George Kingsley Zipf

George Kingsley Zipf (1902 – 1950) byl americký jazykovědec a psycholog německého původu, jenž je považován za zakladatele kvantitativní jazykovědy, označovanou také jako „Zipfova jazykověda“. Zabýval se vztahem mezi frekvencí výskytu slov a jejich pořadím v textu, který je vyjádřen v Zipfově zákoně. Jeho vliv se neomezuje pouze na jazykovědu, ale prostupuje dalšími vědními obory.

Život a zaměstnání

George Kingsley Zipf se narodil 7. ledna 1902 ve městě Freeport, ve státě Illinois. V roce 1924 s výbornými výsledky absolvoval Harvardovu univerzitu a následující rok strávil v Německu studiem v Bonnu a v Berlíně. Zde začal přemýšlet o tom, že by se mohl zabývat jazykem jako přírodním jevem. Po návratu do Spojených států získal v roce 1930 doktorát v oboru srovnávací jazykověda. Poté začal na Harvardově univerzitě vyučovat německý jazyk. Zároveň také pokračoval ve svých lingvistických výzkumech a v roce 1935 publikoval svou první důležitou knihu The Psycho-Biology of Language.

V následujících letech se začal více zajímat o různé společenské jevy a v roce 1941 vydal knihu National Unity and Disunity, ve které využil své statistické metody ke studiu velikosti měst a pohybů populace. Během druhé světové války mu bylo nabídnuto, aby se přestěhoval do Washingtonu a začal pracovat na válečném programu. Nabídku však odmítl a zůstal na Harvardu. Během vyučování německého jazyka na Harvardu se začal více zaměřovat na učení slov. Takže studenti po roce svého studia byli schopni Německy číst s pomocí slovníku. Jeho úspěchy jako učitele, jsou také velmi oceňovány.

20. června 1931 se oženil s Joyce Waters Brown, která pocházela z Websteru v Massachusetts. Zipf se s ní setkal na Harvardu, kde taktéž pracovala. Narodily se jim čtyři děti, jež nesly jména Robert, Katharine Slater, Joyce Bogardus a Henry.

V roce 1939 začal G. K. Zipf přednášet na univerzitě, a v této funkci, jež vyžadovala interdisciplinární práci, vytrval až do své smrti v roce 1950. Jeho práce nespočívala pouze ve studiu jazyka, ale stále více v sociálních vědách. Často přednášel na Univerzitě v Chicagu a zároveň na jiných univerzitách, díky čemuž se mu dostalo zvýšeného uznání v celé akademické obci.

Lékaři u G. K. Zipfa objevili rakovinu. V roce 1950 podstoupil operaci, avšak rakovina byla v příliš pokročilém stádiu, aby bylo možné s ní cokoli udělat. Zemřel o několik měsíců později ve věku 48 let. Krátce před svou předčasnou smrtí publikoval jednu ze svých nejdůležitějších knih Human Behavior and the Principle of Least Effort, která představovala další studii o sémantice, psychologii, sociologii a geografii.

Zajímavosti

Přestože G. K. Zipf měl německé předky, na jeho zaujetí v tomto jazyce to pravděpodobně nemělo žádný vliv. Upřednostňoval využívání knihoven, před vlastněním knih. G. K. Zipf byl horlivý zahradník, a proto se u jeho domu nacházela velká zahrada. Všichni členové rodiny na této zahradě pracovali, ačkoli ne všichni sdíleli toto otcovo nadšení.

Význam pro informační vědu a knihovnictví

G. K. Zipf odhalil dynamický rys jazyka, což dalo vzniknout novým systémovým pohledům na jazykovědu. Přestože jeho objevy přišly v době, kdy celému 20. století dominoval statický pohled na jazyk, dynamika si v jazykovědě dobývala své místo. Důležitým znakem jeho práce je snaha přiblížit jazykovědu přírodním vědám a upozornit na její kvantitativní stránky.

Zipfova vědecká činnost se vyznačuje interdisciplinaritou. Své myšlenky a ideje přenesl do různých oblastí, jakými jsou například geografie osídlení, ekonomie, psychologie nebo sociologie. V první řadě byl jazykovědecem, jež většinou publikoval v psychologických časopisech a je citován přibližně ve 20 vědeckých disciplínách.