoznačně
 +
přihlížejí. Nejspíše nepřekvapí, že nejlépe hodnocenou českou vysokou školou (a to ve všech
 +
zmiňovaných žebříčcích) je stabilně Univerzita Karlova v Praze.
 +
I z pohledu informačního profesionála jsou citační rejstříky nanejvýš důležitým zdrojem,
 +
který poskytuje celou řadu kvalitních a ověřených informací.
 +
Funkce citačních rejstříků:
 +
1) bibliografická databáze
 +
2) komplexní přehled citací a vazeb mezi nimi
 +
3) možnost vyčíslení citovanosti jednotlivých autorů či institucí
 +
4) určování kvality vědeckých časopisům (bližší specifikace v kapitolách 5.5 a 5.6).
 +
To, že je citovanost důležitým podkladem pro hodnocení dokumentů, si postupně začali
 +
uvědomovat mnozí producenti informačních služeb, a tak se stále častěji objevují tyto
 +
informace v rámci různých databází i na volném webu (např. ve službě Google Scholar).
 +
Skutečně validní a reprezentativní údaje však přinášejí pouze specializované citační rejstříky.
 +
 
= Web of Science =
 
= Web of Science =
 
= Scopus =
 
= Scopus =

Verze z 5. 10. 2013, 17:05

Zpět na: KISK:Kniha Elektronické informační zdroje (Ondřej Fabián)

Elektronické informační zdroje - Ondřej Fabián

Vymezení pojmu

Soubory citačních rejstříků jsou jedním z nejpozoruhodnějších a zároveň nejžádanějších artiklů na informačním trhu. V principu se jedná o soubory bibliografických záznamů obohacené o vyčerpávajícím způsobem zpracované množiny citací. Průkopníkem v tomto odvětví se stala dobře známá organizace ISI a její zakladatel Eugen Garfield [BRATKOVÁ, 2001b]. Přehled citací, které citační rejstříky přinášejí, mohou uživateli sloužit jako podklad pro čerpání další odborné literatury (pokud ho vyhledaný článek zajímá, je velmi pravděpodobné, že ho budou zajímat i dokumenty, ze kterých daný článek čerpal, nebo zdroje, jež už naopak citovaly vyhledaný článek). Dále poskytují citační rejstříky cenné informace o tom, kteří autoři jsou ve svých oborech nejcitovanější. Důležitým faktorem pro jejich využívání je rovněž skutečnost, že uchazeči o vyšší vědecké hodnosti musí vykazovat svoji publikační činnost a tento druh databází je při této příležitosti přímo vyžadován. Na druhou stranu je však nutno poznamenat, že i zde se mohou vyskytovat určité překážky, jež mohou dosažené výsledky zkreslovat. Jedná se zejména o špatné citace, autocitace apod. Citační rejstříky jsou existenčně důležité i pro samotné financování vědy. V českém prostředí je optimální vykazovat výsledky výzkumu prostřednictvím článků publikovaných v impaktovaných časopisech (viz kapitola 5.5). Databáze Web of Science je tvořena z drtivé většiny právě takovýmito časopisy. V systému hodnocení vědy a výzkumu v České republice jsou akceptovány také příspěvky v konkurenčním citačním rejstříku Scopus. Tyto výstupy jsou bodovány a finančně hodnoceny. Výzkumníci, zejména z řad humanitních a sociálních věd, mohou dále zabodovat publikováním prací v časopisech, které se nacházejí na prestižním seznamu ERIH (http://www.esf.org/erih) a také v Seznamu recenzovaných neimpaktovaných periodik vydávaných v České republice (http://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=495942). Z výše uvedeného jasně vyplývá, že citační rejstříky nejsou pouhým informačním zdrojem, ale také vodítkem v otázce evaluace výstupů vědecké činnosti jednotlivých autorů a institucí a v neposlední řadě jsou velmi důležité rovněž pro samotné financování výzkumných institucí. Aktuální metodika hodnocení výsledků vědy a výzkumu v České republice: http://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=18748 V neposlední řadě se publikační činnost v citačních rejstřících dotýká také hodnocení univerzit a vysokých škol. Ty jsou totiž do značné míry považovány za vědecké instituce a jedním kritérií jejich hodnocení bývá obvykle i počet článků jejich výzkumníků publikovaných ve Web of Science, eventuelně Scopusu [NĚMEČKOVÁ, 2010]. Mezi žebříčky hodnotící kvalitu jednotlivých univerzit náleží například: Academic Ranking of World Universities (http://www.arwu.org) QS World University Rankings (http://www.topuniversities.com/university-rankings) Higher Education Evaluation & Accreditation Council of Taiwan (http://www.heeact.edu.tw/mp.asp?mp=4). Problematika hodnocení kvality univerzit eminentně zajímá také Evropskou komisi, proto také za jejího příspění vznikl projekt U-Multirank (http://www.umultirank.eu), který, zatím v přípravné fázi, definuje metodiku pro evaluaci jednotlivých vysokých škol. Všechny uvedené žebříčky k počtu publikací ve Web of Science či Scopusu jednoznačně přihlížejí. Nejspíše nepřekvapí, že nejlépe hodnocenou českou vysokou školou (a to ve všech zmiňovaných žebříčcích) je stabilně Univerzita Karlova v Praze. I z pohledu informačního profesionála jsou citační rejstříky nanejvýš důležitým zdrojem, který poskytuje celou řadu kvalitních a ověřených informací. Funkce citačních rejstříků: 1) bibliografická databáze 2) komplexní přehled citací a vazeb mezi nimi 3) možnost vyčíslení citovanosti jednotlivých autorů či institucí 4) určování kvality vědeckých časopisům (bližší specifikace v kapitolách 5.5 a 5.6). To, že je citovanost důležitým podkladem pro hodnocení dokumentů, si postupně začali uvědomovat mnozí producenti informačních služeb, a tak se stále častěji objevují tyto informace v rámci různých databází i na volném webu (např. ve službě Google Scholar). Skutečně validní a reprezentativní údaje však přinášejí pouze specializované citační rejstříky.

Web of Science

Scopus

Volně dostupné citační rejstříky

CiteBase

CiteSeer

Impact factor a databáze Journal Citation Reports

Vymezení pojmu

Journal Citation Reports

Portál Eigenfactor.Org

Citační indikátory používané citačním rejstříkem Scopus

SJR

SNIP

F1000 Journal Factors