Krizová komunikace: Porovnání verzí
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | '''Autor''': Svoboda Petr<br /> '''Klíčová slova''': [[sociální komunikace]], [[ | + | '''Autor''': Svoboda Petr<br /> '''Klíčová slova''': [[sociální komunikace]], [[mediální komunikace]], [[mediální obraz]], [[krizová komunikace]], [[toxické médium]], <br />'''Synonyma''':<br />'''Související pojmy''': [[PR agentura]], [[mediální komunikace]], operativní management |
| Řádek 8: | Řádek 8: | ||
''z latinského slova communis (společný, pospolitý, obecný) podstatné jméno comunicatio, -ionis (označuje společnou účast, sdílení a dělení).''<ref>ANTUŠÁK, Emil a Zdeněk KOPECKÝ. Krizový management: krizová komunikace. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2005, 91 s. ISBN 80-245-0945-8, str.9.</ref> | ''z latinského slova communis (společný, pospolitý, obecný) podstatné jméno comunicatio, -ionis (označuje společnou účast, sdílení a dělení).''<ref>ANTUŠÁK, Emil a Zdeněk KOPECKÝ. Krizový management: krizová komunikace. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2005, 91 s. ISBN 80-245-0945-8, str.9.</ref> | ||
| − | Je to v podstatě neoddělitelná složka lidského života, konání a jednání. Souvisí s potřebou lidské bytosti družit se a předávat si informace jek mezi lidmi samotnými, tak i s prostředím, ve kterém žijeme. Paleta | + | Je to v podstatě neoddělitelná složka lidského života, konání a jednání. Souvisí s potřebou lidské bytosti družit se a předávat si informace jek mezi lidmi samotnými, tak i s prostředím, ve kterém žijeme. Paleta komunikačních návyků a dispozicí je natolik široká, že v podstatě nelze nekomunikovat. I zamýšlená snaha o nekomunikaci totiž ve skutečnosti vyjadřuje náš postoj, reakci a náladu. Komunikaci chápeme jako transfér informací a i když nemusí být vždy úmyslný, jakoukoli svou činností v zásadě informujeme okolní svět o našem citovém rozpoložení, náladě či emocím, jež chováme k druhým jedincům nebo celé společnosti. V období krizovém má komunikace navíc klíčovou roli při řešení nastálých problémů, řešení důsledků ale samozřejmě kvalitní a oboustranná komunikace dokáže mnohým problémům, krizím i jiným nedorozuměním efektivně předejít. |
| Řádek 21: | Řádek 21: | ||
== '''Sociální komunikace''' == | == '''Sociální komunikace''' == | ||
| − | Provází člověka od jeho narození prakticky až do smrti. Vzhledem k tomu, že je člověk tvor společenský | + | Provází člověka od jeho narození prakticky až do smrti. Vzhledem k tomu, že je člověk tvor společenský, není prakticky možné aby se vyhnul sociální komunikaci. Komunikace a spolupráce ve skupinách byla odjakživa zárukou bezpečí a obživy. Dalo by se říci, že potřeba interakce a spolupráce ve skupinách je podmínkou zdravého společenského fungování jedince. Toto soužití formuje náš vnitřní svět a utváří naše vnímání společnosti jako takové. ''"Interakce a komunikace jsou tedy základním způsobem uskutečňování naší mezilidské vzájemnosti."''<ref>ANTUŠÁK, Emil a Zdeněk KOPECKÝ. Krizový management: krizová komunikace. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2005, 91 s. ISBN 80-245-0945-8. str.9.</ref> |
== '''Typy sociální komunikace''' == | == '''Typy sociální komunikace''' == | ||
masová, mediální, veřejná, skupinová, interpersonální, intrapersonální | masová, mediální, veřejná, skupinová, interpersonální, intrapersonální | ||
| + | == '''Rozdělení médií podle zájmů ''' == | ||
| + | *Soukromá média - jejich zájmem je naplňovat požadavky svých čtenářů a držet si svou zákaznickou obec tím, že ji budou zásobovat kvalitními informacemi. Naplňování zájmů jejich cílové skupiny je tak činí ekonomicky úspěšnými a konkurenceschopnými.<ref>BEDNÁŘ, Vojtěch. Krizová komunikace s médii. Vyd. 1. Praha: Grada, 2012, 183 s. Žurnalistika a komunikace. ISBN 978-80-247-3780-5. str.16</ref> | ||
| + | *Veřejná média - jsou podřízeni stanovám v e svém zakládacím dokumentu. Podle svých prostředků poskytují určitý zpravodajský obsah s ohledem i na názory, jež nejsou většinové.<ref>Tamtéž str.16</ref> | ||
== '''Krize a Krizová komunikace''' == | == '''Krize a Krizová komunikace''' == | ||
| − | Je to obvykle problém, který může nastat samovolně, vlivem prostředí (živelná pohroma) dlouhodobým znadbáváním či nevšímavostí k faktickým ukazatelům (finanční krize) nebo jednoduše vinou lidského činitele (špatné rozhodování, nekompetentnost, zlý úmysl). | + | Jak již napovídá sám název Krizová komunikace, jde o formu komunikace za okolností, které jsou pro naši osobu, nebo naši firmu nepříznivé. Je nutno podotknout že tu půjde především o jistou formu mediální komunikace. Media jsou totiž přesně tím, kdo nás a náš soukromý či profesionální život veřejně exponují. Samozřejmě, že ne každé objevení se va sdělovacích prostředcích má nutně špatný vliv na naši publicitu.Krizová komunikace se však zabývá výhradně situacemi, kdy tomu tak je a kdy nám nebezpečí ze špatné prezentace na veřejnosti hrozí. Je to obvykle problém, který může nastat samovolně, vlivem prostředí (živelná pohroma) dlouhodobým znadbáváním či nevšímavostí k faktickým ukazatelům (finanční krize) nebo jednoduše vinou lidského činitele (špatné rozhodování, nekompetentnost, zlý úmysl). Ať je již původ krize samotné jakýkoliv, pokud již není možno nastálé situaci efektivně předejít včasnou indikací a preventivními opatřeními. Nezbývá než krizovou situaci začít řešit. Efektivní krizová komunikace je klíčovým nástrojem řešení nastálé krizové situace. Proto je důležité mít určenou strategii pro komunikaci s médii, aby bylo možno krizi pokud možno, předejít, již nastalou situaci efektivně řešit a po odeznění problémové situace vše nastavit tak, aby se problém neopakoval. |
| + | |||
== '''Krizová komunikace s médii''' == | == '''Krizová komunikace s médii''' == | ||
| + | Ve chvíli, kdy se na nás soustředí pozornost sdělovacích médií je důležité vědět, zda se jedná o média '''spolupracující''', která neškodí, nýbrž pomáhají. Nebo zda jsme upoutali pozornost médií '''škodlivých''', která naším zájmům škodí a obrázek, který o nás poskytují společnosti je v zásadě záporný. Krizová komunikace s médii má nenahraditelnou funci v případě, že se staneme středem zájmu médií, která nás mohou svým jednáním poškodit jak po stránce soukromé, tak především veřejné. Což může mít v konečném důsledku závažný dopad i na naši profesi. Negativní publicita může zapříčinit odliv zákazníků a klientů, jakož i nucené ukončení podnikatelské činnosti. Činnost krizové komunikace se dotýká především podniků a firem, kde na jejich dobrém jméně závisí fungování podnikatelské činnosti, věrnost zákazníků a zní samozřejmě tržby. Od mediálně stíhaných firem se obvykle odvracejí jak podnikatelští partneři, tak zákazníci. | ||
| − | + | === '''Mediální problém''' === | |
| + | Vzniká v okamžiku, kdy je o nás vydáno nějaké psané či mluvené prohlášení, jež má potencionálně negativní dopad na naši dobrou pověst.<br /> | ||
| + | Mediální problém může mít podoby:<ref>BEDNÁŘ, Vojtěch. Krizová komunikace s médii. Vyd. 1. Praha: Grada, 2012, 183 s. Žurnalistika a komunikace. ISBN 978-80-247-3780-5.str.50.</ref> | ||
| + | *nechtěná publicita | ||
| + | *lživý text | ||
| + | *protěžování konkurence | ||
| + | *mediální kampaň | ||
| + | *nepřátelský text | ||
| + | *selektivní slepota (pokrytecké vnímání příčiny problému) | ||
| + | *a jiné | ||
| − | == ''' | + | === '''Mediální obraz''' === |
| − | + | Mediálním obrazem charakterizujem způsob, jakým tisk, telvize a jiné sdělovací prostředky prezentují firmu. Ne vždy se jedná o zcela objektivní přístup. Drží se zaběhlých schémat a ty doupravují. | |
| − | + | ''„Jakmile je mediální obraz jednou ustanoven, existuje '''přirozená tendence médií jej posilovat''', což vede ke stejně přirozenému faktu, že jednou získaný obraz je '''mimořádně komplikované změnit.“'''''<ref>Tamtéž, str. 54 </ref> O pozitivní ohlas a dobré fungování komunikace mezi firmou a veřejností se stará [[PR agentura]]. Pomocí PR agentury firma sděluje své úmysly (např. formou tiskových konferencí)a pracuje na dobrém jménu firmy. | |
| − | |||
== '''Úkoly krizové komunikace''' == | == '''Úkoly krizové komunikace''' == | ||
Primárně jde o to, informovat subjekty, jež jsou do krize nějakým způsobem zapojeny: | Primárně jde o to, informovat subjekty, jež jsou do krize nějakým způsobem zapojeny: | ||
| − | *složky systému krizového řízení a | + | *složky systému krizového řízení a spadající pod [[operativní management]] |
*veřejnou společnost, média, orgány činné v trestním řízení... | *veřejnou společnost, média, orgány činné v trestním řízení... | ||
*zaměstnance podniku, podřízené a jiné vnitropodnikové složky | *zaměstnance podniku, podřízené a jiné vnitropodnikové složky | ||
| Řádek 51: | Řádek 64: | ||
*zmírnit nejistotu, zefektivnit činnosti ovlivněné krizí, odvrátit od histerie a podpořit teorii brzkého zlepšení situace | *zmírnit nejistotu, zefektivnit činnosti ovlivněné krizí, odvrátit od histerie a podpořit teorii brzkého zlepšení situace | ||
*eliminovat, nebo alespoň zmenšit dopad negativní pozornosti, jež na podnik, fyzickou , právnickou osobu či jiný subjekt může uvalit podezření z původu krize, či mylná interperetace médií. | *eliminovat, nebo alespoň zmenšit dopad negativní pozornosti, jež na podnik, fyzickou , právnickou osobu či jiný subjekt může uvalit podezření z původu krize, či mylná interperetace médií. | ||
| − | '''Jde v zásadě o to, uchovat si dobrou pověst, klienty a zákazníky, | + | '''Jde v zásadě o to, uchovat si dobrou pověst, klienty a zákazníky, odvrácením hrozby negativní veřejné publicity.''' |
Verze z 18. 5. 2013, 15:01
Autor: Svoboda Petr
Klíčová slova: sociální komunikace, mediální komunikace, mediální obraz, krizová komunikace, toxické médium,
Synonyma:
Související pojmy: PR agentura, mediální komunikace, operativní management
Komunikace (obecně)
z latinského slova communis (společný, pospolitý, obecný) podstatné jméno comunicatio, -ionis (označuje společnou účast, sdílení a dělení).[1]
Je to v podstatě neoddělitelná složka lidského života, konání a jednání. Souvisí s potřebou lidské bytosti družit se a předávat si informace jek mezi lidmi samotnými, tak i s prostředím, ve kterém žijeme. Paleta komunikačních návyků a dispozicí je natolik široká, že v podstatě nelze nekomunikovat. I zamýšlená snaha o nekomunikaci totiž ve skutečnosti vyjadřuje náš postoj, reakci a náladu. Komunikaci chápeme jako transfér informací a i když nemusí být vždy úmyslný, jakoukoli svou činností v zásadě informujeme okolní svět o našem citovém rozpoložení, náladě či emocím, jež chováme k druhým jedincům nebo celé společnosti. V období krizovém má komunikace navíc klíčovou roli při řešení nastálých problémů, řešení důsledků ale samozřejmě kvalitní a oboustranná komunikace dokáže mnohým problémům, krizím i jiným nedorozuměním efektivně předejít.
Složky komunikace
verbální
- forma komunikace je základní složkou (pojmem verbální je myšlena forma slovní), ať už sdělovaná ústy nebo psaná. Pokud mluvíme, nebo píšeme textové dokumenty, či znaková sdělení, komunikujem pomocí slov.
neverbální
- forma komunikace je druhou základní složkou neméně důležitou. jde o vyjadřování mimoslovní , které zahrnuje rozsáhlý arsenál sdělení uskutečňovaný pomocí činnosti, kterou nazýváme řeč těla. jedná se o různé postoje, gesta, zvuky, pohyby, doteky a jiné formy mimoslovního dorozumívání.
Sociální komunikace
Provází člověka od jeho narození prakticky až do smrti. Vzhledem k tomu, že je člověk tvor společenský, není prakticky možné aby se vyhnul sociální komunikaci. Komunikace a spolupráce ve skupinách byla odjakživa zárukou bezpečí a obživy. Dalo by se říci, že potřeba interakce a spolupráce ve skupinách je podmínkou zdravého společenského fungování jedince. Toto soužití formuje náš vnitřní svět a utváří naše vnímání společnosti jako takové. "Interakce a komunikace jsou tedy základním způsobem uskutečňování naší mezilidské vzájemnosti."[2]
Typy sociální komunikace
masová, mediální, veřejná, skupinová, interpersonální, intrapersonální
Rozdělení médií podle zájmů
- Soukromá média - jejich zájmem je naplňovat požadavky svých čtenářů a držet si svou zákaznickou obec tím, že ji budou zásobovat kvalitními informacemi. Naplňování zájmů jejich cílové skupiny je tak činí ekonomicky úspěšnými a konkurenceschopnými.[3]
- Veřejná média - jsou podřízeni stanovám v e svém zakládacím dokumentu. Podle svých prostředků poskytují určitý zpravodajský obsah s ohledem i na názory, jež nejsou většinové.[4]
Krize a Krizová komunikace
Jak již napovídá sám název Krizová komunikace, jde o formu komunikace za okolností, které jsou pro naši osobu, nebo naši firmu nepříznivé. Je nutno podotknout že tu půjde především o jistou formu mediální komunikace. Media jsou totiž přesně tím, kdo nás a náš soukromý či profesionální život veřejně exponují. Samozřejmě, že ne každé objevení se va sdělovacích prostředcích má nutně špatný vliv na naši publicitu.Krizová komunikace se však zabývá výhradně situacemi, kdy tomu tak je a kdy nám nebezpečí ze špatné prezentace na veřejnosti hrozí. Je to obvykle problém, který může nastat samovolně, vlivem prostředí (živelná pohroma) dlouhodobým znadbáváním či nevšímavostí k faktickým ukazatelům (finanční krize) nebo jednoduše vinou lidského činitele (špatné rozhodování, nekompetentnost, zlý úmysl). Ať je již původ krize samotné jakýkoliv, pokud již není možno nastálé situaci efektivně předejít včasnou indikací a preventivními opatřeními. Nezbývá než krizovou situaci začít řešit. Efektivní krizová komunikace je klíčovým nástrojem řešení nastálé krizové situace. Proto je důležité mít určenou strategii pro komunikaci s médii, aby bylo možno krizi pokud možno, předejít, již nastalou situaci efektivně řešit a po odeznění problémové situace vše nastavit tak, aby se problém neopakoval.
Krizová komunikace s médii
Ve chvíli, kdy se na nás soustředí pozornost sdělovacích médií je důležité vědět, zda se jedná o média spolupracující, která neškodí, nýbrž pomáhají. Nebo zda jsme upoutali pozornost médií škodlivých, která naším zájmům škodí a obrázek, který o nás poskytují společnosti je v zásadě záporný. Krizová komunikace s médii má nenahraditelnou funci v případě, že se staneme středem zájmu médií, která nás mohou svým jednáním poškodit jak po stránce soukromé, tak především veřejné. Což může mít v konečném důsledku závažný dopad i na naši profesi. Negativní publicita může zapříčinit odliv zákazníků a klientů, jakož i nucené ukončení podnikatelské činnosti. Činnost krizové komunikace se dotýká především podniků a firem, kde na jejich dobrém jméně závisí fungování podnikatelské činnosti, věrnost zákazníků a zní samozřejmě tržby. Od mediálně stíhaných firem se obvykle odvracejí jak podnikatelští partneři, tak zákazníci.
Mediální problém
Vzniká v okamžiku, kdy je o nás vydáno nějaké psané či mluvené prohlášení, jež má potencionálně negativní dopad na naši dobrou pověst.
Mediální problém může mít podoby:[5]
- nechtěná publicita
- lživý text
- protěžování konkurence
- mediální kampaň
- nepřátelský text
- selektivní slepota (pokrytecké vnímání příčiny problému)
- a jiné
Mediální obraz
Mediálním obrazem charakterizujem způsob, jakým tisk, telvize a jiné sdělovací prostředky prezentují firmu. Ne vždy se jedná o zcela objektivní přístup. Drží se zaběhlých schémat a ty doupravují. „Jakmile je mediální obraz jednou ustanoven, existuje přirozená tendence médií jej posilovat, což vede ke stejně přirozenému faktu, že jednou získaný obraz je mimořádně komplikované změnit.“[6] O pozitivní ohlas a dobré fungování komunikace mezi firmou a veřejností se stará PR agentura. Pomocí PR agentury firma sděluje své úmysly (např. formou tiskových konferencí)a pracuje na dobrém jménu firmy.
Úkoly krizové komunikace
Primárně jde o to, informovat subjekty, jež jsou do krize nějakým způsobem zapojeny:
- složky systému krizového řízení a spadající pod operativní management
- veřejnou společnost, média, orgány činné v trestním řízení...
- zaměstnance podniku, podřízené a jiné vnitropodnikové složky
Cíle krizové komunikace
Cílem fungující krizové komunikace "je uvolnit ve správné (včasné, hodnotné, důvěryhodné a přesvědčivé) infromace ve správný čas na správném místě..." Tímto by se mělo dosáhnout:
- aby byla včas a plně připravena zasáhnout skupina krizového řízení
- zmírnit nejistotu, zefektivnit činnosti ovlivněné krizí, odvrátit od histerie a podpořit teorii brzkého zlepšení situace
- eliminovat, nebo alespoň zmenšit dopad negativní pozornosti, jež na podnik, fyzickou , právnickou osobu či jiný subjekt může uvalit podezření z původu krize, či mylná interperetace médií.
Jde v zásadě o to, uchovat si dobrou pověst, klienty a zákazníky, odvrácením hrozby negativní veřejné publicity.
Reference
- ANTUŠÁK, Emil a Zdeněk KOPECKÝ. Krizový management: krizová komunikace. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2005, 91 s. ISBN 80-245-0945-8.
- BEDNÁŘ, Vojtěch. Krizová komunikace s médii. Vyd. 1. Praha: Grada, 2012, 183 s. Žurnalistika a komunikace. ISBN 978-80-247-3780-5.
- CHALUPA, Radek. Efektivní krizová komunikace: pro všechny manažery a PR specialisty. 1. vyd. Praha: Grada, 2012, 169 s. Komunikace (Grada). ISBN 978-80-247-4234-2.
Poznámky
- ↑ ANTUŠÁK, Emil a Zdeněk KOPECKÝ. Krizový management: krizová komunikace. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2005, 91 s. ISBN 80-245-0945-8, str.9.
- ↑ ANTUŠÁK, Emil a Zdeněk KOPECKÝ. Krizový management: krizová komunikace. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2005, 91 s. ISBN 80-245-0945-8. str.9.
- ↑ BEDNÁŘ, Vojtěch. Krizová komunikace s médii. Vyd. 1. Praha: Grada, 2012, 183 s. Žurnalistika a komunikace. ISBN 978-80-247-3780-5. str.16
- ↑ Tamtéž str.16
- ↑ BEDNÁŘ, Vojtěch. Krizová komunikace s médii. Vyd. 1. Praha: Grada, 2012, 183 s. Žurnalistika a komunikace. ISBN 978-80-247-3780-5.str.50.
- ↑ Tamtéž, str. 54
.
