Reijo Savolainen: Porovnání verzí
| Řádek 31: | Řádek 31: | ||
Mastery of life („zvládnutí života“) je druhý koncept a týká se individuálních způsobů, jakými se jednotlivci vypořádávají s řešením problému. Mastery of life je „pečující aktivita“ (caring activity), kterou jedinec vykonává, aby udržel a zachoval „pořadí věcí“ ve svém životě. Mastery of life je obecná připravenost, jak přistupovat ke každodenním problémům, a to takovým způsobem, který je v souladu s hodnotami jedince. Individuální chování v rámci mastery of life může být buď aktivní (problém aktivně řešen), nebo pasivní. Jedinci si vytvoří svůj vlastní způsob mastery of life, který je ovlivněn kulturními a sociálními faktory. | Mastery of life („zvládnutí života“) je druhý koncept a týká se individuálních způsobů, jakými se jednotlivci vypořádávají s řešením problému. Mastery of life je „pečující aktivita“ (caring activity), kterou jedinec vykonává, aby udržel a zachoval „pořadí věcí“ ve svém životě. Mastery of life je obecná připravenost, jak přistupovat ke každodenním problémům, a to takovým způsobem, který je v souladu s hodnotami jedince. Individuální chování v rámci mastery of life může být buď aktivní (problém aktivně řešen), nebo pasivní. Jedinci si vytvoří svůj vlastní způsob mastery of life, který je ovlivněn kulturními a sociálními faktory. | ||
| − | Way of life a mastery of live určují sebe navzájem a jsou ovlivněny hodnotami a koncepcemi jedince a jeho současnou fází života. Stejně důležitý je materiální, kulturní a sociální kapitál vlastněný jedincem, poskytující základní vybavení pro vyhledání a užívání informací.<ref>FISHER, Karen E, Sanda ERDELEZ a Lynne MCKECHNIE. <i>Theories of information behavior</i>. Medford, N.J.: Published for the American Society for Information Science and Technology by Information Today, c2005, 431 s.,s. 143-147. ISBN 15-738-7230-X. Dostupné z: https://books.google.cz/ | + | Way of life a mastery of live určují sebe navzájem a jsou ovlivněny hodnotami a koncepcemi jedince a jeho současnou fází života. Stejně důležitý je materiální, kulturní a sociální kapitál vlastněný jedincem, poskytující základní vybavení pro vyhledání a užívání informací.<ref>FISHER, Karen E, Sanda ERDELEZ a Lynne MCKECHNIE. <i>Theories of information behavior</i>. Medford, N.J.: Published for the American Society for Information Science and Technology by Information Today, c2005, 431 s.,s. 143-147. ISBN 15-738-7230-X. Dostupné z: https://books.google.cz/books?id=ll6qzqhIj8wC&printsec=frontcover&dq=Theories+of+Information+Behavior&hl=cs&sa=X&ei=7UQ_VfCMIMHUOffbgLAG&ved=0CCAQ6AEwAA#v=onepage&q=savolainen&f=false</ref><ref>BEHESHTI, Jamshid a Andrew LARGE. <i>The information behavior of a new generation: children and teens in the 21st century</i>. Scarecrow Press, 2012, 262 s.,s. 69. ISBN 978-0810885943. Dostupné z: https://books.google.cz/books?id=eO2a7ghC4GYC&pg=PR6&dq=The+Information+Behavior+of+a+New+Generation&hl=cs&sa=X&ei=2UY_VdOiCMiP7AaphIGABQ&ved=0CCAQ6AEwAA#v=onepage&q&f=false</ref> |
| − | ei=7UQ_VfCMIMHUOffbgLAG& | + | |
| − | ei=2UY_VdOiCMiP7AaphIGABQ&ved=0CCAQ6AEwAA#v=onepage&q&f=false</ref> | ||
| − | |||
== Publikace == | == Publikace == | ||
Verze z 28. 4. 2015, 08:50
| Reijo Savolainen | |
|---|---|
- | |
| Datum a místo úmrtí |
- - |
| - | |
| - | |
| finské | |
| Vzdělání | Univerzita v Tampere, Finsko |
| Pracoviště | Univerzita v Tampere, Finsko |
| - | |
| Známý pro | vytvoření ELIS modelu |
Reijo Savolainen (*12. dubna 1952) je finský vědec a od roku 1998 profesor na finské Univerzitě v Tampere (School of Information Sciences, Information Studies and Interactive Media). Nejvíce známý je pro svůj výzkum v oblasti Everyday Life Information Seeking (ELIS) a vytvoření ELIS modelu zahrnujícího vliv sociálních a kulturních faktorů.
Dílo
Aktivity
Člen redakční rady Informaatiotutkimus (časopis o informační vědě na univerzitě v Tampere)
Člen redakční rady Information Research (mezinárodní elektronický časopis)
Člen redakční rady Journal of Documentation[1]
Člen Research Group on Information and Media Practices (RIME)
- RIME je výzkumná skupina pro informace a média na univerzitě v Tampere. Obecně se zaměřuje na činnosti, jimiž jednotlivci, týmy a organizace zpracovávají informace během svého životního cyklu. Mezi zkoumané činnosti patři například produkování, vyhledávání, užívání, sdílení, správa a organizace informací. Oblasti zkoumání jsou například využívání sociálních médií při vyhledávání a sdílení informací, informační gramotnost a informační interakce v rámci pracovních komunit.[2]
Význam pro informační vědu
ELIS metoda
Metoda Everyday Life Information Seeking, tak jak ji vysvětlil Savolainen, je základem mnoha výzkumů. Poskytuje vědcům prostředky, jak zkoumat vyhledávání informací v každodenním životě. Aby popsal informační aktivity jednotlivce v každodenním životě a aby vysvětlil, jak lidé vybírají informace, představil Savolainen dva koncepty: way of life a mastery of life.
Way of life („způsob života“) se vztahuje k order of things („pořadí věcí“). „Věci“ jsou aktivity, které probíhají v našem každodenním životě, a „pořadí“ jsou preference, které připisujeme těmto věcem či aktivitám. Way of life zahrnuje:
- time-budget (rozložení času- práce vs. volný čas)
- modely pro spotřebu zboží a služeb
- záliby, hobby
Mastery of life („zvládnutí života“) je druhý koncept a týká se individuálních způsobů, jakými se jednotlivci vypořádávají s řešením problému. Mastery of life je „pečující aktivita“ (caring activity), kterou jedinec vykonává, aby udržel a zachoval „pořadí věcí“ ve svém životě. Mastery of life je obecná připravenost, jak přistupovat ke každodenním problémům, a to takovým způsobem, který je v souladu s hodnotami jedince. Individuální chování v rámci mastery of life může být buď aktivní (problém aktivně řešen), nebo pasivní. Jedinci si vytvoří svůj vlastní způsob mastery of life, který je ovlivněn kulturními a sociálními faktory.
Way of life a mastery of live určují sebe navzájem a jsou ovlivněny hodnotami a koncepcemi jedince a jeho současnou fází života. Stejně důležitý je materiální, kulturní a sociální kapitál vlastněný jedincem, poskytující základní vybavení pro vyhledání a užívání informací.[3][4]
Publikace
Citace
- ↑ http://www.uta.fi/sis/reijosavolainen/index.html
- ↑ http://www.uta.fi/sis/trim/groups/rime.html
- ↑ FISHER, Karen E, Sanda ERDELEZ a Lynne MCKECHNIE. Theories of information behavior. Medford, N.J.: Published for the American Society for Information Science and Technology by Information Today, c2005, 431 s.,s. 143-147. ISBN 15-738-7230-X. Dostupné z: https://books.google.cz/books?id=ll6qzqhIj8wC&printsec=frontcover&dq=Theories+of+Information+Behavior&hl=cs&sa=X&ei=7UQ_VfCMIMHUOffbgLAG&ved=0CCAQ6AEwAA#v=onepage&q=savolainen&f=false
- ↑ BEHESHTI, Jamshid a Andrew LARGE. The information behavior of a new generation: children and teens in the 21st century. Scarecrow Press, 2012, 262 s.,s. 69. ISBN 978-0810885943. Dostupné z: https://books.google.cz/books?id=eO2a7ghC4GYC&pg=PR6&dq=The+Information+Behavior+of+a+New+Generation&hl=cs&sa=X&ei=2UY_VdOiCMiP7AaphIGABQ&ved=0CCAQ6AEwAA#v=onepage&q&f=false
Externí zdroje
