George Kingsley Zipf
| George Kingsley Zipf
| |
|---|---|
Freeport, Illinois (USA) | |
| Datum a místo úmrtí |
25. září 1950 Newton, Massachusetts (USA) |
| rakovina | |
| Joyce Waters Brown (manželka), 4 děti | |
| Freeport (Illinois), Cambridge (Massachusetts), Duxbury, Newton | |
| americké | |
| Vzdělání | Harvard College, University of Berlin, University of Bonnn |
| Pracoviště | University of Harvard, University of Chicago |
| Známý pro | Zipfův zákon |
George Kingsley Zipf (1902 – 1950) byl americký jazykovědec a psycholog německého původu, jenž je považován za zakladatele kvantitativní jazykovědy, označovanou také jako „Zipfova jazykověda“. Zabýval se vztahem mezi frekvencí výskytu slov a jejich pořadím v textu, který je vyjádřen v Zipfově zákoně. Jeho vliv se neomezuje pouze na jazykovědu, ale prostupuje dalšími vědními obory. Také se snažil zařadit jazykovědu na úroveň přírodních věd.
Život a zaměstnání
George Kingsley Zipf se narodil 7. ledna 1902 ve městě Freeport, ve státě Illinois.[1] V roce 1924 s výbornými výsledky absolvoval Harvardovu univerzitu a následující rok strávil v Německu studiem v Bonnu a v Berlíně. Zde začal přemýšlet o tom, že by se mohl zabývat jazykem jako přírodním jevem. Po návratu do Spojených států získal v roce 1930 doktorát v oboru srovnávací jazykověda. Poté začal na Harvardově univerzitě vyučovat německý jazyk. Zároveň také pokračoval ve svých lingvistických výzkumech a v roce 1935 publikoval svou první důležitou knihu The Psycho-Biology of Language, ve které se pokusil zjistit, zda existuje vztah mezi jazykovědnými pojmy a skutečnými zkušenostmi člověka.[2]
V následujících letech se začal více zajímat o různé společenské jevy a v roce 1941 vydal knihu National Unity and Disunity, ve které využil své statistické metody ke studiu velikosti měst a pohybů populace. Během druhé světové války mu bylo nabídnuto, aby se přestěhoval do Washingtonu a začal pracovat na válečném programu. Nabídku však odmítl a zůstal na Harvardu. Během vyučování německého jazyka na Harvardu se začal více zaměřovat na učení slov. Takže studenti po roce svého studia byli schopni Německy číst s pomocí slovníku. Jeho úspěchy jako učitele, jsou také velmi oceňovány.
20. června 1931 se oženil s Joyce Waters Brown, která pocházela z Websteru v Massachusetts. Zipf se s ní setkal na Harvardu, kde taktéž pracovala. Narodily se jim čtyři děti, které nesly jména Robert, Katharine Slater, Joyce Bogardus a Henry. Po svatbě bydlel do roku 1936 ve městě Cambridge a poté se přestěhoval do Duxbury. V září roku 1943 začal společně s manželkou a dětmi bydlet ve městě Newton a poté se už nestěhoval.
V roce 1939 začal G. K. Zipf přednášet na univerzitě, a v této funkci, jež vyžadovala interdisciplinární práci, vytrval až do své smrti v roce 1950. Jeho práce nespočívala pouze ve studiu jazyka, ale stále více v sociálních vědách. Často přednášel na Univerzitě v Chicagu a zároveň na jiných univerzitách, díky čemuž se mu dostalo zvýšeného uznání v celé akademické obci.
Lékaři u G. K. Zipfa objevili rakovinu. V roce 1950 podstoupil operaci, avšak rakovina byla v příliš pokročilém stádiu, aby bylo možné s ní cokoli udělat. Zemřel o několik měsíců později ve věku 48 let. Krátce před svou předčasnou smrtí publikoval jednu ze svých nejdůležitějších knih Human Behavior and the Principle of Least Effort, která představovala další studii o sémantice, psychologii, sociologii a geografii. V roce 1961 se jeho žena znova provdala a odstěhovala se zpět do Cambridge. [2]
Zajímavosti
Přestože G. K. Zipf měl německé předky, na jeho zaujetí v tomto jazyce to pravděpodobně nemělo žádný vliv. Nevlastnil mnoho knih, protože upřednostňoval využívání knihoven, před vlastněním knih. Jediné knihy, které měl, byly převážně jazykové knihy. G. K. Zipf byl horlivý zahradník, a proto se u jeho domu nacházela velká zahrada. Všichni členové rodiny na této zahradě pracovali, ačkoli ne všichni sdíleli toto otcovo nadšení.
Dílo
Zipfův zákon
Zipfův zákon je vyjádřením vztahu mezi frekvencí výskytu určité události a jejím pořadím. "Zákon vyjadřuje skutečnost, že základ lexiky vytváří relativně malý počet silně frekventovaných slov." [3] Jinými slovy, existuje relativně malý počet slov, které se v textu vyskytují velmi často, zatímco slova, kterých je nejvíce se vyskytují zřídka. Frekvence jakéhokoli slova v textu je nepřímo úměrná ke svému relativnímu pořadí. Vynásobení frekvence slova s jeho pořadím je konstantní. Zipf zjistil, že tento vztah nemusí fungovat pouze v kontextu slov, ale může být aplikován v mnoha dalších fyzikálních a sociálních systémech.[4]
Své teorie ověřoval na studiu různých textů, například na Odysseovi od Jamese Joyce. Přepisem všech slov zjistil, že kniha obsahuje 29 899 různých slov. Tato slova seřadil podle frekvence výskytu, přičemž slovo s nejvyšší hodnotou bylo v pořadí na prvním místě. Když vynásobil pořadí každého slova s jeho frekvencí, výsledné hodnoty se blížily konstantě. Díky obsahové analýze přirozeného textu, kterou v tomto případě použil, došel k závěru, že zákon je možné aplikovat na mnoho textů v různých jazycích.[5]
Zákon velmi úzce souvisí se studiem informetrie a bibliometrie, jelikož všechny bibliometrické zákony (Lotkův, Bradfordův) se týkají Zipfova zákona.[6]
Zipfův zákon byl později využit při automatickém indexování. Na jeho principu byly vytvořeny i slovníky rešeršních slov a nevýznamových slov (stop), které tvoří základ pro automatické vyhledávání.[3]
Princip nejmenšího úsilí
G. K. Zipf se snažil o obecnější vysvětlení Zipfova zákona, které shrnul v knize Human Behaviour and the Principle of Least Effort, jež by mohla být koncipována jako zákon, charakterizující lidské chování. Hlavní myšlenkou tohoto principu je, že lidé vynakládají pravděpodobně nejmenší možné úsilí při své práci, které je dovede k uspokojivému výsledku. Při hledání informací se lidé většinou spokojí s dostačujícími informacemi, aniž by se pokusili najít informace optimální a kvalitní.
Pátral po principu nejmenšího úsilí, kterým by mohl vysvitlit rovnováhu mezi jednotností a rozmanitostí v užívání slov v textu.[6]
Význam pro informační vědu a knihovnictví
G. K. Zipf odhalil dynamický rys jazyka, což dalo vzniknout novým systémovým pohledům na jazykovědu. Přestože jeho objevy přišly v době, kdy celému 20. století dominoval statický pohled na jazyk, dynamika si v jazykovědě dobývala své místo. Důležitým znakem jeho práce je snaha přiblížit jazykovědu přírodním vědám a upozornit na její kvantitativní stránky.[2]
Zipfova vědecká činnost se vyznačuje interdisciplinaritou. Své myšlenky a ideje přenesl do různých oblastí, jakými jsou například geografie osídlení, ekonomie, psychologie nebo sociologie. V první řadě byl jazykovědecem, jež většinou publikoval v psychologických časopisech a je citován přibližně ve 20 vědeckých disciplínách.
Úspěchy
Guggenheim Fellowship (1950)
Publikace
Jeho práce byla kontroverzní, ale on sám věřil, že má význam a naplno se jí věnoval. Z tvorby G. K. Zipfa pochází 6 monografií a 36 odborných článků.
Monografie
Relative Frequency as a Determinant of Phonetic Change (1929) – disertační práce
Selected Studies of the Principle of Relative Frequency in Language (1931)
Thy Psycho-Biology of Language (1936)
New Facts in the Early Life of George Meredith (1938)
National Unity and Disunity (1941)
Human Behavior and the Principle of Least Effort (1949)
Odborné články [2]
Zipf, George Kingsley: Observations on the possible effect of mental age upon the frequency-distributions of words from the viewpoint of dynamic philology. In: Journal of psychology 4 (1937), 239-244.
Zipf, George Kingsley: Statistical methods in dynamic philology (Reply to M. Joos). In: Language 132 (1937), 60-70.
Zipf, George Kingsley: Homogeneity and heterogeneity in language. In answer to Edward L. Thorndike. In: Psychological record 2 (1938), 347-367.
Zipf, George Kingsley: Phonometry, phonology and dynamic philology. An attemptd synthesis. In: American speech 13 (1938), 275-285.
Zipf, George Kingsley: The generalized harmonic series as a fundamental principle of social organization. In: Psychological record 4 (1940), S. 43.
Zipf, George Kingsley: Children's speech. In: Science 96 (1942), 344-345.
Zipf, George Kingsley: The unity of nature, least-action, and natural social science. In:
Sociometry 5 (1942), 48-62.
Zipf, George Kingsley: Letter to the editor. In: American journal of sociology 48 (1943), 503-504.
Zipf, George Kingsley: The repetition of words, time-perspective and semantic balance. In:
Journal of general psychology 32 (1945), 127-148.
Zipf, George Kingsley: The meaning-frequency relationship of words. In: Journal of general
psychology 33 (1945), 251-256.
Citace a odkazy na použitou literaturu
- ↑ LUNDBERG, George A. a Stuart C. DODD. George Kingsley Zipf, 1902-1950. American Sociological Review [online]. 1950, Vol. 15, issue 2, s. 804. [cit. 2012-04-12]. Dostupné z databáze Ebsco.
- ↑ 2,0 2,1 2,2 2,3 PRÜN, Claudia a Robert ZIPF. Biographical notes on G. K. Zipf. Glottometrics [online]. 2002, Vol. 3, s. 1-10. [cit. 2012-04-12] ISSN 1617-8351. Dostupné z WWW: <http://www.arteuna.com/talleres/lab/ediciones/liberia/Glottometrics-zipf.pdf>.
- ↑ 3,0 3,1 VAVŘÍKOVÁ, Lucie. Úvod do scientometrie. Praha, 2008. Studijní text. Univerzita Karlova v Praze . Ústav informačních studií a knihovnictví [online] Citováno podle. KÖNIGOVÁ, Marie. 2001. Vybrané kapitoly z informační vědy. In PAPÍK,Richard; SOUČEK, Martin; STÖCKLOVÁ, Anna. Informační studia a knihovnictví v elektronických textech I [CD-ROM]. Praha : Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK, 2001. [cit. 2012-04-23] Dostupné z WWW: <http://www.informacniveda.cz/dwn/1003/1162_informacni_veda.pdf>.
- ↑ YANG, Charles. Who´s Afraid of George Kingsley Zipf?.[online] June 2010. University of Pennsylvania. Department of Linguistics and Computer Science [cit. 2012-05-07] Dostupné z WWW: <http://www.ling.upenn.edu/~ycharles/papers/zipfnew.pdf>
- ↑ SEDLAČÍKOVÁ, Blanka. Historie matematické lingvistiky. [online] Brno, 2010. Disertační práce. Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity. [cit. 2012-05-07]. Vedoucí práce Eduard Fuchs. Dostupné z WWW: <http://is.muni.cz/th/10624/prif_d/DP_Sedlacikova.pdf>
- ↑ 6,0 6,1 ROUSSEAU, Ronald. George Kingsley Zipf: life, ideas, his law and informetrics. Glottometrics [online]. 2002, Vol. 3, s. 11-18. [cit. 2012-05-07] ISSN 1617-8351. Dostupné z WWW: <http://www.arteuna.com/talleres/lab/ediciones/liberia/Glottometrics-zipf.pdf>
Externí zdroje
http://linkage.rockefeller.edu/wli/zipf/index_ru.html
http://www.glottopedia.de/index.php/History_of_quantitative_linguistics
