Reijo Savolainen: Porovnání verzí
Z WikiKnihovna
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | + | {{Infobox Vědec|jmeno = Reijo Savolainen|datum_narozeni = 12. dubna 1952|misto_narozeni =-|datum_umrti =-|misto_umrti =-|duvod_umrti =-|rodina =-|pobyt =|obcanstvi = finské |skola = Univerzita v Tampere, Finsko |pracoviste = Univerzita v Tampere, Finsko |znamy_diky =vytvoření ELIS modelu |oceneni =-}} | |
| + | |||
| + | {{DEFAULTSORT: Savolainen, Reijo}} | ||
| + | '''Reijo Savolainen''' (*12. dubna 1952) je finský informační vědec a od roku 1998 profesor na finské Univerzitě v Tampere (School of Information Sciences, Information Studies and Interactive Media). Významný je pro svůj výzkum v oblasti Everyday Life Information Seeking (ELIS) a vytvoření ELIS modelu zahrnujícího vliv sociálních a kulturních faktorů. | ||
| + | |||
| + | == Život == | ||
| + | Narodil se 12. dubna 1952.<ref>http://lccn.loc.gov/n80064556</ref> | ||
| + | Vystudoval obor Informační studia a interaktivní média na Univerzitě v Tampere, kde v roce 1989 získal titul Ph.D. | ||
| + | Od té doby na Ústavu informačních studií na Univerzitě v Tampere vyučuje, od roku 1998 jako profesor. | ||
| + | |||
| + | == Aktivity == | ||
| + | |||
| + | Člen redakční rady Informaatiotutkimus (časopis o informační vědě na Univerzitě v Tampere) | ||
| + | |||
| + | Člen redakční rady Information Research (mezinárodní elektronický časopis) | ||
| + | |||
| + | Člen redakční rady Journal of Documentation<ref>http://www.uta.fi/sis/reijosavolainen/index.html</ref> | ||
| + | |||
| + | |||
| + | |||
| + | Člen Research Group on Information and Media Practices (RIME) | ||
| + | * RIME je výzkumná skupina pro informace a média na Univerzitě v Tampere. Obecně se zaměřuje na činnosti, jimiž jednotlivci, týmy a organizace zpracovávají informace během svého životního cyklu. Mezi zkoumané činnosti patři například produkování, vyhledávání, užívání, sdílení, správa a organizace informací. Oblasti zkoumání jsou například využívání sociálních médií při vyhledávání a sdílení informací, informační gramotnost a informační interakce v rámci pracovních komunit.<ref>http://www.uta.fi/sis/trim/groups/rime.html</ref> | ||
| + | |||
| + | == Dílo == | ||
| + | Nejvíce je Savolainen známý pro výzkum v oblasti informačních potřeb a postupů vyhledávání informací. Dále se zabývá teoretickými a empirickými otázkami užívání informací, vyhledáváním informací z elektronických sítí nebo sociálními a ekonomickými otázkami přístupu k informacím. V poslední době se například zaměřil na stránky Q&A , na jejich strukturu a poskytování informační podpory.<ref>http://www.uta.fi/sis/reijosavolainen/index.html</ref> | ||
| + | == Význam pro informační vědu == | ||
| + | V roce 1995 publikoval Savolainen článek Everyday Life Information Seeking: Approaching Information Seeking in the Context of "Way of Life." V článku vysvětluje svůj model pro zkoumání ELIS a popisuje výsledky svého výzkumu. V něm testoval svůj model prostřednictvím rozhovorů s učiteli a průmyslovými dělníky.<ref>http://eric.ed.gov/?id=EJ513754</ref> Jeho model se stal základem mnoha výzkumů. Poskytuje vědcům prostředky, jak zkoumat vyhledávání informací v každodenním životě. | ||
| + | == ELIS metoda (obsahová charakteristika)== | ||
| + | Aby popsal informační aktivity jednotlivce v každodenním životě a aby vysvětlil, jak lidé vybírají informace, představil Savolainen dva koncepty: way of life a mastery of life. | ||
| + | |||
| + | Way of life („způsob života“) se vztahuje k order of things („pořadí věcí“). „Věci“ jsou aktivity, které probíhají v našem každodenním životě, a „pořadí“ jsou preference, které připisujeme těmto věcem či aktivitám. | ||
| + | Way of life zahrnuje: | ||
| + | *time-budget (rozložení času- práce vs. volný čas) | ||
| + | *modely pro spotřebu zboží a služeb | ||
| + | *záliby, hobby | ||
| + | |||
| + | Mastery of life („zvládnutí života“) je druhý koncept a týká se individuálních způsobů, jakými se jednotlivci vypořádávají s řešením problému. Mastery of life je „pečující aktivita“ (caring activity), kterou jedinec vykonává, aby udržel a zachoval „pořadí věcí“ ve svém životě. Mastery of life je obecná připravenost, jak přistupovat ke každodenním problémům, a to takovým způsobem, který je v souladu s hodnotami jedince. Individuální chování v rámci mastery of life může být buď aktivní (problém aktivně řešen), nebo pasivní. Jedinci si vytvoří svůj vlastní způsob mastery of life, který je ovlivněn kulturními a sociálními faktory. | ||
| + | |||
| + | Way of life a mastery of live určují sebe navzájem a jsou ovlivněny hodnotami a koncepcemi jedince a jeho současnou fází života. Stejně důležitý je materiální, kulturní a sociální kapitál vlastněný jedincem, poskytující základní vybavení pro vyhledání a užívání informací.<ref>FISHER, Karen E, Sanda ERDELEZ a Lynne MCKECHNIE. <i>Theories of information behavior</i>. Medford, N.J.: Published for the American Society for Information Science and Technology by Information Today, c2005, 431 s.,s. 143-147. ISBN 15-738-7230-X. Dostupné z: https://books.google.cz/books?id=ll6qzqhIj8wC&printsec=frontcover&dq=Theories+of+Information+Behavior&hl=cs&sa=X&ei=7UQ_VfCMIMHUOffbgLAG&ved=0CCAQ6AEwAA#v=onepage&q=savolainen&f=false</ref><ref>BEHESHTI, Jamshid a Andrew LARGE. <i>The information behavior of a new generation: children and teens in the 21st century</i>. Scarecrow Press, 2012, 262 s.,s. 69. ISBN 978-0810885943. Dostupné z: https://books.google.cz/books?id=eO2a7ghC4GYC&pg=PR6&dq=The+Information+Behavior+of+a+New+Generation&hl=cs&sa=X&ei=2UY_VdOiCMiP7AaphIGABQ&ved=0CCAQ6AEwAA#v=onepage&q&f=false</ref> | ||
| + | |||
| + | == Publikace == | ||
| + | |||
| + | Publikuje knihy a články v mezinárodních i národních fórech a v časopisech, především v Information Processing & Management, Journal of the American Society for Information Science and Technology, Journal of Documentation, Library and Information Science Research and Library Quarterly | ||
| + | |||
| + | == Citace<br/> == | ||
| + | <references/> | ||
| + | |||
| + | == Externí zdroje<br/> == | ||
| + | Profil na stránkách Univerzity v Tampere http://www.uta.fi/sis/reijosavolainen/index.html | ||
| + | |||
| + | Profil na LinkedIn https://www.linkedin.com/profile/view?authType=NAME_SEARCH&locale=en_US&srchtotal=5&id=96237452&srchindex=4&trk=vsrp_people_res_name&srchid=2033463401428440601277&trkInfo=VSRPsearchId%3A2033463401428440601277%2CVSRPtargetId%3A96237452%2CVSRPcmpt%3Aprimary%2CVSRPnm%3A&authToken=Vx1Q | ||
| + | <br/><br/> | ||
| + | |||
| + | [[Category:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví|Významné_osobnosti_informačních_studií_a_knihovnictví]] <br/> | ||
Verze z 13. 5. 2015, 13:07
| Reijo Savolainen | |
|---|---|
- | |
| Datum a místo úmrtí |
- - |
| - | |
| - | |
| finské | |
| Vzdělání | Univerzita v Tampere, Finsko |
| Pracoviště | Univerzita v Tampere, Finsko |
| - | |
| Známý pro | vytvoření ELIS modelu |
Reijo Savolainen (*12. dubna 1952) je finský informační vědec a od roku 1998 profesor na finské Univerzitě v Tampere (School of Information Sciences, Information Studies and Interactive Media). Významný je pro svůj výzkum v oblasti Everyday Life Information Seeking (ELIS) a vytvoření ELIS modelu zahrnujícího vliv sociálních a kulturních faktorů.
Život
Narodil se 12. dubna 1952.[1] Vystudoval obor Informační studia a interaktivní média na Univerzitě v Tampere, kde v roce 1989 získal titul Ph.D. Od té doby na Ústavu informačních studií na Univerzitě v Tampere vyučuje, od roku 1998 jako profesor.
Aktivity
Člen redakční rady Informaatiotutkimus (časopis o informační vědě na Univerzitě v Tampere)
Člen redakční rady Information Research (mezinárodní elektronický časopis)
Člen redakční rady Journal of Documentation[2]
Člen Research Group on Information and Media Practices (RIME)
- RIME je výzkumná skupina pro informace a média na Univerzitě v Tampere. Obecně se zaměřuje na činnosti, jimiž jednotlivci, týmy a organizace zpracovávají informace během svého životního cyklu. Mezi zkoumané činnosti patři například produkování, vyhledávání, užívání, sdílení, správa a organizace informací. Oblasti zkoumání jsou například využívání sociálních médií při vyhledávání a sdílení informací, informační gramotnost a informační interakce v rámci pracovních komunit.[3]
Dílo
Nejvíce je Savolainen známý pro výzkum v oblasti informačních potřeb a postupů vyhledávání informací. Dále se zabývá teoretickými a empirickými otázkami užívání informací, vyhledáváním informací z elektronických sítí nebo sociálními a ekonomickými otázkami přístupu k informacím. V poslední době se například zaměřil na stránky Q&A , na jejich strukturu a poskytování informační podpory.[4]
Význam pro informační vědu
V roce 1995 publikoval Savolainen článek Everyday Life Information Seeking: Approaching Information Seeking in the Context of "Way of Life." V článku vysvětluje svůj model pro zkoumání ELIS a popisuje výsledky svého výzkumu. V něm testoval svůj model prostřednictvím rozhovorů s učiteli a průmyslovými dělníky.[5] Jeho model se stal základem mnoha výzkumů. Poskytuje vědcům prostředky, jak zkoumat vyhledávání informací v každodenním životě.
ELIS metoda (obsahová charakteristika)
Aby popsal informační aktivity jednotlivce v každodenním životě a aby vysvětlil, jak lidé vybírají informace, představil Savolainen dva koncepty: way of life a mastery of life.
Way of life („způsob života“) se vztahuje k order of things („pořadí věcí“). „Věci“ jsou aktivity, které probíhají v našem každodenním životě, a „pořadí“ jsou preference, které připisujeme těmto věcem či aktivitám. Way of life zahrnuje:
- time-budget (rozložení času- práce vs. volný čas)
- modely pro spotřebu zboží a služeb
- záliby, hobby
Mastery of life („zvládnutí života“) je druhý koncept a týká se individuálních způsobů, jakými se jednotlivci vypořádávají s řešením problému. Mastery of life je „pečující aktivita“ (caring activity), kterou jedinec vykonává, aby udržel a zachoval „pořadí věcí“ ve svém životě. Mastery of life je obecná připravenost, jak přistupovat ke každodenním problémům, a to takovým způsobem, který je v souladu s hodnotami jedince. Individuální chování v rámci mastery of life může být buď aktivní (problém aktivně řešen), nebo pasivní. Jedinci si vytvoří svůj vlastní způsob mastery of life, který je ovlivněn kulturními a sociálními faktory.
Way of life a mastery of live určují sebe navzájem a jsou ovlivněny hodnotami a koncepcemi jedince a jeho současnou fází života. Stejně důležitý je materiální, kulturní a sociální kapitál vlastněný jedincem, poskytující základní vybavení pro vyhledání a užívání informací.[6][7]
Publikace
Publikuje knihy a články v mezinárodních i národních fórech a v časopisech, především v Information Processing & Management, Journal of the American Society for Information Science and Technology, Journal of Documentation, Library and Information Science Research and Library Quarterly
Citace
- ↑ http://lccn.loc.gov/n80064556
- ↑ http://www.uta.fi/sis/reijosavolainen/index.html
- ↑ http://www.uta.fi/sis/trim/groups/rime.html
- ↑ http://www.uta.fi/sis/reijosavolainen/index.html
- ↑ http://eric.ed.gov/?id=EJ513754
- ↑ FISHER, Karen E, Sanda ERDELEZ a Lynne MCKECHNIE. Theories of information behavior. Medford, N.J.: Published for the American Society for Information Science and Technology by Information Today, c2005, 431 s.,s. 143-147. ISBN 15-738-7230-X. Dostupné z: https://books.google.cz/books?id=ll6qzqhIj8wC&printsec=frontcover&dq=Theories+of+Information+Behavior&hl=cs&sa=X&ei=7UQ_VfCMIMHUOffbgLAG&ved=0CCAQ6AEwAA#v=onepage&q=savolainen&f=false
- ↑ BEHESHTI, Jamshid a Andrew LARGE. The information behavior of a new generation: children and teens in the 21st century. Scarecrow Press, 2012, 262 s.,s. 69. ISBN 978-0810885943. Dostupné z: https://books.google.cz/books?id=eO2a7ghC4GYC&pg=PR6&dq=The+Information+Behavior+of+a+New+Generation&hl=cs&sa=X&ei=2UY_VdOiCMiP7AaphIGABQ&ved=0CCAQ6AEwAA#v=onepage&q&f=false
Externí zdroje
Profil na stránkách Univerzity v Tampere http://www.uta.fi/sis/reijosavolainen/index.html
